Výpověď, volno, nástup. 5 důvodů, proč si před změnou práce dát pauzu

Většina z nás byla vychována v duchu, že je potřeba pracovat a být nezaměstnaný je tragédie, kterou je nutné co nejrychleji vyřešit. Možná kvůli tomu i vy považujete za standard hned po odchodu z jedné práce nastoupit do nové. Že jsme u nás v Čechách „obecně pracovití“, napovídají i data. Podle Eurostatu máme dlouhodobě jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v rámci EU.

Český zákoník práce dokonce nařizuje zaměstnavateli povinnost poskytnout vám neplacené volno na hledání nového zaměstnání v rámci výpovědní lhůty (§ 199), což samo o sobě motivuje k přeskočení z jedné práce hned do druhé. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, že se tímto krokem ochuzujete o skvělé příležitosti?

Hana Vykoupilová, Ph.D., koučka na úrovni PCC a autorka knihy Kapesní kouč doporučuje mimo základní pragmatickou otázku, zda si takovou pauzu můžete dovolit, přemýšlet i nad tím, jak se ohledně případné pauzy cítíte, a ptát se sami sebe: *„Když se na tuto situaci podívám s odstupem let, jak bych se nyní chtěl/a rozhodnout? A co bych skutečně chtěl/a udělat?“ Odpověď, společně s dalšími faktory, nakonec může převážit misku vah.

Než se rozhodnete aneb otázky od kouče

Rozhodování o dalším kroku v kariéře může být na člověka moc, proto je kariéra a práce jedno z velmi častých témat, se kterými si rádi necháme pomoct od odborníka, třeba od kouče. Správný kouč vám sice rady ohledně kariéry neposkytne, ale položí vám otázky, které vám pomohou najít odpovědi v sobě. Proto jsme se koučky Hany Vykoupilové zeptali, na jaké otázky je dobré si odpovědět, než se pro odložení nástupu do další práce rozhodnete.

Zeptejte se sami sebe:

• Co si vlastně od pauzy slibuji?
• Co by mělo být jejím výsledkem?
• Co bych chtěl/a zažít?
• Co bych v pauze chtěl/a udělat?
• Jak se budu cítit, pokud si pauzu dopřeju?
• V čem a jak bude pauza užitečná pro mě?
• V čem a jak bude pauza užitečná pro mé nejbližší okolí?
• Existují pro mě nějaká rizika, pokud se pro pauzu rozhodnu?
• Pokud ano, jaká a jak je mohu „ošetřit“?
• Když tato pauza skončí, jaký bych chtěl/a mít pocit?
• Co bych chtěl/a, aby se stalo?

Hraje při rozhodování hlavní roli jen rozum, nebo je dobré naslouchat třeba i své intuici a pocitům? Podle Hany Vykoupilové je důležité naslouchat si celkově: „Je velmi užitečné klást si tyto a celou řadu dalších otázek, a naslouchat odpovědím, které nám přinese nejen naše racio, naše mysl, ale také naše tělo – mám na mysli pocity či posturu našeho těla, které se objeví v momentě, kdy si otázku položíme. A stejně tak je dobré pracovat s naší schopností imaginace, například představit si, že jsme se pro pauzu (či pro nějakou její variantu) již rozhodli, a uvědomit si, jak se cítíme – je nám příjemně, nebo naopak zažíváme pocity strachu a nejistoty? To všechno nám může pomoct při rozhodování, co dělat či nedělat.“

Pět hlavních důvodů, proč okamžitě neuhánět do nové práce

Nějaký čas vstávání bez budíku není zdaleka jedinou výhodou pauzy mezi pracemi. Ať už si novou práci teprve budete hledat, nebo už ji máte a vyjednali jste si pozdější nástup, vzniklá mezera přináší mnoho výhod.

1) Prostor pro dekompresi

Než se pustíte do nové práce, odpočiňte si a naberte nové síly. Po osvěžujícím volnu budete pravděpodobně produktivnější a na nové místo nastoupíte s úplně jinou energií, než když 31. odejdete z práce a 1. hned nastoupíte. Nezbytnost prostoru pro dekompresi potvrzuje i Rebecca Zuckerová ve svém článku pro Harvard Business Review: „Váš nový zaměstnavatel by na vás mohl naléhat, že vás opravdu potřebují hned. Pokud se nejedná o nějakou konkrétní, časově naléhavou pracovní nutnost, nebojte se požádat o čas na skutečnou přestávku. Tato příležitost se může opakovat až za několik let.“

2) Timeout pro ujasnění toho, co chcete

Podle Hany Vykoupilové může tato pauza sloužit jako „mezera“ v tom, co děláme a co prožíváme: „Umožňuje nám zastavit se, rozhlédnout, promyslet si, co chceme, a co naopak nechceme, reflektovat, co jsme zažili v minulém zaměstnání, a co chceme nebo naopak nechceme zažívat v tom budoucím, uvědomit si, co nás skutečně baví, co jsou naše talenty a schopnosti, a jestli je v dostatečné míře využíváme. A taky si například uvědomit, jaké jsou naše životní hodnoty a co z hlediska práce či zaměstnání potřebujeme pro to, abychom žili v souladu s nimi.“

3) Větší odolnost a prevence před vyhořením

V Česku podle průzkumu psychiatrů z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze má výrazné projevy syndromu vyhoření každý pátý dotazovaný. Nejdůležitější je prevence a tu právě může představovat i delší odpočinek od pracovních povinností.

4) Čas pro rozvoj

Kolikrát jste si v práci říkali, že byste chtěli jít na ten či onen kurz, přečíst si novou knihu z vašeho oboru nebo zajít na konferenci, ale nemohli jste, protože jste byli pořád busy? Dobrá zpráva! Volno mezi zaměstnáními je skvělou příležitostí využít čas pro vzdělávání. A co si budeme, třeba vám nový skill otevře dveře k lepší práci.

5) Dotáhněte to, co jste odkládali

Ať už je to delší dovolená s rodinou, dokončení revitalizace zahrady, úklid garáže, nebo dlouho odkládaná návštěva zubaře, využijte čas navíc na urovnání všech mimopracovních věcí. Ve standardním zaměstnání máme omezené množství placeného volna, které spíše využijeme na odpočinek. Dopřejte si svěží start s čistým soukromým to-do listem.

Jak taková pauza před nástupem do nové práce může vypadat?

Je na vás, kolik času potřebujete před dalším nástupem. Pauzu můžete pojmout jako malý sabatikl a vzít si volno několik týdnů, až měsíců. Možná si říkáte, že takhle dlouho na vás nový zaměstnavatel určitě nepočká. Nezoufejte, výzkum zveřejněný v časopise Journal of Happiness Studies ukazuje, že i osm dní má pozitivní dopad na náš well-being. Nebojte se s novou firmou vyjednávat o termínu nástupu, stejně jako o dalších podmínkách. Výzkumy ukazují, že vyjednávání je úspěšnější, pokud řešíte více faktorů nové spolupráce (například plat nebo možnosti práce na dálku), a datum nástupu je tedy jednou z více proměnných, o kterých se diskutuje.

Pokud jste při svém odchodu neměli na stole hned další nabídku a nový job si teprve budete hledat, nevyužívejte pauzu mezi zaměstnáními jen pro hledání práce. Od hledání práce je důležité si sem tam odpočinout.

Více volného času zvyšuje i pocit celkové pohody, ale jen do určité míry. Příliš mnoho volna může být i na škodu. Studie ukazuje, že příliš mnoho volného času může vést k pocitům neproduktivity a k nižší celkové pohodě. Podobně jako když lidé nevědí, co mají dělat se vším tím volným časem po odchodu do důchodu. Zamyslete se tedy dopředu nad tím, jak chcete, aby vaše volno vypadalo. Důležité je určit si priority, abyste nakonec svou pauzu zhodnotili jako dobře využitou, jak potvrzuje i Hana Vykoupilová: „Jak z pauzy nejvíce vytěžit, je velmi individuální a úzce souvisí s mou předchozí odpovědí. Vnímám jako důležité stanovit si ‚záměr‘ pro takovou pauzu, protože stanovení záměru pro cokoliv, do čeho se pouštíme, nám umožňuje směřovat pozornost tím správným směrem a následně podnikat kroky, které nám v naplnění našeho záměru pomohou. A tím záměrem může být posunout se v některé oblasti svého života, splnit si své cestovatelské sny, fungovat jako dobrovolník v oblasti, ve které mám co nabídnout, pustit se do vlastních literárních projektů nebo nedělat nějakou chvíli ‚nic‘ a jen vnímat, co poutá moji pozornost, a uvědomovat si, která oblast života mě přitahuje a chci ji třeba víc prozkoumat.“

Praktické body k zamyšlení, jak příště můžete pauzu mezi pracemi zařadit i vy

• Máte-li zaměstnání už domluvené, vysvětlete novému zaměstnavateli, v čem je vaše pauza přínosná i pro něj. Pauza vám dává možnost odpočinout si a do nové práce nastoupit svěží, s novou energií, což znamená více kreativity a produktivity.

• Zvažte, kolik času potřebujete. Mimo financí a nákladů na povinné pojištění byste měli brát v úvahu i potřeby firmy, kam se případně chystáte nastoupit, a hlavně svoje osobní preference, které vám možná odhalí doporučené otázky od kouče výše.

• Přerušení plynulého navazování jedné práce na druhou samozřejmě přináší i otázku, jak se vypořádáte s výpadkem stálého příjmu. Pokud dočerpáváte zbylou dovolenou z předchozího zaměstnání, máte výhodu (pokud vám dny zbylé dovolené stačí). Pokud dovolenou už nemáte, nebo si chcete vzít delší volno, zapřemýšlejte nad svými výdaji. Máte prostředky na to, abyste pokryli nezbytné náklady? Máte nárok na pomoc od státu? Čeho všeho se můžete na chvilku vzdát výměnou za své volno? Vytvoření rozpočtu vám může pomoci určit, jak můžete během přestávky pohodlně žít.

• Myslete na zákonná pojištění a možnosti podpory od státu. Pokud máte mezi zaměstnáními jen malou pauzu, není nutné se hlásit na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud ovšem plánujete pauzu delší než jeden měsíc, vyplatí se na úřad práce nahlásit, především proto, že můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, a druhou věcí, proč je dobré případně zajít na úřad práce, je zdravotní pojištění. Pokud nejste celý měsíc nikde zaměstnaní, tak vám vzniká povinnost platit si zdravotní pojištění. Pokud jste vedení v evidenci na úřadu práce, platí minimální zdravotní pojištění stát. Pokud jste část měsíce někde zaměstnaní, zdravotní pojištění řešit nemusíte.

• Připravte si reakce na komentáře okolí, ne každý totiž vaše volno bude chápat, především když bude o něco delší. Zpravidla jsou to naši blízcí, kteří to s námi myslí dobře, kdo nejčastěji pronášejí dobře míněné rady a komentáře. Nenechte se vystresovat opakovanými dotazy: „Ty ještě nemáš práci?“ a připravte si odpověď.

Ať se při příští změně zaměstnání rozhodnete jakkoli, myslete na to, že průměrný Čech odpracuje za svůj život zhruba 36 let. I kdybyste za celý svůj pracovní život vystřídali deset zaměstnavatelů a dali si vždycky i měsíc pauzu, v celkovém pohledu jde o zanedbatelné procento, ovšem s obrovským přínosem.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.