To-do list pro úspěšné hledání práce. Krok za krokem k novému místu

Každý hledá práci jinak. Někdo je možná prostě spokojený tam, kde je, ale jednou za čas ho nějaká nabídka zaujme a odpoví na inzerát. A někdy to vyjde. Někdo dokonce chodí jednou za čas na pohovor čistě pro formu. Zajímá ho, co mu jinde nabídnou, a je možnostem otevřený. A někdy to prostě klapne. Někoho nahánějí recruiteři sami. Tak se někdy prostě nechá „ulovit“. A někdo práci hledá skutečně ve chvíli, kdy je rozhodnutý udělat změnu, a jde do toho systematicky a cílevědomě. Náš to-do list je hlavně pro tuhle poslední skupinu. Rady jsme sbírali od kariérové poradkyně a lektorky Lucie Václavkové a od HR Managerky a Recruiterky roku 2019 Petry Nulíčkové. Tak jak na to?

1) Sebereflexe. Co chci?

Začněte sebereflexí. Ten, kdo neví, co může nabídnout, hledá jen velmi složitě.

Pokud chcete hledat práci opravdu systematicky a během pár měsíců ji nalézt, nepodceňujte přípravnou fázi. Je dobré mít jasnější představu, která vás neomezí, ale pomůže vám se v procesu neztratit. „Doporučuji začít sebereflexí, dopřát si čas pro sebe a promyslet si, co je důležité pro moji motivaci a spokojenost, jaké jsou mé hodnoty v práci? V čem jsem dobrý/á, co umím, co mohu nabídnout? Co mě naplňuje, co mi přináší radost, nadšení, energii? S jakými lidmi chci pracovat?“ doporučuje Lucie Václavková s tím, že je dobré odrazit se od toho, co třeba zrovna zažíváme v současné práci, proč chceme změnu a s čím jsme a nejsme spokojení.

Když si tohle ujasníte, budete lépe vědět, co vlastně hledáte – jaký typ firmy, jaké velikosti, jaký druh kolektivu, jakého šéfa. Jestliže alespoň přibližně víte, co hledáte, usnadníte si hledání a třídění nabídek a také budete lépe vědět, proč se na danou nabídku ozýváte.

„To, že si člověk nepromyslí, co chce, a jde bezhlavě hledat, je jedna z nejčastějších chyb. Je to znát i na podkladech, které vypadají neučesaně, působí, že dotyčný neví, co chce, a pak většinou neumí pořádně odpovídat ani na otázky během pohovoru. Takový kandidát působí velmi nejistě,“ komentuje Petra Nulíčková, která jako zkušená recruiterka pozná takové kandidáty snadno.

2) Průzkum trhu. Co se nabízí?

Než se „uvedete na trh“, tedy na trh práce, zjistěte, co se tam nabízí.

Zvlášť pokud hledáte místo po pěti a více letech, zjistíte, že jazyk firem i inzerátů se trochu změnil a bylo by dobré reflektovat to jak ve svém CV, tak v komunikaci s firmami. „Doporučuji prozkoumat trh práce, ať už konkrétní pozice, firmy nebo třeba i oblast odměňování. Zde nám mohou být skvělým pomocníkem třeba pracovní portály, platové srovnávače, ale i lidé působící v oblastech, které nás zajímají,“ doporučuje Lucie Václavková. Tušíte, jaká pozice by vás bavila? Omrkněte na LinkedInu lidi na takových pozicích – jaké mají zkušenosti? Doporučují nějaké zdroje, semináře, články? Na co reagují…?

Tento průzkum vám pomůže v řadě oblastí. Ujasníte si, jaké máte reálné možnosti, co firmy skutečně hledají, jaké kompetence poptávají, a co za firmy to je, promyslíte si reálnou platovou stránku věci a získáte inspiraci k dalšímu kroku, tedy psaní CV. A proto – pište si poznámky! „Podívejte se na pár inzerátů, na které byste rádi reagovali, a vypište si, co se v nich opakuje, jaká slova firmy používají a co mají v rámci sekce ‚požadavky‘. To využijte pro psaní životopisu,“ radí Petra Nulíčková a připravuje nás tak na další krok. A tím je tolik oblíbená příprava CV nebo aktualizace profilu na LinkedInu.

3) Sebeprezentace, CV, portfolio, online portfolio. Co umím?

Jedno CV nestačí. Pro jednotlivé pozice personalizujte veškeré podklady.

Připravte si CV. Spoustu skvělých rad, jak na to, najdete třeba tady, pro praktické vzory prosím tudy a desatero pro dobrý životopis jsme pro vás vytesali tady. A my opakujeme – zkuste to zvládnout na jednu (maximálně dvě) A4! I velmi intenzivní pracovní životopis se na jeden list vejde, i když občas z obou stran.

Klíčové je, že jedno univerzální CV nestačí. Pro konkrétní nabídky s ním musíte dále pracovat. „Životopisy je určitě třeba přizpůsobovat konkrétní pozici a vždy být co nejvíce relevantní a konkrétní s ohledem na místo, na které se hlásím. Podklady by měly být jasné a přehledné. Vyhnula bych se přílišnému informačnímu minimalismu, který nemusí ukázat vše, co umíte a máte za sebou. Na druhou stranu pozor na mega dlouhé podklady, irelevantní informace a přehršel grafických prvků, které dělají text méně čitelným,“ shrnuje recruiterka Petra Nulíčková.

V čem se ještě často chybuje? „Uchazeči často zápolí s popisem vlastních zkušeností, znalostí a dovedností. Někdo je příliš stručný, takže není jasné, co vůbec umí, někteří uchazeči jsou při popisu zkušeností tak rozvláční, že se v jejich prezentaci těžko hledá relevantní informace,“ komentuje kariérní poradkyně Lucie Václavková a doporučuje vyvarovat se frází. „Jsem flexibilní, komunikativní, umím používat sociální sítě… To jsou věci, které nic konkrétního o našich kompetencích neříkají,“ upozorňuje a doporučuje používat konkrétní příklady, dopady vlastní práce, uvádět výsledky, používat čísla a podobně.

Nevynechávejte ve svém životopise část „about me“ a uveďte CV krátkým odstavcem, kde propojíte slovně své kompetence s nabídkou firmy.

Nezapomínejte, že pro řadu míst je dobré mít ukázky své práce, zvlášť pokud jste třeba pracovali nějakou dobu na volné noze, vaše práce je tvůrčí či za sebou zanechává prezentovatelné výstupy. Portfolio můžete přinést fyzicky nebo můžete CV doplnit odkazem na svou online prezentaci na jakékoli platformě, v IT třeba na GitHub. Díky jakékoli online prezentaci také roste šance, že vás nějaký zaměstnavatel osloví sám.

Aktualizujte svůj LinkedIn profil a zkuste být v období hledání práce aktivnější.

4) Oslovení firem, kontakty a networking. Jak o sobě dát vědět?

Inzeráty nejsou jediná cesta. Ptejte se lidí a jděte s kůží na trh.

Dát nejdřív výpověď a hledat, nebo hledat a s jistotou nové práce dát teprve výpověď? Ani jedno není špatně a náboráři jsou zvyklí na obě varianty. Zvažte, co je vhodné ve vaší situaci. V této fázi mají trochu výhodu ti, kdo už podali výpověď ve svém předchozím zaměstnání, nebo o plánované změně informovali své nadřízené a kolegy.

„Než půjdete na pracovní portály, zeptejte se ve svém okolí, zda někdo někoho, jako jste vy, nehledá,“ doporučuje jednoznačně Nulíčková. Je to nejsnazší a nejefektivnější cesta. Sami také můžete na své sítě napsat, že hledáte novou výzvu, a počkat, co se bude dít.

LinkedIn je skvělé místo pro networking, oprášení starších kontaktů, oslovení recruiterů z firem, o které máte zájem, a tak dále. K profilové fotce můžete dokonce jednoduše přidat grafický pruh, že jste otevření novým nabídkám. Chcete být aktivní, ale nevíte, co sdílet? Komentujte a lajkujte příspěvky jiných lidí z oborů, nebo i firem, o které máte zájem. I tato aktivita je na vašem profilu vidět.

Kde všude práci hledat?

• Poptejte se lidí ve svém pracovním okolí.
• Jděte štěstí naproti a dejte vědět na svých sociálních sítích, že hledáte novou pracovní výzvu.
• Podívejte se na sociální sítě a kariérní sekce webů firem, o které stojíte. Dejte o sobě klidně vědět, i když pro vás není vypsaná vhodná pozice.
• Oslovte konkrétní recruitery nebo pracovní agentury, které se zaměřují na váš obor.
• Podívejte se na job portály, katalogy, kariérní showroomy a další místa, kde se soustředí nabídky (o tom více níže).

5) Co vás čeká při odpovědi na inzerát. Jak nezapadnout?

Jak zajistit, že se vaše odpověď neztratí mezi stovkami jiných? Vše přizpůsobujte.

Job portály a další pracovní weby a katalogy patří stále mezi nejčastější cesty volené k nalezení nového místa. Rozhodně doporučujeme cesty kombinovat a žádnou úplně nezavrhovat.

„Výhodou portálů je snadné vyhledávání a filtrování pozic podle různých kritérií, ale také třeba možnost si přímo vytvořit profil, aby se nám recruiteři mohli ozvat sami. Uchazeč si také může nastavit, jaké nabídky mu mají chodit e-mailem,“ připomíná Lucie Václavková, proč jsou weby s koncentrovanými pracovními nabídkami stále dobrými pomocníky.

„Nečekejte zázraky, pokud jen rozešlete CV na rozličné pozice formou kobercového náletu. Rozhodně nespoléhejte jen na jednu cestu. Řada lidí chápe hledání práce tak, že projdou nabídky na pracovním portále, a když nenajdou to, co hledali, tak sedí s rukama v klíně a čekají, až se něco objeví,“ komentuje Václavková. To je jeden z důvodů, proč se jedná o nejméně efektivní cestu. I tady je třeba trochu nad zaujetím firmy přemýšlet.

Jak zvýšit své šance u firem, o které obzvlášť stojíte? Samozřejmě musíte přizpůsobit CV, to už víte. Dejte si opravdu práci s motivačním dopisem. Máte dojem, že to firma ocení, nebo se ucházíte o pozici, kde se jistá kreativita a originalita cení a přičítá k dobru? Nahrajte průvodní dopis jako zvukovou stopu, nebo natočte třeba videoprezentaci, nebo udělejte online portfolio – Petra Nulíčková to považuje za rozhodně vítané vykročení z řady.

6) Pohovory, výběrka a domácí úkoly. S čím počítat?

Hledání práce je časově náročné. Vyhraďte si čas na vypracování úkolů.

Počítejte s tím, že z některých firem se vám prostě neozvou zpět. Bohužel, je to stále tak a je třeba nebrat si to moc osobně. Reakční doba bývá až dva týdny, po této lhůtě už bychom odpověď na CV spíše neočekávali. Po prvním kole pohovorů – ať už je to osobní setkání, či videopohovor – se firmy už v drtivé většině ozývají. Co může být nové pro ty z vás, kdo hledají práci po delší době? „Firmy jsou mnohem rychlejší a jednotlivá kola výběrových řízení probíhají často v řádu dnů, nikoli týdnů. Čím dál častěji jsou součástí výběrka také úkoly, které mají velkou váhu, a je třeba s tím počítat,“ zmiňuje Petra Nulíčková.

Právě úkoly mohou někdy nečekaně nabobtnat a jsou často tématem nespokojených diskuzí kandidátů – jsou úkoly na deset hodin moc rozsáhlé? Možná ano, možná je někdo ale udělá za hodiny dvě. „Pokud se vám úkol zdá rozsáhlý, nebojte se zeptat, jak moc detailní zpracování si firma představuje,“ doporučuje Petra Nulíčková, jak jednoduše předejít nedorozumění i plýtvání času. Každopádně je dobré počítat s tím, že nějaký úkol přijde, a pokud vám na dané pozici záleží, není od věci počítat s volným dnem na jeho vypracování. Může se také bohužel stát, že se občas ocitnete s několika úkoly od různých firem.

7) Timing. Je načasování rozhodující?

Občas rozhoduje timing. Počkají na mě?

Může se stát, že jste u jednotlivých firem v různém stádiu výběrového řízení. Nabídli vám někde práci, ale vy čekáte na odpověď z firmy, o kterou stojíte více? „Můžete preferované firmě říct, že už jednu nabídku máte a potřebujete se do XY rozhodnout, a zda je možné u nich do tohoto data projít procesem, nebo ne. Tohle mám osobně nejraději, když mi kandidát řekne, že by se rád rozhodl třeba do konce měsíce a zda se stíháme případně i potkat a vše probrat,“ vysvětluje Petra Nulíčková, jak nejlépe z pohledu náboráře prekérní situaci řešit.

Obecně Petra Nulíčková doporučuje transparentnost. Je logické, že jste ve více řízeních současně. Pokud od firmy potřebujete rozhodnutí do nějakého data, řekněte to rovnou – i tři kola výběrového řízení se dnes dají zvládnout za týden nebo dva. Čím více máte samozřejmě času na hledání ideální práce, tím lépe. Otázkou pak je, jestli si můžete dovolit dočasný výpadek příjmu, nebo zda můžete setrvat v současné práci delší dobu a číhat v nabídkách na svůj dream job.

Jak dlouho celý proces náboru trvá? „Vyhradila bych si měsíc nebo dva. Je potřeba počítat s tím, že ne všechny firmy reagují rychle, a nějaké nereagují bohužel vůbec. Existují firmy, které s vámi stihnou za čtrnáct dní i pět kol pohovoru, ale i firmy, kde tři týdny trvá první kontakt. Počítejte vždy s horší variantou,“ uzavírá recruiterka Petra Nulíčková.

A malá (ale důležitá) rada na závěr – nezapomínejte v období, kdy hledáte práci, zvedat telefony i neznámým číslům! Divili byste se, jak moc je tahle rada potřeba.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.