Toxicitu na pracovišti zažila až polovina zaměstnanců. Jak ji rozpoznat a odstranit?

V práci trávíme velkou část dne a to, jak jsou pracovní prostředí a firemní kultura nastavené a jaká na pracovišti panuje atmosféra, významně ovlivňuje nejen výkon týmu a jeho jednotlivých členů, ale i celkovou spokojenost. A tím pádem i celou firmu. Harmonii, funkční prostředí a produktivitu v týmu může zhatit i jen jeden jediný člověk: toxický kolega. Jak? Toxicita může mít různou podobu: od pasivní agrese, drby a pomlouvání, přes zjevně manipulativní chování a gaslighting, po tyranii a sabotáž.

Jak toxického člověka poznat, jaké má jeho přítomnost dopady na tým a jak s toxicitou na pracovišti pracovat nebo ji dokonce využít?

Eliminice toxicity šetří náklady firmě

Toxičtí lidé představují výzvu pro každou organizaci, ať už jde o malý tým, nebo velkou korporaci. Narušují totiž nejen pracovní atmosféru, ale mohou významně ovlivnit produktivitu a motivaci ostatních členů týmu, narušit pracovní vztahy a zpochybnit hodnoty a normy organizace, což vede ke ztrátě důvěry, snížení loajality a vyšší fluktuaci zaměstnanců. Výsledkem je, že místo soustředění se na úkoly se zaměstnanci zaměřují na řešení osobních sporů, potažmo své vlastní zdravotní a psychické problémy.

Markéta Černá, jednatelka FeelGoodCompany, která se zaměřuje nejen na toxicitu, ale budování zdravé firemní kultury celkově, odkazuje na studii Harvard Business School “Toxic Workers” a říká, že šikana na pracovišti je dnes běžným jevem. „Přibližně 25–50 % zaměstnanců uvádí, že v určitém okamžiku své kariéry zažilo šikanu v práci. Té se dopouštějí především lidé, jejichž osobnost se vyznačuje toxickými rysy. Toxický zaměstnanec může snadno narušit atmosféru i v té nejvyrovnanější společnosti,” vysvětluje.

Studie potvrdila, že zaměstnanec, který má konzistentně perfektní pracovní výsledky, přináší společnosti výraznou úsporu nákladů. Ale většina zaměstnavatelů si vůbec neuvědomuje, že ještě větší úsporu nákladů přináší eliminace toxického chování na pracovišti. Klíčové je včas toxického člověka odhalit a z firmy jej propustit.

Toxické jednání totiž způsobuje, že:

• zaměstnanci, kteří zažívají v zaměstnání nezdvořilé jednání, snadněji ztrácí sounáležitost s firmou
• téměř u poloviny zaměstnanců dochází k poklesu výkonnosti a záměrně tráví v práci méně času
• u 38 % zaměstnanců dochází ke snížení kvality odvedené práce
• 25 % zaměstnanců, kteří se potýkají s nezdvořilostí, přiznává, že své frustrace přenáší dále na zákazníky
• 12 % lidí takové zaměstnání rychle opouští
• 80 % zaměstnanců ztrácí v práci čas, energii a motivaci kvůli reálným obavám z toxického chování zaměstnavatele
• 66 % si je vědomo poklesu své výkonnosti, v souvislosti s toxickou osobou na pracovišti

Typy toxických kolegů: od drbny k tyranovi

Nemusíte spolu trávit dovolené, vzájemně se hýčkat domácími koláči a svěřovat si intimnosti, ale rozhodně se lépe pracuje v týmu, kde vládnou harmonické vztahy, vzájemně se s kolegy podporujete a máte společný cíl, k jehož splnění směřujete. Když tento ideální stav naruší toxický kolega, ovlivní to nakonec všechny. Jak jej rozpoznat a s jakými typy toxických lidí se na pracovišti můžete potkat?

Milan Pavlíček, terapeut, kouč a konzultant v oblasti lidských zdrojů říká, že toxické osobnosti spojuje mimo jiné touha naplnit výhradně vlastní potřeby a všechny je lze najít na škále tzv. temné triády narcismu, psychopatie a machiavelismu.

Pro narcisty je v pracovním kontextu typický osobnostní rys charakterizovaný přehnaným smyslem pro vlastní důležitost, potřebou obdivu a nedostatkem empatie vůči ostatním. „Poznáte jej například podle přehnaného sebevědomí a vychloubání se, snahy dominovat konverzaci či grandiózních plánů a nerealistických očekávání. Mluví negativně o předchozích zaměstnavatelích nebo kolezích a očekává speciální zacházení nebo výjimky, ale projevuje nedostatek zájmu o firemní kulturu nebo týmovou práci,” vyjmenovává Pavlíček a doplňuje, že narcista používá často “já” místo “my” při popisu úspěchů a má potíže s popisem vlastních slabých stránek.

Machiavelisté se v práci vyznačují strategickým a často manipulativním přístupem k dosahování svých cílů, využívají politické hry, kdy selektují informace, které sdílí, tvoří a mění aliance, jak se jim to hodí. „Machiavelistu poznáte třeba podle přehnaně upravených odpovědí na otázky, schopnosti rychle měnit postoje podle reakcí tazatele, nedostatku autentických emocí při popisu zkušeností a tendence mluvit o ostatních jako o nástrojích k dosažení cílů,” popisuje Pavlíček s tím, že tito lidé jsou zaměření na strategické aspekty práce spíše než na etické.

Psychopaté mají nedostatek empatie, jsou impulzivní a mají povrchní šarm, který využívají k manipulaci a vykořisťování kolegů pro vlastní prospěch. Chladnokrevně porušují etické normy, projevují nízkou míru strachu či úzkosti v stresových situacích a mají tendenci k riskantnímu rozhodování, které může organizaci poškodit. „Jak poznat na psychopata? Bývá okouzlující, ale působí povrchně a jeho reakce nacvičeně, navíc nebývá trpělivý a přehnaně vyzdvihuje své úspěchy, aniž by poskytl důkazy, nemá pochopení pro pocity ostatních a snaží se ovládat průběh rozhovoru a manipulovat s tazatelem,” objasňuje Pavlíček a připomíná, že psychopaté v souvislosti s předchozími selháními vždy obviňují druhé nebo okolnosti a jejich plány bývají buď grandiózní, nebo chybí úplně.

Markéta Černá říká, že toxičtí lidé velmi dobře využívají nízkého sebevědomí lidí, nejistoty, obav o práci či pozici, strachu z konfliktu, nadřazenosti nebo laxního chování ostatních. Podle ní za toxického člověka obecně považujeme jedince, který je škodlivý pro organizaci, včetně jejího majetku nebo lidí. Těmito toxickými zaměstnanci můžou být muži i ženy a Černá uvádí devět příkladů:

Výhybkář je mistr v delegování svých pracovních povinností na ostatní. Věci nedokončuje a vždy má po ruce výmluvu. Často slyšíte „Tohle není moje práce.“ nebo prostě čeká, jestli úkol nevyhnije. Je líný a má obavu, že se ukáže, že něco neumí.

Zavřená mysl je často i pracovitý jedinec se spoustou zkušeností, ale velkou neochotou cokoliv měnit nebo na sobě pracovat. „Tak, jak to tu už léta děláme, je to správně.“ nebo „Nějaké děti mi nebudou říkat, co mám dělat.“ Svou vnitřní nejistotu si posiluje pocitem nadřazenosti díky zkušenostem či pozici.

Drbna si libuje v konstruování dramatických situací, zasahuje ideálně do všeho. Poštvává lidi proti sobě a dovede udělat na pracovišti dusno. Je rád/a středem pozornosti tím, že má informace o ostatních, často má potěšení z neštěstí ostatních. Cítí se tím důležitá a zajímavá.

Věčná oběť, to jsou zaměstnanci, kteří používají pracovní prostředí jako kancelář terapeuta, působí rušivě, i když nejsou zlomyslní. Věčné oběti jsou v nějakém problému pořád, nikdo jim nerozumí, všichni je využívají, šéfové si na ně zasedli apod. Zbavují se zodpovědnosti za vlastní život a vždy ukáží na viníka svých problémů. Komplikace nepovažují za příležitost, jak se poučit a posunout, je to pro ně výmluva a důvod proč se litovat. Používají citové vydírání a zneužívají ochotu dobrých lidí.

Věčný kritik vidí chyby a problémy i tam, kde to vypadá naprosto v pořádku, bezpečně a dokonale. Nic nikdy není dost dobře, ani vy jako osoba. Obvykle sami nápady nepřináší, ale když je přinese někdo jiný, vždy najdou nějaké „ale“. Jsou ve své negativitě únavní, protože ať vymyslíte cokoliv, nikdy to pro ně nebude ideální a správné řešení. Mají rádi poslední slovo, proto se nesnažte ho mít vy.

Manipulátor se umí dokonale přetvařovat a dle potřeby mění tón hlasu, posunky, použitá vyjádření i dobře vymyšlenou taktiku, jak ovlivnit lidi a získat, co chce. Rád/a si hraje i s informacemi, které si nechává či naopak pouští, když se to jí/jemu hodí.

Narcista je zaujatý vlastní důležitostí a velikášstvím, je arogantní vůči stejně postaveným nebo podřízeným. Může být zábavný, aby si udržel pozornost, ponižuje ostatní, postrádá empatii a nemá téměř svědomí. Může náhle přejít do submisivního projevu vůči nadřízenému, kterého ale v nepřítomnost klidně pomlouvá. Normální pravidla společnosti pro něj neplatí a ostatní lidi bez výčitek „používá“. Je ale velmi citlivý na cokoli, co ohrožuje jeho sebeúctu a zpochybníte-li jejich grandiózní sebeobraz, uvidíte, co obnáší jejich vztek.

Skrytý narcista nebo trefněji psychopat vás chce mít pod kontrolou. Ne zjevně, spíš skrytě, přes váš strach, emoce, nejistotu. Hraje si klidně i na spasitele, kouče, dobráka, co vám chce pomoct. Velmi rychle překročí práh soukromí, vy máte pocit, že se o vás zajímá, ale v momentě, kdy se to hodí, tyto informace zneužije proti vám. Zavazuje si lidi pomocí nebo podporou, vyčítá a uráží, pokud to daný člověk nevrací zpět dle jeho /jejích představ. Využívá pocit viny a studu. Je schopen do očí lhát a obviňovat ze lhaní vás. Jeho oběti zažívají tzv. kognitivní disonanci – vnitřní chaos z jeho protichůdných projevů. Tato nepředvídatelná bytost naprosto postrádá sebereflexi a nelze od ní čekat nic dobrého.

Tyran je agresivní a často používá zastrašovací metody a manipuluje. Může mít mnoho tváří a jeho agrese může být skrytá i za „péčí“. Nezřídka totiž tyran touží „po-moci“. Je to jedna z nejtoxičtějších verzí, která často hraničí s jednáním, které jde za hranici přípustnosti.

Toxicitu řešte preventivně a nastavte jasné hranice

Jak bylo řečeno na začátku: spokojený zaměstnanec, který se do práce těší, je pro firmu výhrou a o zdravou firemní kulturu je vhodné se starat preventivně než ex post hasit následky včas neodhalené toxicity. Firmy by tak měly investovat do podpory sebevědomí lidí. Jak?

• Vytváření pozitivní firemní kultury: podpora týmového ducha, ocenění zaměstnanců za jejich přínos a budování důvěryhodného prostředí.
• Transparentnost: zaměstnanci by měli mít jasnou představu o svých rolích a odpovědnostech, stejně jako o tom, jak a na základě čeho jsou hodnoceni.
• Pravidelné týmové aktivity: sociální aktivity mimo pracovní prostředí mohou pomoci posílit vztahy mezi členy týmu a předcházet konfliktům.

Markéta Černá radí, jak by měli ke svým týmům přistupovat manažeři, kteří mají na toxicitu podezření nebo o ní již mají důkazy:

• Stanovte jasné hranice a dejte jasně najevo, co v týmu budete tolerovat a co ne, např. odmítněte pomluvy.
• Nastavte pravidla či hodnoty týmu nebo firmy a zaveďte je do oficiálního dokumentu, aby bylo zřejmé, jak se k sobě i ke klientům chcete chovat a co je naopak nepřípustné.
• Neignorujte toxické chování, problém pojmenujete a v klidu, otevřeně a věcně o něm mluvte, i když to může být nepříjemné.
• Dávejte zpětnou vazbu, i když tušíte, že se nesetká s pochopením od toxického člověka.
• Zmenšete kontakt a pokud je to možné, omezte interakci toxické osoby s ostatními.
• Pokud problém přetrvává, začněte s HR nebo právní pomocí řešit ukončení spolupráce s daným člověkem.
• Podpořte sebe i ostatní v péči o svou psychickou vyrovnanost, někdy oběti i celé týmy vyžadují po zkušenosti se šikanu péči psychoterapeuta.
• Podporujte tým ve zdravém sebevědomí, např. společnými seberozvojovými tréninky, nebo pomocí koučů a psychoterapeutů.

Práce s toxickým člověkem je výzva, která vás může posunout

Zásadním úkolem HR oddělení a vedoucích pracovníků je vytvořit mechanismy, které umožní účinně řešit toxické chování. A Markéta Černá pak uvádí zcela konkrétní postupy, jak s toxickým člověkem „zacházet“. Radí nebrat si jeho chování osobně a nenechat se vtáhnout do jeho her. „Doporučuji toxického člověka vnímat jako trenažér vlastní sebeúcty a sebehodnoty. Ukazuje nám, kde nás brzdí naše strachy, jak moc si věříme či nevěříme, jak snadno sami přebíráme toxické chování, abychom zapadli a necítili se vyloučení. Jak moc jsme závislí na pozornosti, pochvale. Jak moc jsme vlastně ovlivnitelní,“ radí.

Pozorujte sami sebe a vnímejte, co se vám doopravdy chce udělat v přítomnosti toxického člověka.

Odejít? Tak v klidu vstaňte, řekněte, že tohoto nechcete být součástí a odejděte.
Říct „ne“? Zmiňte v klidu, že nesouhlasíte, nepomůžete, nechcete. Pokud je potřeba, zmiňte jen věcný důvod, ale nenechte se vtáhnout do dlouhosáhlého obhajování si svého „ne“.

Cítíte znechucení, vidíte nefér chování, slyšíte lež? Věcně to pojmenujte. Zviditelněte, že jste hru prohlédli.

„Hledejte zdroje pozitivní energie, podporujte se navzájem s kolegy projevením pochvaly, poděkováním. Mimo práci na tohoto člověka nemyslete. Řekněte si, že mu nebudete věnovat svou energii a nenecháte ho, aby měl kontrolu nad vaší pohodou, protože to přesně oni často chtějí,” uzavírá.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.