Jaroslava Rezlerová: „AI velmi brzy změní náplň velké části pracovních pozic.“

Umělá inteligence je teď velkým tématem a predikuje se, že trh s AI bude dál globálně raketově růst. Není ale boom okolo AI jenom jedna velká bublina?

Ano i ne.

Je pravda, že velká část firem už AI nějakým způsobem registruje. Dělali jsme si globální průzkum a ptali jsme se zaměstnavatelů, jak vnímají nástup AI. A vyšlo nám, že například v USA se 60 % lidí domnívá, že AI bude mít v budoucnu velký vliv na to, jak se pracuje a jak budou vypadat pracovní pozice. Ale pouze 28 % lidí řeklo, že se to bude týkat přímo jejich práce. Všichni tedy chápeme vliv, který AI bude mít, ale málokdo si chce připustit, že se to může týkat zrovna jeho profese.

Hodně firem se dnes tváří, že umělou inteligenci už do praxe zavádí. Ale ve skutečnosti nemají žádnou strategii, nemají identifikované své potřeby a už vůbec nemají zjištěné, jaké nástroje jsou na trhu dostupné a které by pro ně byly ty nejlepší. I když jsou samozřejmě výjimky, jako třeba velké technologické firmy.

Většina firem tedy při zavádění AI postupuje spíše nesystematicky, metodou pokus omyl. Všude se s AI pracuje, všude se s ní zkouší něco dělat, ale není to řízený proces. Uvidíme, co se stane v příštích letech, až firmy nabydou víc zkušeností.

Jakým způsobem využívají firmy umělou inteligenci nejčastěji?

AI se nyní využívá hlavně k vykonávání repetitivních, jednoduchých a opakovaných činností. Můžeme zmínit třeba finance – dnes už se bez zásahu lidí často třeba fakturuje nebo se vykonávají různé administrativní úkony. AI se už dnes využívá i všude tam, kde se vkládají a analyzují data. Běžně také ve firmách vidíme nástroje, které přepisují záznamy z meetingů nebo z nich dělají stručný zápis. Před rozhovorem jsme se bavili o strojovém přepisu audia – to je takový typický příklad. Ale bohužel – tady narážíme na limity exotičtějších jazyků. Vidíme, že zatímco v angličtině jsou věci často už dobře zpracované, v češtině bývá, jak říkáme v korporátech, ještě prostor ke zlepšení.

Na jedné straně se dá očekávat, že automatizací některých činností budou chtít zaměstnavatelé od svých lidí vyšší přidanou hodnotu, která bude doplňovat AI, na druhou stranu může technologie pomoci méně zkušeným pracovníkům dělat kvalifikovanější a smysluplnější práci, což se projevuje například u programování, tvorby grafiky, psaní textů, automatizované tvorby prezentací, vyhodnocování dat. V našem globálním průzkumu nám zaměstnavatelé řekli, že až 45 % jednoduchých administrativních činností nahradí v krátké době umělá inteligence. A to je hodně. AI pomůže zautomatizovat rutinní úkoly, ale bude také asistovat u vysoce kreativních prací.

A na jaké překážky firmy při zavádění nástrojů umělé inteligence narážejí?

Překážkou bývají často samotní manažeři. Když deset patnáct let vedete firmu nebo tým a ono to funguje, proč byste něco měnili. Implementace AI tedy často krachuje na obavách samotných manažerů. Umělá inteligence navíc může odebírat zaměstnancům část repetitivních úkolů a umožnit jim pracovat kreativněji. A pro některé manažery je tato změna náročná – je pro ně těžší vést lidi „softově“ a ne přes lehce měřitelné úkoly. Z použití AI vyplývá potřeba úplně jiného nastavení KPI, vyhodnocování zaměstnanců a podobně.

Další překážkou může být překlopení plánů do každodenní praxe, tedy adopce technologií samotnými uživateli. To bývá největší výzvou. Například velkou část administrativy už lze začít přesouvat do digitálních systémů, které ji budou dělat samy. A management firem může mít snahu tyto změny implementovat, ale především na nich potom musí i trvat. Idea bývá dobrá, nástroje fungují, ale vše pak někdy selhává na úrovni implementace a každodenního používání.

Lidi se AI bojí. Myslí si, že práce s umělou inteligencí je skoro až vědecká činnost. Že musíte být skoro programátor, abyste s ní mohl pracovat. Přitom to tak být vůbec nemusí. Důležité ale je umět těmto nástrojům práci zadat. Schopnost správně nadefinovat své požadavky je nyní novou klíčovou dovedností a není to tak evidentní, jak se může na první pohled zdát.

Když jsou někdy překážkou samotní manažeři, bude to nakonec na samotných zaměstnancích, aby se naučili a začali AI používat?

Jednotlivý zaměstnanec sice může přijít s nějakou dílčí inovací, může navrhnout jak efektivněji vykonávat svoji práci, ale tu cestu k větší proměně AI a digitalizace bude muset nastavit management firem. Možná za podpory specializovaných týmů. Nebude to na jednotlivcích ani na vládě. To byznys vždy byl a je nositelem pokroku.

Firmy už dnes poměrně hodně investují – minimálně čas svých lidí – do toho, aby začali zaměstnance digitálně vzdělávat. AI je teď určitě větší téma, než kdybyste se mě ptal v roce 2022. Je jasné, že firmy se na umělou inteligenci budou muset adaptovat, jenom ještě úplně neví jak.

Jak jsou na tom české firmy ve využití AI v porovnání se zahraničím?

Systematické zavádění AI se zatím děje převážně ve velkých, mezinárodních firmách, které na to mají prostředky a mohou na to uvolnit kapacity. Lídrem v oboru jsou Spojené státy a oproti nim se dá říct, že jsme v Česku o něco pozadu. Ale rozhodně nespíme. A naopak vidíme, že některé nástroje umělé inteligence, třeba i v segmentu náboru, vznikají přímo u nás.

AI se čím dál víc využívá i v HR – při talent managementu, při náboru. Někdo by mohl vyjádřit obavu, že umělá inteligence nahradí lidský úsudek a přístup neosobními algoritmy. Jsou podle vás na místě obavy týkající se „odlidštění” náboru?

Tato úvaha je určitě na místě. V oblasti personalistiky slyšíme podobné obavy často. Z praxe i ze zkušeností nás i našich konkurentů víme, že některé části náborových procesů se skutečně automatizují. Proč ale stále nedošlo k úplné automatizaci a proč zaměstnance nehledají digitální nástroje samy?

Protože ono to nefunguje. Nakonec tam musí být vždy člověk. V náboru je potřeba určitá lidská energie, chemie – to něco navíc, co my lidé máme a co AI nemá a dlouho mít nebude. Lidskou intuici zatím AI nenahradí a v mnoha situacích bude stále rozhodovat člověk. Může tak ale činit na základě dat, která mu připraví umělá inteligence.

Velmi bude také záležet na správném nastavení spolupráce člověka a umělé inteligence. Už v našem tři roky starém průzkumu Revoluce dovedností jsme zjistili, že většina zaměstnavatelů si myslí, že ve firmách brzy vzniknou pozice, které dnes ještě ani neumíme pojmenovat. A mimo jiné víme, že vzniknou i pozice, na kterých lidé budou řešit právě rozhraní spolupráce umělé inteligence a lidské práce. Bude se muset řešit rozdělení kompetencí mezi těmito dvěma stranami. A právě na tomto rozhraní bude ještě spousta věcí k dořešení.

Stane se (nebo stala se už) schopnost používat AI součástí základní digitální gramotnosti, jako je třeba dnes vyhledávání ve vyhledávačích nebo posílání elektronické pošty?

Určitě. Myslím si, že brzy, třeba do deseti let, budou muset zaměstnanci, alespoň ve službách, běžně umět zadávat prompty a pracovat s umělou inteligencí.

Zatím je AI stále obestřeno takovým tajemným oparem. Lidi spíš děsí. Je už ale spoustu dobrých příkladů z praxe. A na trh masivně nastupuje mladá Generace Z, která v digitálním světě vyrostla. I díky tomu se bude přístup k nástrojům umělé inteligence v blízké budoucnosti významně měnit.

Myslíte si, že do budoucna se na AI dovednosti bude muset zaměřit i vzdělávání, včetně toho základního?

Ano, AI, stejně jako třeba základy programování, určitě bude součástí základního vzdělávání. Nejdůležitější ale bude rozvoj měkkých dovedností a příprava lidí na prostředí, které se bude stále rychleji proměňovat. Klíčová je učenlivost, přizpůsobivost, vytrvalost, schopnost řešení problémů, ale také kritické myšlení, samostatnost, vytrvalost, týmová spolupráce a komunikační dovednosti. Tyto kompetence, nejlépe v kombinací s technickými znalostmi, umožní zájemcům o práci plně využít potenciál, který AI přináší a reagovat na výzvy budoucího pracovního trhu. AI nenahradí lidi, ale lidé ovládající AI budou produktivnější a nahradí ty, kteří se to nenaučí.

Zatímco mladší generace je a bude s digitálním světem lépe obeznámena, bude nutné dovzdělat především ty generace, které už pracují. Bude to masivní věc, která si vyžádá vysoké investice.Ale jsem ráda, že iniciativy se chopil už i stát. Naše Asociace personalistů České republiky například spolupracuje s ministerstvem práce. A nové vedení Úřadu práce zavedlo digitální vzdělávání v rámci projektu DIGI-kurz, které nabízí školení nejenom nezaměstnaným, ale i zaměstnancům z firem, a má díky tomu velký úspěch.

Teď už jen vylepšit to školství.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.