Nejschopnější neznamená nejúspěšnější. Co je to Dunning-Krugerův efekt?

Může za to citronová šťáva

Příběh začal v Pittsburghu roku 1995, kdy se jistý McArthur Wheeler rozhodl vykrást dvě banky, aniž by si předtím zahalil obličej. Přestože ho záhy zatkli, o dokonalosti své metody byl stoprocentně přesvědčen; potřel si obličej citronovou šťávou v domnění, že to zafunguje podobně jako neviditelný inkoust a jeho obličej bude pro kamery nedetekovatelný. Psychologové David Dunning a Justin Kruger byli příběhem chlápka přesvědčeného o své pravdě natolik fascinováni, že se rozhodli přijít na kloub tomu, jak někdo, kdo se chová tak hloupě, může zároveň oplývat takovým sebevědomím.

Začali tím, že provedli průzkum se skupinou studentů, v němž je požádali, aby se ohodnotili ve třech oblastech: humor, gramatika a logické uvažování. Pak tato ohodnocení porovnali s výsledky objektivního testu jejich schopností. Výsledky hovořily jasně: nejnadanější jedinci měli tendenci se podceňovat, zatímco ti méně kompetentní se přeceňovali. Proč mají ti nejneschopnější nejvyšší sebevědomí?

Neznalost a nevědomost

Podle Dunninga a Krugera je odpověď jednoduchá. Čím méně toho člověk ví, tím méně je také schopen rozpoznat svou nevědomost. Pokud o daném tématu nic nevíme, jak můžeme vědět, kolik se toho musíme ještě naučit? Naopak ten, kdo se v dané problematice orientuje, má jasnější představu o tom, kolik toho potřebuje obsáhnout, aby se stal odborníkem.

Stručně řečeno, nekompetentní lidé postrádají rozlišovací schopnosti pro to, aby si uvědomili vlastní nekompetentnost. Nejenže se sami přeceňují, ale navíc nedokážou ocenit schopnosti ostatních.

„Jedinci, kterým chybí znalosti a dostatek zdravého úsudku, si tato fakta často neuvědomují. Příčinou je nedostatek meta-kognitivních schopností. Jinými slovy, neschopnost, kvůli které dělají špatná rozhodnutí, je tatáž neschopnost, jež jim znemožňuje reálně posoudit vlastní dovednosti i dovednosti ostatních,“ tvrdí Dunning a Kruger.

Závažné důsledky pro firmy

V pracovním světě může tento jev vést až k neuvěřitelným situacím, jak dokazuje příběh event manažerky Julie: „Když k nám do firmy nastoupil nový šéf, všichni v něm viděli spasitele. Sršelo z něj sebevědomí, byl skoro až arogantní a uměl si prosadit svou. Po pár týdnech jeho působení u nás vyšlo najevo, že ještě nikdy samostatně neorganizoval žádnou akci. Neuvěřitelné!“

Jestliže se takové kognitivní zkreslení včas nerozpozná, může vést k nespravedlnostem, jako jsou nezasloužená povýšení, neopodstatněné zvýšení platu nebo špatná teamová práce…

Proč se to děje? Protože často zaměňujeme sebedůvěru za schopnosti. Aspoň takhle to vysvětluje psycholog práce Tomas Chamorro-Premuzi v článku na webu Harvard Business Review. Tvrdí, že lidi, kteří působí sebejistě, ostatní vnímají jako schopné, a proto ve firmách působí na klíčových pozicích.

Potvrzuje to i nedávná studie melbournské univerzity, z níž plyne, že osoby s vysokým sebevědomím dostávají za svou práci vyšší finanční ohodnocení a dočkají se povýšení dříve než ostatní. Manažer nebo náborář tedy dá spíše přednost někomu, kdo více než schopnostmi oplývá sebevědomím, což mu zároveň usnadní hierarchický postup, zatímco kvalitní kandidát s plachým vystupováním bude pravděpodobně upozaděn.

Jak pracovat s lidmi, kteří se přeceňují

Spolupráce s lidmi, kteří mají příliš vysoké sebevědomí, je poměrně složitá. Ostatní mohou vnímat jejich povýšení jako nespravedlivý a neopodstatněný krok, navíc přehnaně sebevědomé osoby často ztěžují teamovou práci tím, že odmítají zpochybňovat své nápady a tvrdohlavě si jdou za svým, i když jsou na mylné cestě.

Existují dva způsoby, jak k situaci přistoupit, aniž byste dotyčného kolegu museli umlčet roubíkem.

• Za prvé, konfrontujte člověka, u něhož se projevuje Dunning-Krugerův efekt, s jeho vlastním chybným uvažováním. Je přesvědčený, že se nemýlí? Dokažte mu, na základě konkrétních příkladů a faktů, v čem je jeho pohled na věc mylný.
• Za druhé, ukažte mu, proč by jiná cesta mohla být lepší. V rozhovoru pro Forbes profesor Dunning vysvětluje, proč někteří lidé neplní svěřené úkoly dostatečně dobře. Důvod je prostý, jednoduše si neuvědomují, že existuje prostor pro zlepšení. Takže jestli si myslíte, že se na rozdíl od svého kolegy dostatečně orientujete ve svém oboru, je to na vás, ujměte se ho a postrčte správným směrem. Můžete se třeba během polední pauzy zmínit o přednášce, kterou jste nedávno navštívili, nebo pokud jste jeho manažer, nabídněte mu školení.

Jak nepřeceňovat sami sebe

Naučit se řídit lidi, kteří mají příliš vysoké sebevědomí, je užitečné, ale jak si můžete být jisti, že se vy sami nevidíte schopnější, než ve skutečnosti jste? Co dělat, abyste se vyhnuli začarovanému kruhu Dunning-Krugerova efektu? Neustále na sobě pracujte, choďte na přednášky, čtěte knihy o tématech, která neznáte, a mluvte s rozličnými lidmi, kteří vykonávají zcela odlišnou práci než vy.

Pokud chodíte na pohovory, dávejte si pozor na to, abyste se nepřeceňovali. Uvědomte si své slabiny a dejte najevo, že se chcete učit.

Zároveň se ale nepodceňujte. Tak jako je důležité znát své slabiny, stejně důležité je být si plně vědom svých schopností a nebát se prosadit to, co si myslíte, pokud víte, že vaše úvaha je správná a logická.

Foto: Welcome to the Jungle
Překlad: Iva Kubíčková
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.