Jak se vypořádat s obavami z návratu do práce

Karanténa spojená s šířením covidu-19 převrátila mnoha zaměstnancům jejich pracovní život naruby. Řadě z nich nařídil zaměstnavatel home office a mnozí se ocitli doma v částečné nezaměstnanosti. A ačkoli jsme si nikdo předem nedovedli podobný scénář ani představit, nakonec jsme se dovedli přizpůsobit. A zároveň jsme se dozvěděli spoustu nového nejen o sobě samých, ale i o alternativních možnostech uspořádání našich pracovních a osobních životů. A když se nyní pracoviště znovu otevírají a my se pomalu vracíme zpět k „normálu“, zaměstnance čekají další dramatické změny. Co dělat, když máte strach z návratu do práce? V tomto článku se podíváme na důvody, kvůli kterým se vám nechce vracet zpět, a na to, jak můžete své obavy řešit.

Změna je nepříjemná a setrvání v komfortní zóně nabízí pocit bezpečí. Lidé ale mají přirozeně v genech, že se po nějakém čase vzepřou jednotvárné rutině. Lidský tvor je totiž určený k tomu, aby se vyvíjel, jak vysvětluje americký psychiatr Carl Rogers: „Jsem si vědom toho, že kdybych žil neměnný, opatrný a statický život, byl bych živoucí mrtvolou. A proto raději volím zmatek, nejistotu, strach a emocionální výkyvy, protože je to cena, kterou jsem ochoten zaplatit za dynamický, složitý a vzrušující život.“

I přesto je ale změna nepříjemná, zvláště pokud jsou do ní lidé nuceni, a mají tak pocit, že ztrácejí kontrolu nad svým vlastním životem. Stejně tak by ale bylo nepříjemné, kdybychom věděli, že naše životy budou od začátku až do konce pořád stejné.

Během pandemie musíme čelit nejen překotným změnám, ale i doslova existenciálním otázkám. Koronavirus nás donutil položit si otázku, co chceme v životě dělat. Stejně tak jsme si více uvědomili vlastní smrtelnost a probudil se v nás strach o naše bližní. A návrat do zaměstnání v nás může tyto pocity ještě zintenzivnit.

Obavy z návratu do práce

Existenciální otázky

Někteří lidé si uvědomili, že jim vyhovuje být doma a věnovat se svým koníčkům či charitě nebo trávit více času se svými dětmi. A tím, že si na tento stav zvykli, se jim bude o to hůř vracet k původním pořádkům. Není proto divu, že řada zaměstnanců nyní požaduje lepší vyvážení svého osobního a pracovního života. Návrat do kanceláře k práci na plný úvazek pro ně znamená vrátit se k životu, o kterém si nejsou jistí, že ho vlastně chtějí.

Pocity nejistoty a zmatení v otázkách své budoucnosti a kariéry jsou za těchto okolností zcela normální. Přijměte tyto obavy. Zároveň ale platí, že pokud se návratu vyloženě děsíte, může se jednat o znamení nějakého hlubšího problému. Teď sice není ta nejlepší doba na hledání nového zaměstnání, ale neměli byste ignorovat své emoce a instinkty a měli byste se alespoň zamyslet nad možnými změnami ve vaší kariéře. Nemusí se jednat vyloženě o změnu zaměstnání, ale například o lepší vyvážení pracovního a rodinného života.

Jak to bude teď na pracovišti vypadat?

Vaše pracoviště teď bude zřejmě vypadat jinak, než jak jste ho znali, a to kvůli změnám v pravidlech pohybu zaměstnanců na pracovišti, rozestupům a striktním hygienickým nařízením. Všechny tyto změny v nás mohou vyvolat úzkost a celou řadu obav. Bude to v práci vypadat jinak? A jak do nového prostředí zapadnu?

Právník Marek P. přiznává, že také nebyl zcela bez obav. „Co když byla práce, kterou jsem vykonal v době, kdy byly kanceláře zavřené, nedostatečná, i když jsem byl pořád na příjmu? Měl jsem obavy z toho, jak bude pracoviště v novém hávu vypadat a jak daleko budu sedět od svých kolegů,“ řekl Marek.

Před návratem do práce si od zaměstnavatele zjistěte co nejvíce informací. Promluvte si také se svými kolegy a navzájem se podpořte. Proberte se svými přáteli a s rodinou případné změny v nastavení pracovního a rodinného života, ale pamatujte, že finální rozhodnutí je nakonec vždy na vás.

Strach z nákazy

Reakce na šíření covidu-19 se může u lidí velmi lišit. Některé lidi celá situace příliš nevzrušuje, zatímco jiní se bojí o své životy a cítí rozhořčení nad spoluobčany, kteří neberou zdravotní rizika vážně. V bezpečí domova máte plnou kontrolu nad tím, jaká opatření proti viru zvolíte. Tuto kontrolu ale ztrácíte jak v kanceláři, tak i při cestě do ní (pokud využíváte hromadnou dopravu). I když svému zaměstnavateli důvěřujete, že učinil všechna potřebná opatření, nad tím, jak se chovají vaši kolegové a lidé v MHD, nemáte plnou kontrolu nikdy.

Co se týče dojíždění, můžete se pokusit najít jiné způsoby cestování. Anežka H. je softwarová inženýrka a do práce z domova dojíždí přes celou Prahu. A rozhodla se absolvovat tuto trasu na kole. „Je to 10 km tam a 10 km zpátky. A když se vrátím domů, jsem úplně vyčerpaná. Ale zároveň mám pocit, že jsem pro sebe něco udělala a že jsem něco dokázala, když jsem během dne nejenom pracovala, ale i fyzicky cvičila,“ říká. Anežka teď dojíždí do zaměstnání třikrát týdně a zbytek dní pracuje z domova, ale říká, že kdyby se vrátila ke každodenní práci v kanceláři, není si jistá, že by i nadále dojížděla na kole, a najezdila tak 100 km týdně.

Tomáš D. naproti tomu jezdí metrem. Zezačátku si nebyl úplně jistý, jestli je to ta správná volba, ale ve výsledku je překvapený, jak je metro prázdné. „V sedm ráno je nás v jednom vagonu jen okolo dvaceti. Působí to trochu apokalypticky,“ říká.

Pokud se vám v práci zdá, že některý z vašich kolegů nedodržuje pravidla a vy byste byli rádi, aby se choval zodpovědněji, nejdříve se zeptejte sami sebe, jestli není váš strach či hněv jenom přecitlivělou reakcí, která má svůj původ v něčem úplně jiném. Vyhněte se přehnanému výbuchu emocí a raději se pokuste o klidnou a racionální konverzaci s daným jedincem. Nesklouzávejte do osobní roviny, nezačínejte hovor větou: „Co si myslíš, že děláš?“ a raději se držte klidného vyjadřování a objektivně doložitelných faktů, například: „Očividně zaujímáme k pandemii odlišný postoj. A já bych preferoval, kdybychom dodržovali alespoň metrový odstup.“

Jak se se situací vyrovnat

Buďte flexibilní

Lidský tvor je neuvěřitelně přizpůsobivý – stačí se podívat, čím jsme si za poslední rok prošli a co všechno jsme zvládli (i když někteří z nás musí čelit velkým ztrátám a mnozí musí řešit existenciální problémy). Abyste se v této složité době udrželi nohama na zemi, musíte být flexibilní.

Lidé si často myslí, že teorie Charlese Darwina o „přežití těch nejsilnějších“ odkazuje na sílu jedince, ale ve skutečnosti se jedná spíše o otázku schopnosti adaptovat se. V roce 1963 pronesl profesor Leon C. Megginson na konferenci Jihozápadní sociologické asociace tuto myšlenku: „Nepřežívá druh, který je nejsilnější, ale druh, který je schopen se nejlépe přizpůsobovat prostředí, ve kterém žije a které se neustále mění.“

Nespěchejte

Návrat do práce znamená nemalý zásah do vaší aktuální rutiny. Rozhodnutí o navrácení do zaměstnání navíc často nepřichází z vaší strany a nemáte nad ním kontrolu. Ale kontrolu máte nad vlastním duševním rozpoložením. Pokuste se den, který předchází návratu do práce, strávit maximálně pohodově. Jděte na výlet do lesa, projeďte se na kole, setkejte se s přáteli a rodinou, malujte nebo zkrátka dělejte cokoliv, co vás baví. Snažte se mít klidný večer a především se v noci dobře vyspěte (tedy za předpokladu, že vás čeká denní směna!).

Obecně platí, že během krize není dobré dělat intuitivní a nárazová rozhodnutí. Pokud disponujete výhodou v podobě volného času, zamyslete se nad tím, jak si představujete svou budoucnost a jaká k této představě vede cesta. Až krize skončí, možná zjistíte, že o některých věcech uvažujete jinak.

Zaměřte se na pozitiva

Ne všechno je tak hrozné, jak se na první pohled může zdát. Na pracovišti budete prostě muset dodržovat určitá hygienická pravidla, zároveň není městská doprava tak přecpaná jako jindy a navíc se znovu setkáte se svými kolegy. Tomáš D. dokonce zjistil, že jeho dříve nepříjemný nadřízený se sklony k mikro-managementu se stal o něco snesitelnějším. „Začal se oblékat méně formálně a chodí teď po kanceláři a ptá se nás, jak jsme se měli,“ říká. „Atmosféra v kanceláři je teď díky tomu lepší.“

A pochyby o vlastní kompetentnosti? Nejspíše se pouze jedná o dočasnou [krizi sebevědomí](https://www.welcometothejungle.com/cs/articles/jak-si-zvysit-pracovni-sebevedomi). Jana R. pracuje jako psychoterapeutka a během pandemie s klienty mluvila na dálku přes internet. Když se měla vrátit k setkáním tváří v tvář, byla z toho nervózní. „I když mám řadu let praxe, bála jsem se, že jsem během pauzy vypadla ze cviku. Ale stačilo pár minut s prvním klientem a všechno bylo zase v pořádku.“

Naslouchejte svým obavám a snažte se uvědomit si, kde je jejich původ. Přijměte, že jiní lidé smýšlejí jinak, nespěchejte, postavte se čelem vlastním pocitům a nezoufejte – realita totiž nemusí být vůbec tak černá jako vaše představy.

• Všechna jména byla pozměněna

Přeložil Matěj Moravec

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.