Single ladies: Proč se úspěšné ženy častěji rozvádějí?
29. 6. 2023
3 min.
EP
Journaliste freelance
Ženy, které mají úspěšnou pracovní kariéru, mají také tendenci se častěji rozvádět či rozcházet se svými partnery. K tomuto závěru dospěla nejnovější švédská studie, jež se snažila odpovědět na nepříjemnou otázku: Trápí muže 21. století závist a stud, je-li jejich žena úspěšnější než oni?
„Vyčítal mi, že mě práce naplňuje a že mě baví, co dělám. Nechápal tu radost, s níž jsem se dokázala ponořit do nového projektu nebo úkolu.“ Emma (42), právní specialistka na fúze a akvizice, si dobře vzpomíná na to, proč došlo k rozvodu s jejím tehdejším manželem. Stejně jako další ženy, vyzpovídané v rámci švédské studie nazvané All the Single Ladies: Job Promotions and the Durability of Marriage (All the Single Ladies: Vliv pracovního povýšení na trvání manželského svazku), i Emma musela svůj vztah ukončit, aby mohla pokračovat v rozjeté kariéře. Výše zmíněná studie mapovala situaci po dobu dvaceti let a zaměřovala se na tři kategorie pracovních míst (starosty/starostky, poslance/poslankyně a ředitele/ředitelky společností s více než stovkou zaměstnanců). Jak se zdá, její výsledky hovoří jasně. Dosažení povýšení v práci vede k vyšší rozvodovosti u žen, ale ne u mužů.
První zjištění bylo následující: k rozvodům dochází zpravidla v tzv. tradičních párech, kde existuje věkový rozdíl mezi partnery, přičemž žena je výrazně mladší než muž. Tuto kategorii Emma moc dobře zná. „Manžela jsem poznala během studia na právech, on již pracoval ve strojírenství. Bylo mi 23, jemu 31.“ Vzhledem k tomu, že k seznámení došlo ještě během studií, postupem času se dynamika tohoto vztahu výrazně změnila, protože kariéra Emmy postupovala kupředu. Po škole nastoupila Emma „do velké francouzské společnosti se sídlem v Paříži, kde měla na starost mezinárodní projekty“. Pár tedy radikálně změnil prostředí a z Bretaně se přestěhoval do hlavního města.
Ženy, co neplní svou „ženskou úlohu“
„Zdá se, že kariérní úspěch ohrožuje pozici ženy v partnerském vztahu, jako kdyby to bylo něco prakticky neslučitelného.“ Marie-Stéphanie Reminiac-Bracqová je pracovní psycholožka a držitelka doktorátu z psychologie. Podle ní by tedy ambiciózní ženy měly v životě jen dvě možnosti: jít za svým snem a vzdát se spokojeného vztahu, nebo zapomenout na pracovní plány a zachránit partnerské soužití.
Emma se ve svém oboru rychle vypracovala a získala rozsáhlé odborné zkušenosti: „Dělala jsem na čím dál větších a komplexnějších projektech.“ Co se stalo: Začalo docházet k rozepřím, podle manžela dostatečně neplnila svou roli manželky. Marie-Stéphanie Reminiac-Bracqová dodává: „Role ve vztahu a očekávání partnerů jsou, jak se zdá, velmi ovlivněny společenskými standardy a genderovými stereotypy.“ Ženám, které se oddají kariéře, je vyčítáno, že neplní své další „role“. Ale jak se zdá, podobné výčitky nikdy nepostihují muže!
Pro Emmu bylo „obtížné, až nemožné“ oddělit od sebe osobní a pracovní život. Exmanžel ji obviňoval, že se mu dost nevěnovala a že svou pozornost příliš zaměřovala jinam. Dalším případem je Sandy (54), která dnes pracuje v prodeji. V letech 2011 až 2015 provozovala restauraci, kterou otevřela se svou společnicí. Byl to ambiciózní projekt, který vyžadoval víc času a energie, než si předtím uvědomila, ale který ji velmi naplňoval. Zaměstnávaly ji nové a nové problémy.
A právě čas a energie, které jim věnovala, se staly jablkem sváru mezi ní a manželem: „Můj muž nedokázal akceptovat fakt, že na něj nemám tolik času co dřív. Často mi to vyčítal.“ Aby zabránila rozvodu, rozhodla se nakonec Sandy svého snu vzdát.
Ego, moc a peníze
Manželky a/nebo matky, které budují úspěšnou kariéru, se stávají terčem kritiky svých partnerů. Ti se totiž obávají toho, že dojde k narušení rovnováhy, která je pro ně tak pohodlná. Pascal Lardellier, specialista na vztahové poradenství a autor knihy S’aimer à l’ère des masques et des écrans (Láska ve věku masek a obrazovek), říká: „Vzhledem k tomu, že žena byla vždy odsouvána do pozadí, tak to, že dnes může pracovat a zastávat vysoce postavené pozice, najednou metaforicky převrací vzhůru nohama zavedené pořádky.“
Muž, jenž byl odjakživa držitelem „symbolické i společenské převahy, má problém akceptovat ženské úspěchy v oborech, které byly dříve vyhrazeny pouze jemu“, vysvětluje Lardellier.
Abychom lépe pochopili, kam až tato problematika sahá, připomeňme si, že ačkoliv ženy vždy pracovaly, na plat začaly mít nárok až na konci druhé světové války. Byla to velká změna jak pro ně, tak i pro muže, kteří se od té doby museli se ženami začít dělit o peníze, moc, ale i domácí práce a s tím se pojící starý dobrý stres. Tato „mini“ revoluce, synonymum pro emancipaci a osamostatnění, otevřela ženám dveře k vyššímu postavení a k pozicím dříve vyhrazeným jen mužům… V Emmině případě vyvolával rychlý kariérní rozvoj a dosažení mocného postavení u partnera „buď žárlivost, agresivitu nebo sklony k manipulaci“. V takových situacích hovoří Pascal Lardellier o tzv. toxickém patriarchátu.
Zvyšující se samostatnost, hlavně v případě žen s vysokým společenským i odborným postavením, může některé muže děsit. Frustrace, závist, dokonce pocit „symbolického okradení“, jak říká Pascal Lardellier, to vše se může objevit.
A nezapomínejme na další důležitou věc, že s větší mocí přicházejí také větší peníze. Kathleen Tamisierová, socioložka, lektorka, konzultantka a autorka knihy La Famille en révolution. Sexe, amours et déceptions (Rodinná revoluce. Sex, láska a zklamání) se stejně jako Pascal Lardellier odvolává na kapitál podle teorie sociologa Pierra Bourdieua. „Kromě finančního kapitálu máme také kapitál symbolický. Znovu se zde vracíme k myšlence síly, postavení, prestiže a moci,” říká. Tamisierová se domnívá, že muž, jehož žena vydělává víc než on, musí mít „velmi rovnoprávně založeného ducha“. Což zjevně nebyl případ Emmina exmanžela: „Věděl, že vydělávám víc než on, a nemohl to skousnout.“
Ale mezi ženami, kterým se podařilo dosáhnout finanční nezávislosti (s či bez morální podpory jejich druhé polovičky), najdeme i takové, jimž peněžní nezávislost rozchod nezpůsobila, ale naopak umožnila! Je totiž jednodušší sebrat odvahu a odejít, když vyděláváte dost na to, abyste se uživili sami…
Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.
Další inspirace: Společenský přesah & decision makers
Německo otestovalo čtyřdenní pracovní týden: „Bylo to těžké, ale zvládli jsme to.“
Testování čtyřdenního pracovního týdne podstupuje řada evropských zemí. Jak se mu aktuálně daří v Německu?
20. 11. 2024
Sexismus na pracovišti. Patriarchát neustoupí, dokud se muži nezmění
Nerovnost mužů a žen tvoří problém, který dnes (nejen) v Evropě společnosti aktivně řeší. Co však můžou sami muži dělat, aby nastala změna?
25. 4. 2024
Proč potřebujeme (konečně) delegovat emoční práci
„Sylvie, to, že máš vagínu, neznamená, že ses k takové práci narodila.“ Autorka Regina Larková vysvětluje, proč je tak potřeba delegovat emoční práci.
31. 1. 2024
EU podporuje transparentnost platů: Co nás podle nové směrnice čeká?
A jsme na transparentnost v odměňování už připraveni?
08. 12. 2023
Zavedli čtyřdenní pracovní týden: A takhle to dopadlo
O čtyřdenním pracovním týdnu dnes mluví kde kdo. Jaké jsou ale zkušenosti těch, kteří ho ve firmě skutečně zavedli?
23. 10. 2023
Uvnitř džungle: HR newsletter
Studie, události, odborné analýzy, řešení... Každé dva týdny ve vaší poštovní schránce.
Jste hrdí na vaši firemní kulturu?
Poskytněte jí viditelnost, kterou si zaslouží.
Zjistěte více o tom, jak propagovat firemní kulturu.