5 work-life balanc tipů, které bychom se měli naučit od Dánů

Dánsko už celá léta vede žebříček nejšťastnějších národů podle mnoha mezinárodních průzkumů, jako je například World Happiness Report. Kromě toho dánští zaměstnanci zjevně patří k těm nejproduktivnějším pracovníkům na světě. Zdá se, že předcházející rok poznamenaný pandemií dal dánskému receptu na štěstí pouze za pravdu. V porovnání se zbytkem Evropy Dánsko zaznamenalo daleko menší pokles HDP. Jak se Dánové vyrovnávají s aktuální náročnou dobou a co se od nich můžeme naučit?

Home office byl v Dánsku masivně využíván už před začátkem krize, takže přechod na práci z domova nebyl tak drastický jako například v Česku. Zaprvé na něj byli Dánové zvyklí, zadruhé je home office v souladu s mnoha aspekty dánské pracovní kultury. Čím se vyznačuje dánská pracovní kultura? Pár příkladů za všechny: velká pracovní autonomie, rovnocennost mužů a žen na poli práce, zapojení otců do péče o děti, dokonalá rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, minimální lpění na postavení ve firemní hierarchii nebo také převládající důvěra mezi dánskými kolegy (včetně vedoucích pracovníků).

Dánsko je v mnoha ohledech světovou jedničkou, co se týče kvality života v práci a prevence psychosociálních rizik. Proto byly dopady koronavirové krize na aktivní a kvalitní pracovní život v Dánsku menší než kdekoliv jinde na světě. Dánský model je velmi průkopnický a každé firmě může pouze prospět, vezme-li si z něj do budoucna alespoň částečně příklad.

5 věcí, které nás mohou Dánové naučit

1. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je svatá

Hlavním důvodem, proč jsou Dánové nejproduktivnější pracovníci na světě, jsou krátké pracovní dny. Ve čtyři odpoledne mají totiž v Dánsku všichni padla, i ti ve vysokých funkcích. A pracovat se tam opravdu nezačíná v 7 hodin ráno (samozřejmě až na výjimky). Běžný je nástup spíš na devátou. Na Severu se brzy stmívá, takže je potřeba trochu si užít sluníčka.

V každém případě ale budete v Dánsku klasické „píchačky“ hledat marně. Pracovní doba zaměstnanců se tu totiž nekontroluje. Dánská mentalita funguje trochu obráceně, než jak jsme zvyklí třeba v Česku: když vás totiž v Dánsku nachytají v práci po čtvrté hodině, bude to vypadat, že pracujete neefektivně a neumíte si zorganizovat čas. Jaká ostuda. Dánsko není zemí pracovní doby „od nevidím do nevidím“. V kanceláři ani na home office Dány nikdo nekontroluje a na přesčasy se pohlíží spíše s nelibostí.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je nesmírně důležitá, a proto chtějí i vedoucí pracovníci jít příkladem a snaží se předcházet syndromu vyhoření. Chodí například z práce ještě dřív než ostatní, aby se mohli věnovat nějakému sportu. Je běžné, že se nadřízení s podřízenými pravidelně scházejí, aby si promluvili o jejich spokojenosti v práci („nebylo toho na tebe v poslední době moc? Je všechno v pořádku?“).

2. Spokojenost v práci je možná díky realistickému pohledu na věc

Už celá léta se hovoří o tom, jak je dánský fenomén hygge možná tím pravým receptem na štěstí. Je to skandinávský životní styl, díky kterému jsou seveřané pozitivní i během dlouhých zimních měsíců, protože se v klidu zabalí do měkoučké deky, vezmou si teplé ponožky a zapálí si vonnou svíčku. Ale hygge není jen o interiérovém designu, tato filozofie má daleko širší uplatnění, zejména v práci.

Výraz hygge byl odvozen od středověkého slovesa „myslet“ a svůj stávající význam získal během 19. století, v době, kdy dánské království přišlo o velkou část svého území – ve prospěch Švédska, Rakouska i Pruska. Tehdy se „začali Dánové identifikovat s malou rozlohou,“ vysvětluje Louisa Thomsen Britsová ve své knize Hygge: Tajemství spokojeného života. A s tím souvisí i dnešní význam slova hygge.

Dnes si pod pojmem hygge představíme schopnost spokojit se s málem, brát život tak, jak je, zachovat si realistický pohled na věc. Jak říká Meik Wiking, ředitel kodaňského Institutu pro výzkum štěstí, jedná se o „strategii přežití“. V praxi to pro pracovní život znamená dvě věci:

• Vytvoření firemní kultury, jejímž cílem je emoční bezpečí pro všechny a díky které, jak říká Wiking, se může rozvíjet „pocit bezpečí, ochrany před zbytkem světa, pocit, že můžeme nechat opatrnost stranou“, jinými slovy, vytvoření místa, kde můžeme být sami sebou. Dalo by se také říct, že se jedná o inkluzivní kulturu, ve které mají všichni stejnou příležitost dostat ze sebe to nejlepší.
• Realističtější stanovování cílů. Vysoké cíle jsou možná znamením velké ambicióznosti, ale také jsou důvodem nespokojenosti pracovníků, protože čím vyšší cíl, tím menší šance jej dosáhnout (a tedy naopak větší šance, že si člověk bude připadat neschopný). Když se podíváte na rovnici: štěstí = realita - očekávání, pochopíte, že nejlepší způsob, jak dosáhnout štěstí, je snížit nároky (hlavně v situacích, kdy nemůžete s realitou nic dělat, protože se nedá změnit jako mávnutím kouzelnou hůlkou!).

3. Zaměstnanci jsou vybízeni k tomu, aby v sobě probudili řemeslného ducha

Řemeslo nemusí být jen (více či méně) manuální nebo umělecká práce, řemeslo je především pracovní filozofie, vystavěná na hodnotách, jako je samostatnost, odpovědnost, know-how, předávání znalostí a kreativita. A právě tyhle hodnoty jsou pro organizaci práce v Dánsku klíčové. Projevuje se to hlavně v „self-managementu“ neboli sebeřízení, což je pojem, který rezonuje s čím dál více lidmi. Tento koncept je založený na stírání rozdílů mezi nadřízenými a podřízenými a na schopnosti kolektivního zapojení do řízení života podniku.

Důvěra je základ. To platí už od školy a následně i v práci. Dánům je dopřávána daleko větší pracovní autonomie než kdekoli jinde. Důležitější jsou výsledky (realistické) než termíny (viz lekce č. 1). Takže zaměstnání nezaměstnání, v Dánsku je na vás, jakým způsobem dosáhnete cílů, které jste si s největší pravděpodobností sami stanovili. Tak vypadá řemeslná práce.

Dánská firemní struktura navíc není tak hierarchická, ale spíš rovnostářská, jak vysvětluje Erin Meyerová ve své knize The Culture Map. O této knize již vyšel zajímavý článek, kde se mimo jiné uvádí:
„V zemích, kde převládá rovnostářský přístup, jako je Dánsko, Švédsko nebo Nizozemsko, je hierarchická vzdálenost mezi vedoucím a jeho podřízenými minimální. Často hrají zprostředkovatelskou úlohu. Hierarchická struktura je malá a komunikace se nemusí nutně řídit hierarchickými postupy. Zaměstnanci mohou volně komunikovat s č. 3, aniž by museli dávat do kopie č. 1 a č. 2!“

V prostředí, kde je větší rovnost mezi zaměstnanci a hierarchie není tak jasně rozčleněná, je mnohem snazší pracovat z domova. Vedoucí pracovníci nemají důvod, aby brali home office jako „ztrátu“ svého vysokého postavení a výhod, které z něj plynou, jako tomu někdy bývá v kulturách, kde se na hierarchii dbá (jako třeba v Česku). Takže home office a spokojenost jdou v Dánsku ruku v ruce.

4. Doma nebo v práci, ergonomie je priorita

Lidé mají někdy tendenci posuzovat kvalitu života v práci podle toho, jak vypadá pracoviště a jeho vybavení. To je samozřejmě povrchní, protože bez autonomie a důvěry se budete cítit nespokojení a vyčlenění i v té nejkrásnější kanceláři na světě. K čemu je vám polohovací křeslo, když nemá vaše práce smysl! Je příliš jednoduché posuzovat pracovní prostředí jen podle materiálního vybavení.

Přes to všechno je nicméně nesporné, že ergonomie je pro pohodlnou práci klíčová. A na ergonomii jsou Dánové opravdoví machři. Jejich kanceláře bývají vybaveny tím nejlepším nábytkem, který je nejen ergonomický, ale také dobře vypadá („forma vždy následuje funkci”). Často v nich najdeme polohovací stoly pro práci vestoje, díky nimž mají zaměstnanci v práci víc pohybu. Také tam mají dlouhou tradici tzv. „aktivní porady” (probíhající např. za chůze).

Všeobecná pracovní flexibilita a autonomie logicky vedly k tomu, že práce na dálku a elektronická komunikace byly v Dánsku na denním pořádku dávno před pandemií. Z toho důvodu mají Dánové obecně lepší vybavení domácích kanceláří než každý druhý Evropan, a to i proto, že při zařizování domovů hraje velkou roli filozofie hygge. Dánské firmy částečně hradí svým zaměstnancům nezbytné investice do vytváření vhodného pracovního prostředí v teple domova.

A konečně, je to také dobře fungující a pohodlná dopravní infrastruktura, jedna z nejlepších na celém světě (cyklostezky, příjemné metro, dobré silnice), co pomáhá při dnešním neobvyklém uspořádání práce (a přechody mezi kanceláří, domovem, coworkingovými prostorami, kavárnami…). Kromě toho, elektronická řešení jsou v Dánsku na vysoké úrovni (tudíž může práce probíhat také přes cloud).

• Přečtěte si: Jak zaměstnancům zpříjemnit práci z domova?

5. Bez rovnosti mužů a žen nedosáhnete vysoké kvality pracovního života!

Pandemie jasně poukázala na fakt, že země s největší nerovností mezi muži a ženami byly krizí zasaženy nejvíce. V těch stejných zemích byly také největší problémy s přechodem na home office. Je těžší pracovat z domova, když nemáte svůj vlastní pokoj, zato ale máte na starost prakticky veškeré domácí práce, a proto své pracovní povinnosti plníte na rohu kuchyňského stolu, v čase, který vám zbude mezi vařením a starostmi o děti.

Ani v Dánsku není absolutní rovnost mezi muži a ženami, ani zdaleka ne, ale existuje jen málo zemí, které by na tom byly lépe. Malene Rydahlová, autorka knihy Šťastný jako Dán, říká: „Dán není o nic méně mužný jen proto, že jde děti vyzvednout ze školy, nebo proto, že jde na mateřskou. Tahle rovnost mezi pohlavími přispívá k větší inkluzi, spokojenosti a produktivitě v práci.“

Možná vás překvapí, že to, co je třeba v Česku považováno za neobvyklé až „feministické“ (jako třeba když jde muž na mateřskou), je v Dánsku bráno jako naprosto normální. Paradoxně byste v Dánsku našli jen málo lidí, kteří by se hlásili k feminismu. S feminismem je to v Dánsku stejné jako se spokojeností v práci: Dánové je raději praktikují každý den, než aby o nich jen zdlouhavě mluvili.

Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.