Jak vytěžit to nejlepší ze špatného hodnocení

V dnešní soutěživé náladě na pracovišti může mít negativní zpětná vazba zdrcující dopad, vyvolat pocity nekompetentnosti a zklamání a podrýt naši sebedůvěru. Rozrušení se často umocňuje naší lidskou náturou zkreslovat informace a soustředit se hlavně na negativa. „Dospělé přitahují spíše negativní emoce a mají tendenci nechat se jimi ovládat silněji než těmi pozitivními,“ uvádí studie publikovaná v odborném časopisu Americké psychologické asociace Psychological Bulletin. Takže v tom nejste sami. Všichni se někdy zaměřujeme na negativní stránku věci a naše předpojatost může zveličovat dopad negativní zpětné vazby a vytvářet zásadní překážky v našem profesním životě. Podle průzkumu americké analytické společnosti Gallup pouze 14 % zaměstnanců spíše souhlasí s tvrzením, že je pracovní hodnocení motivuje ke zlepšení.

To nás přivádí k zásadní otázce: Jak si můžeme konstruktivní kritiku přebrat jako podnět k růstu, nebo signál, že je na čase porozhlédnout se po nových příležitostech? Nejprve musíme negativní zkreslení překonat a uvědomit si, že i když je feedback důležitý, rozhodně nedefinuje naši celkovou hodnotu.

Soustřeďte se na svoje silné stránky, a ne na nedostatky

V podstatě jde o to, jak si zpětnou vazbu interpretujeme. Když někdo poukáže na oblast, ve které bychom se měli zlepšit, máme sklon to přisuzovat vlastní méněcennosti. Tak to podává Nidhi Tewariová, poradkyně v oblasti wellbeingu, kultury na pracovišti a odolnosti, která vystoupila se svým příspěvkem na konferenci TEDWomen 2023 a na Světovém ekonomickém fóru. „Automaticky se začneme shazovat a říkat si, že nejsme dost dobří,“ popisuje. Tvrdí, že takové uvažování nás přesvědčuje o vlastní neschopnosti a vrtá se nám v sebevědomí.

Musíme se na svoje myšlenky a pocity podívat s odstupem a určit, jestli nejde jen o počáteční emocionální reakci, jako je frustrace nebo stud. V takové situaci je dobré vytvořit si kognitivní odstup mezi sebou a přijímanou zprávou, jak vysvětluje Tewariová. Odstup nám pomůže vyhnout se bezprostředním obranným reakcím, umožní nám zamyslet se nad informací kriticky a proměnit ji v příležitost k osobnímu a profesnímu rozvoji. Jak si ale takový odstup vybudovat i v tak vypjaté situaci? Budeme se potřebovat naladit na tzv. growth mindset, tedy růstové myšlení.

Jak si změnit nastavení v hlavě

Psycholožka Carol S. Dwecková představila koncept tzv. růstového myšlení na konci 20. století. Termín se dostal do širšího povědomí v roce 2006 vydáním její knihy nazvané Mindset: The New Psychology of Success. Definuje ho jako představu, že můžeme naše schopnosti a inteligenci rozvíjet prostřednictvím odhodlání, tvrdé práce a aktivního překonávání překážek.

Podle Tewariové základ růstového myšlení tvoří vědomí, že „dokonalost“ je nedosažitelná. „Zlepšovat se můžeme jen skrze učení a růst,“ tvrdí expertka. Takové chápání světa vám ukáže chyby jako cenné příležitosti, ze kterých se můžete poučit, a nikoli jako neúspěchy. Přestaneme se hnát za dokonalostí a budeme raději věnovat energii učení a zlepšování se, což je neodmyslitelný aspekt dlouhodobého kariérního rozvoje.
Součástí růstu je i diskomfort, protože ten vás nasměruje na oblasti, které by si zasloužily zlepšení, jak vysvětluje Azizi Marshallová, odbornice na duševní zdraví a zakladatelka a ředitelka organizace Center for Creative Arts Therapy, centra pro uměleckou psychoterapii a školicího střediska v Chicagu. „Abychom změnili naše nastavení, musíme se smířit s tím, že to zpočátku může být nepříjemné,“ dodává Marshallová. Budete muset vystoupit ze své komfortní zóny a například se ozvat na poradách, i když byste raději byli zdrženlivější.

Snažte se k feedbacku přistoupit konstruktivně

Následujících šest kroků vám nabízí praktický plán, jak zanalyzovat feedback, zaujmout proaktivní a konstruktivní přístup a využít ho jako podnět ke zlepšení v osobním i profesním životě.

1. Usměrňovat emoční reakce

Je důležité pracovat se svou bezprostřední reakcí na poskytnutý feedback. Tewariová radí: „Dopřejte si den na vychladnutí a procítění emocí. Vrátíte se tak do práce vyrovnaní a nebudete si zpětnou vazbu brát osobně.“ Než odpovíte, nechte svoje emoce vykrystalizovat a pak je archivujte do správné mentální škatulky.

2. Pídit se po důvodech

Vaším hlavním cílem je zpětnou vazbu pochopit, proto rozklíčujte její motivy a účely. Marshallová nabádá: „Zeptejte se svého nadřízeného na konkrétní důvody daného zadání a zpětné vazby.“ Konkrétní instrukce v rámci vašeho hodnocení jsou přínosné, ale vy potřebujete jít ještě hlouběji a porozumět kontextu, v jakém jste zpětnou vazbu dostali, a uvědomit si, jak zapadá do vašeho celkového osobního růstu a kariéry. Jedná se o moment sebereflexe, který z feedbacku vytvoří konkrétní plán vašeho rozvoje.

3. Efektivně komunikovat s nadřízenými

Když obdržíte feedback, je důležité se aktivně zapojit do konstruktivního dialogu s vaším nadřízeným. Tewariová dodává radu: „Požádejte o konkrétní úkoly, které vám vydláždí cestu ke zlepšení.“ Ujasníte si tak, jak si stojíte, ale hlavně si vytvoříte oboustranný komunikační kanál na poskytování zpětné vazby a sledování pokroku. Vytváříte si tak příležitost vyjádřit svůj názor, požádat o pomoc a společně si stanovit cíle a časový plán. V důsledku se posílí podpůrný a transparentní vztah s vašimi nadřízenými, bez kterého nejde dosáhnout dlouhodobého profesního růstu.

4. Trénovat mindfulness

Tewariová doporučuje mindfulness jako nástroj, který vám umožní zachovat si objektivitu a tah na branku. „Nechte negativní myšlenku vynořit se na povrch, potěžkejte si ji a… nechte ji plavat,“ radí. Tohle duševní cvičení je navržené, aby vám pomohlo vytvořit si odstup od negativních emocí a budovat si soustředěnější a vyváženější uvažování. Je to dovednost, která se dá časem vytrénovat. „Pokud nedokážete tak dlouho sedět v klidu a tichu a myšlenky se vám honí hlavou, zkuste si ze začátku nastavit časovač na 60 sekund. Sedněte si a pozorujte svoje myšlenky a pocity,“ instruuje expertka. Začnete si zvykat a postupně můžete prodlužovat čas. Je to praktika, která vám pomůže uvědomit si, co se děje ve vašem nitru, a povzbudit všímavost.

5. Zvládat stres a soustředit se

Marshallová byla dříve zdrženlivá a na schůzích seděla jako myška. Pak dostala zpětnou vazbu, aby se více ozývala. Jenže jelikož nerada mluvila před více lidmi, měla z toho nervy. Rozhodla se čelit svému strachu a úzkostem a vytvořila si „emocionální KPZ“. Nosila v ní předměty jako antistresové kuličky a voňavou modelínu, se kterými si mohla hrát pod stolem. „Potřebovala jsem něco, co mě uzemní,“ vysvětluje Marshallová, která díky KPZ vyřešila svoje problémy se soustředěním a dnes umí zachovat chladnou hlavu i pod vysokým tlakem. Pomohly jí také kreativní nebo performativní aktivity (např. bubnování v kruhu nebo taneční lekce), při nichž se uvolníte a dostanete ze sebe všechen stres.

6. Přizpůsobit popis práce a udržet si morálku

Jako poslední krok Tewariová navrhuje tzv. „job crafting“, tedy redefinování svých pracovních úkolů a povinností tak, abyste si doplnili sebedůvěru, zejména po negativní zpětné vazbě. „Zaměřte se v práci na úkony, které vám jdou,“ radí expertka. Přispějete tím k vlastní spokojenosti v práci a restartujete svou motivaci.

Je čas na změnu?

Není vůbec jednoduché si v takových vypjatých chvílích ještě všímat, jestli je zpětná vazba konstruktivní, nebo toxická. Podle Tewariové bychom měli pátrat po podrobnostech a záměru osoby, která vám ji poskytla. „Měli bychom trvat na co nejkonkrétnějším feedbacku, abychom měli jasno, jakým směrem budeme pokračovat,“ vysvětluje. Pokud je feedback nekonkrétní, nesrozumitelný nebo působí jako osobní útok, měli byste přehodnotit svůj postoj. Expertka také připomíná zvážit, jaká dynamika u vás na pracovišti vládne. Dávejte si pozor na varovné signály, jako např. zpětnou vazbu od osoby, která neřeší její psychologické dopady nebo důvěru, kterou v ni podřízení vkládají, ani nepodává konkrétní a použitelné rady.

Marshallová přidává další problematické situace. Další potenciální indikátor nezdravého pracoviště může být nedostatečná srozumitelnost feedbacku, kterému navíc chybí odůvodnění. Varuje i před toxickým pracovištěm, ve kterém se zaměstnancům nedostává podpory, jsou svědky šikany a mikroagrese a jsou obětmi systémových chyb. „Pokud jste pak doma nepříjemní nebo brečíte v autě po cestě z práce, asi to nebude práce pro vás,“ dodává.

Tewariová se s Marshallovou shoduje na tom, že konstruktivní zpětná vazba by měla být konkrétní, použitelná a zaměřená na podporu růstu. Osobní útoky nebo vágní feedbacky můžou být signály, že je možná čas na změnu.

Jak se oklepat po špatném hodnocení

Vaše reakce na špatné pracovní hodnocení vám může dopomoct k lepším výsledkům nebo k nalezení vhodnější pracovní pozice. A i kdyby ta pracovní pozice měla být v jiné firmě, vždycky je to hodnotná zkušenost do budoucna a šance ke zlepšení.

Překlad: Eva Mazalová
Foto: Thomas Decamps z Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.