Nový trend: Do důchodu ve 30 letech

V naší společnosti se na důchod nahlíží jako na zasloužené období odpočinku po životě plném tvrdé práce. Ale ne vždy to tak musí být. Existují i tací, co se rozhodli na veškeré stereotypy vykašlat a nečekat s ukončením kariéry do šedesáti. Od poloviny prvního desetiletí 21. století se tyto tendence začaly rozmáhat především v USA, kde se „early retirement“ neboli předčasný důchod netýká pouze miliardářů pobírajících rentu, zbohatlých na prodeji super úspěšných start-upů, ale také řadových zaměstnanců s pevnou vůlí, organizačními schopnostmi a předvídavostí, kteří si dokážou zajistit finanční nezávislost na světě práce.

Takový předčasný důchod se ale nenese v duchu povalování u televize a nicnedělání ani pití jedné skleničky za druhou v místní hospodě. Je to důchod plný užívání života, vychutnávání každého okamžiku, využívání každé příležitosti a naplnění i těch nejtajnějších tužeb. Ve Spojených státech naleznete mnoho takových mladých důchodců, jsou mezi nimi i známá jména, například Justin McCurry, Mr. Money Mustache, Mr. Tako nebo JW Brooks, zakladatel blogu The Green Swan.

Jak vypadají třicetiletí důchodci?

„Člověk má základní potřeby – jídlo, střechu nad hlavou, bezpečnost – a kromě nich potřebuje také přátele a uznání svých vrstevníků. Ve snaze o naplnění těchto potřeb se většina lidí podřizuje společenským normám a nátlaku okolního světa,“ vysvětluje Mr. Tako v úvodním příspěvku na svém blogu. Práce podle něj lidem „umožňuje začlenit se do jisté společenské skupiny a najít své místo v kapitalistickém soukolí“. Mnoho lidí se s tímto stylem života smíří, ale tento otec dvou dětí měl pocit, že ho společenské normy brzdí v dalším rozvoji. Přiznává, že měl „vždycky problém se přizpůsobit“. Bylo mu dvacet let, když začal dělat všechno proto, aby si získal finanční nezávislost.

„Nepracoval jsem na Wall Street ani jsem nevydělal miliony z dividend,“ vysvětluje. „Nespekuloval jsem s nemovitostmi, nezbohatl jsem z dědictví, neprodal jsem firmu za miliony dolarů.“ Jak sám tvrdí, ke svému jmění přišel každodenní tvrdou prací a dobrými finančními rozhodnutími. Když byl Mr. Tako na vrcholu své kariéry, vydělával méně než 100 000 dolarů ročně, a přitom cestoval s rodinou po celém světě – byl v Austrálii, Japonsku nebo Mexiku. Přesto byl schopný odkládat si polovinu veškerých příjmů stranou. V roce 2015 měli se ženou našetřeno více než dva miliony dolarů, což byla podle nich dostatečná suma na to, aby nadobro opustili zaměstnaneckou sféru. Díky moudrému zacházení s penězi a přísnému sledování veškerých výdajů si pan a paní Takovi dnes užívají dlouhého důchodu.

„Nepracoval jsem na Wall Street ani jsem nevydělal miliony z dividend. Nespekuloval jsem s nemovitostmi, nezbohatl jsem z dědictví, neprodal jsem firmu za miliony dolarů.“ – Mr. Tako, v důchodu od svých 38 let

Mr. Tako zdaleka není jediný, kdo učinil podobně radikální krok. Peter Adeney, známější pod pseudonymem Mr. Money Mustache, je vystudovaný inženýr v oblasti IT z Kanady, který se po deseti letech v technologických firmách rozhodl odejít ze světa práce do důchodu. Ani on nevyhrál v loterii, neobchodoval s akciemi ani nepřišel k pohádkovému dědictví. Stejně jako Mr. Tako, i on odkládal stranou polovinu svých příjmů a investoval úspory do fondů a nemovitostí.

Mr. Money Mustache tvrdí, že životní styl střední třídy obyvatel Spojených států je založený na zbytečném utrácení. „Když si budete polovinu svého příjmu odkládat bokem od věku 20 let, budete moci v 37 odejít do důchodu,“ tvrdí. Zajdeme-li ještě dál, pak spoření 75 % našeho příjmu dokonce umožní ukončit kariéru již po 7 letech aktivní činnosti.

K dosažení tohoto cíle je třeba se cílevědomě zaměřit na to, co vás skutečně činí šťastnými, a ne na touhu mít pořád víc věcí a větší luxus, a nenechat se ovlivnit reklamami, které se na nás valí ze všech stran. „Štěstí má mnoho podob, ale jedno je jisté, nikdy nemá podobu nového auta ani pěkné kabelky,“ říká. „Chcete-li ušetřit, měli byste bydlet blízko práce, nepůjčovat si peníze na auto, místo toho jezdit na kole, kdykoliv to jde, neplatit si 150 kanálů na televizi, nestravovat se po restauracích, nepožadovat ty nejnovější mobilní telefony a naučit se používat vlastní ruce a myslet optimisticky. Když tohle všechno dodržíte, polovina vašich výdajů najednou zmizí.“

„Když si budete polovinu platu odkládat bokem od věku 20 let, budete moci v 37 odejít do důchodu.“ – Mr. Money Mustache, v důchodu od svých 30 let

Asketický život

Brandon odešel do důchodu v roce 2016. Říká, že nikdy neplánoval seknout s prací, ale vždycky chtěl mít víc času, aby se mohl dle libosti věnovat důležitějším věcem. Díky tomu může být produktivnější a „udělat něco pro svět“, jak popisuje v rozhovoru pro ekonomický magazín Business Insider.

Aby dosáhl svého cíle, vedl tento inženýr celé roky prakticky asketický život a následně odešel do důchodu v 36 letech. Své finance spravuje s naprostou přesností. Sestavil si excelovskou tabulku (ke stažení na blogu), kterou každý měsíc pečlivě vyplňuje. Jsou v ní uvedeny zůstatky na běžných i spořicích účtech, penzijní fondy, hodnoty nemovitostí, každodenní výdaje… Prostě všechno.

Brandon na svém blogu Mad Fientist se čtenáři sdílí veškeré své zkušenosti a mnoho praktických rad, jak snížit výdaje a zhodnotit investice. Je živoucím důkazem toho, že tento životní styl je dostupný každému z nás – chce to jen trochu chtít. O tom je přesvědčen i JW Brooks, zakladatel stránek The Green Swan: „Vždycky je na čem ušetřit!“ Vypráví například o tom, jak mu nyní stříhá vlasy manželka. Přitom ale popírá, že by předčasný důchod znamenal jakékoli ochuzení o životní radosti a potěšení. Jen je potřeba rozlišit věci a aktivity, které jsou důležité, od těch, které si můžeme klidně odepřít. „Rozhodl jsem se utrácet tvrdě vydělané peníze za věci, které mám rád, ale samozřejmě vždy za tu nejlepší možnou cenu!“* vysvětluje.

V tom se skrývá tajemství mladých důchodců: nejsou to asociálové alergičtí na peníze, právě naopak. Justin McCurry na svém blogu Root of Good potvrzuje, že právě peníze jsou zdrojem veškerého hmotného majetku. Peníze jsou jedním z hlavních témat také na webu nazvaném Jeune retraité (Mladý důchodce), který spravuje Kanaďan Jean-Sébastien Pilotte. Mr. Mustache zase přiznává, že vydělává peníze díky blogu a publikování obsahu a reklam.

Znovuobjevená svoboda

„Mám rád peníze ne pro to, co si za ně můžu koupit, ale pro tu svobodu, kterou díky nim mám,“ vysvětluje Jean-Sébastien Pilotte. „Víc než cokoli jiného chci žít naplno a svobodně. To znamená vlastnit toho co nejméně (dům, zahradu, bazén, auto) a mít co nejvíc času na skutečně naplňující zážitky (cestování, kulturu, osobní projekty, setkávání s přáteli, sport, čas trávený s rodinou).“

Není tak těžké pochopit, kde se ve všech těch mladých důchodcích bere touha zbavit se zbytečností a vrátit se zpátky ke kořenům. Všichni mají navíc jednu věc společnou: neodmítají hodnotu práce. Je to podle nich prostředek, díky kterému mohou dosáhnout svých cílů. Jen odmítají práci považovat za dogma, které lze vykládat jen jedním způsobem.

V příspěvku z 15. dubna 2015 nazvaném Předčasný důchod neznamená, že už nikdy nebudete pracovat vysvětluje Mr. Money Mustache svůj pohled na věc: důchod podle něj neznamená konec veškerých výdělečných aktivit, ale možnost vybírat si, co chcete dělat, a co zase ne, aniž by do toho měly peníze co mluvit. Investice a úspory pokryjí veškeré jeho potřeby, a proto Mr. Money Mustache nevezme žádnou práci, pokud ho vysloveně nezaujme. Nikdy se navíc nezapomene sám sebe zeptat: „Dělal bych tuhle práci i zadarmo?“ Je-li odpověď ano, vezme ji, v opačném případě ji odmítne, protože se nechce vrátit zpět do začarovaného kruhu tradičního zaměstnání.

Mladí důchodci si uchovávají realistický pohled na věc a dobře chápou, že tento životní styl není pro každého. „Když máte třeba rodinu, ve které jsou oba rodiče učitelé a vydělávají 60 000 dolarů ročně, takže mají už tak problém vyjít, jak chcete odkládat každý měsíc 5000 dolarů stranou?“ připouští Mr. Money Mustache. I když se nám může zdát svět těchto mladých důchodců naprosto nedosažitelný, je dobré o nich vědět. Jsou připomínkou toho, že život je plný možností.

Přeložila Barbora Stolínová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.