Job sharing. Co to je sdílený úvazek a jak funguje?

05 sept. 2024

5min

Job sharing. Co to je sdílený úvazek a jak funguje?
auteur.e
Matěj Moravec

Absolvent FSV a FF Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se copywritingu a překladům a soustředí se na oblasti obchodu, marketingu a projektového řízení.

contributeur.e

Dva, tři nebo teoreticky i více lidí sdílí dohromady jednu roli a jeden pracovní úvazek. Tak by se dal zjednodušeně popsat princip jménem „job sharing“. Zatímco v zahraničí se jedná o poměrně běžně využívanou věc, Češi se zatím s tímto konceptem seznamují jenom pomalu. A to přesto, že byl do zákoníku práce zahrnut už v roce 2021. Co je „job sharing“, tedy sdílené pracovní místo, za jakých situací se vyplatí a jaká z něj plynou práva a povinnosti pro zaměstnavatele i zaměstnance?

Co je to „job sharing“

Koncept, který je mezinárodně známý jako „job sharing“, pojmenoval český zákoník termínem „sdílené pracovní místo“. Poprvé byl tento princip uveden do českého právního řádu v roce 2021 v odstavci 317a zákona č. 262/2006 Sb. (zákoníku práce).

Podle názvu by se dalo usuzovat, že se jedná o situaci, kdy se více lidí střídá v kanceláři v sezení na stejné židli. O to ale úplně nejde. Jak vysvětluje Hana Vykoupilová, koučka a autorka knihy Kapesní kouč – Průvodce vnímavého člověka, sdílené pracovní místo umožňuje dvěma nebo i více zaměstnancům s částečnými úvazky dohromady utvořit jednu úplnou pracovní pozici.

„Zkrátka jedna pozice je obsazena vícero zaměstnanci, kteří dohromady pokrývají jeden (celý) pracovní úvazek.“

Zpravidla se jedná o dva zaměstnance, teoreticky jich ale může být více. „Spolupracovníci“ pak sdílejí i potřebné vybavení. A také si podle toho, v jakých poměrech mají mezi sebou úvazek rozdělený, dělí i mzdu a nárok na dovolenou. Kdyby tedy zaměstnanec „A“ a zaměstnanec „B“ sdíleli jeden pracovní úvazek na HPP v poměru 2 ku 3, znamenalo by to, že zaměstnanec „A“ bere 2/5 mzdy a má nárok na 8 dní dovolené ročně, zatímco zaměstnanec „B“ bere 3/5 mzdy a má nárok na 12 dní dovolené.

Co není písemně, jako by nebylo vůbec

Zaměstnanci, kteří sdílejí pracovní místo, musejí sepsat se zaměstnavatelem o „job sharingu” písemnou dohodu – a to buď v rámci pracovní smlouvy, nebo mimo ni.

Všichni zúčastnění (tedy zaměstnavatel i všichni zaměstnanci) mohou tuto dohodu vypovědět, a to s 15denní výpovědní dobou. Důvody vypovězení smlouvy není nutné udávat. A protože sdílené pracovní místo je dohromady tvořené všemi svými složkami a nemůže bez jediné z nich existovat, jakmile kdokoliv ze skupiny dohodu o sdílení místa vypoví, sdílené pracovní místo tím automaticky zaniká.

To samozřejmě neznamená, že by kdokoliv přišel o svůj pracovní úvazek. Zaniknutí sdíleného pracovního místa nijak neovlivňuje pracovní smlouvy pracovníků, pouze jim končí režim se sdíleným pracovním místem.

Co je smyslem „job sharingu“?

Vysvětlili jsme si, jak sdílené pracovní místo funguje. Možná ale není zcela jasné, co je vlastně jeho smyslem.

Podle MPSV má „job sharing“ umožnit zaměstnancům „sladění pracovního a rodinného života”. Zaměstnanci si podle ministerstva mohou sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem sami rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci a přihlížet tak ke svým osobním potřebám.

To, kdy kdo bude do práce docházet a jak přesně si povinnosti v rámci místa rozdělí, si totiž řeší pracovníci zcela sami, coby tandem nebo tým.

„V ideálním případě sdílený úvazek funguje tak, že zaměstnanci na této pozici jsou ‚dvojjediní‘, což při kombinaci například zkrácených úvazků nemusí tak docela fungovat,“ říká Hana Vykoupilová.

Proč „job sharing“ v Česku zatím moc netáhne

Princip sdíleného pracovního místa je v zahraničí poměrně běžný. V USA není „job sharing“ přímo ošetřen zákonem, ovšem můžeme se s ním v této zemi setkat už od 70. let, kdy byl propagován coby způsob, jak mohou ženy skloubit pracovní povinnosti s péčí o domácnost. A ve Spojeném království pracovalo v roce 2023 v rámci sdíleného pracovního místa na 98 tisíc zaměstnanců.

To v Česku v tomto ohledu zatím zaostáváme. V roce 2022 využívala „job sharing“ necelá tři procenta zaměstnanců. Sdílené pracovní místo zkrátka netáhne. A i když zaměstnavatelé stále častěji nabízejí větší flexibilitu a netradiční pracovní úvazky, většinou to řeší spíše zkrácenými úvazky nebo různými typy dohod.

„Využíváme široké spektrum možností flexibility. Jednou z nich je varianta na job sharing, který je realizován de facto jako práce se zaměstnanci na zkrácený úvazek tak, abychom naplnili 100 % potřeby zajištěných činností. Nejedná se však přímo o řešení sdíleného pracovního místa,“ uvádí například Jan Sekanina z týmu Employee Experience v České spořitelně.

Podobná je situace i ve společnosti Vodafone. „Ve Vodafonu nabízíme možnost plného i částečného úvazku u všech pozic, včetně manažerských. Kandidátům tak umožňujeme zvolit si formu pracovního úvazku podle jejich preferencí,“ říká Magdaléna Wavle, viceprezidentka pro oblast lidských zdrojů ve Vodafone ČR.

„Pokud si pracovník zvolí například poloviční úvazek, z logiky věci zbývající kapacitu potřebujeme doplnit někým dalším, ale odpovědnost za plnění původního celku pracovních povinností pak (asi oproti job sharingu) nenecháváme na daných jednotlivcích. Pracovní náplň naopak vymezíme každému z nich, a tak vzniknou dvě samostatné pozice.“

Plusy a mínusy sdíleného pracovního místa

Čeští zaměstnavatelé si tedy k „job sharingu“ cestu stále spíše hledají. A nejen kvůli tomu, že se jedná o koncept, se kterým nemají zkušenosti. Bojí se i zvýšené administrativy nebo nejasností v tom, jak si budou pracovníci plánovat dovolenou.

Sdílené pracovní místo přitom může přinést řadu výhod, a to jak pracovníkům, tak i firmám. Pracovníci totiž získávají větší volnost a za předpokladu, že se spolu dovedou dohodnout, si mohou sami rozdělovat práci a plánovat směny víceméně tak, jak chtějí.

A to jsou benefity, které mohou být výhodné a atraktivní pro celou řadu zaměstnanců – pro rodiče malých dětí, pro lidi v důchodu nebo pro kohokoliv, kdo oceňuje velkou míry flexibility.

A jak z „job sharingu“ těží zaměstnavatelé? Ti zas nemusejí rozvrhovat všem pracovníkům individuálně směny a zadávat jim úkoly – část odpovědnosti za rozdělení a plnění úkonů totiž převedou na pracovníky.

„Výhodu sdíleného pracovního místa vidím především v absenci ztrát v duchu tzv. LEAN – tedy ztrát v podobě přenosu a dublování informací, úkonů či například rozhodnutí,“ dodává Hana Vykoupilová.

Tipy, jak ve firmě sdílené pracovní místo úspěšně zavést

Pro jaké typy pozic se „job sharing“ hodí? Jaká pravidla je potřeba při jeho zavádění ve firmě dodržovat a jak celou věc zorganizovat tak, aby vše fungovalo, jak má?

  • Princip sdíleného pracovního místa lze aplikovat na víceméně jakoukoliv pozici – jen musejí mít všichni účastníci tu stejnou. Je jenom na firmě, u které pozice se (po dohodě se zaměstnanci) rozhodne princip „job sharingu“ aplikovat. „Zcela jistě ale jde o pozice, kde je relativně snadný přenos a přístup k informacím,“ upozorňuje Hana Vykoupilová. „A z hlediska firem jde o firmy, které jsou transparentní v organizaci a vnitřní komunikaci. Sdílený úvazek může být těžko představitelný v prostředí obecně nefungujícího chaosu.“ Z hlediska právního je také nutné doplnit, že všichni zúčastnění pracovníci musejí mít onu stejnou pracovní pozici uvedenou ve své pracovní smlouvě.

  • Klíčová je otevřená komunikace – a to na všech stranách. „Jasnost a transparentnost jsou klíčové – a to jak v komunikaci těch, kteří úvazek sdílejí, tak toho, komu reportují. Ale také především v jasném popisu práce a v tom, co je náplní, odpovědností a povinnostmi na dané pozici,“ říká Hana Vykoupilová. Komunikace musí samozřejmě efektivně fungovat především mezi pracovníky, kteří pozici sdílejí. Ti spolu musí dennodenně spolupracovat, předávat si práci a dohromady vytvářet svůj rozvrh a organizovat si práci. „Můžeme použít příměr tenisového debla nebo plážového volejbalu – máte se svým spoluhráčem/spoluhráčkou stejný cíl, umíte spolupracovat, ‚vykrýt‘ pozice, neobviňujete se z chyb, ale dokážete podat i přijmout zpětnou vazbu a zároveň přijímáte zodpovědnost za svůj výkon.“

  • Pracovníci musejí mít motivaci se „job sharingu“ účastnit. Sdílené pracovní místo rozhodně není koncept, do kterého je záhodno někoho nutit nebo přemlouvat. Bez toho, aby se chtěli pracovníci tohoto konceptu aktivně a dobrovolně účastnit, „job sharing“ nikdy nemůže fungovat. „Vnímám, že podstatnou roli hraje silná motivace těch, kteří úvazek sdílejí – zkrátka musí jim sdílený úvazek dávat smysl, protože jim přinese určitý typ cenných benefitů. Tato motivace bude určitou protiváhou případných třecích ploch, které při nedostatečném ošetření v popisu či komunikaci mohou nastat,“ radí Hana Vykoupilová.

„Job sharing“ jako budoucnost v českých kancelářích?

To, jestli se koncept sdíleného pracovního místa v tuzemsku v budoucnu více uchytí, nebo ne – na to si budeme muset teprve počkat. Pracovníci ale stále vyžadují větší flexibilitu – a zaměstnavatelé ji také čím dál více nabízejí. Je tedy možné, že sdílené pracovní místo se začne čím dál častěji objevovat jako alternativa k běžnému HPP.

Podle Hany Vykoupilové je navíc sdílené pracovní místo možné vidět v širším kontextu sdílené ekonomiky, která je na vzestupu.

„Vnímám job sharing jako jeden z trendů, který kopíruje totožný trend známý a funkční také v jiných oblastech, například sdílení dopravních prostředků, nástrojového vybavení, fyzického pracovního místa apod. V tomto smyslu je možné, že v budoucnu jej častěji uvidíme u určitých typů pozic a také určitých typů zaměstnanců, kteří jsou vybaveni jak dobrou komunikací, tak také určitým týmovým duchem.“

Foto: Thomas Decamps for Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.

Les thématiques abordées
Vous êtes à la recherche d’une nouvelle opportunité ?

Plus de 200 000 candidats ont trouvé un emploi sur Welcome to the Jungle.

Explorer les jobs