Tak už se nestresuj! Typické i méně známé faktory zhoršující stres

Nestresujte se ze stresu

Řekne se slovo stres a vám už se zvyšuje tepovka? V první řadě je potřeba si uvědomit, že za a) není všechen stres, co hned zabíjí a za b) stresovat ze stresu je hned první faktor, na který vás v úvodu upozorníme!

Psycholožka Zuzana Donáthová ke stresu zkraje říká: „Stres je skutečně nedílnou součástí života a provází všechny jeho změny. Nějaký stres proto musíme zažívat, chceme-li být živí, zdraví a rozvíjet se. Stres tak může sloužit jako pobídka, jakési příjemné pošťouchnutí, které se nám líbí. V takovém případě většinou mluvíme o zvědavosti, nadšení, vzrušení, chtění a touze a na to, že nás takové věci v pravém slova smyslu stresují, vůbec nepřemýšlíme.“

Teď přichází to ale. Tím, co si většina z nás pod stresem běžně představuje, je ten dlouhodobý, chronický, který prokazatelně lidskému organismu škodí. A ten pracovní v dnešní společnosti jen kvete! Americký ekonomický teoretik a autor knihy Zemřít kvůli výplatěJeffrey Pfeffer na stres z práce upozorňuje jako na nastávající zdravotní krizi, kterou by vlády neměly podceňovat. Někteří vědci pak z dat amerických pracovišť odhadují, že stres je pátou nejčastější příčinou smrti. Analýza tří set studií zase říká, že stres je srovnatelně škodlivý faktor vzniku nemocí jako třeba pasivní kouření.

Pokud jste tedy doposud nad svým stresem mávali spíše rukou jako nad běžnou součástí moderního života, je načase udělat pár změn. Jakých?

Co ovlivňuje míru pracovního stresu v našich životech?

Faktory ovlivňující pracovní stres s klienty řeší také psycholožka Zuzana Donáthová. Jednoduchý a univerzální pohled na stresové faktory v práci pochopitelně neexistuje – roli zde hrají totiž i ty nejmenší detaily. „Během terapie řeší opravdu velká část klientů pracovní podmínky, konkrétní problematika je ale hodně závislá na pracovní pozici – někdo cítí přetížení z velkého množství úkolů, jiný z nemožnosti nastavit dobré rozvržení práce ke svým možnostem, jiní řeší nastavení vztahů na pracovišti a někdo řeší až konflikty, které má v rodinné sféře ale vyplývají třeba z časových nároků v práci,“ vysvětluje.

V zásadě si faktory můžeme rozdělit na dvě kategorie, a to vnitřní a vnější.

• Vnitřní faktory závisí přímo na vás a vašem životním stylu, ovlivňujete je tedy vy svými každodenními rozhodnutími. Typicky mezi mě patří (ne)dostatek spánku, kvalitní strava a pitný režim, pravidelný pohyb nebo dobré nastavení vlastních priorit.

• Vnější faktory závisí více na vašem zaměstnavateli a pracovním prostředí. Nejčastěji mezi ně patří časté přesčasy a nepřiměřené množství práce, nízká cifra na výplatní plátce, vztahy na pracovišti nebo nadměrný tlak na výkon.

Co zhoršuje stres a nejspíš by vás to ani nenapadlo?

Špatný spánek, bídný work-life balance nebo toxický šéf jsou faktory, o kterých asi tušíte, že vaší pohodě nepřidají. Občas ale každý děláme s denní pravidelností taková rozhodnutí, o kterých by nás ani v nejmenším nenapadlo, že tím svoji míru stresu zhoršujeme.

Negativní mindset aneb jak si dobarvujeme realitu

Světová pandemie, finanční krize, válka nebo třeba zhoršující se ekologická situace. Zůstat pozitivní v dnešním světě není nic lehkého. Nicméně naše myšlenky mají obrovský vliv na stres a některé myšlenkové vzorce jeho úroveň zvyšují.

„I když se někomu zdá sklenice poloplná a někomu poloprázdná od přírody, jsme to přece jen my sami, kdo si pohled na svět volí. Dnes už víme, že tohle rozhodnutí a také zvyk dívat se dopředu je důležitým faktorem pro to, abychom se měli lépe a dokázali si to užívat,“ říká Zuzana Donáthová s tím, že když se nám podaří vidět věci jako příležitosti a možnost pozitivní změny, bude nám prostě a jednoduše lépe. „Pravděpodobně se vyhneme pár psychosomatickým nemocem a naše budoucnost pak, bude opravdu o kousek lepší.“

Můžeme si tak vybrat, jestli vidět současné dějiny jako spojení velké části lidstva při hledání cesty k zachování dobrých životních podmínek a udržitelného vývoje, nebo ekologickou katastrofu a ohrožení ekonomického růstu. „Máme možnost volit mezi obdivem k tajům lékařského umění, které, zdá se, pracuje velmi rychle a jednotně na řešení zdravotních krizí po celém světě, nebo se můžeme pozastavovat nad nesmyslnou nutností další vakcinace a zdravotní šikany spojených s Covidovou pandemií. A jaká bude budoucnost - no to přece nevíme, ačkoli se díváme všichni skrz jednu křišťálovou kouli,“ dodává.

Pátý šálek espressa pro lepší náladu? Těžko

Nekonečně dlouhý to-do list v práci, přesčasy nebo blížící se deadline velkého projektu, to všechno prolíváno litry kávy na vzpruhu. Ta přece pomůže a dodá energii! Ale pozor, i tady platí staré známe „dobrý sluha, ale zlý pán”. Lidé ve stresu typicky konzumují vyšší množství kávy nebo čaje, aby zvládli svůj zápřah. Kofein ale svým působením narušuje náš spánek, čímž může zvyšovat v těle hladinu adrenalinu a kortizolu, což opět vede k vyšší míře stresu.

Kofein, podobně jako nikotin nebo alkohol, nejsou řešením pro odbourání stresu, jak si někteří bohužel mylně představují, ale slouží jen jako rychlá a krátkodobá úleva našim problémům.

„Látky, kterými doháníme naše resty a stresy nám pomáhají jen z části a chvilku. Kdo pije převážně vodu, dobře spí a má rád dobré jídlo, které si vychutná, ten má víc energie, je zdravější a zátěž zvládá jednodušeji a lépe. Sem tam se k tomu přidá pohyb a pár endorfinů je na světě i bez čokolády v šuplíku pracovního stolu. Je to vlastně jednoduché - dobrý sluha ale zlý pán platí o všem,“ pokračuje psycholožka Donáthová. Kofein, podobně jako tein i cukry, nám podle jejích slov dokáží ve větším množství rozbourat spánek i trávení, a díky jejich velké konzumaci, jsme pak vystresovanější, pomalejší a ospalejší. To je dáno zvýšeným množstvím adrenalinu a kortizolu a únavou, které pak hlásí naše nadledvinky.

S alkoholem a spánkem to je stejné, jen mechanismus je trochu jiný. Kofein má na rozdíl od alkoholu ještě tu nevýhodu, že vyplavený adrenalin perfektně simuluje panickou reakci a úzkosti. Oproti tomu alkohol jen “zdánlivě uklidňuje”, ale zase neumožní dobrý a kvalitní spánek.

Nešťastný mikrobiom, nešťastný člověk

Náš druhý mozek. O významu střevního mikrobiomu už jste nejspíš slyšeli, jeho propojení s naším mozkem bylo v poslední době dost akcentováno. Vědecké studie pak neustále dochází k závěru, že stav střev má přímý vliv na naši psychiku včetně toho, jakým způsobem reagujeme na stres. Potíž nastává v okamžiku, kdy se stres stane spouštěčem špatného stravování (typicky velkého množství sladkého a tučného), čímž se narušuje právě stav našeho mikrobiomu, který opět zhoršuje stres.

„Jako lidstvo jsme často měli hlad a zdá se, že náš trávicí trakt je spokojenější, když jídla je míň a vlákniny víc. A když jsou spokojená střeva a naši kamarádi, kterým říkáme souhrnně mikrobiom, ukazuje se, že se cítíme lépe taky. Potvrzuje to celé řada studií a navíc se dá dokázat, že s dobrým jídelníčkem se lidé cítí lépe. Jednak asi proto, že dobře a hezky jedí a mají z jídla radost, jednak proto, že látky, které střevy vstřebáváme putují krví až k našemu mozku a ovlivňují naše emoce,“ komentuje Zuzana Donáthová.

Sladké na nervy (bohužel) nefunguje

Někdo se snaží zahnat stres sportem, někdo to zkouší čokoládou, brambůrkami a dalším „junk foodem” neboli nezdravými potravinami. Jasně, zobnout si sem tam kostičku čokolády nebo misku chipsů večer u televize je naprosto v pořádku. Když se však člověk cítí ve stresu, má tendenci to místy přehánět. Získáváme totiž pocit, že naše tělo po pamlscích doslova touží a jejich přísun tuku a cukru nám přinese pocit úlevu a štěstí. Ale pozor! Příliš mnoho cukru nám může také pěkně zavařit a v krajních případech způsobit rozmazané vidění, únavu, potíže s přemýšlením.

Imunita vůči stresu? Neexistuje!

Stresovým situacím jsou v každodenním životě vystavováni skutečně všichni, nezávisle na genderu, náboženském přesvědčení, sociální skupině a čemkoliv dalším. Jiná věc ovšem je, jak stres, který na nás působí vnímáme. „Jde o to, jak brzy si jedinec změny a zátěže všimne a zda může aktivně hledat, jak s ní naložit. To vyžaduje životní zkušenost, někdy dávku odvahy, aktivity a kreativitu, sociální oporu, pestrý život, kde dočasně jedna oblast životní spokojenosti saturuje druhou,“ vysvětluje Zuzana Donáthová.

Podle jejích slov tak lze ve zkratce říci, že lidé, kteří mají pevné kořeny, jsou součástí nějaké komunity, mají rodinu, zázemí, jsou zdraví, inteligentní a mají více zájmů a v repertoáru větší zásobárnu reakcí a strategií, dokáží reagovat na jakoukoliv zátěž lépe než lidé, kteří jsou o některou z těchto složek ochuzeni.

Mít proto nastavený zdravý work-life balance by tak neměl být luxus hrstky vybraných, ale jeden ze základních pilířů našeho zdraví. Tak na to nezapomínejte!

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.