Expertka radí: Paměť musíme trénovat pravidelně, klidně i v práci

Jak udržitelně zařadit trénink paměti do každodenní pracovní rutiny? To nám v dnešním článku poradí expertka na trénink paměti.

Mozek jako sval

Mozek, a konkrétně jeho část zodpovědná za paměť, funguje do určité míry jako sval.

„Trénovaná paměť je pružnější a operativnější paměť. Pokud bude náš mozek zvyklý na pravidelný ,zápřah‘ a neustálé učení se novým věcem (informacím), nové poznatky snáze vstřebá, roztřídí a zapamatuje si,“ říká Veronika Nešporová, expertka na paměťová cvičení, která bude v blízké době na toto téma vydávat již druhou knihu ze série Mozkocvična.

Ukazuje se, že pokud paměť aktivně cvičíme a využíváme, můžeme navýšit její kapacitu. Studie a neurologické výzkumy ukázaly, že londýnští taxikáři, kteří si musejí kvůli složení obávané licenční zkoušky s názvem „The Knowledge” do detailu zapamatovat londýnský labyrint sestávající z 25 tisíc ulic, mají oproti průměrné populaci zvětšený hipokampus – tedy část mozku zodpovědnou právě za krátkodobou paměť.

Líná paměť coby civilizační choroba

Bohužel, naše paměťové schopnosti mohou i zakrnět. S pravidelným tréninkem paměti podle Veroniky Nešporové lidé často přestávají ve chvíli, kdy dokončují školní docházku a končí se studiem.

„U dětí je trénování a posilování paměti na denním pořádku – takřka každý den vám přijde ze školy domů dítě s novou informací, kterou se právě naučilo/dozvědělo,“ říká Veronika Nešporová.

Později, když nás už nikdo nenutí si nic pamatovat, často trénink paměti zanedbáváme. S přibývajícím věkem, kdy se navíc naše schopnost si věci pamatovat přirozeně zhoršuje, nás tak často okolí čím dál tím méně nutí k tomu, abychom si věci pamatovali a abychom své krátkodobé i dlouhodobé vzpomínky aktivně používali. Moderní technologie, v čele s internetem, GPS navigací, notifikacemi a kalendáři, nám sice umožňují zvyšovat efektivitu práce, ale naše paměťové dovednosti trpí.

„Kdo z nás si dnes pamatuje víc než čtyři telefonní čísla? A to myslím ty základní tři na hasiče, policii a záchrannou službu. To čtvrté bývá zpravidla naše. Poznámky z porady, které jsme nosívali v hlavě, abychom je následně mohli probrat s kolegy, rychlostí blesku sepisujeme do poznámkového bloku našeho tabletu, abychom konečný zápis rozeslali e-mailem po celé firmě s tím důležitým tlačítkem ,potvrdit přečtení‘, jako by v té zasedací místnost snad fyzicky před hodinou nikdo neseděl.“

Když se naše paměť nestimuluje novými, neotřelými úkoly, zakrňuje. Trpí naše kognitivní dovednosti i logické uvažování.

Navíc platí, že zakrnělé paměťové dovednosti mohou také zhoršit průběh Alzheimerovy choroby. I když tréninkem paměti nelze nástupu této nemoci vyloženě zabránit, lze jím postup nemoci zpomalit a získat i několik let aktivnějšího života navíc.

Nemluvě o tom, že kapacitu své hlavy a schopnost učit se novým věcem dost pravděpodobně využijete pro další posun v kariéře – s tempem změn současného světa jde totiž o jednu z nejžádanějších skills.

Jak pravidelně trénovat paměť – a to i v každodenním pracovním shonu

Trénovat paměť by měl ideálně každý. Ne vždy je ale snadné takový trénink začlenit do každodenního shonu. Proto se pojďme podívat na několik jednoduchých paměťových cvičení, která můžete v různých obměnách snadno provádět i v práci.

Cvičení první: Naučte se služební telefonní čísla kolegů

Pracovní prostředí vám dává spoustu příležitostí k trénování paměti. Jako tréninkový materiál vám tak mohou posloužit například koncovky pevných linek jednotlivých oddělení nebo konkrétních kolegů ve vaší firmě. Nebo i celá telefonní čísla.

Můžete si třeba dát předsevzetí, že po dobu jednoho týdne se každý pracovní den naučíte telefonní číslo jednoho vašeho kolegy. A na konci týdne tak budete nazpaměť znát čísla pěti spolupracovníků, se kterými si voláte nejčastěji.

A jak si čísla nejlépe zapamatovat?

„Na zapamatování čísel mi vždy pomáhá naprosto jednoduchá mnemotechnická pomůcka. Stačí, když si pod číslem představíte něco konkrétního, co je vám blízké, nebo naopak vymyslíte naprosto bláznivý příběh, který si ovšem dobře zapamatujete a jiným pravděpodobně nebude dávat smysl. Kupříkladu číslo na svoji novou kolegyni jsem se učila následovně: 788 trpaslíků bydlelo ve 12 domcích, kde bylo 34 okýnek a 65 dveří,“ radí Veronika Nešporová.

Cvičení druhé: Zapamatujte si denní menu vaší oblíbené restaurace na týden dopředu

Další věcí, kterou můžete v práci využít pro trénování paměti, může být třeba denní menu restaurace, kam chodíte na oběd. Snažte se naučit nazpaměť všechny položky, které na obědovém menu jsou, a to podle náročnosti buď na daný den, nebo klidně na celý týden.

K naučení seznamů výborně poslouží mnemotechnická pomůcka nazývaná „paměťový palác” neboli „metoda loci“. Při ní si v hlavě postupně procházíte nějaký vám známý prostor a do jednotlivých míst si vizuálně dosazujete položky seznamu, který si chcete zapamatovat.

„Představte si, že vcházíte k vám domů – chodba je pondělí. Uprostřed chodby leží svíčková s knedlíky, a abyste se dostali do místnosti za chodbou, musíte svíčkovou překročit, čímž si ji vštípíte do hlavy. Následuje úterý, tedy koupelna. Na sprše se houpe klobása obalená hrachovou kaší. A tak pokračujete dál,“ vysvětluje Veronika Nešporová princip paměťového paláce.

Cvičení třetí: Cvičte paměť už po cestě do práce

Dobrým způsobem, jak udržet svou mysl ve střehu, je vystoupit z každodenní rutiny. Pokud tedy jezdíte ráno do práce tramvají, zkuste si občas zvolit jinou než běžnou trasu. Místo přímého spoje si vyberte náročnější cestu s přestupem a zapamatujte si, kde a v kolik hodin máte přestoupit.

„Neobvyklou trasu můžete využít také k tomu, abyste si zapamatovali názvy zastávek, přes které jedete,“ dodává Veronika Nešporová. „V duchu si je také můžete řadit podle abecedy, podle počtu písmen u jednotlivých názvů. Můžete si zkusit zapamatovat obličeje osob, které s vámi sdíleli vagon a v kanceláři si je mimoděk zopakovat – vybavit. To stejné můžete zrealizovat ještě večer doma. (Lze využít i na názvy jednotlivých zastávek.) Pokud byste šli ještě o level výš, můžete si ,škatulkovat‘ spolucestující podle toho, kdo měl kalhoty, šaty, bundu, krátké vlasy, dlouhé vlasy, čepici, kolik lidí celkem jelo a jakého mohli být věku.“

Cvičení čtvrté: Učte se nazpaměť pracovní procesy a postupy ve vaší firmě

Ve vaší práci jistě používáte řadu různých procesů a postupů, z nichž ne všechny je nutné si pamatovat nazpaměť. Například přesná data, ve kterých mají být hotové jednotlivé milníky nadcházejícího projektu, asi budete mít zapsané v nějakém plánovacím programu nebo kalendáři. Nic vám ale nebrání v tom si tato data a názvy milníků zapamatovat. Zpaměti se také můžete třeba naučit jména všech zástupců klienta, se kterými pracujete na nějakém projektu.

A jaké techniky můžete v takovém případě použít? Kromě výše zmíněných metod si můžete jména, data a názvy dávat do vět nebo si z nich vytvářet zkratky. Také můžete využít asociaci – když si například chcete zapamatovat, že někdo se jmenuje Zdeněk, a zároveň má dotyčný zrzavé vlasy, můžete si zapamatovat slovní spojení „zrzavý Zdeněk“.

Nedovolte technologiím, aby vám dovolily zlenivět

Co se týče trénování paměti, fantazii se meze nekladou. Když se budete na trénink paměti cíleně zaměřovat, brzy se zlepší i vaše schopnost vymýšlet nové způsoby tréninku a nová cvičení.

I když se v dnešním shonu zdá téměř nemožné našroubovat do své denní rutiny další mentální cvičení navíc, trénink paměti je skutečně výhodnou investicí vaší energie.

„Dnešní doba na nás má vysoké nároky. Musíme toho hodně vědět, hodně zvládnout, hodně vydržet a hodně předat. Stejnou měrou, jako nám moderní technologie dávají, nám také berou. Chtějí nám ulehčit, urychlit, zefektivnit práci, myšlení, rozhodování. A tím nás možná zároveň zbavují odpovědnosti za vlastní uvažování,“ říká Veronika Nešporová.

A je jen na nás, abychom své vlastní paměti a mysli nedovolili zlenivět.

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.