Rasismus ve velkých firmách: Zaměstnanci Amazonu se ozývají

„Myslím si, že reakce Amazonu na hnutí Black Lives Matter je jenom jedno velké divadlo. Bojí se špatné reputace u veřejnosti a problémy a životy černochů je ve skutečnosti nezajímají.“ To říká John Hopkins, pracovník třídírny ve skladu Amazonu v jižní Kalifornii, který v podpoře hnutí za práva černochů ze strany Amazonu vidí jenom pouhou PR kampaň. A podobně to vnímá celá řada zaměstnanců tohoto giganta na poli e-commerce.

Dne 25. května 2020 byl George Floyd, 46letý americký černoch, během zadržování policií ve městě Minneapolis zabit jedním ze zasahujících strážníků. Floydova vražda znovu probudila k životu hnutí Black Lives Matter. A to, co začalo jako protest proti policejní brutalitě, brzy překročilo hranice USA a rozrostlo se v rozsáhlou kritiku rasistických společenských struktur, a to i na pracovišti. A ani velcí technologičtí giganti nebyli aktivit tohoto hnutí ušetřeni.

Zaměstnanci Facebooku uspořádali virtuální stávku, aby tak dali najevo nesouhlas s rozhodnutím firmy zveřejnit bez varování nebo vysvětlení nenávistný tweet Donalda Trumpa, který v překladu zněl: „Jakmile začne rabování, bude se střílet.“ V Googlu zase zaměstnanci uspořádali petici za to, aby jejich zaměstnavatel přestal prodávat svůj software policejním složkám. Stejně tak se pod palbu kritiky od svých vlastních pracovníků dostal i Amazon za to, že poskytoval policii program Rekognition, tedy ne zcela spolehlivý software na rozpoznávání obličejů, zatímco na sociálních sítích oficiálně podporoval hnutí Black Lives Matter. Část zaměstnanců Amazonu protestovala ve skladech, ve kterých pracují. Někteří pracovníci podle New York Times napsali Jeffu Bezosovi e-mail o „systematické rasové nespravedlnosti, která prostupuje celým Amazonem“, zatímco jiní zaměstnanci začali popisovat své zkušenosti s rasovou diskriminací v této firmě.

„Tak velká firma jako Amazon může hodně ztratit, když se začneme mobilizovat.“ – John Hopkins

V rámci Silicon Valley není ale tichá tolerance rasismu ze strany firem nic nového. Proč se tedy zaměstnanci amerických technologických gigantů rozhodli ozvat právě teď? Co se týče Amazonu, musíme se vrátit do března 2020, kdy se začala koronavirová krize rozšiřovat napříč celými Spojenými státy.

Jak COVID-19 odhalil interní rasovou nerovnost u Amazonu

Protesty ve skladech

Ke konci března 2020 vyhlásila většina amerických států karanténu a poptávka po online nakupování ihned prudce vzrostla. A Amazon se rozhodl nechat svá pracoviště otevřená a nadále fungovat, přičemž argumentem byla nutnost dodávat lidem věci základní potřeby. Adrienne Williamsová, která pro Amazon pracuje jako kurýr v Kalifornii, říká, že věci se ve skutečnosti měly zcela jinak. „Kdyby Amazon dodával jenom ty nejzákladnější věci, myslím, že by to zaměstnanci přijali. Ale my jsme dodávali úplně cokoliv komukoliv.“

„Bylo očividné, že (Amazon) není transparentní ohledně pozitivních případů nemoci.“ – Jana Jumppová

Brzy začali zaměstnanci, mezi nimi i teď už známý Chris Smalls, protestovat proti neschopnosti Amazonu zavést ve skladech dostatečná hygienická opatření jako dodržování rozestupů nebo nošení roušek. „Na státní svátek připomínky veteránů 31. května nacpali 500 pracovníků do jednoho skladu a nechali je vyskladňovat zboží. Všichni tito lidé na sobě měli jenom ty nejlevnější roušky. Když se jedná o zisk, Amazonu na ničem nezáleží,“ říká 58letá pracovnice Jana Jumppová z Louisville ve státě Kentucky. „Sklady se sice čistí, ale i během úklidu stále pracujeme, což není úplně bezpečné. Naše úklidová četa používá ten samý hadr ve dvou třech různých částech skladu,“ říká Jordan Flowers, technik robotů v New York City.

Předtím než byl vyhozen, zorganizoval Chris Smalls rozsáhlou stávku, v rámci které okolo 300 pracovníků nepřišlo ten samý den do práce z důvodu nemoci. Jiné pobočky v Michiganu a na západním pobřeží USA se pak tímto činem inspirovaly a začaly dělat to samé.

Protestujícím zároveň nešlo pouze o bezpečnost pracovního prostředí, ale i o přístup k informacím o pozitivních případech koronaviru na jednotlivých pracovištích. „Ztratili jsme přehled,“ říká Flowers, jehož pracoviště bylo mezi těmi s nejvyšším počtem případů. Jumppová na Facebooku založila skupinu, ve které se sdílely všechny SMS zprávy nebo vzkazy na záznamnících od Amazonu o pozitivních případech viru na jednotlivých pracovištích. „Bylo očividné, že (Amazon) není transparentní ohledně pozitivních případů nemoci. A tak jsme začali shromažďovat potřebná data sami,“ vysvětluje Jumppová. Během tohoto monitoringu napočítala, že v 519 distribučních centrech Amazonu v USA mělo celkem 1800 pracovníků pozitivní testy na COVID-19. 8 z nich zemřelo.

„Komukoliv s trochou rozumu bylo jasné, že ti lidé byli vyhozeni prostě proto, že upozorňovali na nekalé praktiky společnosti.“ – Tim Bray

Protesty, virtuální stávky a hromadné sick days se následně rozšířily do Sacramenta, Santa Monicy, Queensu v New Yorku nebo Chicaga. A mnoho lidí bylo kvůli účasti na protestech propuštěno. Někteří zaměstnanci na vyšších pozicích tak v reakci na tyto události sami podali výpověď, aby dali najevo solidaritu s propuštěnými kolegy. Jedním z těchto lidí byl Tim Bray, viceprezident Amazonu, který zveřejnil otevřený dopis, v němž vysvětluje své rozhodnutí opustit společnost. „Komukoliv s trochou rozumu bylo jasné, že ti lidé byli vyhozeni prostě proto, že upozorňovali na nekalé praktiky společnosti,“ napsal Bray.

Brayův dopis navíc poukázal na další důležitý fakt: „A to, že úplně všichni z těchto lidí jsou buď černoši, ženy nebo obojí, je jenom náhoda, že?“

Rasistické struktury v Amazonu

Když před několika týdny Amazon uveřejnil prohlášení o Black Lives Matter, Chris Smalls na Twitteru reagoval následovně: „Je ostuda, že vydávají takové prohlášení a zároveň diskriminují své vlastní černošské pracovníky. Schválně se Amazonu zeptejte, kolik procent pozic regionálních manažerů nebo viceprezidentů zastávají černoši.“

26,5 % ze 400 000 zaměstnanců Amazonu se hlásí k černošskému nebo afroamerickému etniku, ale jenom 8 % z nich zastává manažerské funkce. Ve 25leté historii firmy byli v jinak bělošském představenstvu Amazonu za celou dobu celkem pouze dva černošští členové. Podle dat z roku 2014 pracuje 85 % černošských zaměstnanců Amazonu ve skladech.

Výše zmíněná fakta znamenají, že během koronavirové krize neměla drtivá většina černochů možnost pracovat z bezpečí domova, a byla tak vystavená vyššímu riziku nákazy. A tento vzorec diskriminace v Amazonu je navíc jen špičkou ledovce a poukazuje na systémové nedostatky a rasovou nerovnost v otázkách veřejného zdraví v celém USA.

„Amazon by se měl podělit o část svého bohatství, protože to my jsme vybudovali dynastii Jeffa Bezose.“ – Adrienne Williamsová

Někteří zaměstnanci Amazonu tvrdí, že kvůli rasismu mají omezené možnosti kariérního postupu do vyšších úrovní společnosti. Hopkins říká, že on sám ví minimálně o dvou černošských pracovnících v jeho skladu, kteří byli i přes své nesporné kvality a schopnosti vynecháni při rozhodování o povýšení. Podle něj se jednalo o skrytou rasovou diskriminaci. „Vsadím se, že kdybyste se jejich nadřízených zeptali, proč nebyli tito dva pracovníci povýšeni, jako oficiální zdůvodnění byste vyslechli něco o jejich přístupu k práci. To přesně odpovídá stereotypu o nepřizpůsobivých a nedisciplinovaných černoších, který v této zemi můžeme vidět už celá staletí. Je to ten samý stereotyp, který ve výsledku vede až k tomu, že černoši jsou policií zabíjeni mnohem častěji než běloši.“

Mario Crippen pracoval v Amazonu jako asistent řízení procesu vyskladňování v Michiganu a cestu z výše uvedených problémů vidí v systému předávání znalostí a schopností. Byl by rád, kdyby existovaly programy, které by ukázaly afroamerickým pracovníkům různé techniky a strategie, jak se v rámci firem dostat na vedoucí pozice a jak se stát členy rad.

„Tím, že pracujete pro Amazon a že tedy pracujete pro nejbohatšího člověka planety, se hodně naučíte,“ přiznává. „Ale jak přesně se úspěch Amazonu povedl? Ukažte nám zákulisí tohoto úspěchu. Založte program, v rámci kterého budete zaměstnance učit o interních i externích strategiích Amazonu.“

Přichází do Amazonu nový svěží vítr?

Jeff Bezos i Amazon jako celek veřejně podpořili novou vlnu protestů hnutí Black Lives Matter. Firma navíc oznámila dar v hodnotě 10 milionů dolarů americkým organizacím, které bojují za lepší životy černochů a afroameričanů. Zavedla také roční moratorium na používání jejího softwaru Rekognition policií. Tento program byl všeobecně kritizován kvůli jeho rasové předpojatosti.

„Co je 10 milionů dolarů pro miliardáře? Pro něj to jsou drobné, které najde zapadlé v gauči.“ – Adrienne Williamsová

Ale peníze a sliby na sociálních sítích pracovníkům Amazonu, jednoho z největších zaměstnavatelů v USA, nestačí. „Moratorium Amazonu na používání programu Rekognition policií má akorát zabránit špatné reputaci v médiích. Ve skutečnosti není ve svém jednání firma vedena nějakými morálními pohnutkami, protože v takovém případě by nejdříve začala řešit i své vlastní, interní problémy, například nedostatek diverzity v představenstvu,“ říká Hopkins.

Podle Crippena desetimilionový dar zkrátka nestačí. Vzhledem k bohatství Jeffa Bezose tato částka u běžně vydělávajícího Američana odpovídá v přepočtu asi 85 dolarům. Williamsová s tímto názorem souhlasí. „Co je 10 milionů dolarů pro miliardáře? Pro něj to jsou drobné, které najde zapadlé v gauči.“

Zároveň říká, že jí hluboce urazilo všechno, co Jeff Bezos v reakci na hnutí Black Lives Matter udělal. „Když přijdu do skladu, všude na monitorech jsou hesla jako ‚Solidarita s Black Lives Matter‘. Ale já jako řidička třeba nikde nevidím žádný plán prevence šíření nákazy. Pro Bezose je to všechno jenom PR. Žádná solidarita s černochy.“

„Pokud by (Jeff Bezos) zavedl v Amazonu politiku placení mezd, ze kterých se dá vyžít, mohl by výrazným způsobem ovlivnit rasovou rovnost v USA.“ – John Hopkins

Jedním z nejvýraznějších případů, kdy Amazon udělal gesto pouze na oko, byla jeho oslava 19. června, tedy dne, kdy v Americe oficiálně skončilo otroctví. Zaměstnanci skladu v Chicagu dostali místo placeného volna pouze kuřata a vafle. Tento netaktní přístup ze strany Amazonu se setkal s velmi špatnou reakcí.

Aktivisté jsou přitom přesvědčeni, že Jeff Bezos by mohl v otázce rasové rovnosti a spravedlnosti udělat více než kdokoliv jiný. „Pokud by (Jeff Bezos) zavedl v Amazonu politiku placení mezd, ze kterých se dá vyžít a které reflektují náklady na živobytí v místech, kde se daná pracovní místa nacházejí, mohl by tím výrazným způsobem ovlivnit rasovou rovnost v USA,“ uvádí Hopkins.

Zatímco někteří členové hnutí volají po zavření Amazonu nebo po jeho bojkotu, Williamsová je jiného názoru. „Mí lidé potřebují práci. Ale Amazon by se měl podělit o část svého bohatství, protože to my jsme vybudovali dynastii Jeffa Bezose. Děje se pořád to stejné už od doby, kdy nás sem přivezli. Když pracujete za nic a vybudujete někomu impérium, nezáleží mu pak na tom, co s vámi bude.“

K čemu vedou protesty Black Lives Matter a stávky ve skladech?

1. Někteří zaměstnanci byli propuštěni

Od března bylo minimálně 6 zaměstnanců Amazonu propuštěno kvůli tomu, že se ozvali a protestovali. Nejznámější je případ Chrise Smallse, který byl v popisu svých nadřízených označen za „hloupého člověka, co se neumí vyjadřovat“. Emily Cunninghamová a Maren Costová jsou nyní již bývalé zaměstnankyně Amazonu ze Seattlu, které zastávaly manažerské funkce a zároveň spolu založily skupinu „Amazon Employees for Climate Justice“ (tedy v překladu „Zaměstnanci Amazonu podporující klimatickou spravedlnost“). Obě byly propuštěny poté, co se po boku svých kolegů účastnily protestů ve skladech.

Firma se ale dušuje, že se o žádnou odplatu vůči pracovníkům nejedná.

2. Amazon pod tlakem uveřejnil propagační video

V březnu uveřejnil Amazon na sociálních médiích sérii propagačních videí, ve kterých ukazuje život a práci zaměstnanců ve skladech. Zatímco někteří aktivisté tato videa považují za přímou reakci na stávky, protesty a odhalení skutečných pracovních podmínek v Amazonu, jiní je považují za pouhé krizové PR.

„Snaží se zakrýt to, co se ve skutečnosti děje,“ říká Crippen. „Říkají, že dělají tohle a tamto, ale měli by prostě nechat štáb náhodně procházet skladem v předem neohlášený den, a ukázat tak, jak takový běžný provoz opravdu vypadá.“

3. Amazon vyplatil odměny zaměstnancům, kteří pracovali během koronavirové krize

Amazon vyplatil odměnu ve výši 500 dolarů těm zaměstnancům, kteří v červnu pracovali. Pracovníci na částečný úvazek dostali 250 dolarů.

Protestující zaměstnanci ale tvrdí, že se jedná o nedostatečnou kompenzaci v porovnání s rizikem, které na sebe museli vzít. „Pracovníci Amazonu riskovali své životy, když chodili na pracoviště,“ říká Crippen. „Někteří zaměstnanci se nakazili, a někteří dokonce kvůli práci v Amazonu zemřeli.“

Světlo na konci tunelu

„Právě teď se organizují pracovníci v San Andru, v Richmondu, v Hawthorne, v Santa Monice nebo v Sacramentu,“ říká Williamsová. „Našli jsme jeden druhého. A to je obrovský úspěch.” Tím, že se uvnitř firmy sami zaměstnanci mobilizovali, spolu začali spolupracovat a získali nástroje, díky kterým mohou vyjednávat o lepších pracovních podmínkách. Firemní kultura společnosti, založená na donášení a elitářství, se tak otřásá v základech.

„Organizátoři i jejich podporovatelé čelí obrovskému tlaku.“ – Adrienne Williamsová

Zaměstnanci, kteří veřejně popisují své zkušenosti, ale bohužel musí čelit zastrašování ze strany nadřízených. A propouštění těch, kteří se rozhodli promluvit (mezi nimi například Chris Smalls), mají sloužit jako odstrašující příklady. Aktivisté z Amazonu se shodují, že jejich nejtěžším úkolem je motivovat ostatní kolegy, aby promluvili a také se účastnili protestů. Ti se totiž bojí, že přijdou o práci. „Největším problémem při mobilizaci pracovníků Amazonu,“ říká Williamsová, „jsou strach, kouřové clony a dezinformace, které vypouští Jeff Bezos. Organizátoři i jejich podporovatelé čelí obrovskému tlaku.“

„Nejedná se jenom o momentální trend. Jedná se o celé hnutí.“ – John Hopkins

Tento rok se ale podle Hopkinse celá řada věcí změní. „Tak velká firma jako Amazon může hodně ztratit, když se začneme mobilizovat,“ říká. „Zdá se, že jsme jako komunita dosáhli bodu, kdy už prázdná slova prostě nestačí, ať už se jedná o problematiku koronaviru, vyhazovů z práce nebo policejní brutality. Věta, která se stala populární na sociálních médiích, zní: Nejedná se jenom o momentální trend. Jedná se o celé hnutí.“

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Frederic Legrand – COMEO

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.