Udržitelnost: Jak poznat, že to s ní firma myslí skutečně vážně?

Udržitelnost už dávno není jen krok navíc ze strany hrstky uvědomělých. Firmy se musí snažit snižovat negativní dopady svého fungování kvůli zákazníkům, konkurenci, investorům, legislativě, i kvůli vlastním zaměstnancům. Je to logické, společnosti jsou závislé na přírodě a jejích zdrojích, na zdravých ekosystémech a rovněž na lidech. Vyznat se ale v tom, co udržitelnost v praxi znamená, není jednoduché pro experta, natož pro laika. Tím spíš, když různá zelená tvrzení rostou v byznysovém prostředí jako houby po dešti a greenwashing zdaleka není ojedinělým úkazem.

Je načase v tom udělat trochu jasno.

Udržitelnost a byznys. Můžou společně fungovat?

Také byste rádi věnovali svých osm hodin denně práci, které není udržitelnost lhostejná? Podvědomě tušíte, jak by taková práce mohla vypadat, ale nejste si jisti, co všechno pod tímto pojmem hledat? Nemusíte hned stočit svou kariéru do neziskového sektoru. I v byznysu se můžete věnovat udržitelným tématům. Udržitelnost a byznys nejsou protiklady. K pochopení toho, jak může takový byznys vypadat, je však nejprve nutné objasnit pojem udržitelnost.

Zdaleka nejde jen o snižování dopadů na životní prostředí. Koncept udržitelnosti stojí na třech pilířích – environmentálním, sociálním a ekonomickém. Udržitelný byznys by proto měl být schopen ekonomicky fungovat, aniž by vykořisťoval lidi a vytěžoval planetu. Jednoduše řečeno by měl svým fungováním prospívat, ne škodit. Tento význam je zakořeněn v samém jádru slova udržitelnost – schopnost systémů a procesů rozvíjet se a přetrvávat v průběhu času.

Hledisko času a fakt, že v centru stojí člověk, je v pojetí udržitelnosti klíčové. Jak v roce 1987 definovala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, udržitelný rozvoj je „takový rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své“.

Současnému ekonomickému systému, jenž je poháněn z velké části právě byznysem, se bohužel pozitivní dopad generovat nedaří. Realita je spíše opačná, převládá strukturální sociální a ekonomická nerovnost, ničení životního prostředí a vytěžování zdrojů, zhoršování individuální kvality života a soudržnosti společnosti. Proto je klíčové měnit firemní prostředí a hodnoty, na kterých je postaveno. Tak aby profitovali nejen akcionáři, ale všichni ti, kterých se fungování byznysu dotýká.

Udržitelnou budoucnost chtějí všichni – spotřebitelé, zaměstnanci i firmy

Tak trochu alarmující nutnost udržitelnosti si uvědomuje čím dál více lidí. Globální čísla ukazují, že preference zaměstnanců k práci pro udržitelného zaměstnavatele setrvale vzrůstají. Například v průzkumu z roku 2022, vypracovaného firmou Adobe, uvedla téměř třetina respondentů (32 %), že by pracovala pouze pro zaměstnavatele, který prioritizuje udržitelnost. Tyto preference jsou silné zejména u mladých lidí (generace X, mileniálové, generace Z). A ani český trh není pozadu, téměř polovina (48 %) mladých Čechů a Češek považuje odpovědné a udržitelné chování za důležité kritérium při výběru budoucího zaměstnavatele. Proč? Důvodů je celá řada, ať už se jedná o větší „hrdost“ zaměstnance na práci, která „dělá dobro“, příznivější a férovější pracovní podmínky, vyšší shodu s osobními hodnotami, či celkově vyšší smysluplnost práce v udržitelné firmě.

Firmy samozřejmě nezůstávají pozadu, vnímají měnící se preference a jdou udržitelnosti naproti. A zdaleka se to netýká jen zahraničí. Také české firmy považují udržitelnost za důležitou agendu, které by se měly věnovat. Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z června 2022 se udržitelnosti aktivně věnuje 87 % dotázaných firem, 69 % se jí věnuje z vlastního přesvědčení a 60 % ji vnímá jako důležitou pro konkurenceschopnost. Podstatným důvodem je i evropská legislativa, která v této oblasti přináší řadu povinností, od transparentnosti přes pravidelné reportování až po konkrétní podmínky a limity.

Ač téma udržitelnosti většinová společnost vítá, jedním z hlavních problémů zůstává, že je obtížné se v ní vyznat. Týká se totiž celého fungování firmy a všech jejích dopadů. To, že firma udělá několik pozitivních kroků, aby je následně využila v rámci „zeleného marketingu“, ale ve zbytku své činnosti generuje negativní dopady, rozhodně neznamená udržitelnost. Zpravidla se jedná spíše o greenwashing, tedy záměrné klamání spotřebitele o logické prospěšnosti produktu, služby či celé firmy.

Udržitelnost pro planetu, ale i pro člověka

A na světový trend navazujeme i u nás. Polovina mladých Čechů vidí svého budoucího zaměstnavatele jako udržitelného z několika důvodů. Roli samozřejmě hraje osobní uvědomělost, podstatným důvodem však může být také vyšší kvalita pracovního prostředí. Udržitelná firma by totiž měla dbát na udržitelnost práce svých zaměstnanců. To znamená poskytovat dobré pracovní podmínky, starat se o jejich psychický a mentální well-being i celkovou work-life balance tak, aby jejich vlastní fungování ve firmě bylo dlouhodobě udržitelné.

Práce pro odpovědnou firmu zároveň vykazuje vyšší úroveň smysluplnosti, a tudíž lepší subjektivní dojem zaměstnance. Výhody práce pro udržitelnou firmu proto nemusí směřovat pouze na obecné dobro. Motivace může být i čistě sobecká – prostě vám tam bude dobře.

Jak poznat, že to firma myslí s udržitelností vážně?

S rostoucím „zeleným“ trendem se může zdát, že je udržitelná pomalu každá druhá firma, ale skutek utek. Marketing jede na plné obrátky a praxe často pokulhává. Podle čeho se orientovat, aby se člověk nenechal ošálit greenwashingem? Pokud vybíráte svého budoucího zaměstnavatele a jedním z kritérií výběru je také udržitelnost, zkuste se zaměřit na následující aspekty.

Transparentnost komunikace

Transparentní komunikace je alfou a omegou každé udržitelné firmy. Informace o tom, jak si na poli udržitelnosti stojí, by proto měly být snadno dohledatelné a co nejširší. Firma by se neměla pouze chlubit vším tím, co dělá dobře. Měla by vzdělávat o problematice udržitelnosti ve svém odvětví a komunikovat svou celkovou praxi a konkrétní kroky, které podniká – ať už se jedná o dodavatele, zdroje, snahy o snižování uhlíkové stopy, či péči o zaměstnance.

Jedním ze způsobů, jak tyto informace zveřejňovat, je sepisování pravidelných reportů o udržitelnosti a dopadech firmy (nazývané také „impact reports“). Ty jsou zpravidla zveřejňovány jednou ročně. Podobně důležitým dokumentem, který by firma měla nejen mít, ale zároveň jej komunikovat, je strategie udržitelnosti. Ta prozrazuje, že firma ví, jak na tom je, přemýšlí do budoucna, stanovuje si dlouhodobé i krátkodobé cíle a usiluje o setrvalé snižování svých dopadů a zlepšování svého fungování.

• Kde to zjistit?

Všechny zmíněné informace byste měli jednoduše najít na webu firmy, často ve speciální sekci nazvané „udržitelnost“ či „společenská odpovědnost“. Pokud firma využívá i jiné komunikační kanály, například sociální sítě nebo blog, neměly by zmínky o jejích aktivitách na poli udržitelnosti chybět ani tam.

Certifikace

Certifikace třetí stranou, které se vztahují k udržitelnosti, dokazují, že firma splnila určité standardy. Úsilí vložené do jejich získání kromě toho ještě značí, že společnost podniká určité kroky navíc.

Na jaké certifikace se zaměřit? Existuje jich opravdu široká škála, liší se dle jednotlivých odvětví a fungují globálně i lokálně. Z těch celosvětových je známý třeba B-corp, Cradle to Cradle, Forest Stewardship Council (FSC), LEED, Climate Neutral, 1% for the Planet, EU Ecolabel, Energy Star, Leaping Bunny, Fair Trade nebo certifikace Bio. Zajímavým příkladem z Česka je komunita Slušná firma, která usiluje o změnu toho, jak se u nás podniká a pracuje.

• Kde to zjistit?

Certifikace hledejte buď na webu, opět v sekci udržitelnost, anebo u specifikace produktu. Pokud firma vyrábí fyzické produkty a certifikace je zaměřena přímo na ně (např. FSC, bio, Fair Trade apod.), uvádí logo přímo na produktu. Případně mrkněte na stránky dané certifikační organizace. Ty často zveřejňují seznam firem, kterým se podařilo certifikát získat.

Snižování spotřeby a environmentálního dopadu

Bod, který vás dost pravděpodobně napadl už v úvodu článku jako první, tady samozřejmě nesmí chybět. Udržitelnou firmu poznáme také podle toho, že aktivně snižuje svou environmentální stopu. To může mít mnoho podob, ideálně se společnost věnuje všem zároveň. Jde zejména o snižování uhlíkové stopy směrem k „Net Zero“, tedy uhlíkové neutralitě (celková produkce emisí uhlíku je rovna nule, v praxi tedy stát či firma odstraňují z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští). Dál by firma měla řešit i snižování vlastní spotřeby, ať už vody, energie, obalových materiálů či jakýchkoli jiných zdrojů. Stejně tak by se měla věnovat otázce odpadu. V ideálním světě bychom fungovali zcela bez něj, ale realističtější bude sledovat, zda firma klade důraz na správné třídění a skutečnou recyklaci odpadu, tedy zajištění toho, že materiál neskončí na skládce nebo ve spalovně.

• Kde to zjistit?
  Konkrétní cíle v oblasti snižování environmentální stopy i jednotlivé úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout, by měly být dohledatelné ve strategii udržitelnosti firmy a jejích impact reports.

Spokojení zaměstnanci a dodavatelé

Firmu nicméně netvoří jen produkty nebo služby, které nabízí. Její zcela zásadní součástí jsou lidé, tedy zaměstnanci nebo dodavatelé. Proto je základním stavebním kamenem udržitelné firmy i udržitelná práce. Taková firma má spokojené zaměstnance, kteří dostávají férovou mzdu, mají férové podmínky a je zajištěn jejich well-being i psychická pohoda. Stejně tak jsou důležité vztahy s dodavateli, jejich důstojné pracovní podmínky a férové ceny. To se týká zejména zemí třetího světa, které se pro nás častokrát můžou zdát být až příliš vzdálené a snadno přehlédnutelné. Je ale vlastní odpovědností firmy znát své dodavatele a snažit se o pozitivní vliv na jejich životy, komunity i životní prostředí.

• Kde to zjistit?
  I v případě udržitelné práce platí pravidlo transparentnosti. Ať už v komunikaci navenek (například na webu či sociálních sítích), nebo přímo na pohovoru, pokud se ucházíte o práci. Neměl by proto být problém se na pracovní kulturu v dané firmě zeptat. A nejlépe získat informace z první ruky přímo od jejích zaměstnanců.

Produktový design a výroba

Pokud firma vyrábí fyzické produkty, měla by myslet na celý životní cyklus výrobku – od použitých materiálů přes proces výroby, balení a dopravu až po jeho životnost a následnou likvidaci, když produkt doslouží. Snaha snižovat negativní dopady výrobku na životní prostředí již v procesu jeho navrhování se nazývá ekodesign. Ten je vůbec nejekonomičtějším a nejpreventivnějším přístupem k udržitelné výrobě, protože snižuje negativní dopady produktu ještě předtím, než je vyroben.

• Kde to zjistit?
  Jestli firma přemýšlí ekodesignově, poznáte nejlépe na samotném produktu. Je vyroben z recyklovaných materiálů? Dá se opravit? Má minimalistický (anebo žádný) obal? Můžete jej zrecyklovat? Zajišťuje firma zpětný odběr poté, co produkt doslouží? To je jen několik z řady indicií, které napoví, že firma na produkt nahlíží udržitelně.

Angažovanost

Udržitelná firma by měla být skutečně angažovaná v tématech, ve kterých podniká, a v komunitách, ve kterých působí. Odpovědnou firmu totiž nedefinuje to, že věnuje zlomek svých zisků na „charitu“ jako určitý odpustek, kterým vykoupí část svých negativních dopadů. Jak už jste nejspíš z textu sami pochopili, udržitelná firma by se měla snažit o skutečně pozitivní vliv na své okolí. Díky tomu, že si uvědomuje vlivy svého fungování všude tam, kde působí, a aktivně se snaží, aby prospívala lidem, životnímu prostředí i místním ekonomikám.

• Kde to zjistit?
  O skutečné angažovanosti firmy se opět dozvíte hlavně z její vlastní komunikace. Signály však mohou přijít z různých stran. Platí firma férově daně? Pokud spolupracuje s dodavateli z jiných zemí, angažuje se v programech na zlepšování jejich kvality života? Získává suroviny z udržitelných zdrojů? Je součástí dobročinných programů? Angažovanost může mít mnoho podob, primárně by však měla vycházet z každodenního fungování firmy a snah o jeho pozitivní dopad.

Říkáte si, že najít firmu, která by splňovala všechna zmíněná kritéria, nebude jednoduché? To máte (zatím) bohužel pravdu. Na druhou stranu, „myslet to s udržitelností vážně“ znamená být na dlouhé cestě hledání řešení a dělání postupných změn. Rozhodně se nejedná o krátkodobý proces, který zítra přinese finální řešení. Berte proto tato kritéria spíše jako indicie a řiďte se vlastní intuicí. Rozhodně se blýská na lepší časy a udržitelnost bude hrát v prioritách byznysu stále větší prim. Jak se to bude dařit, záleží i na nás a na tom, jaké firmy si vybíráme jako zákazníci a zaměstnanci.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.