Konec karantény: S ředitelkou mateřské školky o překonání krize i návratu zpět

Kristýna Sovinská je ředitelkou soukromé jazykové mateřské školky Třebešín na Praze 10. I ji zasáhla koronavirová krize a musela si poradit, kromě záchrany chodu instituce se navíc musela postarat také o komfort zhruba 50 dětí a jejich rodičů. I přes nejistotu, obavy a zkušenosti jiných školek se však instituci podařilo krizi překonat a pozvolně se navrátit k novému normálu. Jaký byl Kristýnin první den po znovuotevření školky? Pojďme si ho s ní projít.

„Změnilo se toho docela hodně. V momentě, kdy se vyhlásil nouzový stav, nám přestávaly chodit děti do školky, a ve finále nám jich zbylo asi pět. Báli se i učitelé, bylo vidět, že téma vibruje týmem, a nikdo nevěděl, jak se bude situace vyvíjet.“

5.30 – 8.30: Po ránu obstarat tým, děti i sebe

Od té doby, co má Kristýna dceru Eleanor, se její rána točí hlavně kolem ní. Probudit dceru, obléknout, připravit snídani a nakonec s Elie vyrazit do školky – Kristýna má štěstí, že mají s dcerou stejnou cestu, školce, kterou její dcera navštěvuje, totiž Kristýna už nějakou chvíli šéfuje: „V naší školce jsem už 2,5 roku, nejdříve jsem tam pracovala jako učitelka, nyní jsem na pozici ředitelky. Úzce spolupracuji s paní majitelkou, se kterou je velmi příjemná spolupráce, ona má na starosti ekonomickou stránku školky, já řeším hlavně řízení týmu a komunikaci s rodiči. Mám na starosti chod mateřské školky – řeším koncept vyučování, naše pedagogy, ale i budget, rodiče nebo děti. Dětí je u nás cca 45, máme na ně kolem 10 zaměstnanců,“ říká Kristýna.

„Jsem v podstatě nonstop na telefonu, nonstop v pozoru, protože rodiče jsou pro nás klienti a snažíme se jim co nejvíce vycházet vstříc.“

Na osmou se ve školce začínají scházet děti. Třebešínská školka je místem pro předškolní děti ve věku od 2 do 6 let, a vzhledem k věku dětí je tak práce opravdu náročná. Díky koronavirové krizi však ještě mnohem víc než dřív. Prvních 14 dní, kdy byla situace nejhorší, byla školka zavřená, poté se situace začala uvolňovat a děti se pomalu navracely zpět do svého režimu: „Strach postupně opadal, většina rodičů měla home office, a tak bojovali s tím, že potřebovali doma pracovat, a s dětmi je to poměrně komplikované. Naši klienti jsou třeba právníci nebo vysoce postavení manažeři a jsou zvyklí na komfort toho, že děti jsou ve školce a mohou pracovat v klidu,“ říká Kristýna. Přesto ale návrat do normálu nebyl jako dřív a školka musela zavést mnoho bezpečnostních opatření: „U vstupu jsme připravili dezinfekce a dezinfekční ubrousky, šatny nyní nejsou přístupné rodičům a děti přicházejí do školky po jednom. Jako první věc si vždy jdou s paní učitelkou umýt ruce. Měříme také všem teplotu, dětem i rodičům.“

8.30 – 12.00: Náročné dopoledne v kanceláři

Dopoledne, kdy si děti hrají nebo s učitelkami vyráží ven na procházky, tráví Kristýna většinou kancelářskou prací. Už před koronavirovou krizí byla její práce dost náročná: „Jsem v podstatě nonstop na telefonu, nonstop v pozoru, protože rodiče jsou pro nás klienti a snažíme se jim co nejvíce vycházet vstříc,“ doplňuje. Organizační výzvou však bylo poradit si s tak nečekanou situací, jako byla právě pandemie koronaviru. Na krizovou situaci vzpomíná Kristýna otevřeně: „V momentě, kdy se vyhlásil nouzový stav, nám přestávaly chodit děti do školky a ve finále nám jich zbylo asi pět. Báli se i učitelé, bylo vidět, že téma vibruje týmem, a nikdo nevěděl, jak se bude situace vyvíjet. Vzhledem k tomu, že se báli zaměstnanci a nechodily děti, rozhodli jsme se na 14 dní školku uzavřít,“ vysvětluje nepříjemnou situaci Kristýna. Nucené volno ve školce využili k úklidu nebo výmalbě, i tak ale situace nebyla pro Kristýnu jednoduchá: „Moji práci to ovlivnilo, tým se snažil si různě vybírat dovolenou, ale já musela vše řešit. Řešilo se volno, řešilo se ošetřovné pro ty, co mají děti, a do toho jsem řešila i své vlastní dítko.”

12.00 – 16.00: Odpoledne s dětmi

Díky velkému pozemku, kterým školka disponuje, mohou nyní všechny děti obědvat na venkovní zahradě. První dny po znovuotevření školky však musely všechny děti, mimo času oběda nebo svačiny, nosit po celý den roušky. Na nošení roušek děti reagovaly kupodivu velmi zodpovědně: „Děti jsou obdivuhodné a mě to neuvěřitelně překvapilo, ačkoliv s dětmi pracuji roky. Děti v rouškách vydržely celý den a ještě se navzájem hlídaly, kontrolovaly, komu rouška padá nebo kdo si ji polil u oběda. Snažili jsme se dělat maximum, ale naštěstí už je toto období za námi.“ V současné chvíli už děti v mateřských školkách roušky po celou dobu nosit nemusejí, i tak se ale Kristýna se svým týmem snaží nic nepodcenit: „Trávíme teď mnohem více času venku, na zahradě a zjistili jsme, že je to super a dětem se takový režim, v podstatě lesní školky, moc líbí.“

„Děti jsou obdivuhodné a mě to neuvěřitelně překvapilo, ačkoliv s dětmi pracuji roky.“

Kristýna se svým týmem po dobu uzavření školky zavedla spoustu inovací, aby zůstala s dětmi i rodiči v kontaktu: „S rodiči běžně komunikujeme e-mailem nebo telefonicky, ale během nouzového stavu jsme začali mnohem více využívat mobilní aplikaci, jmenuje se ClassDojo, ve světě je poměrně známá a používaná. Každý třída v ní má své místo, rodiče v ní najdou mnoho informací a pro nás to byl nejrychlejší informační kanál. Učitelé tak po dobu uzavření školky nahrávali nápady na to, co s dětmi doma dělat, různé písničky, cvičení nebo tipy na zajímavá videa na YouTube. To bylo pro učitele i pro mě něco nového, nikdo z nás není žádný youtuber, ale všichni se to skvěle naučili a shledalo se to s obrovským úspěchem u dětí i u rodičů,“ říká Kristýna.

16.00 – 20.00: Chvilka klidu po práci

Po celém dni má Kristýna až k večeru trochu času pro sebe a může se tak ohlédnout, co se jí ve školce podařilo vybudovat: „S rodiči naštěstí máme opravdu velmi dobré vztahy a to se mi díky nouzovému stavu také potvrdilo. Známe se roky, jsme vlastně taková komunita a možná i právě proto nás rodiče podrželi, oproti jiným soukromým školkám. V prvním měsíci jsme rodičům fakturovali zlevněnou cenu, ale další měsíc už jsme fakturovali cenu klasickou, protože jsme soukromý subjekt a toto bylo nutné pro udržení školky v chodu – máme výdaje jako nájem, energie, zaměstnance a to musíme z něčeho pokrýt,“ říká. Kristýně se tak ukázalo, že rodiče mají školku rádi a chtějí ji podpořit v nelehkých časech.

„Známe se roky a jsme vlastně taková komunita a možná i právě proto nás rodiče podrželi, oproti jiným soukromým školkám.“

Teď už se Kristýna nejvíc těší na letní zahradní párty s dětmi: „Vypadá to, že restrikce povolují, a za to jsme moc rádi, protože chceme organizovat letní párty, na kterou vždy zveme děti i rodiče a loučíme se tam s našimi předškoláky. A to by nás moc mrzelo, kdybychom o tuto akci přišli,“ uzavírá.

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku a přihlaste se k našemu newsletteru, abyste dostávali naše nejnovější články.