„Nechtěl jsem jen sedět doma“: Proč čím dál více důchodců pracuje

Pracující důchodce jako možný nový standard

Pan David pracoval posledních dvacet pět let v oblasti podnikových financí a daňového poradenství. Když měl ale minulý rok možnost odejít do důchodu na zasloužený odpočinek, pojal obavu, že se bude nudit.

„Na jednu stranu jsem se na menší zápřah těšil. Posledních několik let se mi zdálo, že už to pracovní nasazení a stres nezvládám tak jako dřív. Na druhou stranu mě trochu děsila představa, že už budu jen sedět doma,“ říká David.

A tak se už s předstihem domluvil se svým zaměstnavatelem, že i po odchodu do důchodu bude dál pracovat na DPČ.

„Hrály v tom samozřejmě roli i peníze. Řekl jsem si, že dokud to jde a mám chuť a energii, proč si k důchodu ještě nějaký čas nepřivydělávat. Docházím do práce na dva dny, občas na tři, když je to třeba. Zůstali mi někteří mí dřívější klienti plus pomáhám vykrývat takové ty vlny, kdy je práce v týmu krátkodobě hodně.“

Podobně jako pan David smýšlí čím dál více (nastávajících) důchodců. Sčítání obyvatel v roce 2021 například ukázalo, že se za deset let, tedy od roku 2011,zdvojnásobil počet pracujících důchodců. V roce 2021 jich tak bylo již na 566 tisíc a tvořili 10,7 % všech zaměstnaných. Mezi lety 2022 a 2023 se pak dokonce podíl pracujících mezi seniory navýšil o více jak 6 procentních bodů a nyní je ekonomicky aktivních téměř 19 % z nich.

Co motivuje pracovníky…

Ukazuje se, že senioři jsou tedy na trhu práce čím dál aktivnější. Avšak důvody, proč tomu tak je, lze jenom logicky odvozovat – komplexní průzkum na toto téma totiž v ČR neexistuje.

Jako očividný motivační faktor u zaměstnanců se nabízí samozřejmě finance. Inflace v posledních třech letech vyskočila do enormních čísel a u řady důchodců je tak hlavní motivací zkrátka mít příjem navíc a vyjít lépe s penězi.

Jak ale uvádí v rozhovoru pro ČRo sociolog Daniel Prokop, důležitou roli určitě hraje i to, že lidé důchodového věku se často nechtějí zcela odstřihnout od svého pracovního života, práce je často zkrátka baví a cítí se v ní potřební.

„Se zaměstnanci odcházejícími do důchodu často dále spolupracujeme. Jednak mají kolegové zájem o přivýdělek a také si často neumí představit, že by z plného nasazení měli najednou zůstat doma,“ uvádí například Eva Czaderová, HR Manager ve společnosti Orkla.

… a co přináší pracující důchodci firmám

O seniorní pracovníky nechtějí přijít samozřejmě ani firmy. Zvláště za současné situace, kdy panuje extrémně nízká nezaměstnanost a kvalitních a zkušených pracovníků je jako šafránu. Firmy navíc vnímají, že pracovníci důchodového věku jsou navíc nositeli nepostradatelných zkušeností a znalostí.

„Tito zkušení zaměstnanci mají mnohdy v oboru bohatou praxi, zažili také různé pracovní scénáře, situace, případně i krize. Jsou také často vybavení významnými měkkými kompetencemi, které v jiných věkových kategoriích zaměstnavatel postrádá,“ říká HR interim konzultant a personální auditor Petr Kmošek.

Právě tyto kompetence, ale i vysoká míra loajality, jsou důvody, proč se i ve společnosti enteria snaží pracovníky odcházející do důchodu „přemlouvat“ k další spolupráci. „Co mohou přinést firmě? Rozhodně zkušenosti v oboru. Starší zaměstnanci pracují jako mentoři, jsou loajální, přináší do týmu stabilitu, mají silný smysl pro firemní kulturu a také už nechtějí měnit zaměstnání. Věkově různorodý tým navíc lépe přichází s novými nápady,“ uvádí Monika Floriánová, ředitelka úseku řízení lidských zdrojů ve společnosti enteria.

Nezanedbatelným plusem mezigenerační spolupráce je i interakce starších zaměstnanců s těmi mladšími a často méně zkušenými. „Velkým přínosem je firemní věková diverzita, mentorování mladších zaměstnanců a předávání znalostí,” říká Magdaléna Wavle, víceprezidentka pro oblast lidských zdrojů ve Vodafone ČR – další ze společností, kterým se poměrně často daří se s pracovníky před důchodem domluvit na další spolupráci.

Jaké formy může spolupráce mít

Lidem pobírajícím starobní důchod nic nebrání uzavřít se zaměstnavatelem jakýkoliv ze standardních typů pracovních smluv nebo „dohod“. V případě, že mají se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu na HPP, mohou v rámci ní nadále pracovat i poté, co jim je přiznán důchod. Tak tomu třeba je i v případě společnosti Digiteq Automotive.

„Zaměstnancům před důchodem nabízíme další spolupráci. Většinou je to pokračování pracovního poměru, ale nabízíme i zkrácený úvazek. A v případě, že by pracovník chtěl, tak můžeme i na dohodu. Ale většinou pokračují ve stejném modu operandi,“ říká za Digiteq Automotive Emília Karisná, HR manažerka.

Jak ale uvádí Petr Kmošek, nejtypičtější formou spolupráce po odchodu do důchodu jsou zřejmě takzvané „dohody“: „DPP a DPČ jsou asi nejčastější. U manažerských rolí se pak můžeme častěji setkávat i se spoluprací na živnostenský list.“

Pracovníkům, kteří odcházejí na částečný odpočinek, se často mění jejich požadavky, priority a potřeby. Mohou třeba vyžadovat větší flexibilitu, menší pracovní nasazení, snížení pracovního fondu, změnu pracovní agendy nebo ergonomickou úpravu pracoviště. I se všemi těmito požadavky by firmy ideálně měly umět pracovat.

„Z praxe znám obchodního ředitele větší chemické firmy, který se vrátil sice na nižší pozici ve firmě, ale protože jeho dlouhodobá praxe byla v chemickém průmyslu, je pověřen řízením menšího technologického úseku ve výrobě,“ uvádí Petr Kmošek.

Postupný odchod do důchodu

I vzhledem k neustálému nárůstu věku odchodu do starobního důchodu můžeme z různých stran, včetně těch odborných, slyšet i návrhy na takzvaný postupný odchod do důchodu. Myšlenka tohoto konceptu spočívá v tom, že pracovník by od určitého věku mohl pracovat třeba jen 70 % pracovní doby, pobírat 70 % mzdy a zároveň 30 % svého důchodu. Podobný systém můžeme už nyní najít hned v několika evropských zemích – do důchodu mohou pracovníci odcházet postupně třeba ve Švédsku nebo Norsku, a to od 60, respektive 67 let.

Principy postupného odchodu do důchodu uplatňují i některé české firmy, a to ze své vlastní vůle jako formu benefitu. Tak je tomu třeba ve Vodafone ČR.

„Všem plošně nabízíme v rámci našeho důchodového balíčku možnost fázovaného odchodu do důchodu. Jedná se o zkrácení pracovního úvazku na 80 % za ponechání stejné výše mzdy. Tedy jde v podstatě o čtyřdenní pracovní týden za plnou výplatu po dobu celkem šesti měsíců před odchodem do důchodu,“ říká za Vodafone Magdaléna Wavle.

Jak vypadá budoucnost pracujících důchodců v Česku

Od ukotvení postupného odchodu do důchodu a ostatních alternativ v české legislativě a sociálním systému jsme stále ještě velmi daleko. Přesto se podle Petra Kmoška už naštěstí dají v tuzemsku najít firmy, které si potenciál (ale i potřeby) pracujících seniorů uvědomují.

„Osvícení podnikatelé si už dnes uvědomují, že musí existovat nějaká kontinuita v kvalitě lidského kapitálu. Tedy, že starší zaučí mladší, že podíl bude vyvážený a že seniorní pracovníci mohou fungovat jako mentoři.“

Nezbývá tedy doufat, že osvícených zaměstnavatelů, kteří budou ochotni se se svými pracovníky odcházejícími do důchodu domluvit, bude čím dál více.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.