Pracovní posudek, hodnocení a doporučení. Jak a kdy se shánět po referencích?

06. 6. 2024

3 min.

Pracovní posudek, hodnocení a doporučení. Jak a kdy se shánět po referencích?
autor
Filip Kalčák

Externí redaktor

Při přecházení ze zaměstnání do zaměstnání se vedle vymazleného životopisu budou hodit i kvalitní reference. Takové osobní hodnocení vašeho výkonu přitom může mít hned několik podob. Kdy si o něj říct? Co by měla správná reference obsahovat? A jak by měli hodnocení hromadit freelanceři?

Ani dobře vyplněný životopis a správně sepsaný motivační dopis nemusí při změně práce stačit k tomu, aby se váš budoucí zaměstnavatel rozhodl, zda vás přijme, nebo ne. Možná bude chtít, aby vaši výkonnost potvrdil i někdo jiný. Někdo, kdo vaše pracovní nasazení zhodnotí ideálně bez růžových brýlí.

V takovém případě přijdou na řadu reference. V základu jde o písemné hodnocení vaší práce ze strany člověka, který ji mohl vidět z první ruky. Ať už jde o šéfa, kolegu, kolegyni, nebo zadavatele v případě živnostníků na volné noze. Takové doporučení vám pak může významně pomoci při shánění další práce.

Není hodnocení jako hodnocení

Reference má svou oporu i v zákoníku práce, kde se pracuje s termínem pracovní posudek. Recruiterka Dominika Pivodová Lišková vysvětlila, jaký je mezi různými hodnoceními, referencemi a posudky rozdíl.

Pracovní posudek je základ

Pracovní posudek je ve světě referencí tím nejvíce oficiálním hodnocením, které má na druhé straně zároveň největší váhu. Primárně proto, že ho ze zákona nemůže vypracovat váš oblíbený kolega, který by zřejmě nešetřil slovy chvály, ale výhradně zaměstnavatel.

Váš šéf pracovní posudek, ve kterém zhodnotí vaše výkony i vlastnosti, ze zákona vypracovat musí, a to v případě, že o něj požádáte. Není to nic automatického. Posudek byste měli dostat do 15 dnů po podání žádosti a tradičně nejdříve dva měsíce před koncem v zaměstnání.

Když šéf volá šéfa

Zaměstnavatelé ale často vezmou záležitosti do svých rukou a sami se o uchazeče zajímají u jejich současného šéfa. Takový přístup ale nemusí být vždy stoprocentně etický.

„V české personalistické praxi se říká ‚ověřování referencí‘ dvěma způsobům – jeden z nich zákoník práce zná, nazývá se pracovní posudek a zaměstnavatel ho za určitých podmínek vydat musí. Druhý typ ověřování referencí spočívá v tom, že zástupce potenciálního zaměstnavatele zavolá současnému nebo minulému zaměstnavateli kandidáta. Takový postup často není právně správně – měl by se k tomu využívat právě pracovní posudek, případně je potřeba souhlas obou stran – jak kandidáta, tak bývalého zaměstnavatele,“ upozorňuje recruiterka Pivodová Lišková.

Názor od vedlejšího stolu

Třetím druhem reference je pak hodnocení od vašeho kolegy nebo kolegyně. Takové doporučení má tradičně osobnější charakter a je více subjektivní. Ale i když má obecně menší váhu než pracovní posudek, svou roli při hledání práce sehrát může. Uchazeči mohou hodnocení zaměstnavateli dodat v rámci životopisu, nebo ho například zahrnout do svého profilu na LinkedInu. Ideální je mít samozřejmě k dispozici jak pracovní posudek, tak i několik hodnocení.

„Pracovní posudek podle zákoníku práce nebo i jiná forma doporučení – například formou veřejné reference na LinkedInu – může pomoci při hledání práce, a to i když jej potenciální zaměstnavatel nevyžaduje. Může potvrdit vlastnosti, které uvádíte v životopise a průvodním dopise. Je totiž rozdíl, když o sobě tvrdíte, že jste týmovým hráčem, jen vy sami, nebo když to dokresluje pět referencí od kolegů a pracovní posudek od šéfa,“ radí HR expertka.

Jak by měl posudek vypadat?

Pisatel by měl v pracovním posudku podat zpětnou vazbu na práci končícího pracovníka a zhodnotit jeho osobní vlastnosti. Naopak by se neměl pouštět do odborné kritiky vašeho soukromého života. Naštěstí.

„Posudek by měl obsahovat dostatečnou identifikaci zaměstnavatele i zaměstnance, datum nástupu a ukončení pracovního poměru, vykonávanou pracovní pozici a informace o tom, kdo a kdy jej zpracoval. A samozřejmě to nejdůležitější – samotný posudek, tedy hodnocení práce. Může se jednat o popis vykonávané pozice, hodnocení vlastností a dovedností ve vztahu k vykonávané práci, hodnocení kvality vykonávaných úkolů. Do pracovního posudku naopak nepatří žádné osobní informace ani hodnocení nesouvisející s prací,“ vysvětluje Pivodová Lišková.

Kdy si o posudek říci?

Jak jsme zmínili výše, zaměstnavatel je ze zákona povinen vypracovat pracovní posudek nejdříve dva měsíce před skončením pracovního poměru daného zaměstnance. Ostatně bylo by zvláštní žádat šéfa o referenci, když ještě ani neví, že v jeho firmě skončíte. Pracovní posudek se proto tradičně shání během výpovědní lhůty.

„O pracovní posudek požádejte před koncem pracovního poměru nebo během výpovědní lhůty, a to obvykle buď svého nadřízeného, nebo HR oddělení, záleží na nastavení dané firmy. Samozřejmě, čím lepší jste měli ve firmě vztahy a čím lépe spolupráce fungovala, tím lepší posudek můžete očekávat,“ radí recruiterka.

„Pokud by ale zaměstnavatel v posudku uváděl nepravdivé informace nebo informace, které nesouvisejí s výkonem práce, můžete se bránit soudně. Nelichotivý posudek samozřejmě k životopisu přikládat nemusíte, pokud pomineme případy, kdy si ho vyžádá soud,“ doplňuje.

Jak to řeší freelanceři?

Důležitost referencí moc dobře znají lidé na volné noze, kteří se nemohou tolik opřít o zářezy v životopisu, jako spíše o hodnocení svých minulých klientů. Stejně jako v případě pracovního posudku platí, že čím prestižnější společnost ji zpracovala, tím více vám při shánění dalších zakázek může pomoci.

„Freelancerům bych doporučila klienty aktivně žádat o reference – ať už na LinkedInu, nebo třeba na vlastní web. Reference má v takovém případě zcela volnou formu; je možné nechat znění zcela na klientovi, poskytnout mu osnovu, jaké aspekty spolupráce má hodnotit, nebo jej třeba nechat spolupráci zhodnotit ústně a na základě této zpětné vazby sepsat referenci nebo case study, kterou klient ‚jen‘ odsouhlasí,“ uzavírá Pivodová Lišková.

Pro zaměstnance i freelancery jsou tak reference a pracovní posudky zásadním pilířem, na kterém mohou postavit své další působení v džungli práce. V době, kdy se ve firmách při hodnocení uchazečů čím dál více řeší aktuální praktické zkušenosti spíše než teorie nabytá ve škole, budou hrát posudky čím dál důležitější roli. S referencemi je to přitom stejné jako se samotnou prací – je těžké získat tu první, pak už se další možnosti jen pohrnou.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa