Paradox flexibility: Proč lidé s volnou pracovní dobou a místem pracují víc?

Jak vypadá flexibilita na pracovišti v praxi?

Ve světě, ale i u nás v České republice jsme si flexibilitu oblíbili. A taky ji už po firmách vyžadujeme. Studie provedená společností Deloitte ve spolupráci se Swinburne University v Austrálii zjistila, že téměř dvě třetiny tamních zaměstnanců by se zřekly navýšení platu výměnou za vyšší flexibilitu. Co se týče Česka, 73 % českých zaměstnanců je nakloněno pružné pracovní době, tedy možnosti vybrat si svou pracovní dobu s podobným počtem odpracovaných hodin týdně.

Zaměstnavatelé trend flexibility pak reflektují v tom, co pracovníkům nabízejí. Alespoň u těch pozic, kde je to možné. Vy si tak díky tomu můžete vybrat buďto odkud budete pracovat nebo kdy si svoje hodiny napracujete. Flexibilita konkrétně může vypadat takhle:

• Co se týče místa výkonu práce, firmy často nabízí možnost home office nebo praktikují tzv. hybridní model, kdy mají pracovníci povinnost určité dny v týdnu nebo po určitý čas docházet na pracoviště a zbytek pracovní doby si mohou odpracovat z domova.
• Časová flexibilita má u tuzemských zaměstnavatelů nejčastěji podobu pružné (či také nazývané klouzavé) pracovní doby, tak jak je definovaná zákonem č. 262/2006 Sb. V takovém případě se pracovní doba skládá ze dvou úseků – základní pracovní doby, kdy musí zaměstnanci pracovat, a volitelné doby, během které pracovat může, ale nemusí. Takže čas příchodu a odchodu si zaměstnanec určí sám – pokud je někdo ranní ptáče, může docházet dříve, a naopak.

Běžně se ale můžete setkat i s kombinací obojího, která dává do rukou zaměstnanců velkou porci autonomie plánovat si svoji práci podle sebe.

Vyšší přesčasy i prohlubování tradičních rolí mužů a žen

I když může taková flexibilita umožnit zaměstnancům lépe balancovat mezi osobním a pracovním životem, průzkumy zatím ukazují tak trochu paradoxní následek. Ukazuje se, že u těch, kteří pracují ve flexibilním režimu, naopak dochází k výraznému nárůstu neplacených přesčasů. Snadno se totiž stane, že na konci dne spíš nezaklapnou počítač, jak měli původně v plánu, vrací se k práci ještě pozdě v noci a ztrácí hranici mezi osobním a pracovním životem.

To, že zaměstnanci při práci na dálku ze své vlastní vůle napracují v průměru několik hodin přesčasu týdně, zjistila i britská studie z roku 2020. Ta zmiňuje, že jedním z důvodů, proč se tento „paradox autonomie“ vyskytuje, je podvědomá snaha odvděčit se svým zaměstnavatelům za to, že vůbec můžou z domova pracovat. Pracovníci tak vůči svému vedení, které do nich vkládá důvěru a dává jim větší volnost, cítí určitý závazek a snaží se pracovat o to usilovněji, a tedy i déle.

A tím to nekončí. Další průzkumy poukazují na to, že samotná fyzická vzdálenost zaměstnance od jeho nadřízeného může být důvod, proč spíš nebude v budoucnu povýšen. Šance na povýšení se snižuje údajně až o neuvěřitelných 50 %. Aby si tak člověk zasloužil ocenění od svého šéfa, dře o to víc, než kdyby byl v kanceláři přímo “na očích”.

K podobným závěrům dospěla i další studie nadace Hanse Böcklera provedená v Německu, která vyhodnocovala data o 30 tisících pracujících rodičích shromážděná mezi roky 2003 a 2016. Ze zjištění této studie však vyplývá ještě jeden důležitý fakt – a sice, že pracovní flexibilita má v otázce přesčasů odlišný dopad na muže a ženy. Zatímco ženy-matky odpracují v rámci volné pracovní doby či na home office jednu hodinu přesčasů týdně navíc, u mužů-otců jsou to čtyři hodiny týdně navíc v případě volné pracovní doby a šest hodin týdně při práci z domova. Jako pracující máma ale zároveň na home office strávíte týdně o tři hodiny péče o děti navíc, zatímco u tátů nemá flexibilní práce žádný takový vliv.

„Flexibilita v práci tedy sice pomáhá pracovníkům lépe skloubit práci a rodinu, ale zároveň může podporovat či dokonce prohlubovat tradiční rozdělení rolí mužů a žen,“uvádí výzkumnice Yvonne Lottová.

Nenechte se ale průzkumy odradit, i přesto všechno pořád platí, že správně uchopená flexibilita v práci představuje pro zaměstnance nedocenitelný přínos v podobě vyváženého osobního a pracovního života. Jak ji tedy uchopit? Naučte se, jak si správně nastavit určité hranice, abyste se nedostali do nebezpečné spirály neustálé práce.

Tipy, jak se zorganizovat ve světě flexibility

Režim je kámoš

Každý jsme jiný a každému taky vyhovuje jiný režim. Výhodou flexibilního nastavení práce je, že si můžete najít svůj vlastní, optimální systém. „Doporučuji se nejdřív zamyslet, jaké jsou moje osobní hranice, co mi vyhovuje, co ne. Nebála bych se zkoušet, experimentovat, hledat optimální nastavení,“ radí HR konzultantka Bohunka Hihlanová. „Pro někoho je v pořádku začít v 11 a končit pozdě večer, pro někoho naopak. Někdo potřebuje pro spokojenost pevnější režim ‘9-17’, někomu je dobře ve flexibilnějším uspořádání.“

Nemusíte se tedy cítit nijak špatně, když se vám navzdory všem radám o oddělení práce a soukromého života osvědčilo mít každý den pracovní blok mezi desátou a jedenáctou večer. Snažte se najít systém, který zároveň vyhovuje potřebám vašeho zaměstnavatele, projektů nebo klientů, a zároveň se co nejvíce blíží vašim preferencím a životnímu rytmu.

Pevný plán dodá stabilitu

Volnější pracovní režim klade na pracovníka vyšší nároky co se týče time managementu. V obecné rovině platí, že byste si měli pro každý den určit priority a naplánovat jasně definované časové bloky, ve kterých se daným aktivitám budete věnovat. „Pomáhá mít naplánované další aktivity, jako jsou sport, rodina, přátelé nebo čas na sebe, a dávat si je klidně i do kalendáře - i kdyby to měla být jen událost ‘odpočívám’,“ uvádí Bohunka. „Opticky se tak mimopracovní věci dostanou na stejnou úroveň důležitosti jako ty pracovní.“

Zaměřte se na efektivitu, ne rušivé elementy

Při práci na home office platí, že striktní oddělení pracovních a mimopracovních aktivit vám pomůže nepracovat, když pracovat nemáte, a naopak efektivně pracovat, když pracovat máte. Čím efektivněji budete vykonávat své pracovní úkoly, aniž byste se nechali vyrušovat nežádoucími vlivy, tím menší výčitky budete mít na konci pracovní doby, až budete vypínat počítač.

Bohumila také radí oddělovat místa, kde pracujete a kde odpočíváte (tedy mít doma vytvořené pevné pracovní místo) a využívat naplno možností nastavení telefonu: „Nastavení notifikací a tichého módu, případně odkládání mobilu na stanovené místo ve stanovený čas, vám pomůže vymanit se z pracovního režimu ve chvíli, kdy už pracovat nemáte.“

Vyjasněte si pravidla týkající se flexibilního režimu

Pro váš klid duše i pro efektivní organizování vašeho času je celkem zásadní, abyste dobře znali týmová pravidla flexibilního režimu u vás v práci a abyste si se zaměstnavatelem vyjasnili, co od sebe navzájem očekáváte. I v rámci flexibilního režimu je dobré, abyste si v rámci týmu nastavili určitá pravidla, která budou všichni dodržovat. „Offline kancelář není možné 100% přehodit do online (remote), jak to spousta firem zkusila v začátcích pandemie,“ upozorňuje Bohunka.

Týmová dohoda, týkající se organizace práce v rámci skupiny, by podle ní měla obsahovat shodu na dni, kdy se tým bude setkávat v kanceláři, preferované komunikační kanály, časy, kdy všichni jsou či nejsou k zastižení, nebo nastavení statusů v komunikačních aplikacích.

Znejte svá práva

V neposlední řadě je také důležité, abyste znali svá práva a případně dovedli říct, kdy už to, co po vás zaměstnavatel požaduje, požadovat nemůže. Pokud dlouhodobě pracujete přesčas, ujistěte se, jestli už náhodou nemáte nárok na proplacení přesčasů nebo náhradní volno. Mluvte se svým teamleaderem nebo šéfem, když už začínáte cítit, že je toho moc.

Dokázat si zorganizovat svoji práci a umět nastavit zdravé (a správné) hranice mezi prací a soukromým životem vám totiž nejen přidá více pohody do vašich aktuálních pracovních dnů, ale především se vyhnete trablům v budoucnu, až vám začnou docházet síly. A to za to, věřte nám, to stojí.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.