Jak se vypořádat s úzkostí v době pracovní nejistoty

Je docela možné, že v současné situaci bude muset mnoho z nás čelit nejisté pracovní budoucnosti – – ať už kvůli snížené poptávce, propouštění nebo vládním opatřením. Situace plná hrozeb nezaměstnanosti bude navíc ještě nějakou chvíli trvat. Ačkoliv je normální, že ve vás tato nejistota vyvolává stres či úzkost, můžete se naučit tyto emoce ovládat. A my vám poradíme, jak na to.

Podle Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, „je úzkost adaptivní mechanismus, který nám umožňuje být ostražití v nebezpečných situacích“. Ve skutečnosti je určitý stupeň úzkosti nezbytný, když stojíme tváří v tvář nebezpečným situacím, může nám pomoci zůstat soustředění a čelit výzvám, které na nás čekají. V některých případech však tento mechanismus funguje jiným způsobem a místo toho, aby nám pomáhal, nás paralyzuje. Když se úzkost začne objevovat v nevhodných situacích nebo je tak silná a dlouhotrvající, že zasahuje i do běžných činností člověka, pak už se začne považovat za poruchu.

Kde se vzala úzkost?

Elisa Sánchezová, psycholožka specializující se na ochranu zdraví při práci z agentury Idein, vysvětluje, že „úzkost souvisí se strachem a objevuje se, když jsme v ohrožení a nejsme schopni možnému nebezpečí čelit“. Nesmíme to ale vnímat jen jako ryze negativní věc: podle ní jsou všechny emoce nezbytné a působí jako „kontrolky v autě, které se rozsvítí, aby nás varovaly, že něčemu musíme věnovat zvýšenou pozornost“.

V tomto případě nás pocit úzkosti upozorňuje na situaci, kterou považujeme za nebezpečnou a se kterou se neumíme vypořádat, protože nemáme potřebné prostředky. Toto červené světýlko se může zapnout z mnoha důvodů:

• Nepřímé příčiny: Traumatické události, jako je dopravní nehoda nebo zemětřesení, mohou vyvolat zvýšenou úroveň úzkosti. V těchto případech může pocit úzkosti zmizet ve chvíli, kdy se problém vyřeší, anebo zůstat celé měsíce či dokonce roky, v takovém případě už mluvíme o posttraumatické stresové poruše.
• Významné životní události: aniž by se staly traumatickými, mohou zásadní změny ve vašem současném životě (jako jsou změny na pracovišti) vyvolat epizody úzkosti. Toto je naprosto normální, když se ocitneme uprostřed obtížných a negativních situací. Může se z toho ale stát problém, pokud budou epizody úzkosti pokračovat v průběhu času nebo se bez zjevného důvodu zintenzivní.

Jaký má úzkost vliv na naši náladu?

Podle Světové zdravotnické organizace trpí úzkostnými poruchami více než 260 milionů lidí po celém světě a odhaduje se, že spolu s depresí je tato porucha důvodem ztráty na produktivitě lidí, což podniky každoročně stojí miliony dolarů.

Pracovní úzkost se může objevit u všech typů lidí a často je spojena se stresem, tlakem způsobeným všemožnými termíny nebo přepracováním, nadměrnou duševní zátěží anebo třeba nedostatkem prostředků, jak emoce lépe zvládat. Problémem je, že i když trpíme úzkostí související s prací, naše příznaky nezůstanou zavřené v kanceláři, ale dříve nebo později se vkradou i do jiných oblastí našeho života, začlení se do každodenní rutiny a ovlivní naše zdraví, jak fyzické, tak i duševní.

Například, i když jsou naše příznaky jen mírné nebo střední a máme pocit, že už jsme se s nimi v běžném životě naučili žít, úzkost může vyvolávat v určitých situacích přehnané reakce, vytvářet neopodstatněné obavy, nebo způsobit, že budeme reagovat podrážděně, „to vše je jen zástěrkou pro strach a nejistotu, které není v našich silách regulovat“, objasňuje Sánchezová.

Symptomy nelžou

Tváří v tvář možnému nebezpečí přichází tento adaptivní mechanismus do akce, aktivuje náš sympatický autonomní nervový systém a vyvolá impulzivní reakci: „rozšiřují se nám zorničky, zvyšuje se produkce slin a svalové napětí, naše tělo si žádá glukózu a srdce pumpuje rychleji“, vysvětluje psycholožka. A i když tato automatická reakce organismu může být za určitých okolností užitečná, pokud se v průběhu času opakuje, může být velmi škodlivá.

Mezi příznaky naznačující, že trpíte úzkostí, která může zasahovat i do vašeho každodenního života, patří:

• Svalové napětí a změny v denním režimu nebo ve spánkovém cyklu (probouzíte se uprostřed noci nebo máte problémy s usínáním).
• Neúmyslné pohyby nebo tělesné tiky.
• Nejistota, ať už jde o plnění úkolů, nebo nejistotu v osobním životě. Také se může projevovat ve formě agresivity.
• Obsedantní obrazy nebo myšlenky, které se neustále objevují.
• Špatná nálada.
• Žaludeční problémy nebo opakující se bolesti hlavy.
• Změny ve stravovacích návycích. V tomto ohledu Elisa Sánchezová poukazuje na to, že „je běžné zaměňovat úzkost s hladem a jíst tudíž více jídla, než je obvyklé“.

4 tipy, jak zatočit s úzkostí

1. Začněte se soustředit na něco jiného. Zaměřte se na svůj denní režim

Vyhněte se kontaktu s věcmi, které ve vás vyvolávají neklid, a přestaňte trávit hodiny nebo dokonce dny přemítáním o svých problémech. Podle odbornice na ochranu zdraví při práci „je normální mít strach ze změn“, ale musíte mít na paměti, že tento strach nám také pomáhá být obezřetní, což je velmi užitečné v krizových situacích. Tuto obezřetnost použijte například k vypracování realistického plánu B, díky kterému budeme moci změnit situace, které vám způsobují úzkost.

Pokud toho chcete dosáhnout, zaměřte se na to, co sami můžete ovlivnit. „V situacích nestability nebo chaosu je velmi užitečné mít zavedený režim, ten nám pomáhá soustředit se.“ vysvětluje Elisa Sánchezová. Přestaňte věci neustále omílat v hlavě a smiřte se s tím, že nemůžete mít vše pod kontrolou, zejména v nepředvídatelných situacích. Nastavte si plán a pokud možno se ho držte.

2. Identifikujte zdroj úzkosti

Zamyslete se nad tím, co vás znepokojuje a zapište si to. Je dobré si podrobně zapsat všechny své obavy, detailně a konkrétně. Po nějaké době se k seznamu vraťte a znovu si pročtěte zaznačené body. Takové cvičení „může být velmi užitečné zvláště pro ty, kteří mají potíže s vyjádřením emocí, a proto je pro ně snazší si je zapsat“, radí Sánchezová. Důležité je, abyste po přečtení pochopili, co vaši úzkost vyvolává, a naučili se do budoucna tyto spouštěče identifikovat.

Potom se zeptejte sami sebe, co můžete udělat pro to, abyste změnili svou reakci na stres nebo strach. Sánchezová nás také povzbuzuje k tomu, abychom „si zapsali i pozitivní reakce, jak bychom tyto situace chtěli zvládnout“. Tímto způsobem se „zaměříte na své emoce a ne na externí činitele, které stejně nemůžete ovlivnit”.

3. Naučte se zvládat příznaky

Podle odbornice není klíčem naučit se ovládat své emoce, ale „řídit je a vědět, jak je regulovat“. K tomu se vám můžou hodit techniky, jako je meditace nebo dokonce jóga, ačkoli pokud jste nikdy necvičili relaxační techniky, začněte s jednodušším cvičením, a to nejlépe pod dohledem, alespoň ze začátku, radí Sánchezová. Pokud jste tak trochu ztraceni, na platformách, jako je YouTube, najdete spoustu možností. Obvyklé je zavést jedno cvičení denně.

4. Přijměte, že přijdou i okamžiky smutku a hněvu

Podle odbornice neřídíme své emoce postupně, ale obvykle si procházíme různými emocionálními obdobími a „zažíváme i fáze naštvání a dokonce i okamžiky hněvu“. Pokud se vám podaří zlepšit svou odolnost, budete nakonec schopni přijímat i tyto fáze zdravým a pozitivním způsobem. Do té doby se snažte být sami k sobě tolerantní a neobviňujte se za výkyvy nálad. I ty jsou součástí procesu.

Přeložila Hana Tlolková

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.