Jak poznat, že to budoucí zaměstnavatel myslí vážně s benefity work-life balance

Spokojený zaměstnanec = výkonný zaměstnanec. Na základě této myšlenky se univerzem práce šíří trend work-life balance, který spočívá ve zdravém vyvážení soukromého a pracovního života, ze kterého ve finále mohou profitovat zaměstnanci i zaměstnavatelé.

Průzkum personální agentury Randstad z ledna 2023 ukázal, že ve složité ekonomické době je pro zaměstnance stále důležitější jistota práce – na druhé straně ale narůstá i poptávka pracovníků po zdravém balancu mezi soukromým a profesním životem.

Na první pohled by se zdálo, že se tyto faktory budou vylučovat. Že si přece ten, kdo se bojí o práci, nebude diktovat pracovní podmínky. Filozofie work-life balance ale razí myšlenku, že asertivita je nezbytná k zachování zdravého vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Průzkum Randstadu ukázal, že i v Česku se lidé více zajímají o efektivní skloubení práce a soukromého života. Třebaže v kontextu zbytku světa trochu zaostáváme. Ze studie personální agentury vyplynulo, že 53 % Čechů by nekývlo na práci s vědomím, že by mohla negativně ovlivnit jejich work-life balance (globální průměr přitom dosahoval 61 %).

Rozhodující je už pohovor

Už vstupní pohovor je přitom klíčovou událostí, která může ovlivnit povahu práce na roky dopředu. Ještě před přijetím pracovní nabídky by si tak měl být člověk jistý, že ví, do čeho jde.

„Během pohovoru bych si nechala vysvětlit, jak je k work-life balance ve firmě přistupováno. Zda budu někdy pracovat přesčasy, jak se to případně kompenzuje, zda firma podniká nějaké kroky v oblasti rozvoje lidí a psychické pohody. Dále jaké jsou firemní hodnoty a zda se mnou rezonují,“ radí odbornice na work-life balance Simona Zábržová.

Podle ní by měl uchazeč o práci po správně vedeném pohovoru tušit, jaká úskalí na něj v daném zaměstnání čekají. Při rozhodování o přijetí nebo nepřijetí pracovní nabídky by měl být proto člověk sám k sobě fér.

„Dala bych na pocit, který ze schůzky mám. Protože intuice, pokud ji umíme naslouchat, nás často před nadměrným stresem zavčas varuje**,“ domnívá se Zábržová. „Především je potřeba si uvědomit, že zodpovědnost za to, jak se cítím, mám pouze já sám. A pokud mě práce dlouhodobě vyčerpává, nedává mi pocit seberealizace, smysluplnosti nebo naplnění, tak pouze já to mohu změnit. Nikdo jiný to za mě neudělá,“ dodává Zábržová.

Bez přípravy to nepůjde

V kontextu work-life balance se člověk musí na pohovor připravit. Ještě před zasednutím k jednacímu stolu by měl správně analyzovat vlastní životní priority a promítnout je do vztahu s budoucím šéfem.

Někteří lidé se mylně domnívají, že work-life balance spočívá v tom, že zaměstnavatel připraví svému zaměstnanci ty nejlepší podmínky. Pro fungující work-life balance se ale musí zapojit oba – zaměstnanec i zaměstnavatel. Nebojte se proto převzít i vy část zodpovědnosti a podmínky příští pracovní pozice si vzít pěkně pod kontrolu.

Jaké faktory promlouvají do work-life balance?

Dobře sestavený work-life balance jsou jako kvalitní základy. Bude se na nich dobře stavět. Jen k tomu zaměstnanec a zaměstnavatel využijí trochu jiné cihly. Jaké bude mít člověk work-life balance benefity, záleží podle odborníka Jeffa Davidsona především na tom, jak se postaví k následujícím faktorům:

• Rodina a kamarádi. Faktor, který pro většinu lidí hraje v osobním životě největší roli. Zaměstnanci, kteří chtějí být více s rodinou, by se měli zaměřit na vyjednávání o pracovní době, aby například mohli mít volné večery a nedělali přesčas. Více času s dětmi, partnerkou či partnerem může přinést také home office.

• Fyzické a duševní zdraví. Roky podceňovaný faktor, který možná nastartoval prvotní úvahy o work-life balance. Zaměstnanec, který v práci trpí, logicky žádný špičkový výkon nepodá. A dříve nebo později ho doženou psychické nebo fyzické problémy. Progresivní zaměstnavatelé se tomu snaží předcházet například tím, že poskytují zaměstnancům benefity spojené s cvičením nebo duševní pohodou. Posilovna přímo v kanceláři? Firemní psychoterapeut? To jsou teprve bonusy.

• Nejdřív práce, pak zábava – anebo naopak. Pro zdravý work-life balance je klíčová odpověď na otázku: Co mi dává v životě největší smysl? Pokud je to práce a kariérní růst, musím docílit toho, aby má zvýšená aktivita vyústila v povýšení nebo vyšší odměny. Pokud je to soukromý život, musím včas vytyčit mantinely toho, co jsem schopný/á v práci dělat a co už ne. V obou případech je pilířem úspěchu komunikace.

Výhody pro zaměstnance

Ve chvíli, kdy si člověk zvolí přístup, jakým bude k těmto faktorům přistupovat, může začít těžit z konkrétních benefitů work-life balance. V případě zaměstnance může jít podle odbornice na work-life balance Zábržové o tyto výhody:

• Pohoda. Někdy se říká, že člověk se blíží vyhoření v práci ve chvíli, kdy v ní chodí v bačkorách, anebo mu je fyzicky zle už při vchodu do budovy. Duševní pohoda je klíčový benefit, který má přímý dopad na zaměstnancův pracovní výkon.

• Produktivita. Člověk, který není pod permanentním tlakem, toho v práci paradoxně více stihne. Dokáže se lépe soustředit a snáze se mu vystupuje z komfortní zóny naučeného přemýšlení o řešení pracovních problémů.

• Pocit užitečnosti. Z lepších pracovních výkonů může vyplývat i lepší ohodnocení. Zaměstnanec zkrátka pracuje lépe a nepotřebuje mít nad sebou bič. „Mám také větší pocit pomyslných jistot, protože jsem schopná si je více uvědomovat,“ míní Zábržová.

• Motivace. Když je zaměstnanec v dobré náladě, provádí každodenní činnost lépe a povaha práce ho naplňuje. Tím se stává pro firmu cennější.

Ani zaměstnavatel nepřijde zkrátka…

Z benefitů work-life balance zaměstnance logicky přímo profituje i zaměstnavatel, třebaže on sám sleduje ještě trochu jiné výhody:

• Nízká absence. Zaměstnavatel je praktik. Bezesporu ho těší, že zaměstnanec pracuje v dobré psychické pohodě, nejvíce má ale radost z toho, že jeho podřízený díky tomu bude zřejmě v lepší zdravotní kondici a bude tedy v práci méně chybět. „A bude více produktivní,“ říká Zábržová.

• Lepší morálka. Když je spokojených zaměstnanců více, dokážou na pracovišti vyvolat týmového ducha a přispět tím k lepší morálce. A s lepší morálkou roste produktivita, což zaměstnavatel rád vidí. Celkově tak podle Zábržové vzniká lepší firemní prostředí.

• Loajalita. Zaměstnanec, kterého práce baví, má méně důvodů odcházet. Optimalizace work-life balance podřízených tak z pohledu šéfa není žádná slabost, ale investice do budoucna.

• Lákání talentů. Zvěsti o firmě, kde jsou všichni spokojení, se šíří rychle. Zaměstnavatel tak vytvořením přívětivých podmínek na pracovišti zvyšuje šance na přilákání nových talentů nebo přetažení osobností od jiných značek.

Lidé by měli rozumět tomu, že podoba work-life balance se netesá do kamene. Je plovoucí, různorodá a mění se s přibývajícími roky. Když si proto jednou člověk optimalizuje profesní i soukromý život, měl by svůj přístup čas od času přehodnotit. Aby jednoho dne nezjistil, že jeho work-life balance už dávno nevyhovuje jeho současným požadavkům a je zle.

„Správná péče je individuální, ale obecně bych si všímala věcí, které mě nabíjí, a naopak situací – případně lidí – které mě vyčerpávají. Co to je, co mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři, dobije mi vnitřní baterky a cítím se po tom skvěle? A těmto věcem bych ve svém čase věnovala maximální prostor a pozornost,“ uzavírá svoje doporučení Zábržová.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.