Pop, rap, internetová kultura a jejich využití v HR
22. 4. 2021
4 min.
Autor a řečník o budoucnosti práce
Why you always lying? (Proč furt lžeš?)
Anton Pavlovič Čechov napsal v jednom ze svých dopisů „žádná pravda nemůže ospravedlnit lež“. Tenhle citát, rafinovaně vytržený z kontextu, se skvěle hodí do následujícího článku. Čechov totiž pravděpodobně nevzal v úvahu, jak nepřátelský může být svět práce.
Odhaduje se, že více než 30 % životopisů, které přijdou na personální oddělení a do náborových agentur, obsahuje zkreslené nebo nepřesné údaje o dosaženém vzdělání uchazečů. Některé výzkumy uvádějí dokonce 50 %. Nelže se ale jenom o studijních výsledcích, ale také o praxi, dovednostech, nebo třeba, a to si nevymýšlíme, o znalostech albánštiny. Menší nadsázka tu a tam ještě není konec světa, ale pro náboráře je vždycky lepší, když si o uchazeči udělá co nejpřesnější a nejpravdivější obrázek.
V roce 2015 se hitem internetu stalo video Nicholase Frasera a jeho originální zpracování písně Why You Always Lying (Proč furt lžeš?) a tenhle song naprosto přesně vystihuje chaos a nedůvěřivost, která v dnešní době panuje v oblasti HR. Video s neskutečně chytlavou melodií dokonce ve světě vyhrálo ocenění, navíc se z něj stal velmi populární internetový mem, ale v našem případě se jedná také o příhodný popis stresu způsobeného manipulací s fakty, kvůli které se z pohovorů stávají výslechy hodné psychologického thrilleru.
Co je fikce a co je realita? Jak poznat, že si uchazeč rád vymýšlí? Každého pohádkáře, co vám neříká pravdu, nic než pravdu, k tomu mu dopomáhej bůh, odhalíte pomocí čtyř triků inspirovaných Nicholasem Fraserem.
„Ummmm, I see you“ (Já tě vidím)
Všemocné sociální sítě
Jedním z nejužitečnějších nástrojů pro odhalování pravdy v 21. století jsou samozřejmě sociální sítě. Vidíte, mohou sloužit i k něčemu jinému než ke skandálnímu odhalení toho, že váš ex žije i po vašem rozchodu! Chcete-li si proklepnout uchazeče, sociální sítě jsou zdarma, jsou efektivní a jsou rychlé. Není to žádný stalking. Je to profesionální průzkum. Prověřování online přítomnosti se skvěle uplatní nejen pro pozice z oblasti digitálního marketingu: obecně platí, že obsah, který se uchazeč rozhodne sdílet na sociálních sítích, hodně vypovídá o tom, jaká je jeho osobnost a jaké jsou jeho schopnosti.
I když vaše první cesta většinou povede na LinkedIn, tak zrovna tahle síť se pro vaši bojovou misi příliš nehodí – ve vyumělkovaném profesním profilu těžko najdete kostlivce ve skříni. LinkedIn je fajn, když vás už nebaví si tisknout životopisy – tamější profil by totiž měl být logicky přesnou kopií zaslaného resumé. Jestli chcete získat lepší představu o tom, s kým máte tu čest, vydejte se na Twitter, Facebook nebo Instagram. Jestli váš uchazeč píše desetkrát denně na Twitter „nenávidím svého šéfa #vrazdasmrtzabiti“, asi to nebude váš vysněný zaměstnanec (tedy pokud nehledáte pro svůj dům hrůzy komorníka s vražednými či sebevražednými sklony nebo pokud vám neimponují sadističtí zaměstnanci).
Zase ale nesmíte zapomínat, že virtuální osobnost není vždycky totéž co skutečná osobnost. Pravda se ukrývá vždy někde mezi. Osobní kontakt nadevše.
„I wonder if he knows I know he’s lying right now“ (Jestlipak ví, že vím, že lže)
V ideálním světě by všichni říkali pravdu, nad hlavou by měl každý svatozář a všichni by byli šťastní. Také by v krabici byla vždy jen světlá esíčka. Ale v reálném světě je to, jak říká doktor House: Všichni lžou. A na stole vždycky zbydou jen tmavá esíčka.
Takže až si prohlédnete profil uchazeče, musíte si jít ověřit jednotlivé informace, které vám poskytl. Tady se vyplatí použít nápovědu „přítele na telefonu“. Jen pozor na to, abyste se nedovolali nejlepšímu kamarádovi uchazeče, který se za referenci jen vydává.
Jaký je nejlepší způsob získávání referencí?
- Informujte uchazeče o tom, že hodláte kontaktovat osoby uvedené jako reference. V tenhle moment většinou (tak jako v každé kriminálce, co má dílů stejně jako kolumbijská telenovela) podezřelý většinou povolí a přizná se. Upřímnost za upřímnost. Většinou. Spíš občas.
- Najděte si reference k referencím. Stačí krátký průzkum a hned zjistíte, jestli máte k dispozici relevantní kontakt, nebo číslo na něčí babičku. Pár kliknutí na LinkedInu a vyhledávání kontaktních údajů a je to.
- Není všechno zlato, co se třpytí. Střízlivé hodnocení je důvěryhodnější než prachsprostý chvalozpěv. Jestli bývalý zaměstnavatel uchazeče popíše jako Alberta Einsteina se vzhledem George Clooneyho a sportovním nadáním LeBrona, něco tu asi nehraje.
„You sound exciting“ (Líbíš se mi)
Ověřili jste si pověst uchazeče na sítích. Zavolali jste na uvedené kontakty a dostali doporučení od zaměstnavatelů, maminky i vychovatelky z šesté třídy. Máte z toho dobrý pocit. On z toho má dobrý pocit. Snažně vás žádáme: žádné uspěchané akce. Pořád ještě nevíte všechno.
Byla by velká chyba nezkontrolovat, jestli uchazeč opravdu umí to, co tvrdí. Nesmí vám stačit jeho „čestný skautský“, musíte jeho odborné dovednosti podrobit opravdovému testu. Je samozřejmě časově náročné vytvářet pro každého kandidáta objektivní testy, které prověří jeho skutečný um, ale jen díky nim budete moci udělat skutečně informované finální rozhodnutí.
Jestli hledáte opravdový potenciál, a ne jen seznam dovedností, zkuste uchazeče nechat vyřešit modelovou situaci.
„Every time you tell me something I figure that you lying“ (Vždycky když otevřeš pusu, vím, že lžeš)
Nejnovější poznatky z neurovědy vysvětlují, že během pohovoru nemůžeme poznat lháře pomocí žádných mazaných lstí a „kryptovědeckých“ triků. Celá řada fyzických i verbálních signálů, které si běžně spojujeme s lhaním, může být totiž během pohovorů jednoduše jen projevem nervozity uchazeče. Takže je zbytečné studovat, pod jakým úhlem se osoba za stolem zrovna škrábe na nose, raději se znovu zaposlouchejte do moudrých slov naší písničky…
Soustřeďme se na frázi „otevřít pusu“. To znamená něco říct. Slovy. Nahlas. Nejlepší způsob, jak někoho poznat, je promluvit s ním tváří v tvář (je-li to možné). Není nutné ho hned vyslýchat ve stylu KGB, ale máte právo pokládat otázky tak, abyste podle odpovědí jasně poznali, jestli můžete věřit avizovaným dovednostem a úspěchům uchazeče.
Pokud se vám podaří odhalit nějakou menší lež, ale přesto se vám uchazeč líbí, můžete ho ohledně toho konfrontovat – vznikne zajímavá situace. Koneckonců, ať hodí kamenem, kdo je bez viny a kdo nikdy nepoužil malou nevinnou lež. (Přesně.)
Překlad: LexiPro
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.
Další inspirace: Recruitment
Nemožné ihned, zázraky na počkání: Bizarní požadavky kandidátů při náboru
Bizarní je dnes už máloco! A zejména když jde o to, co čekáme od našeho příštího zaměstnání. Některé požadavky ale už skutečně stojí za to!
12. 11. 2024
Známky skutečně profesionální komunikace s kandidáty: Co (ne)dělat?
Přibližně 13 hodin týdně tráví recruiteři hledáním ideální kandidátů na jednu pozici. To je poměrně dost na to, aby je pak ztratili hned na začátku...
29. 10. 2024
Sliby, klišé i špatný popis pozice: Chyby recruiterů, díky kterým přichází o talenty
Uchazečů na českém pracovním trhu není moc, o to bolestiv ější mohou být chyby, kterými se recruiteři o kandidáty ještě obírají. Které to jsou?
04. 10. 2024
Za oponou trendu: kdo musí vychovávat digitální talenty?
Zatímco se firmy na změny připravují, po takovýchto talentech je velká sháňka a hrstka odborníků si již užívá svého místa na výsluní.
19. 5. 2021
Radikální otevřenost aneb podniková kultura založená na upřímnosti
Hlavní poselství radikální otevřenosti? Nemusí se z vás stát šavlozubý tygr, abyste ze svých podřízených dostali to nejlepší!
28. 4. 2021
Uvnitř džungle: HR newsletter
Studie, události, odborné analýzy, řešení... Každé dva týdny ve vaší poštovní schránce.
Jste hrdí na vaši firemní kulturu?
Poskytněte jí viditelnost, kterou si zaslouží.
Zjistěte více o tom, jak propagovat firemní kulturu.