Jak se po pracovní stránce vyrovnat se zármutkem ze ztráty blízké osoby

Zármutek ze ztráty milované osoby je něco, nad čím člověk běžně nepřemýšlí a na co se nijak nepřipravuje, dokud tato situace nečekaně nepřijde a neudeří naplno. A i když je smrt někoho blízkého často smutnou a zdrcující zkušeností, dříve nebo později je nutné vrátit se do práce. Nutnost skloubit žal ze smrti blízké osoby a pracovní povinnosti není bohužel nijak ojedinělá – statistiky uvádí, že v kterémkoliv daném okamžiku čelí tomuto údělu jeden člověk z deseti. V tomto článku vám přineseme pohled odborníků a jejich rady na to, jak se vyrovnat se ztrátou milované osoby a jak tuto situaci skloubit s pracovními povinnostmi.

Nejenže člověk tráví v práci v průměru třetinu svého života, ale řada z nás se s kolegy schází i mimo pracovní dobu. Ze spolupracovníků se tak často stávají i přátelé a důvěrníci. Když si k tomu připočteme ještě práci na dálku nebo flexibilní pracovní podmínky, nemůžeme se divit, že hranice mezi osobním a pracovním životem se u většiny z nás čím dál tím více rozmazává. Zármutek ze ztráty někoho blízkého přichází často ve chvíli, kdy to nejméně očekáváme, a zpravidla nás ovlivní po osobní i pracovní stránce. Jak uvádí britská profesorka Bradleyová, psycholožka zaměřující se na práci a pracovní prostředí, je zcela v pořádku, když dáme smutku volný průběh: „Myšlenka, že pracovní prostředí slouží výhradně k výkonu zaměstnání, je již dávno překonaná. V práci s kolegy trávíme natolik podstatnou část svého života, že se svými spolupracovníky musíme umět částečně sdílet i svůj soukromý život a musíme se naučit v nich najít oporu, když to okolnosti vyžadují.“

Mám nárok na uvolnění z práce?

Co se týká nároku na volno v práci v případě úmrtí blízké osoby, český zákoník udává zaměstnavateli povinnost poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy (tedy placené volno). Délka volna, které si zaměstnanec může nárokovat, se odvíjí od rodinné blízkosti zesnulé osoby.

Pokud se jedná o manžela, druha nebo dítě, má daný zaměstnanec nárok na dva dny placeného volna. Jeden den volna s náhradou mzdy se pak dává v případě, že se zaměstnanec účastní pohřbu rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence. Třetím případem je účast na pohřbu vnuka, prarodiče, prarodiče manžela nebo osoby, která žila se zaměstnancem v jedné domácnosti, a to bez nutnosti přímého příbuzenského poměru. V tomto případě se zaměstnancům dává placené volno na nezbytně dlouhou dobu, nejvýše však na jeden pracovní den.

Ve všech výše uvedených případech pak platí, že zaměstnanec si zároveň může nárokovat ještě jeden den placeného volna navíc, pokud také pohřeb organizuje.

Promluvte si zaměstnavatelem

Nesnažte se skrývat svoji současnou situaci před zaměstnavatelem. Vedoucí pracovníci jsou často školení k tomu, aby dovedli pracovat se zármutkem svých podřízených, a mohou se u toho mnohdy i opřít o pravidla definovaná přímo firmou. Koučka Martina Šámalová věří, že přístup zaměstnavatele vůči truchlícímu zaměstnanci může mít obrovský dopad na to, jak se zaměstnanec dovede se ztrátou vyrovnat: „Člověk, který někoho ztratil, má mnohem větší šanci se zdravě a lépe se svým zármutkem vyrovnat, pokud nad ním zároveň nevisí i hrozba případné ztráty zaměstnání.“

Proberte se zaměstnavatelem, jak dané období proběhne, jak spolu budete komunikovat a jestli chcete, aby o situaci věděli vaši kolegové – případně zda se vám mají ozvat. Musíte se také rozhodnout, po jak dlouhé době bude vhodné vrátit se do zaměstnání, a to s přihlédnutím k pravidlům vaší společnosti i k jiným okolnostem. Vedoucí vám může navíc vypomoci například tím, že vám nabídne možnost flexibilní práce nebo se že se domluvíte, že předáte nějaký velký projekt, na který se momentálně necítíte, někomu jinému. Ujistěte se také, že i po návratu zpět do práce se můžete na svého nadřízeného obracet a situaci s ním probírat. To, že se vrátíte zpět ke každodenním povinnostem vašeho zaměstnání, totiž bohužel neznamená, že vás zármutek zcela opustil a že nebude ovlivňovat váš pracovní výkon i nadále.

Nespěchejte

Žádná ideální či vhodná doba vyrovnávání se ztrátou blízké osoby neexistuje. Jedná se o zcela osobní a subjektivní proces. Šámalová říká: „Dobrým prvním krokem je pochopit, že zármutek je proces, který vás už navždycky ovlivní, a tento fakt přijmout. Pro firmu je pak důležité, aby si uvědomila, že udržení kvalitního pracovníka je i z obchodního hlediska lepším krokem, než držet se striktně často nereálných pravidel.“

Postavte se své situaci tváří v tvář

Truchlení je proces. Má specifické fáze a k těmto fázím se váží i určité emoce. Kolegové i manažeři truchlícího zaměstnance by měli být poučeni o tom, jak tento proces vypadá a v jaké fázi se daný kolega nachází. Zároveň je nutné, aby všichni chápali, že někdo, kdo se vyrovnává se zármutkem, prostě bude mít v blízké době „špatné“, ale nečekaně i zdánlivě „dobré“ dny. I samotný pozůstalý by měl vědět, že podobné návaly emocí jsou zcela běžným procesem toho, jak se mysl vyrovnává se ze ztrátou blízkého člověka.

Neskrývejte své pocity

Snažit se neustále skrývat své emoce může být pro člověka až škodlivé. Bradleyová uvádí, že „je nutné dávat určitý průchod svým emocím, a to dokonce i na pracovišti.“ Jestliže je vám do pláče, plakejte. „V těch prvních několika měsících k sobě buďte přívětiví,“ nabádá Tereza Stupková, marketingová ředitelka, která ztratila svého otce. A její rada zní: „Buďte se sebou trpěliví. Vnímejte své pocity a myšlenky. Když máte nával emocí, dejte si pauzu anebo se jděte projít. Zpracujte to, co cítíte. Jediný způsob, jak se uzdravit, je nebránit se vlastním emocím.“

Neposlouchejte svého vnitřního kritika

V úvodních fázích truchlícího procesu se nijak nesuďte. Klidně si dopřejte kus dortu nebo si udělejte radost odpolední procházkou. Při překonávání těžkých životních situací vám neuškodí trochu komfortu. Stupková radí: „Je zcela v pořádku, když sami sebe tak trochu sobecky stavíte na první místo, protože vám jde o to hlavně přežít toto těžké období.“

Nebojte se v případě potřeby vyhledat pomoc

V případě potřeby se můžete obrátit na odborníka, kterému důvěřujete a s kým se cítíte dobře. Ať už se jedná o psychologa nebo třeba terapeuta. Truchlení je jednou z nejtěžších a nejsložitějších emocí v lidském životě. Zároveň při něm mohou na povrch vyplout skutečnosti a pocity, o kterých jsme předtím vůbec nevěděli. Zkušený odborník, který se věnuje překonávání ztráty blízké osoby, vám může pomoci zorientovat se v intenzivních emocích, překonat obtíže spojené s procesem truchlení a vidět světlo na konci tunelu.

Jak poskytnout útěchu kolegovi

Jestliže váš kolega čelí ztrátě milovaného člověka, je nutné, abyste mu nabídli oporu, ale abyste zároveň postupovali opatrně a s úctou. Ne každý vyžaduje útěchu a ne každý chce o dané věci mluvit. Šámalová říká: „Zaměstnavatelé by měli se zaměstnancem probrat jeho přání a potřeby. Měli by si zjistit, jakou podporu by si představoval, než aby na něj aplikovali nějaké paušální řešení používané napříč celým pracovním prostředím.“ Podle Šámalové byste měli danému pracovníkovi dát najevo, že jste mu k dispozici, kdyby potřeboval podporu, a že jej nebudete soudit ani mu působit ještě větší stres: „Je nutné, abyste k člověku, který si prochází těžkým obdobím truchlení, byli obzvláště laskaví. Zapojujte jej do aktivit a konverzací, ale zároveň ho do ničeho nenuťte a ani mu nic nevnucujte. Řekněte mu bez patosu, ale upřímně, že jste tu pro něj, pokud by vás potřeboval.“

Život přináší různé situace a zaměstnavatelé by měli mít připravený plán pro případ, že se jejich zaměstnanec potýká se ztrátou blízké osoby. Někteří z nás se se zármutkem vyrovnají dobře. Někteří lidé musí bojovat více. Ale soucitný a nápomocný přístup v rámci pracovního prostředí spolu s efektivní a upřímnou komunikací umí léčivému procesu hodně napomoci.

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.