Jak stres z práce ovlivňuje (nejen) vaše děti

V ideálním světě bychom za všemi problémy zavřeli dveře v momentě, kdy překročíme práh domova. Nestávalo by se, že budeme u večeře duchem nepřítomní nebo že večer u televize dokážeme sledovat jen prvních pět minut filmu, než se k nim naše myšlenky zase stočí. Pokud nedisponujete nějakým nadpřirozeným sebeovládáním, asi se vám taky stává, že si nosíte práci domů.

Nepomáhá ani to, jak se hranice mezi pracovním a soukromým světem pomalu stírají: „Je prokázáno, že pracujeme čím dál intenzivněji a pracovní požadavky přesahují dostupné možnosti pracovníků,“ říká Pauline Rochartová, interní odbornice na budoucnost práce. Výzkumy potvrzují, že se stresem v práci se setkává 70 % Čechů, víc než polovina pak pravidelně. „Klienti jsou čím dál náročnější, deadliny čím dál přísnější, což vede k přelévání práce do volného času, protože jsme online i po pracovní době…“ Tento trend se v nejbližší budoucnosti nebude měnit, protože alespoň podle zjištění francouzského institutu Montaigne se u 60 % pracovníků během posledních pěti let pracovní zátěž postupně zvyšovala.

Děti, nevinní příjemci stresu rodičů

‚‚Kvalitu vašeho budoucího vztahu s dětmi a jejich vývoje neovlivňuje tolik množství času, které s nimi strávíte, ale spíš jeho kvalita.‘‘

Přetížení rodiče chodí domů z práce podráždění, nemají na nic čas a může docházet i k izolaci. Ovlivňuje to všechny členy domácnosti. „V jednu dobu mi přítelkyně začala naznačovat, že jsem doma duchem nepřítomný a poslouchám jen na půl ucha. Je fakt, že jsem byl trochu mimo, protože jsem byl stále myšlenkami v práci,“ přiznává zpětně Pierre-Yves Pajot Sourisseau, fyzioterapeut a autor podcastu Papa Parle (Tatínek mluví).

Ačkoliv před dětmi třeba neventilujete dlouhé historky ohledně problémů v práci, přesto mohou děti absorbovat vaše negativní emoce, aniž by vlastně chápaly, co se děje. „Sdílení emocí je přirozené, jsou odrazem toho, jak na tom jsme, našich myšlenek,“ připomíná Christophe Nguyen, odborník na pracovní psychologii a interní specialista Welcome to the Jungle. „Kvalitu vašeho budoucího vztahu s dětmi a jejich vývoje neovlivňuje tolik množství času, které s nimi strávíte, ale spíš jeho kvalita. To, jakou jim věnujete pozornost, jak si s nimi hrajete, projevujete zájem, nasloucháte… A proto se nesmíte nechat pohltit myšlenkami na práci.“

Pierre-Yves přiznává, že po příchodu z práce domů mu někdy jeho čtyři synové dokázali brnkat na nervy: „Když jsem měl dobrou náladu, tak mě bavilo, jak běhají a kloužou se po chodbě, ale když jsem byl ve stresu, tak mě to dokázalo rozzlobit. Protože jsem domů přinášel negativní energii, cítili to ze mě a měli větší sklony se hádat, brečet nebo se vztekat kvůli každé maličkosti.“Céline Méchainová měla ještě před pár lety velmi náročnou práci v Paříži, do které musela dojíždět přeplněným metrem. „Domů jsem se vracela unavená a ve stresu. Bylo těžké se kontrolovat a poslouchat dceru, když mi něco říkala. Děti potřebují, aby jim někdo naslouchal, učí se, musíte jim pořád něco opakovat… A to je po náročném dni v práci velmi těžké,“ přiznává naše interní odbornice na HR.

Je to začarovaný kruh: Starosti, únava… A když se dostaví spánek, je neklidný a stejně si pořádně neodpočinete. Na ženy bývá v tomto ohledu ještě větší tlak, protože se musí vypořádat s prací, mateřskými povinnostmi, psychickou zátěží, ale také emocionální zátěží. I v práci mají většinou ženy na starost záležitosti, které se týkají „péče o druhé“, ačkoliv to nespadá do jejich popisu práce. „Dopadal na mě tlak z práce i z toho, abych byla dobrá matka. Ačkoliv jsem se vždycky snažila věnovat 100 % své pozornosti dcerce, nemohla jsem si pomoct a přemýšlela jsem nad e-mailem, který musím ještě před večeří odeslat… Až jsem z toho byla dost podrážděná. Byl to začarovaný kruh, protože moje podráždění se přenášelo na ni,“ popisuje zpětně Céline.

Jaké jsou důsledky „nasávání“ negativních emocí

Podle toho, jak moc jste pro své děti nedostupní a jak dlouho, mohou vaši potomci skutečně začít trpět nedostatkem pozornosti nebo si vytvořit potíže s koncentrací. Céline Méchainová vzpomíná, že si během rodinných sešlostí začala všímat, jaký má její náročná práce vliv na dceru. „Na rozdíl od ostatních dětí, které vyrůstaly například na venkově, dělala moje dcera všechno rychle rychle. Ne všude je normální, že se dítěti neustále připomíná, že je potřeba vyrazit do tří minut, že nesmíte promeškat vlak za deset minut, že musí čekat před školou přesně v tolik a tolik…“

Potvrzuje to i výzkum americké psycholožky Maureen Perry-Jenkinsové: pracovní prostředí rodičů má konkrétní dopady na vývoj dětí. Rodiče, kteří cítí v práci podporu a naplnění, jsou doma kreativnější a více angažovaní, což se pozitivně odráží na jejich dětech. „Děti se mohou cítit osaměle, mít pocit, že jim nevěnujete dost pozornosti, když se s nimi bavíte, což může ovlivnit jejich kognitivní a emocionální vývoj,“ vypočítává Christophe Nguyen.

S postupem času můžete svým postojem ovlivnit i vztah vašich dětí k práci. Všechno pozorují: vaši přehnanou angažovanost, neustálé přemýšlení o práci, přepracovanost… Je těžké přesně odhadnout, jaký bude mít dlouhodobé vystavení stresu rodičů na děti vliv, protože není stoprocentně jisté, že budou tento postoj kopírovat. Jak to udělat, aby se na děti přenášelo co nejméně stresu? Nebo ještě lépe, jak to udělat, abyste se sami přestali stresovat, když přijdete z práce domů?

5 tipů, jak uchránit děti před sekundárním stresem

Tip č. 1: Plánujte čas strávený s dětmi

Stejně jako se chystáte na pracovní poradu, chystejte se i na rodinné chvilky. „Zařaďte do programu pravidelné zvyky, díky tomu se rovnováha mezi prací a rodinným životem trochu srovná a práce si nebude vybírat takovou daň na vašem soukromí,“ radí Christophe Nguyen. Céline Méchainová nechala za zády stresující práci a odstěhovala se z Paříže na venkov, odkud dělala na dálku. Její dcera okamžitě zaznamenala změnu. „Před covidem nebyla práce na dálku tak úplně běžná věc. Jednou ke mně přišli z francouzského televizního programu France 3 točit reportáž. Když dorazila dcera ze školy, ptala se jí reportérka, jestli je ráda, že jsem doma. Odpověděla, že jí teď přijdu daleko víc v klidu. Poprvé jsem si v ten moment uvědomila, že je pro ni lepší, že dělám z domu. Dost mě to udivilo,“ přiznává.

Tip č. 2: Držte práci na uzdě

Trello, WhatsApp, Gmail… Protože vám pořád někdo volá a pořád vám naskakují upozornění na obrazovce, znamená to, že si práce snadno našla cestičku do vašeho domova. „Zkuste, bude-li to aspoň trochu možné, po příchodu domů nejen nekontrolovat komunikační kanály, ale také dát všechny telefony a počítače pryč z dosahu v přítomnosti dětí, abyste s nimi mohli trávit kvalitní čas,“ nabádá Pauline Rochartová. Neustálému bombardování prací se můžete vyhnout tím, že dáte telefon někam stranou nebo si nastavíte omezení – třeba si zablokujete upozornění konkrétních aplikací v určitou denní dobu… Nebudete se pak na telefon dívat tak často a práci vystrnadíte ze svého domácího života.

Tip č. 3: Ochrana proti stresu

Jestli je toho na vás v práci moc, ulevte si nejdřív před partnerem, přáteli nebo na terapii. „Neignorujte varovné signály těla v souvislosti se zvýšeným stresem: nespavost, noční můry… Abyste se v práci úplně neutopili, najděte si něco, co vám pomáhá, dělejte věci, co vás baví, ať si nějak ty negativní emoce vykompenzujete,“ radí náš pracovní psycholog. Izolace a nekonečné dumání o starostech v práci nejsou k ničemu, radši si najděte nějakou činnost, která ve vás vyvolává pozitivní emoce: sporty, společnost druhých, dobrovolničení, umění… Pierre-Yves se například naučil zvládat stres díky školení na téma uvolňování a zvládání emocí: „Praktikuji kombinaci meditace a tzv. sofrologie. Učím se díky tomu pozorovat fyzické signály těla a osvobodit se od negativních emocí, strachu… Školení jsme absolvovali se ženou oba a od té doby jsme daleko uvolněnější. Jen málo věcí nás dneska dokáže vyvést z míry nebo vystresovat.“

Tip č. 4: Děti jako prevence proti stresu

Když už mluvíme o ochraně proti stresu, je třeba zmínit, že děti jsou skvělý prostředek k obnovení emocionální rovnováhy. „Děti dokážou vyvážit negativní toxiny ve vašem těle související se stresem a nedostatkem energie,“ vysvětluje Christophe Nguyen. „Ano, pokud svůj stres na děti přenášíte, můžete se dostat do začarovaného kruhu. Ale když se začnete na čas trávený s dětmi dívat trochu jinak, budete vnímat jejich přítomnost i pozorovat, jak vyrůstají, bude to fungovat jako velmi mocný ochranný faktor proti stresu.“

Tip č. 5: Řešte to v práci

Stres, přepracovanost, úzkost – příčinu lze mnohdy hledat v pracovním prostředí, ve kterém se pohybujete. Jestli začíná mít vaše práce dopady i na vaši rodinu, bylo by možná dobré si posvítit na to, kde to vlastně pracujete. „Podle toho, jakou pozici v práci zastáváte, můžete mít někdy pocit, že se od vás určité věci očekávají – že musíte mít hodně vlastní iniciativy, být neustále online… To může vést k tomu, že začnete pracovat o víkendech, nebudete si brát OČR, když vám onemocní dítě, a celkově nebudete mít čas na děti…“ říká Pauline Rochartová. „Tuhle představu o dokonalém zaměstnanci je potřeba rozbít a pořádně se zamyslet nad tím, co se od vás v práci skutečně očekává. Bude to chtít možná trochu sebereflexe.“ O pracovních požadavcích i možnostech, které jsou k dispozici, si můžete popovídat s nadřízeným, s kolegy nebo s personálním oddělením a společně najít cestu k řešení.

Nemusíte se bát, že se z vašich dětí stanou příšerní cholerici jen proto, že jste v práci trochu pod tlakem. Ale jestli je chcete ušetřit a nepřenášet na ně dlouhodobě své negativní emoce, měli byste začít hledat způsoby, jak se co nejlépe zbavit stresu a začít věnovat čas rodině. Hlavní je, abyste s dětmi trávili čas kvalitně.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.