Psychologické práce: Nedostatky a bludy kolem binárního myšlení
02. 3. 2023
2 min.
Proč v práci prokrastinujeme, když víme, že máme práce až nad hlavu? Proč vždycky když dojde na práci, myslíme na nejhorší? Proč pracujeme zrovna pět dní v týdnu? Proč ne tři, čtyři, nebo šest? A kdo vůbec považoval koncept víkendů za dobrý nápad? Uvelebte se a pojďte se s námi a naší novou sérií článků s názvem Psychologie práce zamyslet nad existenciálními otázkami z pracovního světa a bádat po tajemstvích našeho mozku, které nám odhalí neurovědec Albert Moukheiber.
Která hemisféra dominuje vašemu mozku? Jste mozkoví leváci, nebo praváci? Jinými slovy, táhne vás to více k vědě, nebo literatuře? Máte analytické ambice, nebo tvůrčí úmysly? Raději píšete, nebo počítáte?
Pokud se vám taková volba nezdá, je to úplně v pořádku. Je to totiž falešné dilema. Naše hemisféry se nepředhánějí v tom, která bude dominovat našemu mozku, a zastaralý způsob rozdělování lidí do dvou škatulek je obecně považován za mýtus.
Pravá, levá, pravá, levá. Ohraná písnička neuromýtů
Představa, že se někdo narodí s dominantní levou, či pravou hemisférou, je mylná. Je to jeden z neuromýtů o tom, jak náš mozek funguje. Tenhle konkrétně tvrdí, že naše osobnost se odvíjí od té části mozku, kterou nejvíce využíváme. Podle takové logiky má umělec dominantní pravou hemisféru a vědkyně zase levou. Takhle dichotomicky to ale není.
Musím si vybrat jednu, nebo druhou stranu?
Mozek je skutečně rozdělen na dvě půlky zvané hemisféry a ano, některé funkce mozku můžeme najít buďto v té levé, nebo pravé. Například u většiny lidí jsou primární centra jazykových schopností umístěna v levé hemisféře. To ale neznamená, že kapacity hemisfér jsou binární a činí z nás tak buď literáty s kreativním myšlením, nebo vědce s myšlením analytickým.
Ve skutečnosti na jeden úkol často potřebujeme několik různých dovedností. Pokud si chceme například střihnout jazzové sólo na klavír, budeme muset věnovat spoustu času metodickému cvičení, a to i kdybychom byli virtuosové. Nejprve musíme pochopit, jak to do sebe všechno zapadá, a teprve pak můžeme být kreativní.
Ale funguje to i naopak. U testování vědeckého modelu je zapotřebí vysoce rozvinutá představivost, jinak bychom neměli kapacitu vymýšlet nejrůznější experimentální řešení. Vezměme si třeba Benjamina Franklina, analytického vědce, kterého tak zajímala síla blesku, že si počkal na pořádnou bouřku, potloukal se v noci po venku a pouštěl draka, aby blesk chytil. Dá se tohle považovat za „racionální přístup“, který obvykle vědeckým experimentům přisuzujeme?
Jsou umělci a vědci na stejné straně?
V dnešní době je kreativní a analytická činnost často rozdělována do dvou táborů, a to hlavně kvůli našemu systému vzdělávání, který rozlišuje mezi vědními a humanitními obory. Tohle je ale výdobytek moderní doby. Po dlouhou dobu byli umělci považováni za vědce a naopak, jako tomu bylo např. u Leonarda da Vinciho nebo Michelangela. Když se nad tím zamyslíme, tak může mít básník a vědec vlastně docela podobný přístup k práci. Oba fascinuje příroda a svět, který nás obklopuje.
Buďte prostě sami sebou
Takové binární rozdělení není jen zavádějící, ale často i škodlivé. Pokud někoho zajímá grafika, ale považuje se spíše za „vědecký“ typ než „umělecký“, může ho to ve výsledku odradit od určitých kariérních možností, protože mu byla přidělena nálepka jednoho, nebo druhého tábora. Čím dál více můžeme vidět v pracovních inzerátech společnosti, které „hledají kreativní jedince.“ Riskují tak ale, že si odeženou potenciální kandidáty. Implicitně totiž varují: „Pokud máte vědecké zázemí, tak to ani nezkoušejte.“
Lidské bytosti nejsou binární a naše myšlení taky ne. Jsme komplexní a jedineční a vládneme širokou škálou rozmanitých schopností. Nesmíme krmit představu, že jsme „buď to, nebo ono“. Namísto toho bychom si měli osvojit přístup „od každého trochu“. Otevřeme se tak dosud nepoznaným pracovním i osobním možnostem. Jak říká Stephen Fry: „Nevystihují nás podstatná jména, ale slovesa.“
Překlad: Eva Mazalová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.
Další inspirace: Albert Moukheiber
Doctor in neuroscience, clinical psychologist and author
Psychologické okénko: Ženete se za úspěchem, ale štěstí stále nikde?
Často se domníváme, že mezi pocitem spokojenosti a úspěchem je přímá úměra. Jinými slovy, čím úspěšnější jsem, tím jsem také šťastnější.
02. 12. 2022
Neustále ‚busy‘? 5 důvodů, proč si (konečně) přestat st ěžovat, že nestíháte
Nestíhám. Nemám čas. Jsem busy. Je toho strašně moc! Kolikrát za poslední týdny jste tuhle větu slyšeli? A kolikrát dnes?
09. 12. 2024
Jak se odrazit ze dna po velké chybě v práci
Přešlap v práci v nás může vyvolat pocity nejistoty a ztrapnění. Jak se s ním vypořádat, aby vám to nenarušilo pracovní kariéru?
28. 8. 2024
TEST: Umíte být sami sebou v práci?
Hlavně být sám sebou, zároveň se umět chovat profesionálně. Nároky na nás pracovníky nejsou jednoduché. Zjistěte, jak se v práci chováte skutečně vy!
15. 8. 2024
Dítě, nebo práce. Proč si české ženy musejí vybírat?
Být, či nebýt matkou? Volba, před kterou stojí řada českých žen, které aktuálně pracují, ale blíží se čas, kdy by chtěly (nebo měly?) mít děti.
22. 4. 2024
Zpravodaj, který stojí za to
Chcete držet krok s nejnovějšími články? Dvakrát týdně můžete do své poštovní schránky dostávat zajímavé příběhy, nabídky na práce a další tipy.
Hledáte svou další pracovní příležitost?
Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle
Prozkoumat pracovní místa