Vášeň & výplata: Jak najít práci, kterou budete milovat

Mluvili jsme se třemi odbornicemi na kariéru a požádali je o rady, jak nejlépe začít. Podělily se s námi o svá doporučení, jak najít práci, kterou si zamilujete, aniž byste museli ohrožovat svou finanční stabilitu nebo duševní zdraví.

Motivace do začátku

Kariérní koučka Joann L. Perahiaová působící v New Yorku většinou svoje schůzky začíná slovy: „Vědění je moc, ale až sebepoznáním moc uchopíte do vlastních rukou.” Říká, že ať už o sobě zjistíme cokoli, alespoň si ujasníme, kam směřujeme, a získáme moc nad vlastním životem. Perahiaová tvrdí, že „si musíme sáhnout do svého nitra“. Bude k tomu ale potřeba notná dávka motivace.

Jak tvrdí kariérní koučka a odbornice Andrea Holyfieldová z Atlanty, která se zaměřuje na změny zaměstnání, cesta k sebepoznání a uchopení vlastního potenciálu začíná pochopením toho, co nás motivuje. „Nejprve musíme pochopit, kde se v nás ta touha po změně bere. Co nás k ní motivuje?“ ptá se Andrea. Každopádně by měla motivace vycházet z naší touhy po něčem novém, a ne z prchání od něčeho známého. „Pokud před něčím utíkáme, pravděpodobně to neskončí dobře. Mělo by nás motivovat něco před námi, k čemu se snažíme dostat,“ říká koučka.

Emily Starková ze San Diega, kariérní koučka a tvář projektu Marketable Mama, naprosto souhlasí, ale dodává, že musíme být trpěliví. Tvrdí, že „pochopení našich kariérních cílů a emocí s nimi spojených není radno uspěchat. Žijeme v hektické době, která nemusí nutně jít ruku v ruce s tím typem kariérní změny, který nás udělá šťastnější“.

Problémy ku vysněné práci

Novou perspektivu na vášeň k práci přináší Holyfieldová, která na ni nahlíží optikou osobních problémů. Tvrdí, že v momentě, kdy vám vaši blízcí nebo rodina brání v hledání vaší vášně, mohou nastat problémy. Je vysoce pravděpodobné, že proces řešení takových osobních problémů vás nasměruje k práci, která vás bude bavit.

„Existuje mezi námi spousta lidí, kteří založili firmy, neziskovky, nadace a další projekty, aby si tím ulevili od problémů, kterým v životě čelili. Je to prožitá osobní zkušenost, která ovlivnila smysl jejich života,“ dodává Holyfieldová.

Ukazuje to na vlastním příběhu. Její kariérní možnosti jakožto mladé svobodné matky byly velmi limitované. Obětovala deset let práci, která ji nepodněcovala k lepším výsledkům a nesouzněla s životem, který si pro sebe vybrala. O několik let později se odvážila jít proti proudu a vrátit se na vysokou školu. Tam zjistila, že ji naplňuje pomáhat ostatním ženám, aby nedopadly stejně jako ona. Překonala svoje problémy a proměnila je ve svou vášeň. Říká: „Osobní rozvoj a pochopení vlastních potřeb a hodnot spoluvytvořily práci, kterou miluju.“

Přednostmi ku vysněné práci

Starková zase doporučuje, ať se zaměříme na své silné stránky. Tvrdí, že je to první krok na cestě za prací, ve které se budeme cítit skvěle. „Je logické, že v ideální práci nejspíš zužitkujeme to, co nám jde, a všechno do sebe zapadne,“ tvrdí. Holyfieldová nám dokonce radí analyzovat naše pracovní hodnocení z bývalých zaměstnání. „Inspirujte se oblastmi, ve kterých jste zabodovali, a dovednostmi, které sklízely pochvaly,“ říká. Možná právě tam najdete svou vášeň.

Perahiaová ale upozorňuje, že um se ne vždy rovná vášni. I když vám něco jde od ruky, neznamená to, že vás to musí bavit. Když dáváte matiku levou zadní, ale nechává vás chladnými, tak asi nebudete hledat práci v odvětví datové vědy. Takže když se budeme dále vzdělávat a objevovat skryté silné stránky, může nás to navést správným směrem.

Co vám při hledání vášně může pomoct

Ještě pořád nemáte představu o tom, kde byste měli začít hledat? Zkuste následující nástroje a cvičení, které vám pomůžou zjistit, co vás baví, a najít tak práci, která bude stát za to.

Sepište si, co vám v práci dělá radost

Starková i Holyfieldová se shodují, že vizualizace a seznamy hodně pomůžou. Holyfieldová například často žádá své klienty, aby si představili dokonalý den. „Takové vizualizační cvičení nám odhalí naše zájmy, i když je třeba ještě nemáme pojmenované,“ vysvětluje. Starková zase doporučuje, abychom si sami sebe představili „jako nestranného pozorovatele“ a zaměřili se na činnosti, které nás dostanou do pracovního „flow“.

„Při jaké práci se naplno soustředíme a máme pocit ničím nerušené produktivity? Čím přesně je takový stav vyvolán?“ ptá se koučka. Zkuste si vybavit, co tyto činnosti doprovázelo. „Byli jste u práce sami, nebo jste pracovali v týmu?“ Identifikujete si pro sebe momenty, kdy vás práce baví a za jakých podmínek. Docílíte tak toho, že „osekáte všechny pracovní překážky a vytvoříte si představu o tom, co vás v práci baví,“ dodává Starková. „Když pak tyhle věci sepíšete, začne na vás vyskakovat určitý vzorec.“

Starková taky navrhuje, abyste si vypsali činnosti typického pracovního dne. „Prolistujte kalendář a zaměřte se na to, k čemu všemu se během takového dne obvykle dostanete.“ Na konci dne nebo týdne si pak sepište pět věcí, které vás za tu dobu bavily. Starková nás ale nabádá, abychom tomu dali čas. Zaručeně s tím zamíchá plno vnějších faktorů, jako naši kolegové nebo konkrétní projekty. Abyste skutečně zjistili, co vám v práci dělá radost, je třeba vyhodnotit delší časový úsek. Nakonec možná najdete svou vášeň tak, že se zaměříte na to, co vám dělá na současné pozici radost.

Dalšímu cvičení Starková říká „nej den“. Chce po klientech, aby si vzpomněli na nejlepší pracovní den a vyjmenovali důvody, proč si ho tak užili. „Pojmenují tak věci, které chtějí dělat častěji a raději,“ říká naše koučka. Pokud hledáte svou úplně první práci a nemáte z čeho vycházet, tak si vyberte ten nejlépe strávený den na výšce nebo střední a opět vyjmenujte důvody proč.

Udělejte si osobnostní test

Dalším nástrojem na určení ideální práce jsou testy osobnosti, jako třeba tradičnější MBTI (Myers-Briggs Type Indicator) typologie nebo testy, které na základě vaší osobnosti vyhodnotí potenciální talenty. Holyfieldová také doporučuje dva další testy Ministerstva práce USA, a to O-Net Interest profiler a Gallup’s Clifton Strengths.

Perahiaová zase doporučuje test, který vám na základě vaší osobnosti nabídne konkrétní pracovní pozice. „Osobně používám Self-Directed Search test. Vychází z osobnostních rysů definovaných psychologem Johnem Hollandem a řekne vám, jestli máte například realistickou, investigativní, uměleckou, nebo společenskou osobnost. Pak vás odkáže na odvětví nebo konkrétní pozice, které jsou nejvíc v souladu s vaší osobností,“ popisuje test Perahiaová. Dokonce vám pak nabídne volné pozice v relevantních odvětvích.

Od obecné vášně ke konkrétním pracovním pozicím

Až si ujasníte, co vás v práci baví, je na čase začít hledat reálné pracovní pozice, které vám budou vyhovovat.

Hledání potenciálních pracovních možností

Analyzovali jsme, představili si a vypsali všechny možné pracovní záležitosti, které nám dělají radost. Teď je čas na prozkoumání pracovního trhu. Perahiaová radí: „Běžte na LinkedIn a hledejte takové pracovní pozice, které odpovídají vašim parametrům. Uděláte si představu o tom, jestli potřebujete zvýšit kvalifikaci, rekvalifikovat se, nebo jestli už třeba potřebný set dovedností máte.“ Podle Holyfieldové bychom měli konzultovat naše poznámky a zadat do vyhledávače na LinkedInu dané dovednosti a na co je lidé používají v práci. „Přečtěte si jejich popis práce a porozhlédněte se po něčem podobném. Možná narazíte na pozice, o kterých jste dosud neslyšeli,“ dodává.

Stejný postup doporučuje i Starková, ale navíc ještě přidává vytvoření seznamu všech pracovních pozic a zaměstnavatelů. „Seznam si pak seřaďte, ať máte přehled o tom, co chcete hledat. Při hledání se zaměřte na to, jaké dovednosti mají tyto pracovní pozice společné,“ dodává Starková. Tímhle si krásně připravíte půdu.

Kde bychom byli bez networkingu?

Všechny tři expertky se shodují, že networking je nejlepším přítelem těch, kteří chtějí změnit práci. Jakmile zúžíte svůj výběr zajímavých pracovních pozic, měli byste najít několik pracovníků zastávajících takové pozice a kontaktovat je přes LinkedIn. Holyfieldová radí, „abyste s nimi hodili řeč a zjistili, co přesně dělají, co dělali v minulosti a taky jaké jsou potřeby jejich zaměstnavatele. Získáte dostatečné množství informací, abyste se mohli rozhodnout, jestli je to něco pro vás“.

Starková doporučuje podobnou techniku, které říká „stínování“. Ve svých nově nabytých kontaktech nebo v současném či bývalém zaměstnání si najděte někoho, kdo pracuje ve vámi vytoužené pozici. Vypozorujte, jak vypadá jejich pracovní den, a na základě toho se můžete rozhodnout, jestli je to práce, pro kterou byste se mohli nadchnout.

Koučka také radí s tímto krokem neotálet, a vyvarovat se tak neinformovaných ukvapených rozhodnutí, která stojí peníze a můžou ohrozit vaši současnou pozici. Uvádí příklad z vlastní zkušenosti: „Chtěla jsem práci zabývající se navrhováním kurzů a výukových materiálů. Oslovila jsem kolegyni, která takovou pozici zastávala, a strávila jsem s ní asi dvě hodiny. Ukázala mi svůj kalendář a nechala mě spolupracovat na jednom menším projektu. Velmi rychle jsem si to rozmyslela.“

Inspiraci můžete najít i ve skupinách na LinkedInu. „Řada lidí je ignoruje, ale chodí do nich spoustu náborářů, kteří jsou velmi aktivní,“ vysvětluje Holyfieldová. Společně se Starkovou pak doporučuje, abychom nově nabytá spojení nenechávali jen ve virtuálním světě, ale naplánovali si osobní schůzku. S lidmi, jejichž práce vás zajímá, se můžete sejít na oběd nebo třeba na kafe.

A teď do akce!

Je potřeba si strategicky naplánovat, jak přesně budete postupovat. Holyfieldová při hledání vysněné práce klade důraz na správné načasování: „Jak rychle chcete změnu implementovat a začít v práci, která vás bude naplňovat? Kolik času a peněz chcete investovat do sebevzdělávání a rekvalifikace? Načasování se z velké části bude odvíjet od míry vaší motivace a množství dostupných financí.“

Nezapomínejte na soft skills a dovednosti, které lze univerzálně použít v různých odvětvích. Pokud nemáte moc času, „tak si nastavte realistické kariérní cíle, ve kterých uplatníte dovednosti, kterými již disponujete,“ doporučuje Holyfieldová.

Nastavení těch správných cílů neodmyslitelně patří k hledání vysněné práce. Holyfieldová jim přezdívá tzv. „SMART“ cíle. Musejí být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené, abyste měli vždycky jasnou představu o tom, kam směřujete. Může sem spadat například aktualizace vašeho portfolia, tedy „všech materiálů, které reprezentují vaši profesní značku“. Může mezi ně patřit třeba životopis, profesní portfolio nebo profil na LinkedInu.

Starková má stejný názor a ještě přidává nastavení tzv. mikrocílů. Třeba „si každý den nebo pár dní v týdnu vyhraďte patnáct minut na pátrání po své pracovní vášni, rešerši pracovních příležitostí nebo rekvalifikaci. Budete se tak malými krůčky posouvat vpřed, ale nebudete tím zahlceni“.

Vášeň je věc individuální

I když se při hledání práce budete řídit srdcem, nezapomínejte na to, že by daná role měla být v souladu s vaším životním stylem. „Pro některé jsou spokojenost v práci a zapálení pro práci dvě rozdílné věci, a je to tak v pořádku,“ dodává Holyfieldová. Možná váš životní styl vyžaduje vysoký plat nebo je vaše vášeň pro práci spojená s vyděláváním spousty peněz. Proti gustu žádný dišputát. Hlavní je, že máte jasnou představu o tom, co pro vás znamená být spokojený/á.

Perahiaová k tomu poznamenává, že vášeň se dá realizovat i v rámci koníčků. „Pokud by vaše vášeň nepokryla vaše životní náklady, tak z ní můžete udělat koníček. Štěstí se dá dosáhnout i kombinací koníčků, které vám dělají radost, a kariéry, která vám zaručí pohodlný život.“ Je to o rovnováze. Ostatně jako se vším.

Překlad: Eva Mazalová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.