Propagace Afriky prostřednictvím videoher: Poslání Teddyho Kossoka

Teddy Kossoko vede Masseka Game Studio a pomocí videoher se snaží předávat své poselství, kterým chce představit skutečnou podobu Afriky. Při tvorbě her mladý podnikatel spolupracuje s historiky z francouzského Národního výzkumného centra (CNRS), což mu dovoluje zasadit své fiktivní příběhy do co nejautentičtějšího kulturního prostředí. V rozhovoru Kossoko ukázal nápadnou vyspělost jak ve svých myšlenkách, tak ve své touze změnit svět.

Ahoj Teddy, nejdřív nám řekni něco o sobě.

Je mi 24 let a jsem zakladatelem Masseka Game Studio, což je první evropské videoherní studio, které se zaměřuje na příběhy o Africe. Taky pracuji ve společnosti Capgemini jako softwarový inženýr.

Vyrostl jsem ve Středoafrické republice, kde jsem se také narodil. Můj otec byl hodně přísný a brzy mě naučil tvrdě pracovat i velké zodpovědnosti. Už jako mladý jsem si řekl, že budu strůjcem svého vlastního úspěchu a vždy se chopím nějaké nové příležitosti. Otec pro mě byl v dětství velkým vzorem.

Můžeš nám něco povědět o svém vzdělání ve Středoafrické republice?

Na střední škole jsem měl spoustu problémů. Pokud ve Středoafrické republice chce učitel nějakého studenta potopit, máloco mu v tom zabrání. Skrze známosti mohou studenta nechat propadnout u maturity, i když jsou testy anonymní. V jedenácté třídě jsme spolu s kamarády v prvním čísle středoškolských novin odsoudili korupci ve školství. Za týden nás vyloučili ze školy a rodiče museli podat stížnost, aby nás dostali zpátky! Je jasné, že každodenní atmosféra nebyla ideální.

Věděl jsem, že po několik let se žádnému studentovi nepovedlo projít maturitou z francouzštiny, tak jsem si chtěl dokázat, že s dostatkem píle je možné všechno. Taky jsem věděl, že když splním maturitu z francouzštiny, otevře se mi mnohem více možností a budu mít jistý diplom. Moji kantoři ovšem dělali, co mohli, abych u maturity ve Středoafrické republice neprošel.
Řekl bych, že tehdy jsem pracoval nejtvrději, co pamatuju. Předměty byly úplně jiné – například jsem se za méně než rok musel naučit španělsky, abych měl vůbec šanci na úspěch.

„Pokud ve Středoafrické republice chce učitel nějakého studenta potopit, máloco mu v tom zabrání. V jedenácté třídě jsme v prvním čísle středoškolských novin odsoudili korupci ve školství.“ – Teddy Kossoko

Povíš nám o svém prvním roce ve Francii?

Po složení dvou maturitních testů jsem se rozhodl začít v září 2012 studovat na Blagnac IUT (Univerzitní technologický institut). Ze začátku jsem chtěl studovat medicínu, proto jsem se během střední dal na vědeckou dráhu. Ale po škole jsem si nedokázal představit, že budu dalších osm let studovat, než půjdu do práce. Chtěl jsem začít tvořit a změnit svět, takže padla volba na informatiku.

Ve Francii jsem byl poprvé a objevil úplně nový svět. Připadal jsem si zároveň nadšený i vystrašený, ale brzy jsem se zabydlel, hlavně díky podpoře profesorů, kteří byli moc milí. Bylo to obtížné životní období. I když byla informatika moje vášeň, mnoho jsem o ní nevěděl. Znal jsem základy o fungování počítače, ale mimo to… byl jsem navíc zvyklý být mezi spolužáky nejlepší, ale v prvním zkouškovém jsem dostal nejhorší výsledek ve třídě - čtyřku. Věděl jsem, že musím rychle něco udělat, abych neztratil půdu pod nohama. Začal jsem se více připravovat na hodiny, abych se mohl na všechno rovnou zeptat ve třídě a vše pochopil. Díky tomu jsem se dostal mezi nejlepších 25 v ročníku, kde nás bylo 100.

„Byl jsem ve Francii poprvé a objevil jsem úplně nový svět. Připadal jsem si zároveň nadšený i vystrašený, ale brzy jsem se zabydlel, hlavně díky podpoře profesorů, kteří byli moc milí.“ – Teddy Kossoko

Co bylo tvojí první profesní zkušeností?

Studoval jsem na magistra se zaměřením na MIAGE (Informatika v aplikovaném podnikovém managementu), abych dodržel slib své matce, že budu informatiku využívat v podnikání. V rámci studia jsem se zúčastnil studijního a pracovního programu INRA (Institutu pro agronomický výzkum).
Ke konci studia kamarád, který pracoval pro Capgemini, rozposlal ve společnosti můj životopis, a po pěti minutách mi zazvonil telefon. Šel jsem na první pohovor, kde jsem narazil na podnikavé prostředí a moderní laboratoř. To mě přesvědčilo, abych se k nim přidal. Bylo to v červenci 2017. Potom jsem mohl pracovat v opravdu zajímavých sektorech, jako je vesmírná technika, kde se v současné době rozvíjím, a soustředit se taky na vlastní projekty v laboratoři.

Když jsme u tvých projektů, jak ses dostal k tvorbě videoher?

Mezi studiem IUT a MIAGE jsem se rozhodl projezdit Evropu, poznat nové kultury a porozumět evropskému pohledu na Afriku. Tehdy jsem pochopil, že Afrika je pro mnohé španělská vesnice. Nikdo neví, co se tam doopravdy děje. Když jsem se vrátil, rozhodl jsem se, že budu prezentovat Afriku v jiném světle.

Během prvních let ve Francii jsem si uvědomil, jaký dopad mohou videohry mít. Na IUT například pořád někdo něco hrál, ať už na telefonu, konzolích nebo počítači. Byl to můj první kontakt s „kulturou geeků“, která ve Středoafrické republice neexistuje. Řekl jsem si, že to je má příležitost – pokud videohry mohou zaujmout tolik lidí, mohl bych je využít k tomu, abych Afriku představil v lepším světle. Tak jsem začal s vývojem Kissoro Tribal Game.

„Na IUT jsem se poprvé dostal do kontaktu s ‚kulturou geeků‘. Řekl jsem si, že pokud mohou videohry zaujmout tolik lidí, mohl bych je využít k tomu, abych Afriku představil v lepším světle. – Teddy Kossoko

Můžeš nám o svých hrách povědět víc?

V roce 2014 jsem vytvořil svoji první videohru – Shmup, je to střílečka, na které jsem zdokonalil své vývojářské dovednosti pro Android. Pak jsem se naučil pracovat s enginem Unity 3D, který se více hodí na tvorbu složitějších her. V té době jsem začal Kissoro Tribal Game brát opravdu vážně. Hlavním hrdinou je mladý Elikiya, který musí zachránit své království před válkou tím, že vyhraje turnaj v Kissoro, hře, kterou lze v různých podobách nalézt ve všech afrických zemích.

Tři měsíce po vydání jsme měli 13 000 stažení a stále rosteme tempem 50 stažení za den. Momentálně pracujeme na hře s názvem The Adventures of Inspector Guimonwara, ve které protagonistu, brilantního inspektora, jenž má ale sklony k pití, vyšle marabout (muslimský svatý muž, pozn. překl.) na cestu časem, aby vyšetřil vraždu své sestry. Skončí ale v Songhajské říši patnáctého století, krátce po smrti Sonni Ali Beriho, o kterém neví nic, ale jehož vražda je propojená také s vraždou sestry. Taky pracujeme na další hře – The Legend of Mulu.

Kde nacházíš inspiraci? Kam chodíš na všechny tyhle informace?

U her, které teď vyvíjíme, jsou důležitá fakta přenášená prostřednictvím ústní tradice, jak bylo před příchodem písma v Africe běžné. Takže k tomu přidáme trochu fikce, hlavně postavy a jejich příběhy, aby to udělalo hru zajímavější a hlavně zábavnou. Jelikož je velmi málo informací dostupných on-line, konzultujeme s historiky, abychom tato stará království, kde se naše dobrodružství odehrávají, věrohodně přivedli k životu. U takových témat často spolupracujeme s Národním výzkumným centrem. V našich příbězích se snažíme o maximální autentičnost, abychom poselství předávali v podobě, které neodporuje realitě.

„Konzultujeme s historiky, abychom co nejlépe přivedli k životu tato stará království, kde se naše dobrodružství odehrávají. Snažíme se o maximální autentičnost.“ – Teddy Kossoko

Jaké poselství si přeješ prostřednictvím těchto her předávat?

V případě hry The Adventures of Inspector Guimonwara chceme, aby se lidé něco dozvěděli o historii regionu Střední Afriky, a zároveň chceme rozšířit povědomí o maraboutech, kteří jsou jako postavy v západních filmech spíše karikaturami. U Kissoro chceme přiblížit konflikty mezi kmeny, kterých bylo v africké historii spoustu, a ukázat, že jsme je dokázali pokojně vyřešit. Hlavním cílem je sdělit mladým lidem, že se musí – stejně jako hlavní hrdina – chopit iniciativy a přinášet mír. Co se týče hry The Legend of Mulu, chtěli bychom ukázat, jak jsou primitivní africké národy – lidé, kteří žijí v souladu s přírodou a berou si z ní všechny vědomosti, obživu a léky – dnes ohrožovány globalizací. Cílem je umožnit hráčům cestovat a vžít se do role těchto lidí, kteří se neřídí ničím jiným než ročními obdobími.

Můžeš nám povědět víc o Masseka Game Studio? Jaké máš plány do budoucna?

Ve studiu Masseka jsme na to ve Francii tři – grafik, scenárista a já – plus tři další spolupracovníci v Kamerunu. Co se týče výnosů z prodeje, naši první hru jsme nevyvíjeli s tím, že bude vydělávat, ale pracujeme na tom, abychom měli alespoň určitou úroveň příjmů. Teď se snažíme sehnat více peněz, abychom měli na mzdy pro všechny, dokud nám hry nezačnou dostatečně vydělávat. Mým snem je vytvořit velkou společnost, která bude stát za uceleným fiktivním vesmírem specifickým pro Afriku, stejně jako manga v Japonsku a komiksy ve Spojených státech. Proto udržujeme ve všech našich hrách podobný grafický vizuál, abychom vytvořili silnou a jasně rozeznatelnou značku.

Máme v plánu taky další ambiciózní projekt. Chceme vytvořit obchod s aplikacemi zaměřený na Afriku. V Africe nemá moc lidí platební karty, ale čím dál víc Afričanů má telefony. Plánujeme poskytovat uzpůsobené platební metody, aby měli lidé na svých telefonech přístup k široké nabídce aplikací.

„Mým snem je vytvořit ucelený vesmír specifický pro Afriku, stejně jako manga v Japonsku a komiksy ve Spojených státech.“ – Teddy Kossoko

Jak se ti daří vyvážit práci v Capgemini s vedením celého studia?

Často pracuju 20 hodin denně, ale jak už jsem říkal, na tvrdou práci jsem zvyklý od střední školy. A přestože jsou obě práce dost odlišné, daří se mi je prolínat. Například když jsem v Capgemini, mohu často propagovat naše videohry. Jelikož je to prostředí zaměřené hlavně na podnikatele, dostávám dost zpětné vazby, ať už od uživatelů, potenciálních investorů nebo i IT architektů, kteří sdílejí své zkušenosti s vývojem aplikací. Došel jsem k tomu přirozeně. Mí kolegové v Capgemini často uviděli můj LinkedIn a začali se zajímat o naše studio. Můj současný vedoucí, který taky začínal na vývoji videoher, je mi neustálou oporou a má pochopení pro moje časové vytížení, takže můžu dělat oboje.

Co sis zatím z tohoto podnikatelského dobrodružství odnesl?

Na místní úrovni si studio Masseka našlo dost velkou oblibu ve Středoafrické republice. Mladí lidé jsou na naše úspěchy hrdí a francouzská ambasáda se snaží tohoto nadšení využít, dát mladé lidi dohromady a povzbudit je tak v cestování i podnikání. Mám z toho velkou radost.

Získal jsem spoustu pozitivních ohlasů a svědectví mladých lidí z celého světa, které můj příběh inspiroval k tomu, aby začali se svými vlastními projekty. Na to jsem moc pyšný. Na osobní úrovni, kromě spousty problémů, které jsem zažil, mi podnikání umožnilo dozvědět se něco víc o sobě samém. Naučil jsem se lépe pracovat s penězi. A také, že je důležité být otevřený a neustále potkávat nové lidi a učit se od nich, ať už jsou z tvůrčích, technických nebo finančních oborů. Našel jsem se v tom, že pomáhám dalším objevovat Afriku.

„Ve snaze pomoci Afriku objevovat dalším jsem ji navíc znovu objevil sám.“ – Teddy Kossoko