Fenomén lazy girl jobs: Mladí nejsou líní, jen vidí svět jinak

Dívky, které trend „lazy girl job“ na TikToku (i když poprvé se termín objevil zřejmě na instagramovém účtu Gabrielle Judgeové) rozšířily, se domnívají, že nejlepší je najít si nenáročné kancelářské zaměstnání, kde člověk nemá příliš práce, ale ani zodpovědnosti, může alespoň část týdne pracovat z domova a zároveň je celkem slušně placený.

V praxi to znamená, že nechodíte z práce unavení a vystresovaní a naopak máte spoustu času na to, co vás doopravdy baví. Nejen uživatelé TikToku v komentářích, ale i odborníci v médiích nicméně upozorňují, že v takové práci nikam nesměřujete, o naplňování ambicí nemůže být řeč a celý trend zkracují na kritiku generace Z, která podle nich nechce pracovat. Kromě toho upozorňují, že se společnost potýká s krizí ambicí.

Nejde totiž o první a určitě ani poslední fenomén tohoto druhu. Připomeňme quiet quitting, který ve zkratce radí pracovat jen do výše svého platu a nedělat nic nad rámec svého popisu práce.

Generace Z chce pracovat. Ale také žít

„Lidé čtou příběhy vyhořelých nebo přehlcených lidí a nechtějí následovat vzory, které jim tato doba předkládá.“

„Oba dva trendy chápu jako poměr mezi tím, kolik času jsme ochotni investovat do své kariéry na úkor své osobní pohody. Nenazývala bych to nutně jako zabijáka ambicí, spíše jako rozdílný úhel pohledu na výkon a hodnoty. Zda to do sebe zapadá, či nikoliv, je vždy na tom, aby si obě strany vzájemně vykomunikovaly svá očekávání,“ shrnuje Simona Zábržová, zakladatelka a šéfka platformy pro duševní zdraví Soulmio.

Můžeme tomu přístupu říkat lenost, jenže zatímco v dobách minulých lenost znamenala čistě jen to, že se nám nechce, dnes je mnohem více opodstatněná. „Mladí lidé, kterým je dnes něco málo po dvacítce, strávili své dospívání tím, že pozorovali vzestup a pád fenoménu girlboss, ztratili iluze kvůli hustle culture a následnému vyhoření. Není divu, že raději chtějí mít jen stálý příjem a možnost užívat si života,“ píše ve svém komentáři pro Guardian novinářka Daisy Jonesová.

„Proč se tedy v době, kdy je pro většinu klasicky pracujících téměř nemožné dostat se do kreativního průmyslu, raději nezaměřit na snadný život a hledat smysl života a uspokojení jinde než v práci,“ dodává.

Podle Simony Zábržové hraje roli také podstatně větší dostupnost informací, kdy se s odstrašujícími příklady setkáte mnohem snadněji, a dokonce i tehdy, aniž byste je hledali. „Lidé čtou příběhy vyhořelých nebo přehlcených lidí a nechtějí následovat vzory, které jim tato doba předkládá,“ říká Zábržová.

Hrozí krize ambicí?

Starší generace tak mladým nedaly úplně ideální příklad, jak budovat kariéru, proto si generace Z přirozeně hledá vlastní a logicky úplně jiný přístup. Částečně to také odstartovala pandemie covidu, která s pracovními pozicemi ve velkém zamávala – některé joby se přesunuly z kanceláří domů, jiná místa na pár měsíců nebo úplně zanikla, další pozice lidé opouštěli dobrovolně, protože zkrátka zjistili, že už se ke svému starému zaměstnání nechtějí vracet.

Lazy girl jobs se všemi svými negativy samozřejmě nejsou ideálním řešením, ale mohou být spolu s dalšími podobnými fenomény začátkem nového pojetí pracovního života.

Reportérka magazínu Dazed Serena Smithová během rozhovorů s mladými ženami, které tyto „joby“ zastávají, zjistila, že ani ony v nich nejsou jen spokojené. Vyšlo najevo, že i ony si uvědomují, že po nějakém čase vás začne štvát, že tyto pozice nikam nevedou, že nemohou růst a ve své práci časem přestanou vidět smysl.

Jak říká Serena Smithová, najednou přestanou lazy girl job považovat za výhodu, ale vidí v něm spíš jiný, už dříve popsaný fenomén, kterým jsou bullshit jobs – tedy tak trochu zbytečné práce, u nichž si nikdo nevšimne, že jste si vzali čtyřhodinovou pauzu na oběd a vlastně ve firmě nejste zase tolik potřeba. „Je to zkrátka hodně daleko od všeho, co byste mohli považovat za práci, která vás udrží mentálně v pohodě,“ píše Smithová.

Zároveň tím odpovídá na obavy, že mladí lidé přestali mít ambice a touhu někam směřovat. „Každý člověk bez ohledu na generace má představu o své práci snů. I když obsah práce se s dobou výrazně mění. U mladých aktuálně vede influencer sociálních sítí, profesionální hráč PC her nebo MMA zápasník,“ potvrzuje Simona Zábržová.

A zatímco dřívější generace měly možná vysněné povolání a představu, „co“ chtějí dělat, generaci Z stejnou nebo možná dokonce větší měrou zajímá, „jak“ to budou dělat. „Smysluplnost běžných profesí ve firmách se stává klíčovou, ale ještě důležitější je, zda firma naplňuje hodnoty, které mladí žijí. Banány v kuchyňce zdarma jsou fajn, ale mladý člověk si práci vybere spíše díky flexibilní pracovní době nebo smysluplnosti projektu, který s ním rezonuje. Stále více se do popředí také dostává přístup firem k ekologii nebo třeba k organické stravě,“ dodává Zábržová.

Spíš než o krizi ambicí tak můžeme mluvit o hledání nových vzorů, které ukážou, jak pracovat, ale zároveň žít.

Lazy girl job: jen holčičí záležitost?

Přestože se popisované smýšlení týká celé generace Z bez rozdílu pohlaví, na sociálních sítích se chlapci žádnými lazy jobs nechlubí. Přesto když se podíváte do komunity „antiwork“ na Redditu, je tu velká spousta anonymních příspěvků od mužů, kteří kritizují pracovní kulturu, nízké platy, své šéfy nebo třeba pracovní tlak, kvůli němuž se bojí vzít si v práci volno.

Fenomén lazy girl job nicméně navazuje na předchozí trendy týkající se žen. Například u zmíněného girlboss rovněž nebyl žádný pánský ekvivalent.

Jak se vzájemně inspirovat

Zatímco módní trendy většinou jen vyrostou a za pár měsíců zase tiše vyšumí, u těch, které se pokouší změnit nebo zlepšit work-life balanc, by to byla škoda. Proto je dobré vidět fenomény typu lazy girl job v kontextu a ptát se, co si z něj pro sebe vzít.

„Inspirovat se můžeme vzájemně napříč generacemi. Hodí se nám moudrost starších a naopak pevný postoj mladé generace. Na co bych dávala pozor, je extrémní vyhraněnost. Stále platí: respektuj a buď respektován. Nikoliv postoj: můj světonázor je jediný platný,“ říká Simona Zábržová.

Pracovat s tím ale mohou (a dokonce by měly) i samotné firmy, které se zamyslí, zda podmínky a benefity, které svým lidem nabízejí, jsou opravdu lákavé natolik, aby člověk chtěl pracovat s větším nasazením, než jaké propagují zmíněné lazy girls.

„Důležité je oboustranné naslouchání potřeb a následná analýza, zda se to s nabízeným typem pozice potkává či nikoliv. Je potřeba si uvědomit, že všichni soudíme pouze na základě svých vědomostí a zkušeností. Že to má někdo jinak, neznamená, že je to špatně,“ uzavírá Simona Zábržová.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.