Německo začíná s testováním základního nepodmíněného příjmu

Ekonomiky po celém světě byly tvrdě zasaženy pandemií koronaviru. V celé řadě zemí se vlády rozhodly navýšit státní dluh a mnoho lidí musí čelit existenčním problémům. V této situaci navíc vyplouvají na povrch závažné sociální nerovnosti, které ve společnosti dlouhodobě panují. A Německo spouští experiment, který by měl pomoci tyto rozdíly napravit – testuje základní nepodmíněný příjem. Hlavní myšlenka tohoto principu je, že by vláda měla všem občanům měsíčně vyplácet stejný finanční obnos, a to nehledě na jejich příjem nebo na to, jestli jsou zaměstnaní nebo ne, a plošně tak vylepšit jejich finanční situaci i osobní blahobyt.

Jednotlivé země se k nepodmíněnému příjmu staví různě. Švýcarsko jej v nedávném referendu odmítlo, zatímco ve Finsku probíhaly pokusy na skupině dvou tisíc nezaměstnaných a na Aljašce už od 80. let funguje systém vyplácení každoroční stejně vysoké částky všem občanům. Česko se na experimenty se základním nepodmíněným příjmem zatím nechystá. Kdyby k pokusům, po kterých někteří ekonomové volají, mělo dojít, existuje několik teoretických variant, o jak vysokou částku by se mělo jednat. Například Jakub Michálek z Pirátské strany uvádí, že za pokus by stál menší tuzemský experiment, ve kterém by se vyplácená částka pohybovala někde mezi životním minimem a čtvrtinou průměrné mzdy (tedy mezi 3410 a 8500 Kč). Jiný teoretický model, zmiňovaný Thomasem Kulidakisem, pracuje s myšlenkou testování základního příjmu v poměrové výši 50 až 70 procent příjmového mediánu (tedy při současných číslech 14 666 až 20 530 Kč). Zatím se však podobné návrhy nepřetavily v žádné konkrétní kroky ani experimenty.

Německo dalo zkoušce nepodmíněného příjmu zelenou a spouští tříletou studii, jejímž úkolem je vyhodnotit dopady zavedení základního příjmu na samotné občany i ekonomiku jako celek. V rámci této zkoušky, kterou vede Německý institut pro ekonomický výzkum (Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung), bude 120 účastníků měsíčně dostávat částku 1 200 EUR, se kterou mohou nakládat podle libosti. Jejich zkušenosti budou porovnávány s více než 1 300 účastníky, kterým nebude vypláceno nic.

Účastníci výzkumu budou podávat průběžné zprávy o své práci, životní situaci a o psychickém stavu tak, aby mohli výzkumníci vyhodnocovat, jaký efekt nepodmíněný příjem na účastníky má. Pokud vše půjde tak, jak má, organizátoři výzkumu v listopadu navýší počet účastníků, kterým se příjem vyplácí, na 1 500.

Vedoucí projektu Jürgen Schupp je přesvědčen, že výzkum dodá debatě o základním nepodmíněném příjmu konkrétní data použitelná k argumentaci pro a proti. „Obě strany používají k argumentaci zjednodušující klišé. Oponenti tohoto principu prohlašují, že v případě vyplácení nepodmíněného příjmu lidé přestanou pracovat, budou ležet na gauči, cpát se jídlem z fast foodů a dívat se na seriály. Podporovatelé naopak říkají, že se lidé budou i nadále věnovat smysluplné práci, budou kreativnější a vlídnější k ostatním, a že se tím vlastně zachrání demokracie,“ uvedl pro německý magazín Der Spiegel. „Tuto debatu pozdvihneme tím, že tyto stereotypy nahradíme empiricky dokázanými daty a že tedy konečně budeme schopni o možnosti nepodmíněného příjmu mluvit erudovaně.“

Jaká jsou tedy nejčastější klišé, která se k základnímu nepodmíněnému příjmu váží? Kritici uvádí, že lidem v nouzi nejenže nepomůže, ale že dokonce může způsobit nárůst chudoby. Studie OECD ukázala, že zrušením finanční pomoci cílené na konkrétní lidi a skupiny (jako jsou například sociální dávky) a zavedením nepodmíněného příjmu by vlády zbytečně utrácely za lidi, kteří finanční pomoc nepotřebují, místo toho, aby podpořily ty, kteří pomoc státu potřebují skutečně nejvíce.

Oponenti také uvádí, že by se snížila produktivita, protože lidé by už nemuseli nutně chodit do práce, aby se uživili. Pro některé lidi by dokonce práce přestala být hlavním zdrojem financí a mohli by jí začít považovat za zbytečnou.

Podporovatelé ale na druhé straně uvádí, že nepodmíněný příjem pozitivně ovlivní finanční stabilitu i psychickou pohodu obyvatel. Tito zastánci neočekávají, že by lidé seděli celý den doma a dívali se na Netflix, ale že budou mít naopak čas zlepšovat některé své dovednosti, které jim pak umožní zvolit si pracovní obor, který je baví a na který se i hodí.

Argumentem pro je také předpoklad, že odstranění stresu, který práce na plný úvazek často přináší, bude mít blahodárný účinek na psychiku mnoha přepracovaných zaměstnanců a že se tedy celkově zvýší produktivita celé společnosti.

Finsko už v letech 2017 a 2018 provedlo studii podobnou té v Německu a dva roky měsíčně vyplácelo dvěma tisícům nezaměstnaných občanů částku 560 EUR. Výzkumníci zjistili, že u takto podporovaných občanů se zlepšila jejich finanční stabilita, mentální zdraví i vyhlídky do budoucnosti. Minna Ylikännö, která tento výzkum vedla, uvedla, že nepodmíněný příjem by mohl být řešením špatné ekonomické situace, jakou je například recese způsobená pandemií COVID-19.

Německo není jedinou zemí, která pod tlakem koronavirového pádu ekonomiky zvažuje zavedení základního nepodmíněného příjmu. Španělsko, které v době pandemie zavedlo jedny z nejstriktnějších karanténních opatření na světě, přišlo se systémem garantovaného minimálního příjmu a pomáhá tak nejchudším rodinám vyrovnat se s tvrdým ekonomickým propadem. Tento španělský model ale není nepodmíněným příjmem v pravém slova smyslu, protože jej mohou využívat pouze nízkopříjmové domácnosti.

Na výsledky německého experimentu si budeme muset ještě chvíli počkat. A blízká budoucnost ukáže, jaké další země budou ještě základní nepodmíněný příjem testovat jako možné řešení současného ekonomického propadu, jehož důsledky na řadu obyvatel budou teprve postupně dopadat.

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.