Chci výš, ale nechci vést lidi. Jak se můžu posouvat v kariéře?

Průzkum francouzské obchodní vysoké školy Audencia odhalil, že 79 % z dotazovaných zaměstnanců nemá aktivní zájem o vedoucí pozici. 61 % z nich uvedlo jako důvod možný stres, 56 % odrazuje související papírování a 42 % si myslí, že by se jim nedostávalo zaslouženého uznání. A to se nebavíme o žádných přelétavých zaměstnancích s mizernou loajalitou. Informace z Velké Británie ukazují, že více než polovina mileniálů se chce kariérně posouvat právě v rámci svého současného zaměstnání, a ne měnit práce jednu za druhou.

Jak ale potom vypadá „kariérní posun“, když nemá zahrnovat klasické stoupání po žebříčku hierarchie firmy? Z globálního hlediska tvoří mileniálové 50 % všech zaměstnanců. Pracovní místa se postupně vyvíjejí, aby dokázala držet krok s novou generací, a proto se objevují i nové způsoby kariérního postupu – takové, co nutně nevyžadují vedení dalších lidí.

1. Rozvoj odborných kompetencí

Jednou z možností je podle principů tzv. znalostní ekonomiky rozvoj odborných kompetencí. Ten vám v zaměstnání zajistí dobré postavení, aniž byste se museli posunout na vedoucí pozici.

Takovou zkušenost má Sandro Vincente, odborný technolog. Sandro pracuje jako softwarový inženýr ve společnosti Smarkets, specializované na finanční technologie. V minulosti si zkusil vést tým a došel k názoru, že to není nic pro něj. Všechno to papírování kolem, práce pod tlakem a úkolování ostatních ho vůbec nenaplňovalo. Pak přišel na to, co ho skutečně baví. „Jak šlo o technické věci, byl jsem ve svém živlu,“ říká.

Využil toho, že už má nějaké zkušenosti z oboru i technické znalosti, a stal se z něj firemní expert na nové technologie a řešení problémů. Jak říká Sandro, pro firmu, jako je ta jeho, je člověk v této pozici extrémně cenný. „Jsou to u nás klíčové znalosti. Člověk musí mít dobrou hlavu na techniku a to já naštěstí mám,“ potvrzuje.

Sandro navíc vidí, jak se jeho postavení ve firmě mění a posunuje kupředu. Pomáhá tomu i firemní kultura: Ve Smarkets je pozitivně vnímáno, pokud je zaměstnanec přínosem i jako jednotlivec, nemusí být nutně na vedoucí pozici. „Nyní se snažím přeorientovat na oblast analytiky,“ říká Sandro. Jinými slovy, místo aby neustále pracoval a učil se s novými technologiemi, chtěl by vytvářet modely pro jejich využití při práci.

„Myslím, že do budoucna bych z toho mohl profitovat. Moje práce nebude přímo daná technologie, ale teorie nezbytná k řešení případných problémů,“ popisuje.

V méně technických oborech se dá také dosáhnout vysoké expertízy. Je k tomu nutné rozvíjet znalosti a dovednosti typické pro danou firmu nebo profesi, díky nimž člověk bude jako jednotlivec v práci velmi cenný. Záleží na tom, co děláte. Možná to bude chtít doplňkové studium nebo školení, změnu oddělení nebo zapojení do oborových organizací a asociací – cokoliv, co bude přínosem pro vaši společnost.

2. Flexibilní přístup

Casey Paulová se také chtěla spíš než na řízení ostatních soustředit na rozvoj dovedností a své kreativity. Pracuje v marketingu a také se rozhodla odmítnout manažerskou pozici. „Chtěla jsem dál pracovat na svých dovednostech, prohlubovat znalosti a nechat si otevřená dvířka, tedy co se kariéry týče,“ říká.

Když své rozhodnutí oznámila v práci, PR agentuře Kaizen, vedení k tomu přistoupilo velmi vstřícně. Teď zastává pozici marketingové vedoucí, ale jak sama říká, název pozice spíš odkazuje na to, že řídí oblast marketingu, ne že vede nějaký tým.

Ale je fakt, že ze svého postavení občas nějaký ten tým řídí, „záleží na projektu“, což Casey spíš vítá. „Pořád platí, že chci být hlavně kreativní a aktivně se podílet na práci ve firmě, ale jsem také otevřená změnám,“ vysvětluje. „Představa, že má člověk někoho vést nebo řídit tým, může být strašidelná. Ale když máte správné vzdělání, zdravé sebevědomí a víte, že svou práci umíte, přijde to přirozeně.“

Do budoucna se Casey plánuje zaměřit nejen na vedení ostatních, ale hlavně na další rozvoj různých dovedností, získávání větších zkušeností a lepší odbornosti.

3. Důraz na plánování a strategie

Softwarový inženýr Valerio Ponte měl pod sebou deset dalších zaměstnanců, když se jednoho dne rozhodl, že to dál dělat nechce. Raději uplatňoval své odborné znalosti přímo v konkrétních projektech, řídit tým ho tolik nebavilo.

Zašel tedy za vedoucím a společně se rozhodli vytvořit pracovní pozici, ve které by mohl využít všechny své silné stránky. „Vymysleli jsme roli, které jsme říkali ‚architekt‘. Ten, kdo ji zastával, měl na starosti hledání řešení, a ne dohlížení na ostatní,“ vzpomíná.

Mohl tehdy opustit vedoucí pozici, protože pracoval pro malou firmu, která dokázala ocenit jeho strategické schopnosti a radši pro něj vytvořila nový post, než aby o něj přišla. Neměl tedy už na starosti tým lidí, ale staral se o strategické plánování. To zahrnovalo směsici seniorních povinností, včetně práce na obchodních problémech, koordinace projektů a spolupráce s různými týmy i odděleními.

Je to pozice, která také částečně zahrnuje řízení dalších zaměstnanců. Valerio, nyní strategický pracovník společnosti Smarkets, přiznává, že ačkoli už nemusí nikomu rozdělovat práci a „netráví hodiny vyplňováním excelovských tabulek“, může ze své pozice fungovat jako mentor. To znamená, že díky zkušenostem z managementu může v práci radit mladším kolegům a vysvětlovat jim fungování některých produktů. „Musíte si na to udělat čas, a když někdo z kolegů potřebuje pomoc, poskytnout ji,“ říká.

Podle Valeria má tato netradiční kariérní cesta i své nevýhody. Myslí si, že ho to omezuje z hlediska platu i možných zaměstnavatelů, protože ne všechny firmy dokážou ocenit pracovníky na vysokých pozicích, kteří ale nemají nikoho pod sebou. Teď je sice spokojený s tím, jak se jeho kariéra vyvíjí, ale přiznává, že v budoucnu to může být i jinak. „Jestli je možné, že budu muset později vzít místo, které bude zaměřené spíš na management? Rozhodně, ta možnost tu existuje,“ uznává.

4. Spolupráce na prvním místě

Alison Sturgess-Durdenová, ředitelka společnosti Mayden, poskytující digitální řešení pro zdravotnictví, se ve své firmě zasloužila o zavedení tzv. samostatné organizační struktury. V praxi to znamenalo zrušení pozice vedoucích oddělení a větší důraz na „organizaci práce, a ne organizaci zaměstnanců na pracovišti“.

Alison Sturgess-Durdenová si myslí, že v dalších letech bude firemní hierarchie pozbývat na důležitosti na pracovištích, a to ze dvou důvodů:

1. Struktura práce se proměňuje

Nastupující mladé generace pracovníků mění strukturu práce. „Mají zájem o pracovní vztahy založené primárně na spolupráci, spíš než o výměnu informací založenou na ‚rodičovském‘ modelu,“ říká. „Chtějí organizace s lineární hierarchií a pracovní vztahy, kde k sobě dospělí přistupují jako rovný k rovnému.“

2. Ekonomické prognózy

Odborníci předpovídají, že svět práce bude ještě nestabilnější, nejistější, komplexnější a mnohoznačnější (VUCA). Bude tedy pokračovat směrem, který v mnoha firmách už dávno vytyčila pandemie koronaviru. V profesní sféře podle Alison Sturgess-Durdenové „nebudou zkostnatělé hierarchie dostatečně flexibilní“.

Doporučuje, aby zaměstnanci pracovali hlavně na dovednostech, díky kterým budou skvělí ve spolupráci. To jim v kariéře pomůže víc než manažerské dovednosti. Jinými slovy, měli by se soustředit na to, jak dobře pracují s ostatními, a ne na to, kolik lidí mají pod sebou.

„Schopnost vést podřízené už nebude tak potřebná ani ceněná, ke kariérnímu rozvoji budou proto nutné jiné dovednosti,“ tvrdí. „Důležité bude, jaký máte na ostatní vliv, jak dobře spolupracujete s jinými lidmi, kolegy, odborníky.“

5. Síla osobnosti. Jaká je ta vaše?

Svět práce bez tradiční hierarchie? To je hudba pro uši všech, co se jim příčí manažerské pozice. Je to svět plný nových kariérních příležitostí, které nezahrnují vedení týmu. Jak říká Alison Sturgess-Durdenová: „Je zajímavé a nadějné, že čím dál víc společností uvažuje o těchto nových způsobech organizace.“

V čem tkví tajemství kariérního úspěchu ve světě bez nadřízených a podřízených? V rozvoji osobní síly, ne moci nad ostatními. Hlavní je přijít na to, co je vaše individuální silná stránka, co přinášíte na pracoviště. Mohou to být odborné znalosti, strategické myšlení nebo sociální inteligence. Až to zjistíte, můžete své unikátní silné stránky rozvíjet a využít je k posílení své role na pracovišti. „Díky těmto individuálním schopnostem dosáhnete kariérního postupu,“ říká Alison Sturgess-Durdenová. „Začíná si to uvědomovat víc a víc firem.“

Zeptejte se proto sami sebe: V čem spočívá moje síla? Když se na cestě kariérou spolehnete na své silné stránky, dotáhnete to daleko. Na profesi nezáleží.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.