Jak bude svět vypadat v roce 2030: 4 profese, které zatím neexistují

Isabelle Rouhanová se ve své nové knize Les Métiers du Futur (Profese budoucnosti) snaží nahlédnout do 30. let tohoto století. Domnívá se, že 85 % profesí, které budou v roce 2030 běžné, dnes ještě neexistuje. Ve snaze předpovědět, jak bude v budoucnu vypadat trh práce, nám představuje nová zaměstnání, která se objeví někdy v průběhu příští dekády. Autorka poukazuje na to, že naše společnost prochází podstatnými změnami, technologie se neustále vyvíjejí a naše spotřební návyky a životní styl se tomu přizpůsobují. Proto některá řemesla mizí a řada nových se s největší pravděpodobností během příštích let objeví. Tak se pojďme podívat do roku 2030, abychom získali lepší obrázek…

1. Neurověda a neuromanažeři

Lidský mozek je tvořen přibližně 100 miliardami neuronů a výzkum v oblasti neurovědy se snaží odhalit veškerá jeho tajemství.

Jednou z nejzajímavějších částí lidského mozku je precuneus nacházející se v temenním laloku mozkové kůry, který podle studie japonských vědců z roku 2015 předurčuje naši schopnost pociťovat štěstí. Náš mozek zjevně prahne po pozitivních emocích, jak doma, tak i v práci. Ve Spojených státech se některé společnosti již snaží implementovat tuto fascinující oblast výzkumu do svého běžného provozu, aby zlepšily celkovou pohodu zaměstnanců. V budoucnu by však mohli všichni manažeři své týmy vést za pomoci neurovědy a emoční inteligence.

Díky tomu můžeme předpokládat, že do roku 2030 budou neuromanažeři hrát důležitou roli v péči o zaměstnance. Zavedou manažerské techniky vycházející z neurovědy, které pomohou zvednout morálku a blahobyt zaměstnanců. Pochopení fungování mozku jim umožní zavádět strategie a postupy, které nebudou mít na zaměstnance natolik negativní emocionální dopad. Abyste se stali neuromanažerem, měli byste mít vzdělání v oblasti neurovědy, biologie, psychologie a chemie mozku, a následně zdokonalit své manažerské dovednosti pro zajištění kvalitního dohledu nad týmem.

2. Robotika a správci robotů

Podle futurologa Iana Pearsona by do roku 2048 mělo na světě být 9,4 miliardy robotů vykonávajících celou řadu úkolů.. Do roku 2030 bychom od tohoto čísla neměli být až tak daleko: roboti se stanou součástí našich domácností a budou nám pomáhat s obtížnými úkoly v práci. Budou se pohybovat i kolem našich měst – 25 % všech vozidel se bude v roce 2030 řídit samo, alespoň podle poradenské firmy pro výzkum a dopravu Fehr & Peers. Společnosti Airbus a Boeing už dokonce pracují na prototypu létajícího taxi. Lze předpokládat, že roboti budou všudypřítomní, a je téměř jisté, že život bez nich si budeme jen těžko schopni představit.

Bude ale ještě dlouho trvat, než se stanou zcela soběstačnými. Odborníci na robotiku nás již teď varují, že špatně nakonfigurovaný nebo nedostatečně zdokumentovaný algoritmus může mít katastrofální následky, především co se týče diskriminace. Robot se vyvíjí na základě svých analýz a zkušeností, podle kterých obnovuje svoji konfiguraci a činí rozhodnutí. Představte si kupříkladu algoritmus, který má na starosti nábor zaměstnanců: pokud jsou mu po určitou dobu předkládány pouze žádosti od mužských kandidátů, může dojít k závěru, že mužské profily jsou pro určité pozice vhodnější, a odmítat pak ženské přihlášky. Toto se stalo ve společnosti Amazon v roce 2014, když testovala nový náborový algoritmus. I roboti, tedy člověkem naprogramované stroje, mohou mít své mouchy, a proto má kariéra správce robotů potenciál.

Tato pozice by obnášela aktualizaci algoritmů, které tvoří virtuální mozek našich nových robotických společníků. Správce robotů bude pracovat převážně v laboratoři, ale také přímo ve firmách jako Amazon a Google, které budou potřebovat celou armádu těchto nových pomocníků. Jeho úkolem bude učinit roboty s umělou inteligencí soběstačnými, efektivními a spravedlivými, aby mohli žít s lidmi pospolu. K tomu bude muset ovládnout dvě pokročilé disciplíny: psaní algoritmů a programování.

3. Kybernetická bezpečnost a etičtí hackeři

Kybernetickým útokům nevěnujeme příliš pozornosti, přestože se odehrávají dennodenně. Například minulý rok se GitHub stal obětí historicky největšího DDoS útoku. Server byl najednou přehlcen masivním množstvím požadavků, které nebyl schopen zpracovat. A to je jen jeden příklad z milionů virtuálních útoků, které se každoročně odehrají. Organizace Online Trust Alliance odhaduje, že jen v loňském roce byly spáchány více než 2 miliony kyberútoků, které měly za následek škody ve výši 45 miliard amerických dolarů. Skutečná čísla jsou však pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnoho incidentů nebylo nikdy nahlášeno.

Čím dál více velkých společností si konečně začíná uvědomovat, jaké nebezpečí virtuální útoky skýtají. Přestože při něm nedochází k žádným fyzickým škodám, může být kybernetický útok pro společnost velmi nákladný. Podle nedávné studie organizací Accenture Security a Ponemon Institute se průměrné škody virtuálního útoku pohybují okolo 13 milionů amerických dolarů, a toto číslo stále roste. Představte si následující: v roce 2030 kvete obchod v oblasti osobních údajů. Aby se předešlo kyberútokům, bezpečnostní IT oddělení firem musí zpřísnit opatření a vyčlenit celé týmy zaměřené na prevenci rizik.

V roce 2030 etičtí hackeři nejspíše nahradí počítačové experty let předchozích za účelem obrany před hackerskými útoky jak v administrativě, tak v soukromých společnostech. Etický hacker bude vždy muset být o krok před kyberzločinci a předvídat možné útoky odhalováním potenciálních slabin na webových stránkách. A jelikož teroristé expandují i do kyberprostoru, etičtí hackeři nejspíše starost o práci mít nebudou. Vzhledem k tomu, že tato práce existuje již dnes, v roce 2030 bude určitě hrát ještě významnější úlohu.

4. Zdraví a specialisté na digitální detox

Do roku 2030 budeme nejspíše pociťovat nějakou formu „digitálního přesycení“. Někteří z nás se stanou na digitálních technologiích naprosto závislí a jiní se od nich budou chtít oprostit, což ale nebude tak jednoduché. Když je to horkým tématem už dnes, můžeme se jen dohadovat, jaká bude situace za deset let. Podle studie společnosti Deloitte budeme v roce 2023 kontrolovat naše telefony 65krát denně, přičemž v roce 2017 to bylo „pouze“ 50krát. Už nyní máme důkazy, že takováto závislost má vliv na úroveň naší koncentrace, ale zatím neznáme její dlouhodobé následky na naši pohodu a duševní zdraví. Narkoman 2.0 bude potřebovat pomoc od specialisty na digitální detox, aby se svého návyku zbavil.

Specialisté na digitální detox se nudit nebudou, jelikož jim pacienti budou přicházet jako na běžícím páse. Budou se starat o ty, co se celý den ošívají v práci u svých počítačů, nebo ty, co se stali závislými na sociálních médiích a nedokážou vydržet půl minuty bez svého telefonu. Specialista na digitální detox se bude muset vypořádat s generací, která už neví, jak vypadá skutečná realita. Podobně jako psychoanalytik bude zkoumat emocionální a duševní procesy, které k závislosti vedou, aby pomohl tento cyklus prolomit.

Bezpochyby se objeví řada dalších nových zaměstnání a další se vyvinou z těch, které známe dnes. A my se budeme muset vyvinout s nimi. Podle studie společnosti Dell Technologies budou mít dnešní studenti do roku 2030 za sebou osm až deset zaměstnání. Jisté je, že nové technologie budou u veškerých řemesel budoucnosti všudypřítomné. Žádná oblast se tomu nevyhne. Jakou vám můžeme dát nejlepší radu? Buďte flexibilní: ten, kdo má vysokou kvalifikaci na jednu konkrétní pozici, se bude muset naučit přizpůsobovat.

Fotografie: Welcome to the Jungle

Přeložil: Jindřich Klimeš