Stres, úzkost, panické ataky a práce. Jak poznat příznaky?

24. 6. 2024

6 min.

Stres, úzkost, panické ataky a práce. Jak poznat příznaky?

Stres, úzkosti, panické ataky... Ve světě práce se dnes jedná o běžnou záležitost, se kterou má zkušenost čím dál víc zaměstnanců. Ale vzhledem k tomu, že příznaky těchto obtíží se mohou vzájemně velmi podobat, je někdy těžké je správně diagnostikovat. Přitom právě včasná diagnóza je tou nejlepší prevencí, protože jen díky ní je možné problém začít řešit. Pojďme se na to podívat podrobněji.

V roce 2022 bylo v rámci projektu CELSPAC Masarykovy univerzity zjištěno, že stresem v práci trpí 70 % Čechů, z toho 15 % se s ním setkává často.

Christophe Nguyen, psycholog a odborník na psychosomatická rizika na pracovišti, názorně popisuje úzkou souvislost mezi stresem a úzkostnými poruchami: „Jedná se o tři stavy, které si lze představit jako trychtýř: Stres je první fáze, která se v neléčeném stavu přeměňuje v úzkost, přičemž následně se nahromaděním dvou prvních fází může stát to, že dojde k panické atace.“ Propojení mezi těmito poruchami je tedy jasné, takže pokud některou z nich v práci zažíváte, nezbývá než si individuálně určit, která se týká zrovna vás, a začít jednat odpovídajícím způsobem… Pro správnou sebediagnózu vám přinášíme seznam charakteristických rysů každé z nich.

Pozitivní vs. negativní stres

WHO (Světová zdravotnická organizace) definuje stres jako „stav duševní nejistoty či napětí způsobený mimořádnou situací“, který se nevyhýbá ani pracovní sféře. Ačkoliv to možná bude znít neuvěřitelně, stres jako takový nemusí být nutně negativní. Ve skutečnosti je to přirozená tělesná reakce. Původně měla tato primitivní funkce zajistit člověku rychlé reagování na konfrontaci s nebezpečím za účelem přežití. Dnes už sice nehrozí, že vás po příchodu do kanceláře zadáví nějaká šelma, ale princip zůstává stejný: stres funguje jako mobilizátor hormonální a fyzické reakce za účelem plnění povinností a lepšího zvládání každodenních překážek.

Můžeme tedy rozlišovat „dobrý stres“, který stimuluje produktivitu, a „špatný stres“, který člověku škodí. Ten se projevuje následujícími příznaky:

  • Neschopnost se soustředit
  • Neschopnost relaxovat
  • Bolesti (hlavy, břicha)
  • Zvýšení tepové frekvence
  • Dýchací potíže
  • Špatné spaní
  • Ztráta či zvýšení chuti k jídlu
  • Silné emoce, jako je strach, nejistota či chvilková podrážděnost

Dokud se stres a jeho projevy objevují opakovaně v pravidelnou dobu, například v předvečer důležité akce nebo když je v práci špička, většina lidí se s nimi dokáže bez problémů vypořádat. Následuje-li totiž období klidu, kdy má tělo i duše dost času na regeneraci, nemá tento očekávaný stres žádné důsledky. Ale pokud se ho nemůžete zbavit a stává se z něj chronická záležitost, mění se postupně v úzkost, která se může dál horšit či způsobovat fyzické i duševní problémy, které už vyžadují odbornou péči.

Úzkost a jí podobné

Na rozdíl od stresu je úzkost podle Quebecké psychologické kliniky: „Očekávání budoucí hrozby. Je doprovázena nepříjemnými pocity tísně, svalového napětí a zvýšené ostražitosti.“ I v tomto případě se jedná o vcelku běžné emoce, které je většinou snadné rozptýlit. V práci stavy úzkosti vyvolává celá řada faktorů: syndrom podvodníka, neustálý tlak na co nejvyšší výkonnost, problematické vztahy s kolegy nebo nadřízenými, nadměrná zátěž, nebo dokonce obtěžování. Úzkost se často objevuje v době, kdy je nějakým způsobem narušena každodenní rovnováha.

Nejčastěji se objevuje v doprovodu následujících příznaků:

  • Únava
  • Špatné spaní
  • Bolest hlavy
  • Pocity na omdlení, závratě
  • Nevolnost, průjem, bolesti břicha
  • Bušení srdce, rychlejší tep
  • Dušnost apod.

Když se úzkost vyvine v patologický problém (tzn. když jsou pociťované obavy zcela nerealistické, přehnané a v nepoměru k prožívané situaci, a především pokud strach nikdy neustupuje), hovoříme o tzv. anxiózní (někdy i vyhýbavé) poruše osobnosti. Obtíže způsobované touto poruchou si mnohdy vyžadují lékařskou péči.
K tomu se mohou navíc přidat další stavy související s anxiózní poruchou:

  • Generalizovaná úzkostná porucha: stav neustálého strachu způsobeného různými zdroji z osobního i pracovního života. Ovlivňuje každodenní fungování a projevuje se neschopností pracovat, tendencemi k prokrastinaci, zapomínáním termínů a nadměrnými obavami ohledně práce. Vyvolává pocit, že je toho na vás moc, práce a pracovní povinnosti vám dělají neustále starosti, pociťujete úzkost při pomyšlení, že musíte jít do práce, a moc dobře znáte nedělní deprese. Může se také ale projevit jako přehnaná reakce na negativní feedback nebo jako tendence vidět v práci všechno černě. V takových případech jsou pociťované emoce v naprostém nepoměru k realitě a doprovázejí je fyzické projevy, jako jsou bolesti hlavy, svalů, únava nebo nespavost…

  • Sociální fobie: strach ze styku s lidmi a z jejich názoru, který se projevuje ještě předtím, než dojde k jakékoli společenské interakci. V případě této diagnózy je pro vás na práci nejhorší to, že tam jsou kromě vás další lidé. Vede k neustálému soutěžení s ostatními a projevuje se také intenzivním strachem z mluvení na veřejnosti. Lidé se sociální fobií nemají rádi jakékoli schůze a je pro ně těžké budovat zdravé vztahy s kolegy. Jejich mozek pracuje přesčas a neustále se zajímá jen o to, co si o nich myslí ostatní.

  • Specifická (izolovaná) fobie: strach spojený s určitým objektem, zvířetem nebo situací. V kontextu práce se může jednat o cokoliv, co spouští nepříjemné pocity, například porady. Specifické fobie se řeší dvěma různými metodami: expoziční terapií nebo léky. Oba způsoby léčby umožňují lépe se s problémem vypořádat.

  • OCD (obsedantně kompulzivní porucha): potřeba neustále opakovat určitý úkon nebo činnost. OCD má důsledky pro soukromý i pracovní život. Na pracovišti se často OCD může projevovat jako perfekcionismus, což vede k nadměrné pracovní zátěži a přepracovanosti.

  • Poslední na seznamu je PTSD (posttraumatická stresová porucha): k té dochází po prožití nějakého šoku, například po dopravní nehodě nebo dlouhodobém obtěžování v práci. V měsících následujících po dané události člověk své trauma neustále opětovně prožívá, což se projevuje zvýšenou ostražitostí související s prožitým šokem. Na pracovišti vede většinou PTSD k poklesu výkonu, což mohou zaznamenat i nadřízení. Osoba trpící posttraumatickým stresem se může chovat podrážděně a reagovat impulzivně z důvodu neustálého pocitu napětí. Každá druhá oběť PTSD se uchyluje k nadměrné konzumaci alkoholu a každá pátá ke drogám.

Tyto poruchy samy o sobě dokážou velmi znepříjemnit každodenní život i pobyt v práci, ale také vedou k akutním projevům úzkosti, jako jsou panické ataky.

SOS: Panická ataka

Tím se dostáváme k záchvatům úzkosti známějším pod názvem panická ataka, což je „záchvat náhlého a intenzivního strachu“. Délka takového záchvatu se může pohybovat v rozmezí několika minut až jedné hodiny (je to zcela individuální).
Jedná se o stav, kdy člověk ztrácí kontrolu nad svým tělem, a pozná se podle následujících příznaků:

  • Pocit, že se „zblázníte“: Strach ze smrti a/nebo ztráty sebeovládání
  • Pocit depersonalizace (zapomínáte, kdo vlastně jste)
  • Pocit, že nevíte, kde jste, odtržení od reality (mění se barvy, tvary se deformují)
  • Pocit závratě, motání hlavy, pocit na omdlení
  • Nevolnost, zažívací obtíže, jako je průjem nebo bolesti břicha
  • Bolesti či tlak na hrudi
  • Pocit dušnosti, neschopnost se nadechnout, lapání po dechu, zalykání se, dušení
  • Bušení srdce, zrychlený tep, svírání na hrudi
  • Zimnice, návaly horka, nadměrné pocení
  • Třes, svalové záškuby, necitlivost nebo brnění
  • Podlamování nohou (pocit, že nedokážete stát vzpřímeně)

Během záchvatu panické ataky začnou lidé jednat chaoticky nebo se snaží uniknout z prostředí, které jim připadá nebezpečné. Mají tendenci žádat o pomoc osoby kolem, nebo naopak zůstat kompletně nehybní, prakticky paralyzovaní probíhajícím stavem. Trpíte-li panickými atakami, může vám to způsobovat velké problémy v práci, protože takový záchvat se může objevit naprosto kdykoliv a znemožní vám normálně pracovat. Život v neustálém strachu z další panické ataky způsobuje nadměrnou ostražitost, což často lidi vede k tomu, aby celý svůj život přizpůsobili této poruše. Někdo si například hledá stáž, odbornou praxi nebo zaměstnání, ale rozhoduje se podle toho, jak daleko je nabízená pozice od jeho místa bydliště, protože má strach, že by ho mohla přepadnout ataka během dojíždění MHD.

V práci může docházet k panickým atakám zcela náhodně v důsledku intenzivního stresu, ale mohou je také spouštět konkrétní faktory, jako jsou:

  • Traumatické zážitky (dopravní nehoda, obtěžování na pracovišti apod.)
  • Dlouhodobá únava nebo emoční zátěž
  • Užívání návykových a omamných látek (alkohol, nikotin, marihuana, kokain, halucinogenní drogy nebo amfetaminy)
  • Užívání některých léků

Stres, úzkost a panické ataky se mohou objevit zcela nečekaně a zase mohou rychle vymizet. Jedná se o intenzivní, ale přechodné reakce našeho těla. Pokud k nim ale bez zjevného důvodu dochází opakovaně, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Pokud na sobě pozorujete výše uvedené příznaky, jakkoli slabě se projevují, pak byste neměli váhat a obrátit se na profesionály. Dostane se vám chápavého porozumění, a pokud jsou vaše obavy oprávněné, pak obdržíte i instrukce, jak postupovat dál.

Jak to řešit v práci

Christophe Nguyen navrhuje několik možností, jak postupovat, pokud trpíte některým z výše uvedených problémů:

Kontaktujte personální oddělení

V některých firmách probíhají různé workshopy, školení či diskuze na téma duševního zdraví, které by vám mohly pomoci. Dále může být ve vaší firmě přímo vyčleněný pracovník, na kterého se máte obrátit v případě podobných obtíží, a ten vás vyslechne, poradí a odkáže dál.

Proberte to s nadřízeným

Máte příležitost si popovídat o tom, kolik práce vám nakládají, určit, které úkoly vám dělají problémy, přehodnotit přidělené povinnosti a přeorganizovat každodenní náplň práce. Jinými slovy: lepší prací k menšímu stresu. Váš nadřízený bude v daleko větším klidu a bude si vědět lépe rady, pokud mu sdělíte přesnou diagnózu, a proto byste před schůzkou s vedením měli kontaktovat svého lékaře. Díky tomu budete mít v ruce návod pro nadřízeného, jak situaci řešit a co je potřeba změnit, abyste dennodenně nemuseli na pracovišti bojovat se svou poruchou.

S řešením neotálejte

Nečekejte, až to dojde příliš daleko! Může totiž docházet k souběžnému výskytu více onemocnění, takže pokud již něčím trpíte (např. epilepsií), stres a úzkostné poruchy se k nim mohou přidat a mohou současně způsobit také deprese nebo kardiovaskulární choroby. Naslouchejte svému tělu a sledujte signály, které vám vysílá. Jen tak dokážete reagovat adekvátním způsobem, snížit úroveň stresu a vyhnout se katastrofickým následkům.

Teď, když už máte k dispozici všechny potřebné informace, můžete identifikovat problém hned při prvních náznacích a jednat odpovídajícím způsobem.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Probíraná témata
Zpravodaj, který stojí za to

Chcete držet krok s nejnovějšími články? Dvakrát týdně můžete do své poštovní schránky dostávat zajímavé příběhy, nabídky na práce a další tipy.

Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa