Těhotná na pracovním pohovoru: Co se může, a co se nesmí?

Z pohledu zákona:

Právo chrání nastávající maminky

Ženy nemají zákonnou povinnost informovat během přijímacího řízení potenciálního zaměstnavatele o těhotenství. Podle § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je diskriminace z důvodu těhotenství zakázána. V § 316 odst. 4 zákoníku práce je dokonce jasně stanoveno, že zaměstnavatel NESMÍ vyžadovat informace o těhotenství, nesouvisejí totiž bezprostředně s výkonem práce a základním pracovněprávním vztahem.

I poté, co žena získá pracovní pozici a uzavře smlouvu, záleží pouze na ní, kdy a zda se rozhodne své těhotenství v práci oznámit. Má pouze povinnost oznámit nástup na mateřskou dovolenou (nárok vzniká 8–6 týdnů před termínem porodu), případně by měla těhotenství oznámit, pokud chce využít v práci některé z ochranných opatření, které právo těhotným ženám zajišťuje.

Žena se často obává, že jakmile svůj stav u pohovoru odhalí, bude na ni okamžitě nespravedlivě pohlíženo jen jako na „tu těhotnou“, takže se raději rozhodne téma dětí vůbec nezmiňovat. Minimálně Štěpánka to tak měla: „Měsíc poté, co jsem v bývalé práci podala výpověď, jsem zjistila, že čekám dítě. Zároveň mě pozvali na pohovor kvůli novému místu. Okamžitě mě napadlo, že přiznávat těhotenství nebude dobrý nápad. Těhotné ženy jsou na trhu práce v naprosto nefér pozici, jak zjistilo několik mých kamarádek, když samy hledaly práci během těhotenství. Výpověď už byla podaná a já nechtěla být v nevýhodě hned na startovní čáře, takže jsem se nechystala nikomu nic říkat.“ A na to měla Štěpánka naprosté právo.

Zaměstnavatelé dále nemohou:

• odmítnout přijetí nové zaměstnankyně z důvodu jejího těhotenství,
• ukončit z diskriminačních důvodů (těhotenství) předčasně její zkušební lhůtu,
• vyslat těhotnou ženu na pracovní cestu bez jejího souhlasu,
• rozvázat s těhotnou ženou pracovní poměr, kromě několika striktně určených případů.

Co zaměstnavatelé často nevědí nebo nechtějí vědět

Někdy bohužel dochází k tomu, že zaměstnavatelé zákon obcházejí. Nikol má následující zkušenost: „Nejdřív jsem dostala smlouvu na dobu určitou, a protože se mnou byli spokojeni, uzavřeli jsme po jejím vypršení smlouvu na dobu neurčitou. Poté, co jsme podepsali papíry, oznámila jsem, že jsem v pátém měsíci těhotenství. Okamžitě následovala otázka, proč jsem jim to jako neoznámila. Na to jsem jasně řekla, že jsem nechtěla zavdávat žádný důvod k diskriminaci. Vedoucí kontroval otázkou, zda je legální zamlčet těhotenství před zaměstnavatelem. Odpověděla jsem, že na to mám plné právo… Tón konverzace se rozhodně změnil, už nebyl tak srdečný. Několik dní před ukončením zkušební doby jsem dostala výpověď bez udání důvodu. To už jsem byla v sedmém měsíci těhotenství, ale měla jsem nejlepší výsledky ze všech a s kolegy jsem skvěle vycházela. Přesto jsem se ze dne na den ocitla bez práce, bez odstupného a ve třetím trimestru. Byla jsem ve zranitelné pozici, bez peněz a do toho všeho jsem měla na svět přivést miminko.“

Jak zareagovat, když se vás na pohovoru přímo zeptají?

Ženy mají „právo mlčet“, a proto na otázku, zda náhodou nejsou těhotné, během pohovoru odpovídat nemusejí. Máte-li obavy, že odmítnutím odpovědět de facto potvrdíte požehnaný stav, dejte tazateli diplomaticky najevo, že se jedná o nevhodnou otázku a že je ze zákona diskriminační a nesmí se na ni ptát (pokud by to povaha práce přímo nevyžadovala). Ale je pravda, že na to musí mít člověk trochu odvahu a také hrozí, že si na to v zápalu bitvy nevzpomenete…

Nechcete-li se vyloženě odvolávat na svá práva, ale chcete ze situace opatrně vybruslit, zdvořile se zeptejte, proč se vás na to ptají. Z reakce poznáte, jestli se jednalo o zákeřný úmysl, nebo jen neobratnou komunikaci. Až se vám totiž budou snažit vysvětlit, proč se ptají, možná si sami uvědomí, že podobné dotazy se opravdu nehodí…

Není lepší na nic nečekat a rovnou to říct?

Aby se předešlo jakýmkoli případným komplikacím na jedné nebo na druhé straně, může se těhotná žena rozhodnout téma těhotenství nadhodit hned při prvním pohovoru. Častěji se ale stává, že ženy spíš počkají minimálně na druhé setkání se zaměstnavatelem.

Obecná doporučení pro všechny případy:

• Pokud máte finanční potíže, těhotenství nezmiňujte. Hymane Ben Aounová, ředitelka poradenské firmy specializující se na lidské zdroje, radí ženám, které již práci zoufale potřebují, aby o případném těhotenství během pohovoru pomlčely. Jak řekla Štěpánka, v reálu může těhotenství významně ovlivnit rozhodování potenciálních zaměstnavatelů, bohužel.
• Těhotenství oznamte v okamžiku, kdy se u pohovoru začne řešit datum nástupu. Chcete-li těhotenství přiznat, nejlepší moment bude, až se vás potenciální zaměstnavatel zeptá, kdy je pro vás reálné nastoupit. S trochou štěstí ocení vaši upřímnost i nenásilný způsob, jakým na toto téma zavedete řeč.
• Nedělejte z toho zbytečné drama. Těhotenství ještě nikdy žádné ženě nezabránilo, aby byla motivovaná, přesvědčivá a kompetentní. Až o sobě budete na pohovoru hovořit, mluvte tak, jako kdyby žádné těhotenství neexistovalo. Prostě to oznamte mezi řečí, nemusíte to nijak „zdlouhavě okecávat“, prostě tu informaci zahrňte mezi ostatní tak, jako kdyby se nejednalo o žádný problém. Protože se o žádný problém nejedná – těhotenství není nemoc.

„Ještě během těhotenství jsem tehdy kontaktovala tři nebo čtyři firmy s tím, že bych u nich měla zájem o práci poté, co budu rok na mateřské. Nehledala jsem nějak dlouho a měla jsem záložní plán, takže jsem si nedělala zas až tak velké starosti s tím, že to kvůli těhotenství možná nevyjde. Ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Hned na prvním pohovoru jsme téma těhotenství probrali, což jsem ocenila. Později jsem se dozvěděla, že už v téhle firmě měli zkušenosti s nabíráním novopečených rodičů, a kromě toho, že měli samozřejmě trochu jiné nároky ohledně pracovní doby, nebyli o nic horší pracovníci než ostatní,“ popisuje své další kroky Štěpánka.

Co když vás odmítnou z důvodu těhotenství?

Můžete jednat dle nejlepšího vědomí a svědomí, a přesto se zaměstnavatel rozhodne dát přednost jinému uchazeči, a to právě z důvodu vašeho těhotenství. Jaké máte možnosti?

Jste v právu, protože diskriminace na základě těhotenství je nezákonná. Co tedy zaměstnavatel riskuje?

Jestliže se jednoho dne ocitnete ve stejné situaci jako Nikol a váš zaměstnavatel vám dá nečekanou výpověď během zkušební doby, je to v Česku problém, protože ačkoliv výpověď nemůže dát pouze z důvodu těhotenství, bez udání důvodu už klidně ano.

V případě jakékoliv diskriminace těhotné uchazečky o práci se zaměstnavatel vystavuje riziku žaloby podle zákona o rovném zacházení. Zároveň mu hrozí pokuta za správní delikt podle zákona o zaměstnání, a to až do výše jednoho milionu Kč. Pokud tedy budete mít jakékoli důkazy (e-mail, dopis apod.) o tom, že došlo k odmítnutí žádosti o práci právě z důvodu těhotenství, pečlivě je uschovejte. V případě sporu bude povinností zaměstnavatele prokázat, že k diskriminaci nedošlo.

Nikol dodává, že: „Existuje velká pravděpodobnost, že se někdy ocitnete v situaci, kdy budete buď těhotná, nebo budete partnerem těhotné ženy. Je to věc, která se dotýká úplně všech. Těhotenství je naprosto normální období života. Nemělo by se na něj nahlížet jako na slabou stránku nebo důvod špatné výkonnosti uchazeče.“

Naštěstí se ale najdou i zaměstnavatelé, kteří oznámení těhotenství považují za skvělou zprávu: „Měla jsem velké obavy, ale nakonec mi řekli, že mít dítě je jedna z nejkrásnějších věcí na světě,“ vzpomíná Štěpánka. Pokud nebudete mít takové štěstí a narazíte na někoho méně chápavého, informujte se o svých právech a nenechte se nijak odradit. Čím víc se o tom bude mluvit, tím víc se o tom bude vědět, tím osvícenější budou zaměstnavatelé, a tím lépe pro všechny.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.