7 způsobů, kterými nové technologie ničí naše tělo (a jak to zkusit napravit)

Technologie spoustu úkolů zjednodušily, spoustu prací zcela nahradily a vytvořily množství nových. Má to ale jeden neopomenutelný dopad – většina prací teď probíhá vsedě za počítačem. Ať už v kanceláři nebo doma, pracovat dnes znamená být připojení k internetu (se všemi jeho lákadly) a koukat do obrazovky. Stovky výzkumů se ale shodují, že tak časté používání technologií má nesčetné negativní zdravotní dopady, které pak ovlivňují náš pracovní i osobní život. Tady je několik způsobů, kterými nové technologie ničí naše tělo, a pár top tipů, jak jejich dopad co nejvíc zmírnit.

Technologie vytváří strukturální změny v mozku

Pípání a upozornění odvádějí naši pozornost a můžou vést k dlouhodobým problémům se soustředěním. Ne náhodou si všichni sebediagnostikují ADHD. Problémy se soustředěním můžou vést k horšímu výkonu jak v práci, tak i v soukromém životě. Výzkumný tým z Francie a Spojeného království dokonce zjistil, že časté používání médií snižuje množství šedé kůry mozkové. Šedá kůra mozková hraje zásadní roli pro naši paměť, emoce, pohyb a další esenciální mozkové funkce. V práci to může znamenat horší výkon a soustředění, pomalejší uvažování nebo zapomínání důležitých úkolů, podobě jako u lidí, co prošli mrtvicí.

Top tip #1: Vypněte co nejvíce notifikací na telefonu – nejlépe všechny. Rozvrhněte si, kdy budete technologie používat a kdy je necháte v batohu ve prospěch staré dobré tužky a papíru. Na popularitě získávají tzv. focus hours – části pracovního dne, kdy nikdo nikoho nevyrušuje a dělá se soustředěná práce. V tento čas vypněte všechna upozornění.

Technologie ničí mozková centra zodpovědná za potěšení

Když očekáváme potěšení nebo úspěch, mozek vyplavuje neurotransmiter dopamin. Podle toho víme, co máme dělat častěji a čemu se radši vyhnout. Když sledujeme videa na YouTube, scrollujeme TikTok, koukáme na porno nebo hrajeme hry, jsou tato centra potěšení přestimulovaná. Pak může přijít demotivace, od které nám ani dopaminový detox nepomůže. Nevidíme potěšení v ničem, co běžně děláme, nechceme jíst, pít ani chodit ven. Straníme se konverzací a fyzického kontaktu. A straníme se důležitých pracovních úkolů. A pokud v práci bojujete s prokrastinací, je to pravděpodobně vlivem přestimulovaných dopaminových center. Abyste se dokázali motivovat k dělání složitých úkolů a aby vám tyto úkoly začaly přinášet potěšení, je třeba přestat našemu mozku neustále nabízet toto laciné potěšení.

Top tip #2: Zkuste se domluvit s kamarády, že během večeře odložíte telefony. Dávejte pozor na automatizované návyky sledovat sociální sítě nebo hledat jiná laciná potěšení. Pokud chcete zlepšit své soustředění a motivaci v práci i mimo ni, je třeba se na tento aspekt soustředit neustále.

Technologie snižují množství tělesné aktivity

Přísliby digitálních technologií nás můžou držet uvnitř, i když bychom běžně brouzdali po venku. Naše tělo vyžaduje pravidelnou aktivitu, nejlépe střídat posilování a cardio. Množství studií spojuje používání digitálních technologií se vznikem obezity. O své tělo bychom se měli starat, protože zdraví je hodnota sama o sobě. A pokud nemáme pravidelný pohyb, snižuje se naše výkonnost i během pracovního dne, máme problémy se soustředěním, rozhodováním a chybí nám energie.

Top tip #3: Naplánujte si pravidelnou aktivitu s přáteli. Procházky, běhání, lezení na stěně, fotbal, plavání… I hodina jógy může pomoct od ztuhlých zad z práce a přinést vám energii do dalšího dne.

Technologie zhoršují… naši… paměť

Vědecké studie tvrdí, že si pamatujeme méně informací, protože všechno si můžeme dohledat na Googlu nebo skrze ChatGPT. V jedné studii si měli účastníci zapamatovat 40 faktů, polovině bylo řečeno, že počítač si jejich odpovědi zapamatuje, druhá půlka si je měla zapamatovat sama. Když se pak výzkumníci ptali, kolik faktů si obě skupiny zapamatovaly, druhá skupina, ta bez počítače, měla daleko lepší výsledky. Tomuto fenoménu se říká „efekt Googlu“ a je spojovaný dokonce i s rozvojem Alzheimerovy choroby.

Top tip #4: Zkuste si zapamatovat telefonní číslo kolegy nebo kamaráda. Naučte se text své oblíbené písničky (kterou pak oslníte na sobotní karaoke party). Zapište si do deníčku něco, co jste se dozvěděli a chcete si to zapamatovat. A nebo zkuste nový koníček, nic není větší výzvou pro paměť než být na stará kolena znovu začátečník.

Technologie zhoršují náš spánek

Spousta lidí ulehá do postele s telefonem v ruce, že zkontrolují ještě jeden e-mail. Ale je tak jednoduché pokračovat v klikání, až ztratíte pojem o čase. A i když telefon nakonec odložíte, modré světlo z jeho obrazovky vám nedovolí usnout. Anebo nemůžete usnout, protože musíte myslet na tu fotku, kterou vaše bývalá zrovna nahrála. Nedostatek spánku zapříčiňuje rozvoj psychických onemocnění – včetně úzkostí a deprese – a snižuje vaši mozkovou aktivitu. V práci se pak nemůžete správně soustředit a chybí vám energie. Nevyspalost ovlivňuje schopnost řešit problémy a přicházet s kreativními řešeními. Paradoxně se večer snažíme prodloužit svůj „čas pro sebe“ a další den musíme zůstávat přesčas, protože nám práce nejde od ruky.

Top tip #5: Určete si hodinu před spaním jako čas bez technologií. Můžete začít postupně, dodržovat tento režim jen několik večerů v týdnu a postupně množství zvyšovat.

Technologie (doslova) mění naše oči

První uživatelé počítačů v 80. letech si stěžovali na únavu očí a sdíleli na fórech bizarní řešení problémů CRT monitorů. Jejich oči nebyly totiž na používání obrazovek zvyklé. Dnešní děti ale používají technologie a displeje už od kolébky. A má to jeden zajímavý dopad – jejich oči se trvale mění.

Vědci si začali všímat v posledních dekádách prudkého nárůstu krátkozrakosti. V roce 2010 už trpělo krátkozrakostí 28,3 % světové populace a předpovídá se, že v roce 2050 to bude už polovina. To je pět miliard krátkozrakých krtků. Pokud v dospělosti netrpíte krátkozrakostí, může zírání do monitoru přinést „jen“ únavu, suché oči, migrény, zamlžené vidění a citlivost na světlo.

Top tip #6: Praktikujte pravidlo 20-20-6 – pokud používáte počítač, každých 20 minut se po dobu 20 sekund dívejte na něco, co je asi 6 metrů daleko. Nezapomínejte mrkat! Choďte pravidelně na oční a dávejte si časté pauzy.

Technologie ničí naši páteř

Pracovat na počítači bolí. Těžko to budete vysvětlovat někomu, kdo pracuje třeba na stavbě, ale sedět v blízkosti monitoru, s rukama před sebou, s hlavou shrbenou a několik hodin se nehýbat je po čase extrémně bolestivé. Celá odvětví ekonomiky jsou postavená na tom, aby nám pomáhala se zakulacenými zády, zkrácenými svaly, zhoršeným libidem a zažívacími problémy. Dlouhodobých zdravotních problémů spojených s prací na počítači je tolik, že jen vyjmenovat je by zabralo zbytek tohoto článku. A pro mnohé se život po třicítce točí okolo napravování těchto chronických zdravotních problémů. A za tohle jsme klíčema nezvonili…

Top tip #7: Tady je rada těžká. Přečtěte si náš článek o tom, zda může cvičení kompenzovat celodenní sezení v práci. Dávejte si při práci pravidelné přestávky, u kterých vstanete a nejlépe se aspoň na 15 minut projdete. Cvičte jógu, jakoukoli, ale soustřeďte se na páteř – na tu je nejlepší kundalini nebo yin yoga. Pravidelně se protahujte, nejlépe stejně často, jako cvičíte. Dodržujte zdravý posez a s prací to nepřehánějte.

Top tipy nestačí, chce to změnu přemýšlení o práci

Nalejme si čistého vína. Zdravotní problémy spojené s dlouhým sezením ve zkroucené poloze existovaly i před nástupem nových technologií. Před půlstoletím byly žhavým tématem dopady přílišného hluku kalkulaček a psacích strojů.

Problémem ale je, že kromě toho, že jsme se nebyli schopní z těchto raných důkazů poučit, nevěnují výrobci počítačů a dalších technologií příliš času a přemýšlení tomu, jaké budou zdravotní dopady těchto udělátek. A co bude znamenat to, když je firmy a zaměstnanci ve velkém aplikují. Ergonomie a zdraví uživatelů se řeší jen jaksi dodatečně. To můžeme sledovat v přímém přenosu s nástupem virtuální reality. Obří VR headsety, které by měli zaměstnanci nosit celý den na hlavě, vedou totiž hlavně k bolestem krku a zad.

Žádná z popsaných aktivit není v malé míře škodlivá. Problémem je, že to s nimi přeháníme. A jeho řešení vyžaduje změnu našeho přístupu k tomu, jak vypadá práce. Přemýšlet nemusíme jen v sedě za umělého osvětlení, jde to i za chůze v parku. A to platí i pro vyřizování telefonátů nebo schůzky s klienty. A to, co děláme v práci a mimo ni, není oddělitelné. Naše fyzické i psychické zdraví určuje, jak nám půjde práce od ruky, a rostoucí množství důkazů říká, že nejlépe pracujeme, když se cítíme dobře.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.