Nečekat s volnem až na důchod: Proč je sabatikl stále oblíbenější

„To jediné, co mi chybí ke štěstí, je mít více volného času“

Petr Kubík, Reporting Manager pro nákup v Johnson & Johnson, je živým důkazem toho, že sabatikl není jen rozmarem rozmazlených zástupců generací Y a Z. Petr byl vždy tak trochu průkopník alternativního uspořádání pracovního režimu. Už před dvaceti lety – tedy v době, kdy výraz „sabatikl” kromě akademiků nepoužíval víceméně nikdo – si u svého tehdejšího zaměstnavatele domluvil speciální režim. V průběhu roku odpracoval 90 % pracovní doby. A nad rámec pěti týdnů standardní dovolené si každý rok vzal pětitýdenní volno v kuse, během kterého se věnoval svému největšímu koníčku – cestování.

„Výměnou za to, že jsem měl o 10 % nižší plat, jsem měl dvakrát delší dovolenou,“ říká Petr Kubík. „Tou dobou to nebylo běžné a na HR si s tím neuměli moc poradit. Ale měl jsem štěstí, že můj šéf byl taky velký cestovatel a měl pro to pochopení.“

Když nedávno z firemního newsletteru zjistil, že jeho současný zaměstnavatel Johnson & Johnson nabízí možnost neplaceného sabatiklu, moc dlouho se nerozmýšlel a požádal o čtyřměsíční volno.

„Pracuji už skoro dvacet pět let. A to jediné, co mi chybí ke štěstí, je mít více volného času. A tomu jsem ochoten obětovat i část svého výdělku,“ dodává Petr Kubík.

Sabatikl jako odpověď na vidinu pozdního odchodu do důchodu?

Podobně jako Petr dnes smýšlí čím dál více lidí. Tváří v tvář takzvané „časové chudobě” přestávají mnozí pracující podrobovat veškerý svůj čas jenom finančnímu výdělku. Podle Průzkumu pracovního tempa 2023 společností Welcome to the Jungle a IPSOS je vyvážení osobního a pracovního života důležité pro 92 % českých pracovníků. A právě v sabatiklu, tedy možnosti vzít si u zaměstnavatele placené či neplacené volno v délce několika měsíců, vidí mnozí nástroj, který jim pomůže pracovní a soukromý život udržitelně skloubit.

„Sabatikl častěji využívá mladší generace. Její zástupci si totiž uvědomují, že budou pracovat dlouho, protože věk odchodu do důchodu se stále posouvá,“ říká Jana Vávrová, projektová manažerka v Grafton Recruitment. „Spousta mladých má navíc nějakou formu pracovního úvazku či brigády již během studia, což jejich kariéru, respektive dobu, kdy pracují, ještě prodlužuje.“

S tímto tvrzením souhlasí i Dennis Didonna, profesor na Harvard Business School a zakladatel platformy The Sabbatical Project. Ten upozorňuje na fakt, že i na děti a studenty jsou kladeny čím dál vyšší nároky a už samotná příprava na zaměstnání bývá velmi náročná. „Čerství” absolventi se tak na pomyslné startovní čáře své kariéry ocitnou teprve po mnoha letech studií, přijímacích zkoušek, příprav na testy, praxí a stáží. Není proto divu, že i oni čelí zvýšenému riziku vyhoření.

Mohlo by se právě častější využívání sabatiklu stát alespoň částečnou odpovědí na výzvy, kterým pracovníci čelí?

Sabatikl na vzestupu

I když data o popularitě sabatiklu v Čechách chybí, průzkumy ze zahraničí naznačují, že počet zaměstnanců, kteří se pro něj rozhodli nebo kteří by si jej rádi vzali, v posledních letech vzrostl.

Analýza společnosti Gusto pro The Washington Post ukázala, že v roce 2022 si sabatikl vzalo na 6 % amerických zaměstnanců, což je téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2019. Co se týče podílu amerických firem, které sabatikl pracovníkům nabízí, výzkum agentury Society for Human Resource Management ukázal, že v USA v roce 2019 nabízelo 11 % společností neplacený sabatikl a 5 % nějakou formu placeného sabatiklu.

Také v České republice jsou sabatikly stále spíše výjimkou než standardem.

„Sabatikl nebývá nabízený zaměstnancům plošně, funguje spíš na vyžádání a zatím úplně běžný není,” uvádí Jana Vávrová. „Zatímco dříve byl sabatikl známý jako rok až dva roky dlouhá pauza, kdy člověk hledá inspiraci pro své další působení, v poslední době se rozmáhá spíš pauza kratší, nejčastěji v délce 1-3 měsíců.”

Jednou ze společností, která sabatikl v tuzemsku s úspěchem nabízí, je PwC.

„Jedná se o částečně placené volno a musí dávat oběma stranám smysl. Sabatikl je vhodný v určité etapě života, kdy člověk má za sebou už pár odpracovaných let a potřebuje si oddechnout, načerpat novou energii, vzít si delší čas pro sebe,” říká Lucia Lalíková, Human Capital Business Partner ve společnosti PwC.

Volba, které nelituje ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec

Případ PwC dokazuje, že nabízení sabatiklu může být pro firmy výhodné v mnoha ohledech.

„Je efektivnější udržet si stávající zaměstnance a předejít jejich zbytečnému odchodu z důvodu vyčerpání, než nabírat a rozvíjet nové talenty,” vysvětluje Lucia Lalíková.

Jak uvádí propagátor sabatiklu Dennis Didonna v rozhovoru pro magazín Time, sabatikl navíc napomáhá zaměstnancům lépe skloubit pracovní povinnosti s osobními ambicemi, dlouhodobými plány nebo třeba nečekanými událostmi. A díky tomu přispívá psychické pohodě a celkové spokojenosti pracovníků.

Nezanedbatelnou roli pak sabatikl hraje i v loajalitě pracovníků vůči firmě. To potvrzuje z vlastní zkušenosti i Lucia Lalíková, která si sama před několika lety vzala půl roku volno z práce. „Získala jsem nadhled a nové životní zkušenosti. A po šesti měsících jsem měla možnost vrátit se do práce a pokračovat tam, kde jsem skončila. Toho, že jsem možnost odejít na sabatikl dostala, jsem si velmi vážila.” To samé potvrzuje i Petr Kubík: „To, že bych o tenhle benefit přišel, je určitě velký retenční faktor.”

A jaké výhody přináší sabatikl samotnému zaměstnanci?

Především nabízí možnost si určitý čas oddychnout, nabrat novou energii a věnovat víc času vlastním projektům, osobnímu životu nebo rodině. A to vše, aniž by musel pracovník zatěžovat mysl tím, že si bude muset po skončení volna shánět novou práci.

Oproti situaci, kdy by si pracovník bral volno mezi dvěma pracemi pro různé zaměstnavatele, navíc díky sabatiklu nepřijde o benefity, na které má třeba u zaměstnavatele díky odpracovaným rokům nárok.

Z praktického hlediska je pak nezanedbatelný i fakt, že během sabatiklu zaměstnavatel za pracovníka obvykle hradí i odvody.

Stačí jen překonat obavy

Co tedy brání sabatiklu v tom, aby se stal standardem? Především obavy. A to jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců.

Mnozí zaměstnanci se jednoduše obávají si o sabatikl říct. Případně se ani nedostanou tak daleko, aby o této možnosti vůbec vážněji uvažovali. Přitom aby se myšlenka sabatiklu u firem s úspěchem uchytila, jsou to právě pracovníci, kdo musí s požadavkem na sabatikl přicházet častěji.

„Potkal jsem spoustu lidí, kteří mi říkali, že by chtěli dlouhé volno také,” říká Petr Kubík. „Zároveň však dodali ,ale’. Ale co peníze? Co hypotéka? Co kariéra? Bude si o mně zaměstnavatel myslet, že jsem flákač, když si o volno řeknu? Spousta lidí má mentální blok nepracovat, případně se bojí si o sabatikl říct.”

Uznává, že ne každý je v situaci, kdy si může delší neplacené volno vzít. Zároveň ale dodává, že mnoho pracovníků, kteří jsou šikovní a kterých si jejich zaměstnavatel váží, by si o sabatikl s úspěchem říct mohli. Často to ale neudělají, ať už kvůli tomu, že si netroufnou, nebo protože to není jejich priorita.

A co hodlá nadšený cestovatel Petr Kubík dělat o nastávajícím čtyřměsíčním sabatiklu?

„Chci si to volno hlavně užít. Být více času s rodinou, dohnat skluzy na domě a na zahradě. A trochu i cestovat. Hlavní projekt, kterému se chci primárně věnovat, jsem já sám.”

I tak může vypadat plán na sabatikl.

A jaký bude ten váš?

Foto: Thomas Decamps z Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.