Jak zaměstnancům zpříjemnit práci z domova?

Výborná káva, pohodlná křesla, velké obrazovky, mísy plné čerstvého ovoce k rozebrání, kvalitní nábytek… Kancelář je holt kancelář. Nabízí tolik výhod, kterým nelze odolat. Silicon Valley bylo až do začátku pandemie proslulé nejrůznějšími vychytávkami (firemními benefity), které si mohli zaměstnanci na pracovištích užívat. Firmy tam lákaly uchazeče na jídlo zdarma podávané v restauracích jen pro zaměstnance. To je příjemný bonus k platu, že? Navíc osvobozený od daně!

Ale s masivním přesunem na home office stojí nyní zaměstnavatelé před důležitou otázkou: Jak zaměstnancům vynahradit nesporné výhody kanceláře? Jak vyřešit například stravenky? Jaké benefity nabízet pro pracovníky na home office? Proplácet wi-fi, elektřinu nebo doma konzumovanou kávu? Předplatit místa v co-workingových prostorách? Jak se musí změnit employer brand?

Tyto (a další) otázky jsou nyní předmětem vyjednávání a více či méně bouřlivých diskuzí mezi odborovými svazy a zaměstnavateli. V některých evropských zemích, jako je třeba Nizozemsko, vypočítali, kolik při home office stojí každou domácnost káva (ale také třeba toaletní papír), a požadují, aby tyto výdaje automaticky hradil zaměstnavatel.

Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že home office byl dlouhou dobu sám o sobě považován za „benefit“, určitou výhodu, díky které nemuseli zaměstnanci chodit do kanceláře každý den. Pokud tedy berete samotný home office jako výhodu, není třeba požadovat žádné další. Někteří odborníci dokonce zašli ještě dál, podle některých by totiž měl být home office zdaněn. Ekonom z Deutsche Bank přišel s návrhem, že práce z domova by měla podléhat dani, „aby mohly být peníze navíc rozděleny mezi ty, co nemohou zůstat na jednom místě, pracují v kontaktu s veřejností nebo v průmyslových odvětvích.“

Možná vám nyní podobné polemiky ohledně home office přijdou úsměvné, ale s otázkou výhod či nevýhod home office vlastně souvisí celá budoucnost práce, jak budou fungovat pracoviště, jakým směrem se bude vyvíjet vztah mezi zaměstnavateli a zaměstnanci…

Zaměstnanecké benefity: velké plus na straně značky zaměstnavatele

Těžko byste našli místo, kde se nabízejí lepší zaměstnanecké výhody než v Silicon Valley. Tedy alespoň do té doby, než udeřil koronavirus. Na ničem se nešetřilo. Pro přilákání uchazečů a udržení zaměstnanců nebylo nikdy ničeho příliš: ergonomické židle, kulinářské speciality, hodiny jógy, pingpongové stoly… Ve velkých firmách, jako je Google nebo Facebook, tvořily benefity minimálně 20 % platu (osvobozených od daní, protože se nikdy neobjevily na výplatní pásce).

Ačkoliv některé benefity, jako je například zdravotní pojištění nebo příspěvek na zmražení vajíček, s místem výkonu práce vlastně nesouvisí, většina benefitů je s pracovištěm nerozlučně spjatá. Proto se s nástupem pandemie a přechodem na home office v mnoha firmách začaly řešit palčivé otázky související se ztrátou nejrůznějších věcných benefitů. Čím je nahradit? Co nabídnout zaměstnancům pracujícím na dálku, aby neodešli jinam?

Korporátní svět nyní hledá inspiraci u firem, ve kterých práce na dálku fungovala již předtím, jako jsou Buffer nebo Zapier. Nastala situace, kdy miliony zaměstnanců a zaměstnankyň začínají pracovat z domova, a tak celá řada amerických firem přichází s novým systémem, jehož cílem je pomoci zlepšit domácí pracovní podmínky. Zcela novým konceptem je tzv. fond pro domácí kancelář neboli home office fund, z kterého jsou zaměstnancům hrazeny například psací stoly, židle, počítače, platby za wi-fi a telefon…

Společnost Shopify například v březnu oznámila, že každý její nový zaměstnanec dostane jednorázový příspěvek 1 000 dolarů na zřízení home office. Zanedlouho poté přišla se stejnou nabídkou i společnost Twitter. Pracovní portál Indeed v březnu 2020 také oznámil, že bude proplácet pracovníkům náklady na stoly pro práci vestoje, vhodné osvětlení a ergonomické židle. Americký start-up působící v oblasti vzdělávacích materiálů hradí svým zaměstnancům měsíční náklady na internet a vybavení domácí kanceláře do výše 500 dolarů.

V Česku byste takové vstřícné zaměstnavatele ovšem zatím hledali marně

Zaměstnanecké benefity nehrají v českých firmách tak důležitou roli jako například v Silicon Valley. Nicméně otázka hrazení nákladů na home office si pomalu nachází cestu i do tuzemských vod. Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost hradit náklady, které zaměstnanci vzniknou při výkonu práce, a nezáleží na tom, zda je tato práce vykonávána v obýváku, nebo v kanceláři.

Proplácení a jeho výši je nutné se zaměstnavatelem vyjednat, protože dosud neexistují jednotná pravidla – jedná se především o náklady na elektřinu nebo internetové připojení. V Česku aktuálně tuto situaci řeší i odbory, protože nastává doba, kdy je potřeba hrazení výdajů za home office zahrnout do kolektivních smluv. Někteří čeští zaměstnavatelé jsou nicméně toho názoru, že home office je sám o sobě výhodou, takže zaměstnancům nevadí si připlatit za s ním spojené zvýšení nákladů na elektřinu a podobně.

Koronavirus se samozřejmě dotkl i stravenek. Jejich využití kleslo se začátkem pandemie na polovinu. Ale jejich vydavatelé se snaží situaci pro uživatele stravenek zpřehlednit – vznikají například mapy míst, kde lze stravenky uplatnit. Obecně se však čeští zaměstnavatelé nechystají nabízet zaměstnancům žádné nové či speciální benefity v souvislosti s prací z domova. Výjimky jsou – například Česká spořitelna přispívá na data, Alza posuzuje náklady navíc případ od případu, Nestlé platí zaměstnancům fixní denní příspěvek.

Některé firmy nejenže nenabízejí žádné benefity navíc spojené s home office, ale naopak přistupují k rušení výhod poskytovaných před dobou koronavirovou. Stravenky zrušilo 16 % firem a 5 % z nich sáhlo na příspěvky na pojištění – tyto tendence jdou ruku v ruce s úsporami, ke kterým některé společnosti přistupují v souvislosti s poklesem tržeb a zhoršením ekonomické situace. Ze zjevných důvodů se šetří také na sportovních a volnočasových benefitech, jako jsou MultiSport kartičky a podobně, nemluvě o hromadných akcích pro zaměstnance, viz teambuildingy.

Jiné společnosti ale zase přemýšlejí o tom, jak současnou neradostnou situaci kolem benefitů zaměstnancům vynahradit – Footshop například nabízí nově celou řadu přednášek a workshopů, díky kterým se zaměstnanci mohou vzdělávat. Další kompenzací je nabízení předplatného na rozvozovou službu Rohlík nebo možnost výběru kurzu vaření. Jak je tedy vidět, když se chce, všechno jde! S kreativním řešením přišla i společnost Schneider Electric, která nabízí dorovnání mzdy v případě nařízené karantény nebo třeba online kurzy jógy.

Je zřejmé, že zaměstnanecké benefity lze v určité úpravě přenést i do současné situace. Pokud se k tomu čeští zaměstnavatelé nemají, je to také proto, že o ně zaměstnanci nebojují. Jsou spíše vděční za to, že mají práci a že jim home office přináší flexibilitu z hlediska pracovní doby i místa výkonu práce. Pro mnohé je hlavním benefitem už to, že mohou na home office pracovat, a proto raději nechtějí zbytečně upozorňovat na to, kolik výhod jim home office jako takový vlastně přináší.

Jak říká Xavier de Mazenod, zakladatel společnosti Zevillage, zaměstnavatelé jsou toho názoru, že „home office není důvod k žádné zvláštní odměně. Původ téhle myšlenky je částečně ovlivněn křesťanským myšlením, že člověk je tvor hříšný, je to sebemrskačská myšlenka, že musíme v práci trpět, kterou jen tak něco nezlomí. Takže pokud se nám dostalo nějaké svobody navíc, nemáme přece nárok na žádné další kompenzace!“ Tahle vize, podle které je práce vlastně trestem, souvisí i s tím, že si zaměstnanci nemohou svobodně vybírat místo, kde budou pracovat: „Představte si, že byste mohli o pauzách vyběhnout do hor nebo na pláž, takové potěšení by přece člověk nedokázal unést,“ dodává ironicky.

Dle této filozofie vzniká nárok na kompenzace jen tehdy, když je práce nucenou zátěží. V budoucnu by ale mohly být výhody zaměstnancům nabízeny i ve všech formách práce na dálku. Xavier de Mazenod je přesvědčen, že „v budoucnu bude možnost částečného home office včetně zajištění dobrých podmínek pro domácí práci nedílnou součástí balíčku zaměstnaneckých benefitů všech uvědomělých firem, které chtějí nalákat ty správné uchazeče.“

Výhody, ale hlavně pro firmy?

Rodolphe Dutel, zakladatel pracovního portálu zaměřeného na dálkové pozice, tvrdí, že je na věci nutno pohlížet z globálního hlediska. Tím, že se firmy zbaví zatížení geografickou polohou, dojde k otevření pracovního trhu a američtí i evropští pracovníci budou rázem čelit konkurenci z celého světa. Nejenže se firmy budou snažit snižovat mzdové náklady, rády by také ušetřily na nejdražších složkách zaměstnaneckých benefitů – jako je například zdravotní pojištění, které je například ve Spojených státech opravdu nákladnou položkou, nebo příspěvky na spoření zaměstnanců.

Start-upy, jako je SafetyWing, Deel, Oyster nebo Remote.com, v posledních měsících vybraly desítky milionů dolarů na projekty související se zpřístupněním mezinárodního pracovního trhu a dálkovým náborem zaměstnanců. „Až bude naše infrastruktura dokončena, firmy bude dělit jediné kliknutí od náboru nového zaměstnance. Riziko se přesune na druhou misku vah a ti s horší nabídkou zůstanou pozadu.“ Pokud si podniky budou moci vybírat zaměstnance, kteří budou nejen levnější, ale také od nich nebudou skoro nic potřebovat…

Překlad: LexiPro

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.