Zakázané otázky: Na co se vás při pohovoru nesmějí ptát?

30. 5. 2023

3 min.

Zakázané otázky: Na co se vás při pohovoru nesmějí ptát?
autor
Markéta Mazačová

Markeťačka, copywriterka, novinářka, historička, matka a čtenářka. Blízká jsou jí zejména sociální témata a otázka postavení žen na trhu práce i ve společnosti.

Všichni jsme si mysleli, že už jsou dávno pryč, ale vrací se jako bumerang. Nevhodné otázky na pohovorech. Ukolébáni vírou v profesionalitu personalistů nás takové otázky dokážou často odzbrojit a taky rozházet. Jak na ně reagovat, a které otázky vlastně spadají do kategorie zakázané? Pojďme se podívat na to, na co se vás kdokoli, kdo s vámi vede pohovor, nesmí nikdy zeptat.

Jak chrání české právo uchazeče v přijímacím řízení?

Odborová právnička Šárka Homfray míní, že nijak zvlášť. Zatímco zákon o státní službě upravuje výběrové řízení velmi podrobně, zákoník práce, který se týká většiny z nás, jen velmi vágně. „V zákoníku práce se dočtete, že zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob, jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Na jiném místě zákoníku práce se pak stanoví, že ani v době po přijetí do práce nesmí zaměstnavatel vyžadovat od zaměstnance nebo zaměstnankyně informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a základním pracovněprávním vztahem,“ vysvětluje Homfray.

Co to znamená v překladu z právničiny? Zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace o:

  • těhotenství,
  • rodinných a majetkových poměrech,
  • sexuální orientaci,
  • původu,
  • členství v odborové organizaci,
  • členství v politických stranách nebo hnutích,
  • příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti,
  • trestněprávní bezúhonnosti.

„Výjimky mohou nastat u údajů o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech a trestněprávní bezúhonnosti. Tady může být dán věcný nebo právní důvod. I tady ale musí zaměstnavatel k vyžadování informací přistupovat obezřetně a přiměřeně situaci,“ dodává Homfray.

Opravdu se to ještě děje?

Je možné, že za sebou máte množství rozhovorů a nikdy jste se s žádnou nelegální otázkou nesetkali. Gratulujeme! Buď máte štěstí, nebo jste muž. Mezi nejožehavější témata neetických otázek totiž patří mateřství. Kamkoli do diskuzí s otázkou napíšete, sdílejí negativní zážitky hlavně ženy. „Když je vám kolem třiceti a ve vašem CV nic nenasvědčuje tomu, že už dítě máte, tak mám dojem, že to personalisty zajímá, i když se nezeptají přímo,“ popisuje Hanka (32), která pracuje jako projektová manažerka. „Otázky na plány do budoucna, nenápadné narážky, jestli se svým koníčkům věnuji sama, a podobně. Většinou to zvládnu přejít, někdy je to prostě jen trapné. Mám dojem, že personalisté vědí, že to není OK, ale považují za užitečné, když z vás něco takového v přátelském hovoru nenápadně vytáhnou,“ dodává zkušenost, když loni měnila zaměstnání a obcházela pohovory.

Kateřina (28) hledala místo před dvěma lety a obešla opravdu hodně pohovorů. Chtěla po korporátním prostředí změnu, tak vyrážela i do menších a rodinných firem. „Vidím poměrně velký rozdíl mezi tím, když má firma personalistu, nebo někoho, kdo dělá HR, a když si nadřízený vede pohovory sám,“ sdílí svůj postřeh. „U personalistů jsem se prakticky nesetkala s přehmatem, u šéfů, kteří vedou pohovory sami, v jednom kuse. Asi nejoblíbenější otázka byla, zda jsem vdaná, a z nějakého důvodu taky to, jestli mám hypotéku na bydlení,“ pozastavuje se Katka.

Nejčastější nevhodné otázky se týkají asi opravdu plánování rodiny, hlídání v případě nemoci dítěte, ale objevují se i otázky na stav, na příčiny rozvodu, oblibu nošení podpatků a podobně. Šárka Homfray připomíná, že například ani otázky na plánovaný odchod do důchodu nejsou v pořádku.

Možná máte pocit, že některé odpovědi chce zaměstnavatel slyšet vcelku oprávněně. Mají přece zásadní vliv na to, jak bude vaše spolupráce dlouhodobě fungovat. „Uvědomme si, že otázky, o kterých se tu bavíme, souvisejí úzce s rizikem diskriminace. Jejich základním problémem pak je to, že nás mohou diskvalifikovat ještě předtím, než budeme mít šanci ukázat, jak by nám daná práce šla, a to z důvodů, které náš výkon vůbec nemusejí nijak negativně ovlivnit,“ vysvětluje Homfray.

Pocit, že musíme správně odpovědět?

Řada uchazečů přichází na pohovory nervózní. Jak rychle a dobře zareagovat, když nevhodná otázka zazní?

  • Zahrajte to do autu, změňte téma. Zkuste se vrátit třeba k tomu, o čem jste se bavili před chvílí. Pokud není ten, kdo dotaz položil, úplný pařez, pochopí to.
  • Zdvořile odmítněte odpovědět. Pokud bude dotaz zvlášť nevhodný, můžete odmítnout i nezdvořile, ale pak je pravděpodobné, že tuhle práci asi nezískáte.
  • Reagujte protiotázkou. To je možnost, jak odmítnout odpovědět, ale dát zaměstnavateli šanci svou nevhodnou otázku obhájit, vysvětlit, nebo vzít zpět. Myslíme tím něco jako: Jak tato otázka souvisí s mou kvalifikací, s výkonem práce?
  • Odpovězte. Nemusíte podle nejlepšího vědomí ani svědomí. Pokud vám ale odpovědět nevadí, prostě odpovězte.

Univerzální rada neexistuje. „Hodně záleží na kontextu, na situaci uchazeče, na jeho vyjednávací síle i na typu té otázky. Rozhodně bych si ale důkladně zvážila v závislosti na vyznění celého výběrového řízení a pohovoru, zda stojím o práci u zaměstnavatele, který možná nezná dobře právní úpravu nebo zde hrozí riziko diskriminace,“ předkládá Homfray poměrně zásadní argument.

Opravdu chceme v takové firmě pracovat?

Zkusme se nad tím, co navrhuje Šárka Homfray, zamyslet. Opravdu chceme pracovat ve firmě, kde se nás na toto ptají? Kde je výhledové přání založit rodinu kariérní stopkou? „Takové úvahy dle mého názoru souvisejí zejména s individuálním nastavením, s chápáním etiky, slušnosti a ohleduplnosti – škodlivé společenské stereotypy, mezi které patří i diskriminační předsudky, se udržují i tím, že jim podléháme,“ komentuje Homfray.

Samozřejmě je i možnost postavit se k tomu zcela opačně a snažit se situaci vytěžit ve svůj prospěch. A to nejen tím, že na nevhodnou otázku odpovíme s vědomím, že říkáme to, co chce zaměstnavatel slyšet, ale i proaktivně takové informace sdělovat. „Těžit z takové situace může být neohleduplné vůči jiným, kteří v daném ohledu nemají tak silnou pozici. Zároveň ale mějme na paměti, že uchazeč nebo uchazečka není nikdy tou silnější stranou, tou je vždy zaměstnavatel,“ uzavírá Homfray.

To, že takové otázky nečekáte, neznamená, že nepřijdou. Zkuste se předem zamyslet, jak byste se k nim postavili. Alespoň se vám nestane, že odpovíte i na věci, za které si budete později nadávat. Pokud vás téma zajímá, pro další tipy a paragrafy tudy.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa