USA: Právo na potrat vs. zaměstnavatelé

Zatímco v Česku jsme zvyklí na státní systém sociálního zabezpečení, v USA zdravotní pojištění zpravidla úzce souvisí s pracovní smlouvou. Zaměstnavatelé poskytují zdravotní pojištění cca 55 % amerických občanů. V některých případech toto pojištění nekryje žádné náklady spojené s interrupcí. Ve státech, kde od nynějška platí omezení související s právem na potraty (či jeho zákazem), stojí dnes mnohé firmy před rozhodnutím, zda rozšíří zdravotní pojištění zaměstnanců i na náklady spojené s ukončováním těhotenství (včetně přesunu do států, kde jsou potraty nadále povoleny). Konkrétně jde například o banky JP Morgan, Citigroup nebo Bank of America, ale také giganty jako Amazon, Apple nebo Nike, kteří si mohou z finančního hlediska dovolit podpořit zaměstnance v nastalé situaci.

Ale jakou mají šanci lidé s nízkými příjmy, lidé patřící k menšinám nebo pracující v malých firmách, zkrátka zranitelnější skupiny? Jakou mají naději, že dosáhnou na finanční podporu v případě potratu? Těsně předtím, než padlo rozhodnutí Nejvyššího soudu, proběhl v USA celostátní průzkum. Pouze 5 % dotázaných pracovníků HR v něm potvrdilo, že jejich firma hradí zaměstnancům náklady na cestu do státu, kde je potrat legální, a 6 % uvedlo, že to jejich firma zvažuje.

Dále je tu také otázka citlivosti celého tématu, protože jít požádat nadřízeného o zálohu nebo proplacení nákladů na cestu za potratem není vůbec jednoduché. V článku pro The Guardian to redaktorka Arwa Mahdawiová shrnuje takto: „Až sem jsme to my, občané nejbohatší země světa, dopracovali: O nejzákladnějších lidských právech budou rozhodovat personální oddělení. Lidská práva házíme do stejného pytle jako stravenky a prémie.“

Bez komentáře? No way!

Američané nyní obracejí své zraky k zaměstnavatelům, chtějí, aby se zapojili do debaty o sociálních otázkách. A právě otázka potratů je dnes mimořádně závažná. Profesor Tom C. W. Lin, autor knihy o pracovním aktivismu (The Capitalist and the Activist: Corporate Social Activism, Kapitalista a aktivista: Korporátní sociální aktivismus), vysvětluje, proč je toto konkrétní téma pro zaměstnavatele tak palčivé: „Ačkoli jsme si mysleli, že už je otázka práva na potrat vyřešená, ukazuje se, že to bude ještě trvat. Je to citlivé také proto, že se bavíme o věcech osobních, intimních. Musí se proto k tomu přistupovat citlivě, a když se firmy do něčeho míchají, bývá to hodně nápadné.“

Ale nezaujmout žádný postoj je stejně nebezpečné. Zvlášť když víme, jak vášnivé diskuze toto téma vyvolává. „Pryč jsou ty časy, kdy existovala jasná hranice mezi tím, co si můžete a nemůžete v pracovním prostředí dovolit říct ohledně společenských témat,“ dodává Tom Lin. „Dneska je ta hranice rozmazaná. Do práce si nosíme všechny starosti z domova i ze světa kolem nás. Máme to tak všichni, nezáleží na tom, jestli pracujete někde na lince, nebo jste vrcholový manažer. Práce už není vakuum dokonale oddělené od zbytku světa, je to jeho nedílná součást. Za těchto okolností je problematické, aby zaměstnavatelé mlčeli a ignorovali obavy svých zaměstnanců a zaměstnankyň.“

Od slov k činům

Některé společnosti nejenže aktualizovaly své podmínky zdravotního pojištění, ale rozhodly se zajít ještě dál. Když byl ve státě Indiana odhlasován zákaz potratů, farmaceutická skupina Eli Lilly a významný výrobce motorů pro automobilový průmysl Cummins pohrozily zastavením investic do místní ekonomiky. Tyto dvě společnosti mimo jiné uvedly, že se obávají potíží s náborem mladých talentů, které bude nyní těžké do Indiany přilákat. „Růst naší společnosti je umožněn díky lidem, kteří sdílejí naše firemní hodnoty a obchodní cíle. Nový zákon proto budeme brát v úvahu v našem dalším rozhodování,“ znělo prohlášení firmy Cummins.

Ačkoli se soukromé společnosti v USA snaží na první pohled zaujmout proaktivní postoj, občas to může mít trochu hořký podtón. V roce 2020 přispěla společnost Eli Lilly téměř čtvrt milionu korun republikánské straně, která už tehdy ve svém programu jasně avizovala úmysl zrušit potraty. Demokratická strana, která jednomyslně hlasovala proti jakémukoli omezování potratů, od společnosti nedostala ani korunu. Další silní hráči na americkém trhu, jako je JP Morgan nebo Citigroup, sice veřejně podporují právo na potrat, ale současně také štědře podporují republikány.

Pozornost přitahuje také zdánlivě progresivní přístup společnosti Google. Odbory Googlu zastupující více než 1000 zaměstnanců (Alphabet Workers’ Union) uvedly, že se Google ve svých veřejných prohlášeních tématu práva na potrat nevěnuje dostatečně. Několik set zaměstnanců Googlu podepsalo petici, ve které požadují, aby na sebe společnost převzala náklady za přesun do jiného státu za účelem potratu nejen pro zaměstnankyně se smlouvou na dobu neurčitou pracující na plný úvazek, ale také pro ty s polovičními úvazky nebo se smlouvou na dobu určitou. Petice přistála na stole vedení společnosti. Dále se v ní požaduje ukončení politického lobbingu a záruka, že internetová data o vyhledávání informací o potratech nebudou předávána policii.

„Už léta s Googlem a Alphabet usilujeme o zlepšení pracovních podmínek pro všechny pracovníky a o posílení ochrany těch, kdo využívají naše služby, stejně jako větší transparentnost,“ vysvětluje Jenny Rosewoodová, informační architektka společnosti Google a členka odborové organizace Alphabet Workers’ Union–CWA (Communications Workers of America jsou největší odborová organizace v oblasti komunikací v USA). „Nedávné zrušení rozsudku v případu Roe vs. Wade Nejvyšším soudem poukazuje na několik problémů, které jsou se společností Google úzce spojeny.“ Dále uvádí, že firma na petici dosud nereagovala: „Budeme nadále společně usilovat veřejně i v soukromí o to, abychom společnosti Google dokázali, že obavy vyjádřené naší peticí jsou naprosto klíčové a musí se začít urychleně řešit.“

Společnost Starbucks je zase kritizována kvůli tomu, že využívá rozšiřování pojistného krytí zaměstnanců k tomu, aby potlačila tendence vytvořit odbory mezi svými zaměstnanci. Tato společnost totiž prohlásila, že rozšíření pojištění na potraty se nemusí vztahovat na členy odborů. Jak to odůvodnila? Tím, že by tento benefit byl následně zneužíván při vyjednávání kolektivní smlouvy. Jako jednoznačné varování proti možnému vytvoření odborů to označil i jeden specializovaný redaktor na Twitteru.

Obavy z následků

Některé společnosti draze doplácejí na nedostatečně důraznou reakci, jiné se naopak obávají na toto téma otevřeně vůbec vyjádřit, upozorňuje profesor Tom C. W. Lin: „Vedoucí činitelé a představenstva firem se obávají politických důsledků i případných negativních reakcí, a to jak v otázce potratů, tak i jinde. Jedná se o velmi citlivý třecí bod, ke kterému všichni přistupují opatrně.“ Když Citigroup oznámila, že pojištění zaměstnanců bude od nynějška hradit i potraty, 45 republikánů v Kongresu USA začalo požadovat změnu bankovního poskytovatele (Citigroup totiž členům Kongresu poskytuje kreditní karty). Zaměstnavatelé se také obávají možných žalob za to, že budou svým zaměstnancům pomáhat odcestovat do jiného státu, a to zejména v Texasu, kde zákon zakazuje jakékoli „napomáhání“ s přerušením těhotenství.

Ekonomické dopady

Ve světě práce bude mít červnové rozhodnutí Nejvyššího soudu největší dlouhodobý dopad na ekonomiku. Janet Yellenová, ministryně financí USA, na to již upozorňovala i Senát: „Zbavíte-li ženy práva se svobodně rozhodnout, zda a kdy chtějí mít děti, bude to mít podle mě velice negativní dopady na ekonomiku.“ Tento názor potvrzují i čísla. Deset let trvající výzkum vedený týmem akademiků z Kalifornské univerzity zveřejněný v roce 2018 ukazuje, že u osob bez přístupu k přerušení těhotenství existuje čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že budou žít pod hranicí chudoby. Odepření potratu vede podle studie po šesti měsících ke snížení šancí dané ženy na nalezení práce na plný úvazek a zvyšuje pravděpodobnost čerpání sociální podpory, a to i po čtyřech letech.

Státy, ve kterých je právo na potrat výrazně omezeno nebo úplně zakázáno, mohou mít v budoucnu potíže přilákat nové pracovníky a pracovnice.Nedávný průzkum potvrdil, že celá třetina uchazečů o práci se odmítá odstěhovat za prací do státu, kde je přerušení těhotenství nelegální.

Firmy jsou si dobře vědomy potenciálních ekonomických dopadů celé situace, myslí si Tom Lin. „To, jaký bude mít firma přístup ke zdravotnímu pojištění v případě ukončování těhotenství, bude ovlivňovat atraktivitu dané společnosti. Už léta se probírá rovnost mezi muži a ženami na pracovišti, ale tato otázka se logicky dotýká především žen. Také se ale týká zaměstnanců, kteří mají rodičovské závazky nebo plánují se stát rodiči. Nemožnost plánovat budoucnost rodiny vnáší do života nestabilitu.”

Následky rozhodnutí přijímaných na federální i státní úrovni v otázce potratů za Atlantikem dál otřásají světem práce. Zaměstnavatelé i zaměstnanci se musejí vypořádat s politickými, společenskými i ekonomickými dopady těchto opatření, která rozdělila společnost. Jen jedno můžeme říci s jistotou – vyřešení celé situace rozhodně nemůžeme očekávat v brzké době.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.