Jak šikovně odpovědět na otázku: „Máte ještě další pracovní nabídky?“

Co teď? Vzít to zprava? Nebo zleva? Jak na otázku u pohovoru odpovědět? Když se zdá, že žádná cesta nemůže být správná? Kvůli kladné odpovědi by s vámi mohli přestat počítat, kvůli záporné by mohli ztratit zájem. Patová situace, že? Naštěstí už však dnes pohovory probíhají úplně jinak, což potvrzují také odborníci. V současné době platí, že ať už máte v ohni více želízek, nebo jenom to jedno, tak se vyplácí být během pohovoru upřímný a otevřeně mluvit o své motivaci.

Proč to vlastně chtějí vědět?

Na to jsme se zeptali odbornice. Marie-Agnès dlouhou dobu pracovala v personální agentuře. Ona otázka pro ni tehdy měla úplně jiný význam. Jak sama přiznává: „Byla to možnost, jak získat informace o volných pracovních místech. Můj zájem byl tedy spíše zištný.“ Dnes však pracuje jako talentová manažerka pro Early Metrics, organizaci hodnotící startupové firmy, a její náhled na věc se výrazně proměnil.

„Když se na to během pohovoru ptám dnes, tak chci pouze vědět, jak si daný uchazeč při hledání práce aktuálně stojí, a zda je třeba, abych jednala rychleji,“ vysvětluje. „Jde mi zkrátka o to, abych si nenechala ujít kvalitního uchazeče, o kterého mají zájem i jinde.“ Nicméně ale uvádí, že tuto otázku pokládá vždy: „Protože mi to umožňuje zjistit, kdo přesně sedí na druhé straně stolu, mám tak možnost udělat si obrázek o tom, jaká je jeho motivace a pohled na věc.“

Další z řady námi zpovídaných odborníků, Martin, sám žádným specializovaným vzděláním v oblasti náboru neprošel. Dovednosti nezbytné pro vedení přijímacích pohovorů si tedy osvojil až v pozdějším věku, kdy se stal výkonným ředitelem v jednom gastronomickém start-upu.

Na náš dotaz odpovídá jednoznačně: „Takováto otázka je skutečně zásadní. O uchazeči toho totiž hodně prozradí. Během pohovoru se vystřídá celá řada dotazů, jež přináší pouze vágní odpovědi. Jenže v tomto případě je to jinak. Přijde mi, že skutečně dokáže takříkajíc prolomit ledy. Je pravda, že některé uchazeče může trochu vyvést z míry, protože vyžaduje velkou dávku upřímnosti a bezprostřednosti. Odpověď však hodně vypovídá o tom, jakým způsobem daný uchazeč při hledání zaměstnání postupuje a jaké odezvy se mu na trhu práce dostává. Podle toho, zda jiné nabídky má, či nikoliv, a zejména pak jakého typu ty případné nabídky jsou, lze usoudit, zda hledá cíleně a zda je jeho přístup konzistentní.“

„Dnes už se pohovor nebere jako ‚výslech‘, ale je chápán spíše jako otevřený a konstruktivní dialog,“ vysvětluje Marie-Laure Deschampová, která dříve pracovala v oblasti řízení lidských zdrojů a dnes se věnuje profesnímu koučinku. Když v dřívějších dobách padl během pohovoru dotaz na další pracovní nabídky, lidé se z nastalé svízelné situace snažili nějak elegantně vymluvit. Tato otázka totiž stála mezi uchazečem a pozicí, o kterou měl zájem, a jak známo, tak v lásce a válce (tj. během pracovního pohovoru) je všechno, polopravdy nevyjímaje, dovoleno. Dnes je tomu ale už zcela jinak: „Pokud se náborář na něco takového během pohovoru zeptá, snaží se pouze získat více informací o tom, jak si uchazeč při hledání práce aktuálně stojí. Ať už bude vaše odpověď tedy jakákoliv, kladná či záporná, je třeba si uvědomit, že žádná není a priori špatná a náboráře zajímá v každém případě.“

Chcete o tom začít sami od sebe? To snad raději ne…

Čeká vás pohovor? Důvěřujte si. Nechte ale na náboráři, aby vás celým procesem provedl. Není třeba nic uspěchat. Vězte totiž, že na tu osudovou otázku dříve či později stejně dojde. Vyvarujte se tedy toho, abyste na ni zavedli řeč sami od sebe, byť v domnění, že by to mohlo hrát ve váš prospěch nebo že by to mohlo celé řízení uspíšit. Vydat se touto zkratkou by se totiž nemuselo vůbec vyplatit.

„Pokud bych šla na pohovor, tak bych tohle téma sama od sebe vůbec nenačínala,“ potvrzuje Marie-Agnès. „Z pozice náboráře můžu říci, že pokud mi uchazeč hned na začátku oznámí, že má i jiné nabídky, tak v mých očích ztrácí důvěru. Dělá to na mě dojem, že se snaží za každou cenu prosadit a že si o sobě nejspíš dost myslí. Obecně platí, že čím víc toto téma uchazeč rozvádí, tím méně je jeho vysvětlení jasné a důvěryhodné.“

Martin pak uvádí, že s něčím takovým se setkal pouze párkrát: „Stávalo se to u uchazečů, kteří se chovali podobně jako prodejci, snažili se vyvolat dojem jakési časově omezené nabídky a dotlačit tak druhou stranu k rychlému jednání. Pokud se to provede elegantně, tak to nemusí být na škodu, ale většinou je to spíše naopak. V náboráři to totiž může vyvolat dojem, že pro vás jeho pracovní nabídka není tou prioritní. A pokud máte potřebu se tím chlubit, tak to také může vyznít velmi arogantně.“

Mějte tedy na paměti, že začít sám od sebe mluvit o dalších nabídkách nejspíš není tou nejlepší cestou, kterou se můžete vydat. Také naše profesní koučka od podobného přístupu odrazuje: „Pokud se vás na to na pohovoru sami nezeptají, tak se do toho raději nepouštějte. Mohli by si myslet, že si vymýšlíte. Náboráři totiž velmi dobře vědí, že hodně z toho, co uchazeči prohlásí, nemusí být vůbec pravda.“ A pokud další nabídky skutečně máte? „Náborář by se s vědomím něčeho takového mohl ocitnout pod tlakem, pokud tedy danou otázku nepoložil, pak k tomu nejspíš má nějaký důvod,“ vysvětluje odbornice.

Máte více nabídek? Nebojte se to přiznat

„Náboráři jsou si moc dobře vědomi toho, že když někdo začíná hledat práci, tak životopis rozesílá na všechny strany. Nejprve se na to jde zeširoka a až postupně se hledání zužuje,“ potvrzuje
Marie-Agnès. „Je tudíž naprosto logické, že má člověk ještě další nabídky. To, co náboráře skutečně zajímá, je to, jakým způsobem o tom uchazeč mluví. Ze své pozice se samozřejmě budu snažit zjistit co nejvíc. Zajímá mě, zda je teprve na začátku, někde uprostřed, nebo naopak na samém konci přijímacího řízení, abych tak dokázala odhadnout své vlastní možnosti.“ Cílem tedy není vás nalákat do nějaké pasti nebo vás oklamat, ale spíše si to celé načasovat: pokud jste náboráře zaujali, tak potřebuje vědět, zda jste ještě k mání, nebo už jste mimo hru.

A co když se vám ta druhá nabídka líbí více? „Jsem radši, když mi to uchazeč řekne na rovinu,“ vysvětluje odbornice na lidské zdroje. „Umožní mi to zjistit, jaká je jeho motivace a jak by bylo možné jeho rozhodnutí případně ještě změnit. Pohovor je zkrátka dialog. Vzájemně se oťukáváme a zjišťujeme, zda dokážeme v našich očekáváních najít shodu.“ Takže žádné vykrucování rozhodně není na místě, naopak, nebojte se být upřímní. „Přímé odpovědi jsou totiž jediným prostředkem k tomu, jak získat práci, která vám bude skutečně vyhovovat. Náborář má díky tomu možnost zjistit, co uchazeče na dané pozici doopravdy láká. Pokud se nabízené pracovní podmínky navzájem příliš neliší, tak se bude snažit přijít na to, čemu a proč dává daný uchazeč přednost.“

Každopádně, pokud máte ještě další nabídky, ale zároveň se nechcete úplně vyřadit ze hry, tak je třeba na to jít trochu od lesa. „Samozřejmě můžete přiznat, jak na tom s hledáním práce zrovna jste,“ popisuje odbornice. „Snažte se ale naznačit, že současně máte o danou pozici zájem.“ Nepoužívejte tedy věty typu: „Víte, mám i další nabídky.“ Naopak se ale snažte spíše vysvětlit, proč vás daná pozice, o kterou se ucházíte, zaujala více. „Máte tak příležitost rozhovořit se o motivaci a popsat, proč je pro vás ona nabídka zajímavější,“ dodává Marie-Laure Deschampová.

Už to máte jinde skoro jisté? Řekněte to na rovinu

Pokud máte maraton pohovorů již za sebou a dobíháte právě do cílové rovinky, tak to raději otevřeně přiznejte. Není třeba chodit kolem horké kaše. Můžete tím náboráři ušetřit nemilé překvapení. Také naše profesní koučka radí zvolit upřímnost. „Řekněte to jasně a vysvětlete, proč jste dali té druhé nabídce přednost. Také není třeba rovnou prásknout dveřmi, zkuste je naopak otevřít a zahájit dialog.“

Například se můžete zeptat: „Myslíte si, že vámi nabízená pozice odpovídá tomu, co hledám?“ Nebo to zkuste takto: „Bylo by u vás možné získat obdobné podmínky?“ Pokud však ta druhá nabídka vypadá slibně, ale ještě není tak úplně jistá, je potřeba postupovat obezřetně. „Po skončení pohovoru můžete poslat e-mail, ve kterém druhou stranu ujistíte, že o danou pozici máte zájem,“ navrhuje Marie-Laure. „Současně máte také možnost později napsat něco v tom smyslu, že jste to sice nečekali, ale dostali jste ještě jinou nabídku, nicméně o tu původní máte stále zájem. Rovnou se také můžete zeptat, zda totéž platí i pro druhou stranu.“

Nabídka od konkurence: bruslení na tenkém ledě?

V některých oborech nemají uchazeči o nabídky vůbec nouzi. Je o ně tak obrovský zájem, že ani nevědí, kterou z nich si zvolit. Než se nadějí, ocitnou se v situaci, kdy o ně třeba usilují dvě konkurenční společnosti. „Z tohoto úhlu pohledu nám tak otázka ohledně pracovních nabídek může přinést ještě další zajímavé informace,“ zdůrazňuje Martin. „Zajímá mě, u jakých typů společností (start-upů či korporátů) se dotyčný uchází o práci a o jaké pozice se jedná. Nikdy se ale neptám přímo, zda jde o někoho z řad naší konkurence. To je hodně citlivé téma a uchazeče by to mohlo rozhodit. Jde mi hlavně o to, zda je při hledání práce konzistentní a zda hledá pozici cíleně.“

Vstupujeme tedy na tenký led, když přiznáme nabídku od konkurence? „Já osobně to jako problém nevnímám,“ ujišťuje odbornice na lidské zdroje. „Naopak mě to utvrzuje v tom, že jsem narazila na kvalitní životopis, na někoho žádaného. Jsem tedy radši, když mi to uchazeč řekne na rovinu. Pro mě je to příležitost zeptat se ho, v čem je podle něj naše společnost jiná. A pokud mě zaujme, můžu přijímací řízení urychlit.“ Pro náboráře je důležité znát vaše preference a vědět, jak se na celou věc díváte. Informace o nabídkách od konkurence by vás tedy z přijímacího řízení rozhodně vyloučit neměly.

Žádné další nabídky nemáte? Nevadí, někde se začít musí

Nemáte žádné další nabídky? I to se stává. Možná vám ale při pomyšlení na tuto otázku začne běhat mráz po zádech a v duchu si říkáte: „No co, jedná malá lež přeci ještě nikoho nezabila.“ Náboráři si však myslí něco úplně jiného. Falešných her je rozhodně lepší se vyvarovat. Na přímou otázku se sluší odpovědět pravdivě.

„Úkolem náboráře je zajistit, aby se uchazeč cítil komfortně a nebál se mluvit otevřeně,“ ujišťuje odbornice na lidské zdroje. „A pokud svou práci dělá dobře, tak by uchazeč neměl mít potřebu skutečnost nikterak přikrášlovat. Upřímností je naopak možné zabodovat. Uchazeč, který se během pohovoru cítí dobře, může bez problému přiznat, že žádnou další nabídku nedostal. Jsem naprosto přesvědčená o tom, že to nikdy není chápáno jako něco negativního.“ Navíc to může mít hned několik různých vysvětlení: nějaké nabídky jste sice dostali, ale rozhodli jste se je odmítnout, protože neodpovídaly vašim požadavkům, nebo jste třeba úspěšně prošli až do užšího výběru uchazečů, ale nakonec to místo dostal někdo jiný, nebo jste ještě neopustili své původní zaměstnání, a tak velmi pečlivě zvažujete, zda se o jinou pozici chcete skutečně ucházet… A je také docela dobře možné, že jste s hledáním sotva začali.

„Stává se vlastně spíše výjimečně, že někdo žádnou další nabídku nedostal,“ přiznává Martin. „Nedávno jsem ale takový případ zažil. Uchazeč mi to řekl na rovinu a já jsem jeho upřímnost jednoznačně ocenil. Zajímalo mě, proč žádnou další nabídku nedostal. Ten důvod byl úplně prostý, s hledáním práce totiž dotyčný začal teprve před dvěma týdny. Pokud v tom tedy nevězí žádný problém, pak rozhodně není na škodu vše otevřeně vysvětlit. Určitě to také působí mnohem lépe než nicneříkající fráze typu ‚ano, nějaké další nabídky mám‘, které bývají velmi často doprovázené uzavřeným postojem. Naopak mohu říci, že upřímná a otevřená odpověď se uchazeči přičte k dobru.“

Ať už tedy nemáte žádná další želízka v ohni z jakéhokoliv důvodu, rozhodně se za to nemusíte stydět. Koneckonců to může značit to, že se zkrátka vymykáte, že jste něčím unikátní. „Vždycky pro to ale můžete nabídnout nějaké vysvětlení,“ upřesňuje koučka. „Hlavně je potřeba s touhle otázkou počítat a předem se na ni připravit, aby odpověď měla hlavu a patu. Nejde o žádný chyták. Jste třeba jedním z těch, kdo disponují unikátními dovednostmi, jen se vám je nedaří při pohovoru prodat? Tak se to nebojte říct! Náborář netouží po tom, aby si mohl odškrtat položky na seznamu požadovaných vlastností, nikoliv, pouze se snaží najít někoho, kdo se bude na dané místo prostě hodit.“ V podstatě lze říci, že v rámci pohovoru neexistují žádné jednoznačně dobré či špatné momenty, je třeba jej prostě chápat jako druh setkání.

Když se účastníte výběrového řízení, musíte prokázat určitou flexibilitu. Pokud tedy na pohovor přicházíte strnulí strachem, s žaludkem na vodě, uzavřenou myslí a máte pocit, jako byste mířili do jámy lvové plné nástrah a nebezpečí, tak to nejspíš úplně dobře neskončí. Jestliže však naopak přistoupíte k pohovoru s klidem a otevřeností, tak tuto obávanou otázku, stejně jako všechny ostatní, zdárně překonáte. Hravě ukážete svoje silné stránky. Držte se tedy svých požadavků, neměňte kurz a sami uvidíte, že přijímacím řízením bez problémů proplujete.

A na které otázky se ještě připravit? Nezapomeňte na oblíbenou Kde se vidíte za pět let, Co očekáváte od svého nadřízeného, Jaké jsou vaše silné a slabé stránky či Proč odcházíte od předchozího zaměstnavatele. Nebo si naopak připravte oblíbené otázky od HR, na které se můžete ptát vy jich!

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.