EU podporuje transparentnost platů: Co nás podle nové směrnice čeká?

„Kolik bereš?“ Tak tuhle otázku si dnes dovolí v práci kolegům položit jen málokdo. Ale za pár let už možná ani nebude potřeba se ptát. Takový je alespoň cíl Evropského parlamentu, který směrnici o transparentnosti v odměňování schválil dne 30. března 2023, a Rady (schválila dne 24. dubna). Tato směrnice ve zkratce nařizuje středním a velkým podnikům zveřejňovat informace o platech zaměstnanců, což by mělo vést ke snižování rozdílů v odměňování mužů a žen. Podle Mary Collinsové, koordinátorky v Evropské ženské lobby (EWL), což je asociace sdružující více než dvě stovky organizací z EU, by měl tento evropský předpis skoncovat s tabuizováním tématu platů. Níže si můžete přečíst celý rozhovor.

Jaké konkrétní změny přijetí směrnice a transparentnost platů sama přinese pracovníkům a pracovnicím v EU?

Zjednodušeně řečeno jim to poskytne právo klást otázky, žádat informace o vlastním platu, ale i o platech kolegů. Platem se tu rozumí peníze přijímané na konci každého měsíce, ale také všechny další formy odměňování, benefity, pojištění, auto, telefon apod. Uchazeč o zaměstnání bude mít na začátku přijímacího řízení například právo na informace o výši nástupního platu nebo o rozpětí odměny na inzerované pozici. Už nebude možné se uchazečů ptát, kolik brali v minulosti, a zpřístupněna budou kritéria, podle kterých se rozhoduje o výši platu a jeho zvyšování. Toto nové právo na informace a transparentnost se bude vztahovat na podniky s více než 100 zaměstnanci napříč sektory a pozicemi.

Pracujete pro Evropskou ženskou lobby. Jak pomůže transparentnější odměňování se snižováním rozdílů mezi platy mužů a žen?

Domnívám se, že odměňování, a tím pádem i rozdíly v odměňování, nejsou izolovaným problémem jednotlivců, ale že se jedná o strukturální problém naší společnosti. To, že v Evropě dodneška přetrvávají rozdíly v odměňování, není způsobeno (ne)schopností zaměstnanců a zaměstnankyň o platech vyjednávat, ale tím, že trh pracovních příležitostí je založen na segregaci pracovních sil. To znamená, že některým odvětvím a pozicím dominují muži, jiným zase ženy, přičemž pracovní podmínky jsou v obou případech velmi odlišné. Proto je tak těžké je srovnávat.

Zavedením povinnosti zveřejňovat rozdíly v odměňování napomáháme vytvoření nové kultury. Díky informacím o tom, podle čeho byl plat vypočítán a jaká byla použitá kritéria, můžeme zjistit, zda nedochází k diskriminaci. Nové předpisy podporují strukturální změnu, zejména díky nově zavedenému konceptu „práce stejné hodnoty“.

Jedná se o odkaz na úsloví „stejnou odměnu za stejnou práci“. Ale jak jsme viděli například během diskuzí o důchodové reformě, každá kariéra je jiná a je těžké přijít s pravidly, která by vyhovovala všem. Jak tedy objektivně měřit hodnotu práce?

Směrnice zavádí čtyři objektivní faktory hodnocení: dovednosti (měkké i tvrdé), úsilí (fyzické i psychické), odpovědnost a pracovní podmínky. Nyní bude potřeba do těchto kritérií, dosud přesně nedefinovaných, zahrnout vše, co je spojováno s rozdílným odměňováním pro ženy. Musíme veřejnost zbavit dojmu, že ničím nepřerušená pracovní kariéra o délce 45 let jednoho pracovníka se rovná kariéře někoho jiného z hlediska sociálních a důchodových práv.

Ženy jsou na konci své kariéry v porovnání s muži tvrdě penalizovány: V Evropě je průměrný rozdíl v důchodu žen a mužů více než 30 % (počítáme-li jak důchod vyplácený státem, tak vlastní připojištění). Toto číslo dokazuje (ačkoli stále nemáme dostatek hloubkových studií na téma důchodového připojištění), že z nerovnosti v odměňování mužů a žen vyplývají celoživotní důsledky. Rozdíly ve výši pobíraného důchodu jsou jen odrazem toho, jak se tyto nerovnosti postupně nasčítají. Proto je nyní potřeba začít brát v úvahu hodnotu práce.

Platová transparentnost tedy podle vás ulehčí (či zcela eliminuje) uchazeči tolik obávanou součást pohovorů – vyjednávání o platu?

Podle mě ji usnadní, protože vyjednávání bude probíhat na základě známých faktů. Jak víme, v Evropě lidé o penězích neradi mluví, platy jsou stále tabu. Transparentnost vkládá uchazečům do rukou moc vyjednávat.

Je velká škoda, že se nové předpisy netýkají podniků s méně než stovkou zaměstnanců…

Je to tak, férové odměňování by se nemělo omezovat podle toho, kolik má firma lidí. Nehledě na to, že v malých a středních podnicích pracuje mnoho žen. Malé podniky byly z legislativy vyjmuty z důvodu velké administrativní zátěže a za účelem ochrany osobních údajů… Doufáme, že se časem budou snažit do tohoto hnutí zapojit, budou si budovat dobrou pověst a značku, aby díky transparentní mzdové politice získaly uznání. Ve finále je to v jejich vlastním zájmu.

Zaměstnanci a zaměstnankyně budou na své právo na informace muset počkat do roku 2026, kdy bude evropská legislativa provedena i na vnitrostátní úrovni. Jak můžeme podporovat rovnost v odměňování do té doby?

Máme před sebou ještě spoustu tvrdé práce. Je potřeba důsledně zapracovat na nástrojích, které už máme k dispozici, jako jsou třeba kolektivní smlouvy. Můžete se například přidat k odborům! To je moje rada zejména pro ženy. A hlavně, nečekejte na to, až se svět změní sám. Začněte klást otázky, vyžadujte transparentnost. Nová práva budou sice směrnicí řádně uzákoněna, ale nic vám nebrání je prosazovat už nyní! Nastal čas na změnu.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.