Superschopnost pro každého: Jak se naučit lépe se učit?

To, že vzdělávání a učení se nekončí s posledním zvoněním nebo předáním diplomu, už nám všem asi došlo. Tytam jsou doby, kdy jsme si do konce života vystačili se znalostmi a dovednostmi získanými ve škole. Dávno to také už není o tom, že si jednou za dva roky zajdete na kurz, protože na to máte v týmu budget, který je potřeba vyčerpat.

Podle průzkumu společnosti McKinsey, který zkoumá dovednosti potřebné v budoucím světě práce, bude v rychle se měnícím prostředí klíčová schopnost neustále se přizpůsobovat novým metodám práce a novým profesím. To nepůjde bez výchozího nastavení, že rozvíjet se je vždy možné. Když k růstovému nastavení mysli přidáte ještě dovednost dobrého a efektivního učení se, máte dobře našlápnuto.

Zrychlený svět, technologický rozvoj a další důvody, proč se neustále učit

V dnešním světě, kdy novinky z AI a technologií jsou tak rychlé, nesmíme usnout na vavřínech. Technologie i digitální svět je potřeba brát jako své spojence a možnost, jak si ulehčit práci, jak to popisuje ve své knize Budoucnost nepráce Filip Dřímalka, expert v oblasti digitální transformace, inovací a technologií: „Nejdůležitější dovedností je schopnost rychle se učit v režimu just in time, což znamená, když to zrovna potřebujete. Představte si například, že organizujete setkání se skupinou obchodních partnerů. Pokud dokážete vyhledat aplikaci k nalezení vhodného termínu a několika kolečky pokus–omyl dostanete z umělé inteligence tabulku vhodných lokalit i návrh zprávy s poptávkou rezervace, ušetříte čas a budete se moci věnovat zajímavějším úkolům. Pro tento způsob učení se začal používat termín ‚learning in the flow of work‘, česky bychom mohli říct ‚průzkum bojem‘. Věřím, že nejde o pouhou schopnost, ale o superschopnost, kterou by se měl naučit úplně každý.“

A co říká Jirka Doležal, Chief Learning Designer, expert na rozvoj a učící se organizace, na otázku, proč je v dnešní době tak moc důležité se pořád učit a rozvíjet? „Je to jednoduché. Kdo se nebude rozvíjet, neudrží tempo se změnami. Kdo neudrží tempo, bude převálcovaný konkurencí.“

Růstové myšlení jako meta dovednost pro neustálý posun

Chcete-li se neustále rozvíjet a učit se efektivně, je v první řadě nutné věřit tomu, že to lze. Důležitý prekurzor dobrého učení je růstové nastavení mysli:
„Adopce růstového myšlení může výrazně zlepšit adaptabilitu a inovativní kapacity zaměstnanců. Firmy jako Microsoft, které tuto filozofii implementovaly, hlásí zlepšení v inovacích a spolupráci mezi týmy,“ vysvětluje Jirka Doležal a dodává: „Je zřejmé, že osobní nastavení a ambice učit se z vlastních chyb a rozvíjet se je zásadním předpokladem. Když buduji učící se organizace, opírám se o jeden z pěti hlavních pilířů. Tím je osobní mistrovství. To si můžete představit tak, že každý ve své roli by měl usilovat o to stát se v dané roli Mistrem. Stejně tak jako výrobce mečů potřebuje čas a zkušenosti, aby se stal Mistrem meče. Opačný protipól je pak někdo, kdo v dané roli nechce být. Ochota rozvíjet se bude silně poznamenána a bude extrémně náročná na mentální energii. Proto úplně zásadní praktický krok je: ‚Jsou všichni v týmu ve správné roli?‘“

Naučte se v práci lépe se učit

Manažer a teoretik Peter Drucker říká, že nestačí pouze chtít se učit. Jak se lidé zdokonalují, musejí také pochopit, jak se učí, a potom si vytvořit takové procesy, které jim usnadní průběžné vzdělávání.

Učení jako takové provází spoustu mýtů a polopravd. Například už jste určitě slyšeli o preferovaných stylech učení – verbální nebo vizuální, auditivní nebo kinestetický –, které údajně určují, jak dobře si osvojujeme a uchováváme informace různými styly učení. Až na to, že podle Adama Granta, autora populární vědy, psychologa a profesora na Wharton School, je to mýtus: ‚‚Můžete mít způsob, jakým se rádi učíte, ale to nepředpovídá, jak dobře se v dané oblasti naučíte.‘‘ Ve své knize Skrytý potenciál mimo jiné vysvětluje, že každý styl učení je dobrý na pochopení různých aspektů toho, co se učíte. Chcete-li ze stylů učení vytěžit co nejvíce, „musíte být ochotni přijmout nepohodlí, které představuje vystoupení z vašeho preferovaného stylu učení,“říká Grant.

„Růst není ani tak o tom, jak tvrdě pracujete, jako spíše o tom, jak dobře se učíte.“ – Adam Grant

Jak se tedy učit lépe? Tady jsou tipy od odborníků

Přiznejte si, co skutečně umíte a neumíte

Vysokoškolští profesoři a autoři Edward B. Burger a Michael Starbid, kteří si předsevzali, že naučí nejen své studenty efektivně myslet a učit se, doporučují otevřeně si přiznat, jak na tom reálně jste. Na pohovorech, poradách i prezentacích se nás neustále někdo ptá, co víme a umíme. Tento tlak nás často podporuje v tom, abychom předstírali, že víme a umíme o něco více, než je tomu ve skutečnosti. „Tím, že k sobě budete poctiví a přesně popíšete, co opravdu víte a nevíte, budete zákonitě schopni identifikovat a zaplnit mezery ve svém chápání. Právě na rozhraní mezi tím, co reálně víte, a tím, co ještě nevíte, se nachází skutečné učení a růst,“ tvrdí Burger a Starbid ve své knize 5 elementů efektivního myšlení.

I podle Granta je důležité vědět, kde začínáte: „Potenciál nemusí nutně znamenat vaše schopnosti, ale to, jak daleko jste se dostali. Místo toho, abyste se dívali na úspěch jako na to, kde skončíte, musíte pro měření svého skrytého potenciálu pochopit, kde je vaše startovní čára.“

Dovolte si dělat chyby a učit se z nich

Burger a Starbid pro nás mají ještě jednu konkrétní radu, kterou asi neslyšíte poprvé: dělejte chyby a poučte se z nich. Tito dva ovšem toto zajeté klišé konkrétně rozvádějí do užitečného konceptu. Pokud nemůžete najít dobré řešení, napište si cíleně to špatné. Teď víte, že máte špatné řešení. Ptejte se, proč je špatné? Co tam nesedí? Opravte to. Je to teď už správně? Ne? Opravte další chyby, které najdete, a takto pořád dokola, dokud si neřeknete, že už je to dobré. Jak píšou ve své knize 5 elementů efektivního myšlení: „Pochopit, co nefunguje a proč, je cennou dovedností. Tato procedura potvrzuje důležitost a pozitivní hodnoty chybování coby prostředku, který nás posunuje kupředu, vstříc hlubšímu porozumění.“

Grant by určitě rád s pány Burgerem a Starbidem souhlasil, sám totiž říká, že perfekcionalismus omezuje možnosti učení. Perfekcionisté se tak moc zajímají o získání správné odpovědi, že nakonec kladou špatné otázky. Jsou tak znepokojeni jedním detailem, že nakonec pro strom nevidí les.

Udělejte si na učení čas a mentální kapacitu

Zdá se, že výkon a odevzdání úkolů mají vždycky přednost, a tak není na učení prostor. Už autor 7 návyků skutečně efektivních lidí Stephen Covey radí neodkládat takzvané ostření pily, a to není nic jiného než učení se. Vytvořte si proaktivně prostor na to, kdy se budete učit, a vybookujte si v kalendáři čas pro vzdělávání, stejně jako to se svými týmy dělá Jirka Doležal: „Jedna z věcí, na které v organizacích stavím, je nastavení pravidelných bloků v kalendáři napříč organizací s jediným cílem – vytvořit meeting pro učení (týmové, individuální i celofiremní). Prostě počítám s tím, že lidé dnes nemají prostor na učení a často nemají ani mentální kapacitu. A tím pádem se snažím jim to místo a čas pro učení vytvořit skrze procesy.“

Čas není to jediné, co potřebujete pro dobré učení: „Další důležitou věcí je mentální kapacita. Když lidi nebudou mít mentální kapacitu, nic nového se mi nenaučí. Musím tedy nejdříve tuto kapacitu vytvořit.“

Najděte si dobrého mentora a růstovou síť

Robert Greene, uznávaný autor několika světových bestsellerů, ve své knize Mistrovství nabízí návody, jak dosáhnout maximální mistrovské úrovně v čemkoli, pro co se rozhodnete. Celé dvě části knihy věnuje důležitosti najít si vhodného mentora a projít si fází učňovství. Což potvrzuje ve své práci i Adam Grant: „Vyhledávejte mentory, kteří ve vás věří a vyzývají vás, abyste překonali svou komfortní zónu. Pomohou vám vidět vaše slepá místa a posunou vás na vyšší úroveň výkonu.“

Podle Granta je důležité i budování růstové sítě, to znamená obklopit se podnětnými a povzbudivými lidmi, kteří vám mohou pomoci ve vašem učení a rozvoji. Grant doporučuje, abyste si vytvořili pevnou síť pro růst, vyhledávali mentory, zapojovali se do komunit odborníků a podávali pomocnou ruku ostatním. Jak říká Grant: „Vaše sociální síť je jako půda, ve které roste váš potenciál. Kvalita vašich vztahů přímo ovlivňuje vaše šance na úspěch.“

Neptejte se na hodnocení, ale na radu

Pokud se ptáte na hodnocení svého výkonu, narazíte pravděpodobně na spoustu kritiků, nebo roztleskávaček, jak tvrdí Adam Grant. Kritici útočí na vaše nejhorší já, zatímco roztleskávačky tleskají vašemu nejlepšímu já, a ne vždy se od nich něco naučíte. Kritici vás mohou demotivovat, roztleskávačky vás mohou nechat v klidu s tím, co už umíte. Řešením je podle Granta ptát se na radu, co příště mohu udělat lépe? To vede ke konstruktivnějším a akčnějším návrhům. Z kritiků a roztleskávaček si tak vytváříte kouče.

Chcete se něco naučit? Prostě se do toho pusťte

Robert Greene pro nás má ještě další lekci ze své knihy Mistrovství: „Chcete se něco naučit? Prostě to dělejte, získejte praxi.“ Podle Greena si rádi představujeme, že velké úspěchy přicházejí přirozeně, že jsou spíše známkou talentu než systematického úsilí.

Důležitost aplikace nových věcí hned v praxi potvrzuje i Filip Dřímalka: „Technologie ani nové způsoby práce nelze ovládnout bez jejich zkoušení v praxi. Jedině tak můžeme zjistit, co funguje, jaká to má omezení a jak si je můžeme přizpůsobit svým potřebám. Pokud chcete prozkoumat novou aplikaci, rovnou ji nasaďte na nějakém menším projektu. Čím zajímavější pro vás bude, tím lépe. Klidně přizvěte i kolegy nebo přátele a experimentujte společně. Snáz tak překonáte případný strach a nervozitu.“

I Jirka Doležal ve svých organizacích dává důraz na tzv. projektové učení: „Nejde mi o rozvíjenou dovednost, ale o projekt, kde danou dovednost chci využít.“

To, že se učíme mnohem lépe, když jsme aktivně zapojeni, navíc potvrzují i studie. Takže pokud jdete na školení nebo jste chvilku stínovali kolegu, jděte si všechno hned zkusit v praxi.

Vzdělávejte ostatní a tím učte i sebe

Ukazuje se, že se mnohem lépe věci učíme, když se je snažíme zpětně vybavit a vysvětlit ostatním. Chcete si osvojit novou dovednost? Není nic jednoduššího než si připravit o daném tématu krátkou prezentaci na poradu, nebo s kolegy zavést pravidelná týdenní vzdělávací okénka.

Milan Fridrich, manažer vzdělávání ve společnosti Seznam.cz, takové týmové prezentace zavedl pro svůj tým trenérů: „Jednou za 14 dní se střídáme a každý si pro ostatní musí připravit krátkou prezentaci na nějaké nové téma. Tím se učí nejen kolegové, ale hlavně ten, který si prezentaci připravuje. Navíc pak diskutujeme, kde informace můžeme použít, což nám pomáhá nové znalosti hned aplikovat do praxe.“

Ve světě, kde se změna stává jedinou konstantou, se efektivní učení transformuje v klíčovou dovednost pro osobní i profesní rozvoj, jak na závěr dodává i Jirka Doležal: „Dnes je úžasná doba. A efektivní učení se stává superschopností.“

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.