Bacha! Tváří se jakoby nic, ale zatím vás tajně testují

Místo klasických otázek a odpovědí se na pohovoru snaží náboráři zjistit, jak dokáže uchazeč řešit problémy, rozhodovat za pochodu, zda je kreativní a jak reaguje ve stresu. Také je zajímá, jak dotyčný zapadne do firemního kolektivu a jestli po sobě bude v kanceláři uklízet (to se bavíme o těch nejzákladnějších věcech).

Čím víc tento trend nabírá na popularitě, tím více se ozývají hlasy zpochybňující jeho etickou povahu a spolehlivost. Jedná se prostě jen o malý trik, který pomůže se zúžením výběru nebo jiným rozhodnutím, nebo je to vlastně spravedlivá metoda, podle které se pozná něčí osobnost?

Podrobnější informace o tajném testování uchazečů, včetně jeho potenciálních přínosů i problémů pro zaměstnavatele i kandidáty, přináší Darin Herle, zakladatel a CEO mezinárodní náborové platformy Cosmogence, která firmám pomáhá hledat pracovníky na dálku. Darin Herle se rozpovídal o tom, na co si mají dávat uchazeči na pohovorech pozor a jak se poprat se skrytým testováním v případě, že se s ním potkají.

Jak vypadají některé skryté testy, které mohou uchazeči na pohovorech zažít?

Těch je nepřeberně. Může to být něco tak prostého, jako že se po pohovoru náborář zeptá recepční, jaký měla z uchazeče dojem, nebo že bude pozorně sledovat, co uděláte s šálkem od kávy po skončení pohovoru. Vzhledem k tomu, že na tajné testování se nemůžete nijak připravit ani si je nacvičit, jeho cílem je prozkoumat vaše chování, instinkty a jednání, a ne silné a slabé stránky, dovednosti nebo relevantní praxi.

Během svého působení v HR se Darin Herle setkal s různými styly takového testování a mnoho z nich si sám vyzkoušel: „Skládání puzzle, abstraktní uvažování, domácí úkoly, projekty, večeře – to všechno jsem během své kariéry buď sám použil, nebo viděl u kolegů,“ říká.

Někdy na uchazeče číhají skryté testy ještě před samotným pohovorem – například zjevná hrubka ve vypsaném inzerátu, která má otestovat všímavost uchazeče i to, jestli na ni upozorní.

Proč se k tajnému testování náboráři a personalisté uchylují?

Tajné testování je koncept, který známe pod celou řadou názvů – topgrading, psychometrika, behaviorální pohovor nebo pohovorové chytáky. Je jedno, jak tomu budete říkat, cíl je vždycky stejný. „Náborář se snaží zjistit, jestli uchazeč sedící před ním splňuje či převyšuje očekávání na danou pozici,“ vysvětluje Herle.

Proč to nedělat otevřeně? Tajné testování dokáže zjistit víc než klasický formát pohovorů založený na otázkách a odpovědích, protože umožňuje hodnocení uchazeče podle toho, jak se rozhoduje v reálných situacích. Jak efektivní či neefektivní to je, záleží na úhlu pohledu. Herle si myslí, že někteří náboráři na pohovoru použijí skryté testy jednoduše proto, aby jim to usnadnilo rozhodování.

„Celé přijímací řízení je podle mě velmi nepřirozený proces, skládající se z různých interakcí, zkoušek, projektů a podobně, a jeho cílem je získat dost informací pro rozhodnutí, zda někoho přijmout, či ne,“ vysvětluje Herle. „Náborář má pravděpodobně dojem, že tajným testováním odhalí nějaké informace, které mu pomohou se správně rozhodnout.“

Jaké má tajné testování výhody a může se někdy i vymstít?

Žijeme ve světě, kde hrají prim data ve všech podobách. Tajné testování zohledňuje lidskou subjektivitu. Jeho výsledky nelze kvantifikovat, takže to, jak v něm uchazeč uspěl, či neuspěl, záleží zcela na vyhodnocení ze strany náboráře. Jak říká Herle: „Vlastně nepřináší žádné smysluplné informace relevantní pro rozhodování o přijetí uchazeče.“

Každý dobrý náborový pracovník by měl aktivně usilovat o co největší objektivitu. Podle průzkumu nejčastějších případů neobjektivních pohovorů provedeného na University of Indiana se může při tajném testování náborář častěji dopustit chyb, např. dá na první dojem (udělá si rychlý úsudek jen na základě jednoho činu, zjevu nebo stylu řeči), uchazeče vyzpovídá nekonzistentně (jednoho skrytému testování podrobí, druhého ne) a podléhá stereotypům (přitom některé odpovědi na skryté testování mohou být kulturně specifické, a nejsou proto černobíle dobré nebo špatné).

Ale zase na druhou stranu příznivci skrytého testování se vás budou snažit přesvědčit o naprostém opaku, tedy že jejich cílem je subjektivitu snížit. Hlavním argumentem je fakt, že reakce uchazeče na skrytý test je ukazatelem pracovní morálky a celkově chování, a ne vzhledu či způsobu vystupování. Vraťme se k testu s hrnkem od kávy. Ten náborářům řekne, jestli uchazeč bude v práci samostatný a převezme zodpovědnost za vlastní úkoly a projekty (pokud po sobě hrnek umyje), nebo jestli bude spoléhat na druhé.

Jak se mohou uchazeči na tajné testování připravit a jak ho u pohovoru poznají?

Budete-li vědomě myslet na to, že vás u pohovoru asi budou nějak maskovaně testovat, budete z toho tak akorát nervózní. Jestli se tedy stresujete už při čtení tohoto článku a při představě, že vás na něco nachytají, uklidněte se. Když se budete přehnaně snažit u pohovoru všem zavděčit a změníte své obvyklé chování, může vás to dostat do daleko nepříjemnější situace.

Náš odborník si myslí, že i kdybyste ve finále tajným testováním „neprošli“, říká to víc o náboráři než o vás. „Ze zkušenosti vím, že u pohovoru se uchazeče ptáme na celou řadu otázek a snažíme se vyzkoušet větší množství dovednostních kategorií,“ vysvětluje. „Založí-li nějaký náborář své rozhodnutí na jedné jediné chybné reakci, svědčí to o jeho nezkušenosti.“ Takže jestli na vás budou u pohovoru zkoušet jeden trik za druhým, vypovídá to víc o nich než o vás. Dobrý náborář používá různé techniky, aby získal skutečně přesný a komplexní obrázek o vašem potenciálu.

Hlavní rada Darina Herleho pro uchazeče tedy zní: buďte sami sebou. „Já osobně u uchazečů oceňuji schopnost se přizpůsobit a nezaleknout se ničeho, co na ně u pohovoru zkusím,“ říká. „Je to mimo jiné důkaz zralosti a sebedůvěry.“

Co je nejdůležitější: Přínosy a rizika tajného testování na pohovorech

Tajné testování: Pomůže, či uškodí? Skryté testy mohou ukázat, jací doopravdy jste a jak fungujete v normálním životě, a díky tomu třeba získáte práci. Ale jen v případě, že zareagujete tak, jak náborář „chce“. Co byste si měli hlavně zapamatovat:

• Skryté testování uchazečů může zvýšit objektivitu pohovoru. Protože jsou uchazeči pozorováni při každodenních úkolech a v situacích, které nemohou nacvičit, náboráři mají příležitost vyhodnotit jejich charakter na základě chování a jednání, a ne jen vzhledu či dosavadní praxe.
• Ale na druhou stranu může vést skryté testování i k subjektivitě. Tajné testy nemůžete nijak kvantifikovat. Také nijak neřeší fakt, že co jeden může vidět jako „správné“ jednání, může druhý brát jako chybu. Navíc neexistuje způsob, jak si ověřit, že jsou všichni uchazeči podrobeni stejným trikům.
• Jejich úspěch závisí do značné míry na jejich autorovi. Jak upozorňuje Herle, ve finále je na náboráři, aby byli všichni uchazeči hodnoceni spravedlivě a přesně. Tajné testování může být jednoduše způsob, jakým si chtějí usnadnit rozhodování. Pokud ale o tom, jestli někoho přijmou, nebo ne, rozhodují jen na základě jednoho tajného testu, pak to svědčí o jejich nezkušenosti a měli by zapracovat na svých metodách.
• Takže buďte prostě sami sebou. To je rada nad zlato. Chovejte se přirozeně, profesionálně a na nic si nehrajte. Vždyť jestli se na tu práci vážně hodíte, zvládnete jakýkoli test, ať už je tajný, nebo ne.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.