Čtyřdenní pracovní týden: Je už Česko připravené?

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo, pracovat jen čtyři dny v týdnu? Co byste dělali s jedním víkendovým dnem navíc? Měli byste víc času na sebe, mohli se vydat na trochu delší výlet, možná byste stihli i zařídit všechno, co je potřeba. Podle předloňského průzkumu agentury Ipsos vnímá přes 60 procent Čechů možnost zavedení čtyřdenního pracovního týdne pozitivně. Zavedení standardního pracovního týdne se 40 hodinami, v Československu v roce 1968, dalo lidem více času na odpočinek a osobní život. Nyní se uvažuje o tom, že 36hodinový pracovní týden by mohl být ještě výhodnější.

Abychom pochopili čtyřdenní pracovní týden a jeho možné zavedení v Česku, mluvili jsme s Alexem Soojung-Kim Pangem, autorem knih Rest: Why You Get More Done When You Work Less (česky Odpočinek, 2017) a Shorter: Work Better, Smarter and Less (Kratší: Pracujte lépe, méně a chytřeji, překl. red., česky nevyšla). Bývalý konzultant pro globální strategie a hostující profesor Pang dnes pomáhá manažerům a společnostem připravit se na čtyřdenní pracovní týden s 4 Day Week Global, neziskovým spolkem profesionálů a akademiků, který má za cíl zvyšovat povědomí o čtyřdenním týdnu a tvořit budoucnost práce.

O současné situaci v Česku nám pověděli Jeremie Bertolino, ředitel pražské reklamní agentury B&T Agency, která zavedla čtyřdenní pracovní týden v roce 2018, a Viktor Valent, ředitel odboru dealing ve společnosti SAB Finance. Ta má s tímto modelem více než roční zkušenosti.

Pracujeme déle než ostatní, je čas na změnu?

Koncept pětidenního pracovního týdne je relativní novinkou. Ještě před rokem 1968 bylo typické pracovat i v sobotu a v souladu s křesťanskou tradicí byla volná jen neděle. A teprve od roku 1918 zákon stanovuje osmihodinovou pracovní dobu. Volné soboty zpopularizoval americký továrník Henry Ford, a než se staly v roce 1938 součástí amerického zákoníku práce, Američané často pracovali až 100 hodin týdně. To u nás byla v protektorátních letech situace ještě horší, pokud byl v týdnu státní svátek, automaticky se přesunul na neděli, aby se „nesnížila produktivita“.

A jak jsme na tom s prací dnes? Na první pohled ne moc dobře. Z práce se stává něco víc než jen nástroj obživy nebo výdělku, je to součást naší identity. Podle dat OECD Češi mezi lety 2010 a 2021 pracovali průměrně 1770 hodin ročně, to je více než průměr vyspělých zemí (1687 hodin), a dokonce více než notoricky přepracovaní Američané. S covidovým přechodem na práci na dálku navíc průměrný zaměstnanec pracoval o 2,5 hodiny denně více než v kanceláři. Průměrná délka pracovního týdne v Česku je něco přes 40 hodin, ale některé profese, například lékaři, stále pracují déle a nejsou výjimkou ani 24hodinové směny.

Stále více ale roste popularita čtyřdenního pracovního týdne. Přibývá soukromých společností, které o tento trend projevují zájem. Státy jako Island a Spojené arabské emiráty zkrátily pracovní dobu ve veřejném sektoru. Španělsko, Portugalsko a Francie jsou jen některé z evropských zemí, které zavedly právo na odpojení, a zaměstnanci v Belgii můžou od února 2022 požádat o šestiměsíční zkušební dobu čtyřdenního pracovního týdne.

„Vývoj čtyřdenního týdne bych popsal jako pomalé shromažďování příkladů,“ říká Pang. „Jako vždy nějakou dobu trvá, než se povědomí o podobných iniciativách rozšíří a dozví se o nich široká veřejnost. A to se zrovna děje ve Spojených státech.“

Pang připomíná, že iniciativa čtyřdenního pracovního týdne je tu už roky, jen velmi diskrétně. „Už v roce 2018 se rostoucí množství firem tiše přesunulo na kratší týden nebo kratší pracovní dobu.“ A jak se zvěsti šířily, pro víc a víc společností byl tento krok lákavý. „Za těch pár let jsme viděli stovky firem v nejrůznějších odvětvích napříč celým světem, které dokazovaly, že je možné snížit množství pracovních hodin, aniž byste snižovali mzdy nebo očekávání ohledně výsledného produktu a spokojenosti zákazníků.“

„Za těch pár let jsme viděli stovky firem v nejrůznějších odvětvích napříč celým světem, které dokazovaly, že je možné snížit množství pracovních hodin, aniž byste snižovali mzdy nebo očekávání ohledně výsledného produktu a spokojenosti zákazníků.“

Důležitým faktorem, který umožnil čtyřdenní pracovní týden a nasměroval na něj pozornost, byla pandemie covidu-19. „Pandemie povzbudila firmy k tomu, aby pracovaly na různých aspektech svého fungování, které bylo velmi důležité zlepšit, pokud chtěly přejít na čtyřdenní týden.“ Automatizace, využití nových technologií, interní spolupráce, to vše musí být daleko efektivnější, abyste mohli úspěšně zkrátit pracovní dobu. „Zkušenost s tak rychlým a tak rozsáhlým přesunem na práci na dálku také firmám ukázala, že pokud opravdu chceme, nebo pokud musíme, můžeme daleko efektivněji a rozsáhleji změnit to, jak pracujeme,“ říká Pang.

Od té doby uběhly dva roky a náš přístup k produktivitě a rovnováze mezi prací a osobním životem se drasticky proměnil – a čísla to potvrzují. Amerikou otřásla velká rezignace a pandemie zamíchala i preferencemi českých zaměstnanců, kteří si začínají daleko více vážit odpočinku a volného času. Na trhu stále chybí talentovaní uchazeči a pracovníci, kteří si zvykli na práci na dálku a nové způsoby spolupráce si většinou pochvalují. To vysílá jasný signál, lidé se nechtějí vracet k tomu, jak to bylo dřív, a není tak divu, že přes 60 procent Čechů vnímá možnost zavedení čtyřdenního pracovního týdne pozitivně.

O čem skutečně čtyřdenní pracovní týden je?

Tento trend se velmi rychle vyvíjí, ale co skutečně čtyřdenní model zahrnuje? „Velmi dlouhou pracovní dobu nahrazují kratší úseky intenzivnější práce, které se střídají s cíleným odpočinkem, třeba koníčky, cvičením, zařizováním běžných věcí a tak podobně,“ říká Pang.

Odstraněním jednoho pracovního dne se nutíme přehodnocovat vzájemně propojené koncepty práce a odpočinku. „Pracovní doba a odpočinek by neměly být soupeři, ale kolegové. Neměli bychom vidět odpočinek jako něco, co děláme, když máme práci hotovou, protože dnes práce není nikdy hotová.“ Není tím myšleno to, že bychom měli upřednostňovat jedno před druhým. Čtyřdenní týden má za cíl vážit si tohoto vztahu a optimalizovat ho. „Lepší rozvržení času v jednom dni nám umožní odpočívat tak, že se rychleji zotavíme, jsme motivovanější a kreativnější. Dlouhodobě nám to může zajistit udržitelnější pracovní život i lepší život celkově,“ říká Pang.

„Pracovní doba a odpočinek by neměly být soupeři, ale kolegové. (…) Čtyřdenní týden má za cíl vážit si tohoto vztahu a optimalizovat ho.“

A jak může tento koncept vyhovovat zaměstnancům i firmám, kde pracují?

Rozeberme si jednotlivé benefity

• Méně stresu = lepší zdraví

Ti, kdo pracují jen čtyři dny v týdnu, se prokazatelně cítí více v pohodě, aktivně se od práce odpojují a jsou méně náchylní k chronickému vyhoření. 78 procent z nich uvádí, že se cítí šťastnější a méně vystresovaní. „Když lidi povzbudíte k tomu, aby pracovali intenzivněji místo déle, můžete ve vaší společnosti dosáhnout stejných výsledků bez hrozby vyhoření a vytváření stresující atmosféry,“ vysvětluje Pang. Tím, že k víkendu přidáte jeden den, máte čas na věci, které běžně uspěcháváte nebo zanedbáváte.

„To mě motivovalo k tomu, abych požádal na čtyři měsíce o čtyřdenní týden. Když jsem se pak vrátil k běžnému režimu, uvědomil jsem si, jaký měl ten den negativní dopad. To nás s obchodním partnerem Janem Jelínkem přimělo k nalezení ekonomicky schůdného způsobu, jak zavést čtyřdenní týden pro celou společnost,“ popisuje Jeremie Bertolino, ředitel B&T Agency.„Cítíte se odpočinutější, můžete zajet na prodloužený víkend a cestovat, když jsou letenky levnější, můžete zajít na poštu nebo do muzea, když tam není tolik lidí, nebo vyměnit pneumatiky na autě,“ vyjmenovává některé z benefitů, které mu čtyřdenní týden v pražské firmě umožnil.

• Zaměstnanci přehodnocují, co je práce

„Motivovaní a ambiciózní zaměstnanci, kteří svou práci milují, můžou vnímat kratší pracovní týden jako výzvu. Ale nakonec je to postrčí k tomu, aby proměnili své pracovní ‚proč?‘,“ říká Pang. Když jste postaveni před kratší pracovní dobu, musíte se začít ptát na zásadní otázky: Proč trávím tolik času prací? Proč zůstávám dlouho v kanceláři? Proč dělám to, co dělám? „Taková osobní výzva je stejně důležitá a hodnotná jako zjišťování toho, jak maximalizovat produktivitu.“

„Uvědomíte si, že jste předtím dělali spoustu věcí, které zabíraly čas, ale nebyly až tak přínosné pro vás nebo kolegy. Dělali jste je, protože na ně byl čas,“ doplňuje Jeremie svou vlastní zkušenost. „Přirozeně se začnete soustředit na věci, které mají největší dopad, a vypustíte to, co vás stejně nenaplňovalo.“ Tento přístup chce ale trochu cviku, obzvlášť smířit se s tím, že některé věci nelze splnit stoprocentně, že často stačí jen 80 procent a jít dál.

• Větší spolupráce

Kratší pracovní týden zvyšuje potřebu spolupráce a zapojování zaměstnanců. Když máte méně času na splnění individuálních nebo skupinových úkolů, rovnováha mezi prací a volným časem jako kolektivní odpovědnost se stane jedním z hlavních motivačních faktorů produktivity zaměstnanců. Úkoly lze plnit včas jen za předpokladu, že budete s ostatními spolupracovat.

Tento faktor nejvíce překvapil tým SAB Finance. Viktor Valent zmiňuje, že čekali konflikty v tom, kdo si vybere jaký termín. „Díky pochopení hodnot a uvědomění si, že se jedná o něco, co je naše a čeho si vážíme, jsme schopní se domlouvat, aniž by vznikaly třecí plochy,“ říká.

• Vyniknete před konkurencí

Roste množství společností, které čtyřdenní týden zavádějí, ale obzvlášť v Česku spousta firem stále jede v zavedeném modelu z 60. let. „Jako společnosti nabízející alternativní systém práce můžete daleko efektivněji soupeřit o talentované uchazeče. Z pohledu uchazečů je čtyřdenní týden něco velmi zajímavého a dělá vaše pracoviště daleko atraktivnějším oproti konkurenci,“ vysvětluje Pang. Podle průzkumu 4 Day Week Global bylo pro 63 procent firem jednodušší přilákat nové zaměstnance po přechodu na tento model. A například firma SAB Finance tento model vnímá jako benefit a pochvaluje si mimo jiného loajalitu zaměstnanců.

• Vyšší odolnost firmy

Přechod na čtyřdenní model může mít pozitivní dopad rovněž na udržení stávajících zaměstnanců, díky čemuž je firma odolnější vůči změnám na trhu práce. Produktivní a spokojení zaměstnanci, kteří mají více času na věci, kterým se mimo práci rádi věnují, budou ochotnější zůstat ve firmě daleko déle. „To umožňuje firmám ušetřit to, co by běžně vynaložili na náborový proces nebo školení zaměstnanců. Čím déle navíc udržíte své loajální a zkušené zaměstnance, tím odolnější vaše firma bude,“ říká Pang.

• Environmentálně udržitelnější model

Kratší pracovní doba může mít velký dopad i na životní prostředí, nejen snížením času, kdy jsou v provozu všechna vaše firemní zařízení, ale zaměstnanci navíc musejí dojíždět jen čtyři dny v týdnu. Třeba v americkém státě Utah, kde na deset měsíců zavřeli v pátek vládní budovy, ušetřili 1,8 milionu dolarů (skoro 40 milionů korun) a snížili emise oxidu uhličitého o šest tisíc tun.

Agentura B&T, která má nastavený stejný model a v pátky nepracuje, ušetří podle ředitele Jeremieho Bertolina na topení a elektřině asi 17 procent operačních nákladů a to může být v časech rekordně drahých energií pro některé firmy významná částka.

Nejde o změnu pracovního procesu, ale nastavení mysli

Implementace je tou hlavní překážkou, která firmám brání ve vyzkoušení čtyřdenního pracovního týdne. Ale co kdybychom vám řekli, že přechod na tento model je daleko jednodušší, než se zdá? Výzkumy ukazují, že vlivem rozptylování kolegy i technologiemi, stejně jako vlivem špatné organizace, je většina zaměstnanců produktivní v průměru jen tři hodiny denně. To znamená, že každý den je až pět hodin času v kanceláři ztracených.

„Pod tímto organizačním chaosem se čtyřdenní týden už dávno skrývá,“ říká Pang. „Když aplikujeme zásadní organizační změny, bude pak daleko jednodušší tento kratší systém zavést.“

Jak to taková společnost může udělat?

• Přenastavte pracovní den

Ve čtyřdenním pracovním týdnu má čas větší cenu. „Aby byl přechod efektivní a úspěšný, měla by firma dát každému čas na hlubokou práci, chvíle, kdy mají právo ignorovat e-maily a konverzace na Slacku a můžou se soustředit jen na věci, na kterých nejvíc záleží,“ vysvětluje Pang. Vynechejte to, co není potřeba, zkraťte to, co je repetitivní, a automatizujte nudné a všední úkoly. „Porady by měly být kratší a týkat se jen toho, co je důležité, aby nenarušovaly běh pracovního dne.“

Nějaký čas ale může trvat, než si na to všichni zvyknou. „Mému otci bude sedmdesát a volá mi, kdy se mu zlíbí,“ popisuje s úsměvem Jeremie. „Jednou mi volal do práce a bylo těžké mu vysvětlit, že se teď musím vážně soustředit na to, co dělám, a nemám čas si chvíli povídat a že zavolám večer. Ale není to konec sociální interakce, jen si telefonát s rodinou musíte předem naplánovat a na chodbě si s kolegy místo dvaceti minut popovídáte jen pět,“ dodává.

• Komunikujte efektivněji

S kratší pracovní dobou si musíte dát víc záležet na komunikaci a spolupráci. Nemůžete si dovolit ztrácet čas nedorozuměními nebo špatnou organizací. „Musíte být schopni komunikovat i ty nejmenší, administrativní aspekty každé práce, kdo je za co zodpovědný, rozvrhy, dovolené a tak podobně,“ říká Pang. „V kratším týdnu musí být vše optimalizované.“

„Viděli jsme obrovské dopady na produktivitu,“ potvrzuje Viktor Valent ze SAB Finance. „Protože je třeba mít vše připravené pro kolegy, kteří vás při čerpání volného dne zastupují, dotahuje se více věcí, zlepšilo se dodržování deadlinů a celkově rostou výkonnostní ukazatele, někdy i ve dvojciferných číslech,“ říká.

• Používejte technologie chytřeji

Přiznejme si, že nekonečná e-mailová upozornění a zprávy na Slacku nás často vyrušují od dokončení toho, co je třeba udělat. „Firmy si musí být více vědomy toho, jak jsou technologie a komunikační platformy používány. Měli bychom technologie používat k tomu, abychom automatizovali procesy, které jsou monotónní a méně důležité, ne abychom nabourávali soustředění a kreativitu zaměstnanců,“ vysvětluje Pang.

Navrhuje snížit počet komunikačních kanálů a zasílaných zpráv a nabádat ke kontrolám e-mailů jen jednou denně. „Tak získáte spoustu cenného času, který mohou lidé využít na důležitější práci nebo se přesunout na zajímavější projekt, nebo můžete tento čas zaměstnancům vrátit ve formě kratšího pracovního týdne.“

• Čtyřdenní týden není jediný model

Je důležité připomenout, že čtyřdenní pracovní týden není jediné řešení. „Společnosti, které musí být dostupné pro své klienty pět dní v týdnu, mohou místo toho využít kratší pracovní dny.“ A to může být výhodnější i pro lidi s rodinami.

V téměř dvouletém testování vlastního modelu dali zaměstnancům v SAB Finance na výběr. „Lidé jsou různí a mají různé hodnoty. Někdo čerpá celý den v týdnu, někdo radši odejde každý den o dvě hodiny dřív nebo jde na dvě hodiny dopoledne sportovat. Čím více variability, tím lépe se pak plánuje provoz,“ vysvětluje Viktor Valent.

Co z toho vyplývá? Nehledě na to, který přístup zvolíte, pracovní systém kratšího týdne umožňuje zavést model, který bude vyhovovat stejně tak zaměstnancům, jako firmě.

Je Česko připravené na změnu?

V Česku je tento model stále v plenkách, i když změny motivované pandemií covidu-19 firmy postrčily správným směrem. V zavádění podobných změn jsme pořád spíše konzervativní, takže chybí hlavně osvěta a chuť zkoušet nové věci. Dalším argumentem, který často padá, je, že Češi jsou na podobný model příliš „líní“ a málo produktivní. V produktivitě práce zaostáváme za mnohými západními zeměmi, ale změny, které jsou k zavedení čtyřdenního týdne třeba, vedou právě k jejímu zvýšení. A potvrzují to i oslovené firmy – jeho zavedení by mohlo naopak pomoct.

„V produktivitě práce zaostáváme za mnohými západními zeměmi, ale změny, které jsou k zavedení čtyřdenního týdne třeba, vedou právě k jejímu zvýšení.“

Čtyřdenní model je mezi firmami na pracovním trhu spíše nezvyk a zajímavý benefit. Kvůli tomu může být například spolupráce s klienty po zavedení čtyřdenního pracovního týdne výzvou. „Když jsme na tento model přešli, museli jsme to klientům vysvětlovat a někdo se začal smát. Mysleli si, že je to vtip,“ říká Jeremie. „Ptali se: ‚A co když něco budeme potřebovat v pátek?‘ Ale na tuto otázku jsme byli připravení. Podívali jsme se na historii e-mailů a ukázali jim, že nikdy nepotřebovali v pátek něco, co by muselo být hned hotové.“

Stále navíc budete mít možnost pružně reagovat. Kdyby nastal nějaký problém, který by bylo třeba hned řešit, můžete pracovat i v pátek, stejně jako dnes můžete výjimečně pracovat přesčas nebo o víkendu. „Někteří klienti si třeba až po roce spolupráce všimli, že v pátek nepracujeme,“ dodává Jeremie.

Jak agentura B&T, tak SAB Finance potvrzují, že při zavádění čtyřdenního modelu nenarazili na žádné specifické pracovněprávní nebo jiné překážky, které by v zavádění bránily. Podle vlastního modelu uzavřeli v B&T se zaměstnanci smlouvu na zkrácený úvazek.

Širší zavádění čtyřdenního týdne v Česku by ale mohlo přinášet i výzvy. „Stává se mi, že si chci v pátek něco zařídit, ale některé úřady mají v pátek zavřeno a pošta má otevřeno jen do dvanácti,“ vysvětluje Jeremie. Pokud více firem přejde na systém s volnými pátky, některé služby nemusejí být dostupné. S širší digitalizací by ale ani to nemusel být problém.

Tak jak bude vypadat budoucnost? „Vidíme teď jasnou příležitost posunout se blíže k budoucnosti práce,“ říká Pang. „Jestli se této příležitosti chopíme a uděláme z toho něco trvalého, nebo jestli se vrátíme k tomu, jak to bývalo dřív, zatím není jasné.“

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.