Než se upíšete: Na co si dát pozor před podpisem pracovní smlouvy?

Prošli jste úspěšně i třetím kolem pohovoru a v mailu vám přistála vytoužená zpráva, že si firma ze všech kandidátů vybrala právě vás? Gratulujeme, pořádně to oslavte! Jeden velký krok je ale ještě pořád před vámi – s nástupem do práce vás čeká i podpis pracovní smlouvy. Ať už se pouštíte do zkráceného úvazku při studiu nebo třeba prvního zaměstnání na plný úvazek, mějte jasno v tom, co jednotlivé informace ve smlouvě vlastně znamenají a na jaké věci si dát pozor. Protože to, co jednou podepíšete, se jen těžko bere zpátky.

Nejčastější typy pracovních smluv

Při nástupu do práce se ve většině případů setkáte se smlouvou na hlavní pracovní poměr. HPP je možné uzavřít na dobu určitou i neurčitou, a v českém prostředí je jen na zaměstnavateli, jakou dobu trvání pro smlouvu nastaví. U HPP smlouvy za vás zaměstnavatel hradí sociální a zdravotní pojištění v plném rozsahu, máte nárok minimálně na čtyři týdny (20 dní) dovolené s tím, že zaměstnavatelé dnes často nabízejí pátý týden jako benefit. Zároveň máte v rámci hlavního pracovního poměru nárok na odstupné v situacích, kdy se zaměstnavatel nebo část, které jste součástí, zruší nebo přemístí, případně když se jako zaměstnanec stanete z různých důvodů nadbytečným. Podle počtu odpracovaných let pak máte nárok na vyplacení jednoho až tří měsíčních platů.

HPP na dobu neurčitou

• Smlouva nemá uvedené datum ukončení.
• Odpracovat musíte většinou 40 hodin týdně.
• Pokud chcete ze svého místa odejít, musíte počítat s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která startuje až první den následujícího měsíce po jejím doručení zaměstnavateli (pokud se rozhodnete pro odchod v polovině května, počítejte s tím, že na pozici budete muset vydržet až do konce července).
• Pracovní poměr může skončit také vzájemnou dohodou, se kterou musí souhlasit obě strany – jak vy, tak zaměstnavatel.

HPP na dobu určitou

• Často se používá při sezonních pracích nebo pokud nastupujete jako záskok za mateřskou dovolenou.
• Její výhodou pro obě strany je, že si mohou spolupráci otestovat. Po uplynutí uvedené doby pracovní vztah bez závazků zaniká.
• Její trvání nesmí přesáhnout tři roky a zaměstnavatel vám ji může opakovaně prodloužit maximálně dvakrát. Nanejvýš můžete „na určito“ odpracovat 9 let.
• Pokud vám zaměstnavatel po první vypršené smlouvě nabídne pokračování, musí uvést, co ho k tomu vedlo.

Dohoda o provedení práce (DPP)

• Smlouva DPP může být vystavená na dobu určitou i neučitou a je omezená množstvím odpracovaných hodin – v rámci jedné smlouvy je to maximálně 300 hodin ročně.
• Výhodou je, že DPP smluv můžete mít v různých společnostech více. Často se tento typ smlouvy používá u brigád nebo menších přivýdělků.
• Při výdělku do 10 tisíc korun neplatíte zdravotní ani sociální pojištění, a to ani v případě, že si 10 tisíc vyděláte v jednom měsíci u několika různých zaměstnavatelů – odměny se nesčítají.
• Součástí DPP ale na druhou stranu není nárok na dovolenou, cestovní náklady ani odstupné a v případě dohody obou stran je možné ji okamžitě ukončit. Jednostranná výpověď má lhůtu 15 dní.

Nejdřív na zkoušku

Běžnou součástí HPP smluv je zkušební doba, kdy je možné dát nebo dostat výpověď i bez udání důvodu. To je výhodné i pro zaměstnance – pokud vám pracovní místo nebo kolektiv nesedne, můžete jednoduše vyklidit pole. Dejte si ale pozor na to, že zkušební doba musí být ve smlouvě uvedena písemně už při jejím podpisu, jinak není možné ji vymáhat. A podle zákona si ji zároveň nemůžete domluvit zpětně.

• V daném pracovním vztahu může být zkušební doba dohodnutá jen jednou bez možnosti prodloužení, pozor tedy na smlouvy na dobu určitou, které by s dalším podpisem znova začínaly zkušební dobou!
• Při smlouvě na dobu neurčitou může být zkušební období maximálně tříměsíční, u vedoucích pozic se prodlužuje na půl roku.
• U smlouvy na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu času, na který ji podepisujete. Maximální období tří (případně šesti) měsíců je ale povinné i tady.

Zkušební doba má pro ochranu zaměstnance v zákoníku práce uvedenu jednu důležitou podmínku – zaměstnavatel nemůže pracovní poměr zrušit v průběhu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Pokud tedy na nové pozici první měsíc onemocníte, nemusíte se bát, že o své místo hned zase přijdete. V době koronavirové je taková podmínka víc než aktuální, protože do karantény se můžete dostat poměrně snadno.

Odměna za odvedenou práci

V českém prostředí se v pracovních smlouvách běžně uvádí plat nebo mzda za období jednoho měsíce, pokud by však byla částka uvedená jinak – například ve formě roční odměny –, nebojte se dělení a spočítejte si, jestli všechno sedí podle původní domluvy. Zjistěte si taky, jaký je rozdíl mezi hrubou mzdou a částkou, která vám přistane na konci každého měsíce na účtu. Na internetu najdete několik přehledných kalkulaček, které vám s výpočtem pomůžou.

• Přečtěte si také: Za jakých podmínek máte nárok na mateřský a rodičovský příspěvek

Jestli máte v rámci finanční odměny nárok na bonusy a ve smlouvě chybí bližší vysvětlení toho, za jakých podmínek na ně můžete dosáhnout, nechejte si úplné vysvětlení do smlouvy doplnit. Bonusy můžou být za určitých podmínek důležitou složkou výplaty a vágní podmínka „za dobré pracovní výsledky“ je v praxi těžko vymahatelná.

Jak je to s benefity

Kromě pravidelného přísunu financí na účet vám za pracovní nasazení nový zaměstnavatel nejspíš nabídne i další zajímavé benefity, kterými si můžete k výplatě výrazně přilepšit. Ve smlouvě nemusí být uvedené, pravděpodobně je ale firma bude prezentovat už v rámci inzerátu na otevřenou pozici a taky během pohovorů. Asi nejčastější formou takových benefitů jsou v českém prostředí stravenky, na jejichž cenu se skládá zaměstnavatel (většinou 55 % z ceny) a zaměstnanec. Pro zaměstnance je taková domluva výhodná proto, že peníze ve stravenkách se nedaní a neplatí se z nich ani zdravotní a sociální pojištění – zvyšují tedy čistou měsíční odměnu.

Společnosti se dnes v benefitech vyloženě předhánějí a nejspíš vám tak zaměstnavatel nabídne další výhody – může to být příspěvek na městskou dopravu, fond na cvičení nebo vzdělávací kurzy, vstupy na oborové konference, káva a svačiny zdarma nebo třeba firemní počítač a telefon. Není na škodu se na tyto možnosti zeptat už během výběrového řízení, dejte si ale pozor na množství otázek – když zavalíte HR oddělení dotazy na benefity, může to vypadat, že do společnosti nastupujete jen kvůli věcem zadarmo a samotná pozice nebo firemní kultura je u vás až na druhém místě.

Nebojte se ozvat

Pokud vaše smlouva obsahuje nejednoznačné vymezení pracovní pozice, nechte si ji před podpisem od nadřízeného do dokumentu specifikovat lépe. „Komunikace s klienty“ totiž může ve finále pojmout úplně všechno od zvedání telefonu přes cestování po republice až po shánění nových zakázek. Pro jasnou představu o tom, co vás po nástupu čeká, se nadřízeného nebojte zeptat, jaké konkrétně budou vaše první úkoly i jaké by měly přinést výsledky.

Není vaší povinností podepsat první verzi dokumentu, pokud se vám v něm něco nezdá nebo se informace liší od těch na pracovním pohovoru. Celou smlouvu si nejprve důkladně přečtěte a klidně si na to vyhraďte delší čas. Mějte jistotu, že víte, co podepisujete, ať vás nová práce ničím nepřekvapí.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.