Pokora: tajemství budoucích leaderů

Zatímco ve firmách pozorujeme nárůst nespokojenosti a krizi řízení, noví leadeři se ne(z)rodí jen tak, k tomu je nutná hluboká reflexe. Některé stopy vedou k pojmu pokora. Byl by „pokorný manažer“ tím pravým? Jaké manažerské postupy se za tím skrývají?

„To, že velký leader bývá nejprve vnímán jako služebník, je klíčem k jeho velikosti.“ Robert K. Greenleaf

To, abyste mohli „být ve službách“ týmů nebo celých společností, vyžaduje jasné pochopení vlastních omezení. Můžete být pro členy týmu autoritou a inspirací tím, že projevíte slabost? Nebo tím, že budete jednoduše „lidští“? V době, kdy pracovní sítě zaplavují příběhy ředitelů – guruů ze Silicon Valley, se to zdá být těžko uvěřitelné. Dnešní doba je značně dvojaká, na jedné straně požadujeme pravdu, na té druhé se necháváme unášet projevy charismatických vůdců, kteří by nás (doslova) poslali na Mars!

Leader-guru: konec jednoho mýtu?

Představy o všemocném generálním řediteli start-upu připraveném zachránit svět jsou už nějakou dobu tytam. Kvůli skandálům s nimi investoři ztrácejí trpělivost a dávají jasně najevo svou nespokojenost, jestliže nedochází k naplňování stanovených cílů. Tak například, Travis Kalanick z Uberu byl obviněn ze sexismu a megalomanství nebo Adam Neumann z We Work (We Company) proslul svými duchovními projevy.

Je tedy leadership po vzoru Silicon Valley na ústupu? Některé ukazatele to potvrzují: změny na postech generálních ředitelů byly ve Spojených státech nejvyšší od roku 2002. Během prvních 9 měsíců roku 2019 opustilo své posty 1160 amerických generálních ředitelů, kteří řídili firmy s více než dvouletou existencí a více než deseti zaměstnanci. Jedná se o 13% zvýšení v porovnání s rokem 2018.

V podobném duchu vyznívá i článek MIT Technology Review a dokazuje, že současná mytologizace některých podnikatelů, jako je Elon Musk nebo Steve Jobs, je omyl. Mnohé studie zdůrazňují, že novátorské tendence vznikají na základě a za podpory historického, kulturního, technologického a průmyslového kontextu, ne naopak! Přístup, kdy se za každých okolností soustředí pozornost pouze na vizionáře samotného, často vede k upozaďování zaměstnanců, kteří mají podíl na jeho úspěchu.

Leadeři dnešní doby

Podle výzkumů Erica Jeana Garcii typologie leaderů odráží vývoj společnosti a kulturních pravidel, kterými se řídí. V průběhu času se tak objevily různé přístupy k vedení a „ve společnostech vedle sebe koexistovaly“.

• Leader kontrolor: byl populární na začátku minulého století a inspirací mu je racionalistické hnutí počátku průmyslové revoluce. Jeho krédo? Účinnost prostřednictvím kontroly. „Zajímá ho maximalizace produktivity, kterou se snaží ovládat pomocí systematické kontroly lidského faktoru.“
• Leader terapeut: objevil se ve 40. letech 20. století. Jeho přesvědčení? „Šťastný pracovník je vždy o něco produktivnější.“ Podle Erica Jeana Garcii je tento humanistický přístup k leadershipu zaměřen na důležitost individuálního a kolektivního blaha. Tento přístup je platný dodnes, využívá se při koučování a v otázkách spokojenosti v práci.
• Leader spasitel: zrodil se v 80. letech a reagoval na potřebu zviditelnění v globálním prostředí označovaném zkratkou VUCA (Volatility – Proměnlivost, Uncertainity – Nejistota, Complexity – Složitost, Ambiguity – Dvojznačnost). Většinou jde o vizionářského a charismatického člověka, který vytváří firemní kulturu silnou natolik, že dokáže omezit hierarchické úrovně a kontrolu díky důvěře a loajalitě.
• Eco-Leader: nejnovější forma leadershipu. Do svých rozhodnutí zapojuje „výzvy globalizované a propojené společnosti“. Eric Jean Garcia vysvětluje, že „předpona Eco označuje myšlenku, podle níž svět stále více funguje ve formě vzájemně propojených ekosystémů, které nemají jasné hranice a v nichž se stále více upřednostňuje neformální typ leadershipu.“ Přibližujeme se benevolentnímu a transverzálnímu typu řízení, jenž je založený na důvěře a ne na zkostnatělých procesech.

Objeví se v roce 2020 nová forma leadershipu? Jaký typ vedení je vhodný pro podnikání v 21. století?

Pokora: cesta k naplnění v oblasti řízení?

V dnešní době téměř jedna ze dvou firem není spokojená se svými manažery. Je to klíčové zjištění, protože nám ukazuje nové požadavky: hledání smyslu, nový postoj ve vztahu s autoritou, participativní demokracii, spravedlnost, transparentnost… Nová generace se stala jejich symbolem. 65 % zaměstnanců si myslí, že tradiční metody vedení (pyramidální uspořádání nebo shora dolů a celková zkostnatělost) jim brání v rozvoji potenciálu. Aby se situace napravila, museli by manažeři získat následující dovednosti: naslouchání (54 %), leadership (21 %), empatie (11 %) a lidský přístup (11 %). V praxi to znamená, že musejí ukázat větší míru transparentnosti, empatii a nesmí se bát projevit slabost. Takhle vzniká tzv. „servant leader“ popularizovaný Robertem K. Greenleafem. Podobně hovoří i Thierry Nadisic, odborník na inovace v oblasti řízení, o tzv. spravedlivém přístupu k řízení. Podle něj leader 21. století „musí své spolupracovníky považovat za partnery“. Musí jim poskytovat emocionální podporu, naslouchat a respektovat je.

Rostoucí počet výzkumů ukazuje, že pokora je stěžejní vlastností v oblasti leadershipu. Je důležitější než charisma! Jedna z nejznámějších studií analyzovala případ 11 úspěšných společností a tady jsou závěry: jejich leadeři mají společné dvě věci: jsou ambiciózní, ale mají v sobě i pokoru. Tato vlastnost hraje zásadní roli při udržení stability a angažovanosti týmů. Výzkumy skutečně potvrzují, že pokora vedoucího pracovníka podporuje týmovou spolupráci a zajišťuje mu respekt ze strany podřízených.

Řízení s pokorou: 4 rady, jak začít!

Jak rozpoznat pokorného manažera? Ve svém každodenním chování dává najevo následující vlastnosti: skromnost, upřímnost, otevřenost vůči připomínkám zaměstnanců, uznání, málo arogance nebo narcismu.

Nejste takoví? Nepropadejte panice, existují manažerské postupy, které vám pomohou rozvinout potřebné dovednosti. Nejprve zapomeňte na svůj statut a zásluhy. Potom můžeme přistoupit k jednotlivým krokům:

• Uvědomte si, jakou hodnotu mají vaši zaměstnanci: místo toho, abyste se soustředili na jejich chyby nebo mezery, snažte se, aby každý člen týmu rozvíjel svůj potenciál. V článku magazínu Forbes se zakladatel a šéf společnosti GORDIC Jaromír Řezáč vyjadřuje následovně: „Slušnost k sobě navzájem. To je vlastnost, která je pro mě nejdůležitější a zároveň recept na zdravé pracovní prostředí. Se slušností souvisí i ohleduplnost a přiměřená pokora. Každý by si měl uvědomit a stále si říkat: ‚Vždy je někdo chytřejší, schopnější, hezčí, bohatší nebo rychlejší než já.‘“
• “Podporujte zaměstnance v růstu: pokora v oblasti vůdcovství mimo jiné znamená vytvoření příznivé kultury a prostředí pro učení. Tato myšlenka je součástí neustálého zlepšování, které vede k samostatnosti a individuální odpovědnosti: dvěma klíčovým faktorům ovlivňujícím inovace.
• Buďte k službám svému týmu: co uděláte jako první, když vás někdo jako manažera o něco požádá? Vyřešíte daný problém! Nejste však vševědoucí. Místo toho, abyste všechno chtěli vyřešit sami, pomozte svým zaměstnancům najít vlastní řešení. Inspirujte se Sokratem a jeho slavnou maieutikou: naučte se klást otázky tak, aby dotazovaný sám přišel s řešením.
• Zajistěte klidné pracovní prostředí pro usnadnění spolupráce: vytvořte takové prostředí, kde je povoleno dělat chyby, aby zaměstnanci mohli testovat své nápady, aniž by je někdo odsuzoval. Tento přístup podporuje spolupráci a iniciativu. Dávejte zaměstnancům pravidelný feedback, díky tomu si s nimi upevníte vztah založený na důvěře. Přečtěte si náš článek o tom, jak dát konstruktivní zpětnou vazbu.

Přeložila Iva Kubíčková