Být doma, pečovat a pracovat. Dá se zvládat home office a děti zároveň?

„Ráno vzbudím děti a postupně je rozvážím. Nejstaršího do školy, prostřední do školky a nejmladšího na hlídání nebo do dětské skupiny. To mi zabere asi dvě hodiny. Pak rychle k počítači, vyřešit to nejnutnější během dopoledne a kolem poledne už vyrážím pro nejmladšího, který naštěstí brzy usne, a mám ještě cca dvě hodiny na práci. Odpoledne už je bez jistoty, kolik času budu mít, protože řeším převážení dětí, kroužky a podobně,“ popisuje svůj běžný den Anežka, zahradní a krajinná designérka a máma tří dětí.

Zní vám takový pracovní režim jako totální sci-fi? Pro rodiče, kteří pracují z domova, je to běžná realita. Tyto mistryně a mistři plánování, multitaskingu, soustředěnosti vypilované tak, že nepolevuje, ani když se jim za zády hroutí půlka bytu, práce po večerech a fungování i za cenu dlouhodobé spánkové deprivace, jsou hrdinkami a hrdiny světa práce. Na druhou stranu, fungovat v prostředí, které je zároveň kanceláří i domovem, je extrémně náročné. Často to prostě nejde a ve snaze zvládat všechno můžete skončit tak, že nezvládáte vůbec nic.

Je možné dlouhodobě pracovat z domova, když máte za zády (nebo v lepším případě ve vedlejším pokoji) vaše děti? Jsou vůbec obě tyto role slučitelné? A co všechno musejí rodiče uzpůsobovat, aby v takovém režimu zvládali plnit pracovní i rodinné závazky?

Všechno najednou a všechno jinak

Pro pečujícího rodiče, který zároveň chce (anebo i musí kvůli finanční situaci rodiny) pracovat, je home office často jediným možným řešením. Může zvládat obojí, starat se o dítě, v mezičase řešit domácnost, a když dítě spí, stihnout i nějakou práci. V teorii to zní dobře, ale v praxi je dost náročné plnit všechny tyto úkoly najednou. Zároveň stačí, aby se i jedna jediná proměnná začala odvíjet jinak, a najednou se vám celý plán hroutí jako domeček z karet. Dítě spí místo dvou hodin půlhodinu a vy stihnete z vašeho ambiciózního to-do listu odškrtnout stěží jednu aktivitu. Jednoduchý režim to rozhodně není, vyžaduje spoustu flexibility, dělání více věcí najednou i slevování z ideálních scénářů.

Podle Lucie Ryntové z Aperio, organizace, která pomáhá rodičům (nejen) v náročných životních situacích, je na práci z domova vůbec nejnáročnější fakt, že máte kancelář doma. Je těžké být v prostoru, který je vám domovem, a zároveň se mu zvládnout během práce mentálně vzdálit. Náročné je zároveň také všechno to, co je u dětí normální, ale ve spojení s prací znamená, že nemáte nic pod kontrolou. „Mám na mysli nepředvídatelné změny, různé nechtěné vyrušování atd. Děti potřebují pozornost a často se věci kolem nich mění nečekaně – jejich zdraví, potřeby, nálady. Práce z domova s nimi je tak méně předvídatelná než pracovní program, který máte ve své režii mimo domov. I při snaze všechno promyslet předem přicházejí neustálé změny, musíte být schopni je přijímat a hledat jiná řešení. Flexibilita přináší svobodu, ale je i náročná,“ popisuje Lucie.

Pracovní vs. osobní život

Mít kancelář doma s sebou přináší velkou výzvu, kterou je schopnost oddělovat pracovní a osobní život. Respektive oddělovat placenou práci od práce v domácnosti a péče o děti, k nimž v ideálním případě zvládnete přidat i ten „vlastní“ osobní život. „Když pracuji a mám doma dítě, tak mám výčitky, že se mu nevěnuji na maximum a radši mu pustím pohádku, abych mohla třeba dodělat projekt. Starší děti pak za mnou chodí se slovy: ‚Mami, říkala jsi, že ti na práci stačí půl hodiny! Už to je ale 31 minut! Pojď s námi na trampošku!‘ I proto je pro mě těžké to mít nastavené tak, abych s tím byla v každém momentu 100% ztotožněná a pak si večer nevyčítala, že jsem s dětmi nebyla více, nebo naopak jsem navzdory očekávání dětí prostě projekt nedokončila a měla bych už pak večer klid…“ popisuje věčné dilema „práce vs. děti“ Anežka.

Sama totiž ví, jak odlišné (a většinou jednodušší) to je, když se vydá na realizaci mimo domov. „Když jsem v terénu, je to snadné. Většinou se vracím až pozdě večer, celá zabahněná a fyzicky unavená, takže na práci už nemám ani pomyšlení a těším se na rodinu, večeři a hotové domácí práce, které skvěle zvládá můj muž, když je doma s dětmi on. Při práci na home office se mi tyto oblasti prolínají. Potřebovala bych ideálně mít každý den cca šest hodin času v době běžné pracovní doby jen na práci, kdy bych vše uzavřela a pak už ani po pracovní době nebrala telefony. To ale zatím nemám ani zdaleka. Postupně se k tomu ale blížím… Holt ještě chvíli to musím vydržet, než i ten nejmladší trochu odroste,“ dodává Anežka a naráží tím na důležitý fakt, který by si měli z domova pracující rodiče ve chvílích zoufalství pravidelně připomínat – že každé dítě jednou odroste.

Past domácích prací

S obtížným oddělováním pracovního a osobního života ve chvíli, kdy pracujete na home office, souvisí další zásadní věc – všudypřítomná péče o domácnost. Kdo někdy pracoval v tomto režimu, ví, že potenciální způsoby prokrastinace číhají doslova za každým rohem, spotřebičem a kusem nábytku. Když k tomu máte dítě, narůstají úkoly, které je potřeba vyřešit, geometrickou řadou. „V domácím prostředí a s vícero rolemi, které se střídají během dne, je všudypřítomných lákadel v podobě méně prioritních úkolů požehnaně. Jéé tam ještě něco uklidit, tam objednat nákup, zvuk konce režimu pračky, dítě něco potřebuje, au tam nějaké zranění, volání prarodičů, videohovor a někdo si chce jen tak popovídat…“ vyjmenovává z vlastní zkušenosti potenciální „narušitele“ Barbora Vacková, máma dvou dětí, lektorka a specialistka na oblast osobního rozvoje a hodnotového leadershipu, která se mimo jiné věnuje i tématu efektivity práce z domova.

V praxi je pak extrémně náročné naučit se všem těmto svodům odolávat. A čas vyčleněný na práci věnovat skutečně jenom práci. Není se tedy čemu divit, že práce z domova s dětmi vyžaduje, jak dodává Barbora, výrazně více psychické odolnosti a ještě intenzivnější sebeovládání a vůli. A také nutnost nalézt vlastní osvědčené recepty, jak překonávat náhlou demotivaci k práci či jak si pohlídat náchylnost k prokrastinaci.

Svoboda, flexibilita a spousta cenných zkušeností

Ze všeho výše zmíněného se může zdát, že být z domova pracujícím rodičem znamená jen překonávání spousty úskalí. Ale není to tak, tento režim s sebou nese i řadu pozitiv. Od individuální pracovní doby přes nemalou úsporu času až po velkou dávku flexibility, která je v péči o děti klíčová.

Své o tom ví i Lucie, máma dvou dětí, původně novinářka a v současnosti produkční a PRistka. „Výhodou je klouzavá pracovní doba, protože domluvit si hlídání není vždy jednoduché. Donedávna všechny naše babičky a dědečkové pracovali na plný úvazek. Další nesporná výhoda je, že mi home office šetří cestu do práce. Bydlíme na okraji Prahy a cesta do centra mi trvá 45 minut. Takže když mám prostor od 8 do 12 hodin, ukrojila by mi cesta do práce polovinu času. Třetí výhodou je, že si mohu plánovat pracovní dobu podle možnosti hlídání dětí. Díky práci z domova mohu být s dětmi, když jsou nemocné, a co s nimi nestíhám přes den, dotahuji večer nebo když mě vystřídá partner,“ vyjmenovává výhody Lucie.

Pozitiva a negativa jsou často, jak trefně shrnuje Anežka, jen dvě strany jedné mince. Jedno je ale jisté. Všechny ty již zmíněné schopnosti, které při snaze kombinovat práci a rodičovství (chtě nechtě) získáte, vám už nikdy nikdo nevezme. „Práce z domova mi přináší velkou svobodu pracovat téměř kdykoli potřebuju. A negativum je velká svoboda pracovat kdykoli potřebuju. Je to někdy těžké vybalancovat… Snadno se ze mě stává workoholik a neumím úplně vypnout. Zároveň jsem vděčná, že se mi podařilo nastavit pracovní povinnosti tak, že je zvládám i s péčí o tři děti, a to většinou i když jsou třeba nemocné nebo se objeví jiný nečekaný zvrat,“ zhodnocuje svou situaci Anežka.

A hlavně, práce z domova s dětmi znamená více času stráveného s rodinou. „Známe sice všichni pocit, kdy si jdeme do kanceláře odpočinout nebo doslova uniknout od dětí, ale taky víme, jak rychle děti rostou. Ve stáří si málokterý rodič povzdechne: ‚Kéž bych býval trávil v životě víc času v kanceláři,“ dokresluje důležitý fakt Lucie Ryntová.

A co na to děti?

Motivace rodičů pro práci, péči navzdory, jsou poměrně jasné. Ať už se jedná o snahu nevypadnout úplně z pracovního procesu či o zvyšování příjmů v rodinném rozpočtu. Ale co na to děti, mohou z toho také nějak benefitovat? A měli by se rodiče snažit je do pracovního světa přizývat? „Jsem určitě pro to, aby rodiče své děti do pracovního světa zapojovali. A tím dětem ukazovali, jak funguje svět. Na čem je postaven, kdo co dělá, díky čemu jsou jaké služby, jak se vydělávají peníze, které jsou i pro ně, co zrovna pro ‚ten svět‘ děláte vy a proč. Co vás baví, co vám jde a co zas baví je a čím můžou jednou být. I malé děti chtějí být ‚parťáci‘, nechtějí být jen odháněné, zvlášť když pracujete ‚u nich doma‘,“ vysvětluje Lucie Ryntová.

A jak konkrétně se mohou děti zapojit? „Podle typu práce a věku dětí vám můžou děti občas při práci s něčím pomoct (srovnat papíry, něco přepsat…), starší děti se můžou zapojit i formou ‚rodičovské brigády‘, s odměnou finanční nebo nefinanční. Když děti vědí, co jejich rodič celý den dělá, čemu nebo komu to prospívá i co se mu daří, líp se s nimi pak domlouvá, aby nerušili. A postupně se jim tím otevírá svět informací, dovedností, svět práce, s kterým se nemusejí seznamovat jen ve škole, ale i přirozeně spolu s vámi,“ dodává Lucie Ryntová.

Jde to. A stanou se z vás superhrdinové

Když se tedy vrátíme k otázce z úvodu – Je vůbec možné zvládat home office a děti zároveň? Ano. Anežka, Barbora, obě Lucie a také každý další rodič, který se touto cestou vydal, jsou živoucím důkazem, že to možné je. I když jsou dny, kdy by vám možná každá a každý z nich tvrdili, že to prostě nejde. Důležité je nepropadat chvilkovému zoufalství. „Jsou dny, kdy jsem na sebe pyšná, jak se mi to daří. A jsou ovšem i jiné dny. O to důležitější je si připomínat ty své drobné úspěchy všedních dní a dokázat tak docenit sama sebe. Tuto cestu jsem si vybrala sama, dává mi smysl, je to sem tam krkolomné a náročné, ale díky tomu jsem pořád sama sebou, ve všech rolích, které momentálně v životě mám. Celkově mi to pomáhá, abych byla lepší verzí sebe sama, hlavně i lepší mámou, protože mám kde dobít baterky, odreagovat se a mít určitý odstup, abych se s těšením vrátila zpátky k rodině,“ shrnuje radosti i strasti práce z domova Barbora.

Není pochyb o tom, že se často jedná o cestu strastiplnou. Ale o to silnější a zkušenější z ní rodiče na konci vyjdou. A rozhodně si za svůj výkon zaslouží větší docenění. Protože, jak uzavírá Barbora: „Vy, kteří se v roli rodičů na home office zvládáte plně koncentrovat a podávat skvělý výkon, jste nedocenění superhrdinové.“

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.