Každá škatulka je vám malá: 8 znamení, že jste multipotenciál

Na rozdíl od lidí s jasnou specializací, jejichž profesní dráha připomíná přímku, kariéra multipotenciálů je všechno, jenom ne přímá. Každá škatulka je jim malá. A jedna škatulka je jim málo. Trochu fušují do obchodu, trochu do personalistiky, současně dělají obsah na sítě a sem tam si odskočí vyučovat jógu: jsou zkrátka všude zdejší. Jejich hodnotu ale ne každý docení. Ještě pořád se totiž v dnešním světě práce lépe uplatní spíše tradiční pracovní profily s konkrétním zaměřením či specializací.

Zní vám to povědomě? Pak možná také patříte mezi multipotenciály. Jsem koučka se specializací na rekvalifikaci a autorka publikací ze světa trhu pracovních příležitostí se zájmem o multiponteciály. V tomto článku vám poradím, podle jakých znamení (je jich celkem 8) spolehlivě poznáte, jestli jste jedním z nich, nebo ne.

1. „Chci se učit, objevovat nové věci… Má zvědavost nezná hranic.“

Měli jste / chtěli jste každý týden nového koníčka, když jste byli mladší? Tenis, plavání, kytara, kreslení… Všechno vám vydrželo jen chvilku, než zájem opadl a pozornost se přesunula zase jinam? To je klasický příklad multipotencialismu. Jestli je to váš případ, pak jste určitě neměli ani žádný oblíbený předmět ve škole nebo vysněné povolání. Vaší hlavní motivací a společníkem na klikatých cestách kariéry je totiž především zvědavost. Ta se pravděpodobně začala projevovat už v raném dětství, třeba tím, že jste chtěli neustále něco objevovat, učit se a experimentovat.

Taková zvědavost je jako ohňostroj a vaše pozornost je jako rachejtle – rychle letí vzhůru a pak vyhoří, jen aby ji vzápětí nahradila další. Také by se dala přirovnat k neutuchajícímu hladu. Jakmile objevíte novou činnost nebo nové zaměření, nenasytně se na něj vrhnete, stejně jako se hladový vrhá na hamburger nebo na koblihu.

Ten nával emocí, který se dostaví s každým novým objevem, ve vás určitě čas od času probouzí dojem, že „tentokrát je to to pravé ořechové“, že jste našli své poslání a povolání! Ve skutečnosti ale nikdy nezůstanete věrní jen jedné „vášni“ nebo profesi, protože pravda je taková, že ze všeho nejvíc vás baví právě ta fáze objevování nového, není-liž pravda?

Dalo by se říct, že multipotenciálové jsou Indiana Jonesové světa práce. Takže jestli také rádi neustále rozšiřujete své obzory, budete asi jedním z nich…

2. „Když si vyberu jen jednu věc, budu se muset zříci těch ostatních.“

Vraťme se zpátky v čase, do doby, kdy jste byli na střední. Přesněji do okamžiku, kdy jste se měli rozhodnout, kam si podáte přihlášku na vysokou. Pro někoho je to jasná volba, pro jiné utrpení. Multipotenciálové totiž podvědomě cítí, že ať se rozhodnou jakkoli, znamená to, že do jiných oborů se jim tím dveře třeba navždycky zavřou. A jak si má jenom člověk vybrat jedno zaměření, když jich existuje tolik a všechna zajímavá! A když už jsme u toho, proč si vlastně člověk musí vybírat jen jedno?

Také se na to ptáte pořád dokola? A také vás neskutečně rozčiluje odpověď „tak to prostě chodí“? Ta odpověď je totiž důkazem, že to společnost nás nutí postupovat předepsaným způsobem, vybrat si jedno zaměření a za ním si jít. Naším úkolem je: vybrat si obor a specializaci, najít si v něm první práci a postupovat dalších 40 let kariérně výš a výš beze změny zaměření. Klasický scénář.

Možná jste tehdy zkusili držet se vyšlapaných cestiček a sami jste se uvěznili v jednom oboru nebo profesi, jen abyste zjistili, že tudy cesta opravdu nevede? Z pohledu okolí to určitě vypadalo, jak jste hrozně spokojení. A vy sami jste se utěšovali, že přece máte práci, vyděláváte peníze a máte důstojné společenské postavení (a to není vůbec špatné!). Ale v hlavě se vám neustále ozýval ten tichý hlásek, který říkal, že se dusíte, že je na čase všeho nechat a vydat se za novým dobrodružstvím. Poznáváte se? Pak jste splnili i druhou podmínku v našem testu skrytých multipotenciálů… Abychom ale měli úplnou jistotu, podívejme se na další kritéria!

3. „Už se zase nudím!“

Děláte-li zbytečnou práci, možná bojujete s nudou. Multipotenciálové s ní ale bojují v každé práci.
Máte pocit, že po idylických začátcích vždy přichází rychlé vystřízlivění? Nové cíle, nové projekty, nové pracoviště, noví lidé, nové informace… První dny v nové práci jsou pro vás neskutečně vzrušující… Ovšem jen dokud se neobjeví nuda, váš věrný společník, na kterého je vždycky spoleh? Zpravidla zaklepe na dveře tak po dvou třech letech. Nejdřív jen nenápadně vystrkuje růžky, projeví se to myšlenkami typu: K čemu je vlastně tahle schůze? Zase jsem se nedozvěděl/a nic nového. Vždyť všechno funguje naprosto bez mého přičinění, k čemu tu vlastně jsem?

Tyhle myšlenky vedou až k chronické únavě. Ráno nemůžete vstát z postele a stříháte metr před každým víkendem. Nakonec absolutně ztratíte motivaci a vaše práce pro vás pozbývá jakýkoli smysl. Jak v tom tak pokračujete, může to skončit pochybnostmi o vlastní hodnotě a ztrátou sebedůvěry. Dobře tenhle začarovaný kruh znáte? Už jste ho zažili? Nejste sami. Zažívají ho všichni multipotenciálové, než si uvědomí, že změna je nedílnou součástí jejich povahy, a smíří se s tím.

4. „Na ostatní působím jako věčně nespokojený člověk.“

Většina lidí je toho názoru, že vybrat si jeden obor a v něm budovat kariéru je známkou stability a životní jistoty. Ten, kdo si dovolí často měnit zaměstnání, si proto může vysloužit více či méně uštěpačné poznámky.

Multipotenciálové to moc dobře vědí. Okolí rádo komentuje každou jejich změnu práce. Jednou je to strýček, co si do pusy nevidí, ale ví, že za starých dobrých časů se to dělalo jinak, podruhé zase malá neteř, která už od svých šesti let moc dobře ví, že až vyroste, bude z ní veterinářka. Nezapomínejme ani na chudáka maminku a její úzkostlivé „doba je zlá“, po čemž zpravidla následuje: „Práce by si měl člověk vážit. V životě nemůžeš mít všechno!“ Nepřipomíná vám to něco? Nemáte pocit, že si o vás ostatní myslí, že jste věčně s něčím nespokojení? Nebo hůř, že jste černá ovce rodiny?

Kariérní dráha plná odboček si samozřejmě vyslouží také pozornost na pohovorech, takže jste už určitě slyšeli starou známou frázi: „Často měníte práci. Jakou máme jistotu, že od nás po roce neodejdete?“ (Či tak nějak.) Pokud ano, je to další věc, kterou máte s multipotenciály společnou. Ale pořád ještě může jít o náhodu. Pro jistotu si přečtěte, zda na vás nebudou sedět i další znamení.

5. „Život je jen jeden, chci toho zažít co nejvíc!“

Kdyby se vás někdo zeptal: „Co bys chtěl/a dělat za práci, kdybys měl/a pět dalších životů?“ Odpověděli byste: „Nechci pět různých prací za pět životů, ale chci stihnout pět prací za jeden život!“ Je to tak?

Smlouva na dobu neurčitou pro vás není vysněný cíl, ale spíš noční můra? Pozlacená klec, do které se nechcete nechat zavřít? Lidé, co už vystřídali tisíc a jednu profesi, jsou pro vás největší inspirací. Jako ten chlápek, co se ještě před čtyřicítkou stihl stát advokátem, spisovatelem a otevřít vlastní restauraci.
To je hudba pro vaše uši, také totiž nechcete dřepět celý život v jedné práci. Jako klasický multipotenciál.

6. „Chci zkusit ode všeho trošku.“

Svět práce nabízí plný talíř příležitostí, pro každého je na něm něco. Někdo má rád osvědčené recepty, tak si zvolí obor a pak si v něm najde práci. To vám není po chuti? Radši byste si ukousli z advokátní praxe, okořenili to marketingem, pak si dali kapku učitelování a celé to završili řízením týmu? Na takovou kariéru se vám sbíhají sliny?

Možná z vás nebude expert v jednom oboru, ale co už. Naopak, lákají vás pozice s všestrannou a/nebo univerzální náplní práce. Čím pestřejší a různorodější bude váš den, tím budete šťastnější! Na nabídku stereotypní práce, při které musí člověk den co den dělat to samé, by multipotenciál řekl: „Děkuji, nechci.“
Nechci nic naznačovat, ale čím dál víc vypadáte jako multipotenciál…

7. „Mám tolik nápadů, že nevím, co dřív!“

Jestli existuje něco, co vám ostatní závidí, pak je to vaše nápaditost. Vymýšlet nové věci je pro vás hračka, máte nápad za nápadem. Za to může vaše zvědavost a touha po dobrodružství. Ta vás žene dál a dál, neustále se snažit porozumět světu kolem, rozvíjet se a experimentovat.

Každý den se ptáte „proč“ to a „proč“ tamto. Dokážete propojovat myšlenky mezi sebou, ze dvou nápadů udělat jeden geniální? To vypovídá o vašem nekonvenčním, tzv. divergentním způsobu přemýšlení.
Nevíte, co je to „divergentní“? Pojmy „divergentní“ a „konvergentní myšlení“ vymyslel psycholog J. P. Guilford v padesátých letech. V českém vzdělávacím systému se klade důraz především na „konvergentní“ způsob myšlení, tedy použití standardních technik k získání jediného správného řešení. Klasickým příkladem je případ, kdy nám učitel popíše nějaký problém a vysvětlí nám, jakým způsobem ho lze správně vyřešit.

Divergentní myšlení ale naopak znamená dokázat propojit dvě myšlenky, které spolu zdánlivě nesouvisejí, a navrhnout více originálních řešení. Stejné myšlení člověka vede k tomu, aby opustil svůj obor a šel se inspirovat jinam, třeba do úplně jiné oblasti. Tímhle způsobem se vymýšlejí ty nejoriginálnější inovace.
Chcete-li zjistit, zda dokážete uvažovat divergentně, udělejte si malý test. Zkuste najít nějakou spojitost mezi dvěma věcmi, které spolu na první pohled nemají nic společného. Co mají například společného animované filmy od Disneyho a filozofie? Není špatných ani správných odpovědí. Ale v záporných postavách v Herkulovi, Lvím králi nebo Zvoníku u Matky Boží můžeme například spatřovat znaky filozofie Friedricha Nietzscheho.

A teď vy! Jak spolu souvisí limonáda a znečištění oceánů? Zápas v rugby a politika? Jestli vám možná spojení naskakují rychle, pak je to jen další důkaz, že máte multipotenciální mysl.

8. „Změna? Ano prosím!“

Firma, v níž pracujete, chce změnit strategii. Pokrok v oboru vás dostihl a musíte absolvovat školení a získat nové dovednosti. Neděsí vás to? Naopak se těšíte? S každou změnou pracoviště, s každou změnou oboru či profese jste si vypěstovali totální odolnost proti jakýmkoli výzvám a jste naprosto flexibilní? Nebo jste sice stále v jednom oboru, ale trénujete alespoň v soukromém životě, protože máte mnoho zájmů a neustále zkoušíte něco nového, takže pro vás není problém se čemukoli přizpůsobit?

Jiní by se možná bránili a nechtěli by se vzdát vyjetých kolejí, ale vy, vy jste jako chameleon ve světě práce – žádná změna vás nezaskočí, organizační, technologická ani logistická? Tak to máme další do sbírky vlastností typického multipotenciála!

Tak co, poznali jste se ve všech osmi případech? Pokud ano, pak připomínáme, že ačkoliv poměr „jeden člověk na jeden obor“ je stále ještě považován za zlatý standard, časy se postupně mění. Firmy čelí vnějším (společenským, environmentálním) i vnitřním (technickým a technologickým, motivačním a náborovým) změnám, které vyžadují neustálé zdokonalování organizace podniku, pracovních postupů, strategií i metod. Proto potřebují schopné pracovníky, kteří dokáží přijít s originálním řešením, jsou flexibilní a nevadí jim učit se novým věcem a bez ustání se vzdělávat. Tedy multipotenciály! A pokud k nim také patříte, pak i vás.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.