Formální část pohovoru je za vámi. Jak zvládnout tu neformální?

Přijímací pohovor se neodehrává pouze ve chvíli, kdy s náborářem sedíte u jednoho stolu nebo mluvíte přes Skype. Pokud totiž probíhá tváří v tvář, pak de facto začíná okamžikem, kdy se k budově společnosti přiblížíme na méně než 50 metrů, a končí, až se od ní minimálně na tuto délku opět vzdálíme. Než se tak ale stane, je třeba zůstat ve střehu. Jeanne, lovkyně hlav, která pracuje pro poradenskou skupinu, vysvětluje: „U pohovoru nic jako neformální okamžik neexistuje, a proto je třeba v ostražitosti nepolevovat.“ Taková „uvolněná“ chvilka, která pohovoru předchází či po něm následuje, může o vaší osobnosti mnohé prozradit. Třebaže během jednotlivých vln pandemie stoupla na oblíbenosti distanční varianta, a tak bylo možné se těmto zákeřným okamžikům vyhnout, v současnosti můžeme pozorovat, že se společnosti i v tomto směru opět navracejí do starých kolejí, a tak jistě není od věci si připomenout, jak se ke zmiňovaným neformálním momentům správně postavit. Ze všeho nejdříve se však podíváme na to, jak je vůbec rozpoznat. To je totiž první krok k tomu, abychom v nich zachovali chladnou hlavu a vyvarovali se zbytečných chyb.

Uvolněte se, prosím, ale opatrně

Zvládnutí neformálních chvilek si žádá jistou obratnost, a sice schopnost najít ideální poměr mezi profesionálním přístupem a přátelským chováním. Z čehož začíná být jasné, že tyto okamžiky rozhodně nejsou dílem náhody. „Dobrý náborář musí umět navodit tu správnou uvolněnou atmosféru, která mu umožňuje vás lépe poznat,“ vysvětluje Jeanne. Díky tomu totiž pohovor přestane být o tom, co jste si mohli předem připravit a promyslet. Jinými slovy, je to příležitost, jak získat další kladné body (nebo alespoň neztratit ty, které jste už nasbírali).

Od prvního okamžiku

Když vás náborář vidí úplně poprvé, je třeba udělat dobrý první dojem. Studie provedená Princetonskou univerzitou prokázala, že na to, abychom si na někoho utvořili názor, stačí pouhá desetina vteřiny… a také ukázala, že je velmi složité špatný první dojem napravit. Současně také autoři studie konstatovali, že „důvěryhodnost“ je hned druhým aspektem, na který se náš mozek zaměřuje.

Nedáme si kávu?

Může se stát, že vám po oficiálním konci pohovoru nabídnou, abyste si s nimi dali šálek kávy. Pro ně se však jedná o další příležitost, jak si vás ještě důkladněji proklepnout! Proto je třeba zůstat ve střehu a dbát na to, abyste neříkali něco jiného, než jste tvrdili předtím. Jak Jeanne vzpomíná: „Jednou jsem hledala někoho na místo, pro které bylo nezbytné umět řídit, kvůli každodenním pochůzkám. Na pohovor dorazila uchazečka, která o tu práci měla skutečně velký zájem, a navíc přesně odpovídala našim požadavkům. Když jsem si ji pak pozvala do druhého kola a nabídla jsem jí šálek kávy, daly jsme se do hovoru a po několika minutách mi začala vyprávět o tom, jaké měla problémy se na pohovor vůbec dostavit, protože vlak měl po cestě poruchu. Nakonec jsem se dozvěděla, že ještě nemá řidičský průkaz.“

Chyba na závěr

Pohovor je u konce a náborář vás vyprovází k východu? Ani teď by nebylo dvakrát moudré v pozornosti polevit. Není žádnou výjimkou, že uchazeč takříkajíc zakopne v cílové rovince, neboť právě v těchto chvílích se chybuje nejčastěji. „Jednou se mi stalo, že když si uchazeč na recepci vyzvedával přístupovou kartu, tak se mě zeptal, kolik v budově pracuje lidí. Odpověděla jsem mu, že je nás tu 6000. On vytřeštil oči a udiveně prohlásil: ‚Tak to mě teda podrž, vás tady je!‘. Zasmála jsem se tomu, ale on už věděl, že se vyjádřil nevhodně,“ popisuje Jeanne.

Past jménem výtah

Výtahy, místa trapného ticha, dokážou vzbudit dojem, že pouhých 30 vteřin jízdy trvá celou věčnost. Pokud náborář, který jede výtahem s vámi, mlčí, respektujte to a nepouštějte se do rozhovoru, v němž byste si mohli takříkajíc naběhnout. Kdo ví, zda lidé kolem vás vědí, že pozice, o kterou se ucházíte, je volná.

Rádius 50 metrů

Pohovor je za vámi, vy vycházíte z budovy a už se zase cítíte v bezpečí. I přesto byste ale rozhodně neměli hned volat nejlepšímu příteli a nahlas mu do telefonu vyprávět o tom, jaké to bylo, a náboráře pomlouvat, protože někdo z jeho kolegů by mohl být nablízku. Buďte opatrní, i stěny mají uši.

5 nejčastějších chyb a jak se jich vyvarovat

Čeho bychom se tedy konkrétně měli vyvarovat, když dojde na neformální chvilky, jež provázejí každý pohovor a jsou nedílnou součástí náborového procesu? Naše rady vám pomohou si nejen neuškodit, ale dokonce i vyniknout.

Nepouštějte se příliš do hloubky

„Co říkáte na postoj USA vůči íránskému jadernému programu?“ Nesnažte se ohromovat svými geopolitickými znalostmi. Taková neformální chvilka je především příležitostí pro nezávazný rozhovor. Raději zkuste nadhodit nějaké lehčí téma, pokud možno takové, které se vztahuje k dané firmě: například architektonické přednosti budovy, počet zaměstnanců, pracovní prostředí apod. Máte tak možnost velmi snadno ukázat, že se o věci zajímáte.

Nebuďte pesimističtí

Měli jste problém zaparkovat, nejelo zrovna metro nebo vám snad váš domácí mazlíček přidal na oblek těsně před odchodem nějaký ten chloupek? Je to možná zajímavé, ale raději si to nechte pro sebe. Možná za sebou máte těžký den, ale zachovejte si pozitivní mysl i tón. Ukážete tak, že jste silným jedincem, kterého jen tak něco nerozhodí. Snadno se dokážete přizpůsobit a ze všech potíží umíte vyjít s hlavou vztyčenou. Jste zkrátka flexibilní a víte, že problémy jsou od toho, aby se řešily. To jsou všechno vlastnosti, které náboráři umí ocenit.

Nemluvte jen o sobě

Pochopitelně, je to téma, o kterém toho víte nejvíce. Nicméně pokud se vás nikdo přímo neptá, vyvarujte se toho, abyste hovor neustále stáčeli k sobě. Jak již zaznělo výše, raději se zaměřte na téma týkající se práce a projevte svůj zájem o firmu. Za to vám jistě budou přičteny plusové body.

Pozor na neverbální komunikaci

Mějte vždy na paměti, že 93 % informací, které o sobě poskytujete, není ukryto v tom, co říkáte, ale ve vašich gestech a postoji. Takže si dejte dobrý pozor na to, abyste si nervózně nepodupávali nohou pod stolem, aby váš stisk při podání ruky byl pevný a abyste se nevyhýbali očnímu kontaktu. Známky stresu totiž mohou velmi snadno zkazit dojem z vašich slov a zapůsobit na náboráře negativně.

Nebuďte až příliš sebevědomí

Chcete vypadat sebejistě a vyniknout tak mezi ostatními uchazeči, ale pamatujte na to, že se sebevědomím to není radno přehánět. Když se vás například náborář zeptá, zda máte ještě další pracovní nabídky, není moc dobrý nápad odpověď příliš zveličovat. U naprosté většiny pracovních pozic vám totiž prominou spíše přílišnou slušnost či ostych než zdánlivou aroganci.

Co to o vás říká?

Třebaže se nám otázky, které klademe náboráři, zdají naprosto neškodné, ve skutečnosti o nás mohou mnohé prozradit. Někdo vnímavý je totiž schopný si z nich dovodit, jací skutečně jsme. Ptáte se na to, jak velká bude vaše kancelář? Pak s největší pravděpodobností potřebujete buď uznání, nebo soukromí. Zajímá vás, kolik přesně dní placeného volna můžete jako zaměstnanec dané firmy mít? Nejspíš vám hodně záleží na osobním životě. Přestože si náborář svými závěry nemůže být nikdy stoprocentně jistý, i tak má možnost udělat si určitý obrázek o vás, vašich potřebách a touhách.
A každý jeden takový „neformální“ okamžik je příležitostí, jak odhalit další stránku vaší osobnosti. Projevte tedy svůj zájem a ukažte, že se vám nabízená pozice skutečně líbí. Chcete-li najít tu správnou rovnováhu mezi napjatou prkenností a přehnanou uvolněností, představujte si, že vedete rozhovor s nějakým postarším profesorem, se známým vašich rodičů nebo zkrátka s někým, vůči komu chováte respekt, ale také sympatie, a s kým se cítíte dobře. Jednoduše řečeno, snažte se ukázat nejen jako profesionál, ale také jako kolega, se kterým je radost pracovat.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.