Komentář: Co všechno může lídr ovlivnit, aniž si to uvědomuje

Koučka Jana Jandová, spoluorganizátorka konference Happiness@Work Live! sdílí vizi moderního leadershipu, kterou za roky své praxe postavila dohromady.

Podle průzkumu z července 2024 je nespokojenost s nadřízeným hlavním důvodem odchodu z práce pro 75 % respondentů. U generace Z je číslo dokonce ještě vyšší. Lídr tedy zásadně ovlivňuje spokojenost svých lidí a je velmi důležité, aby aktivně přispíval k jejímu rozvoji. Netřeba dodávat, že tím má přímý vliv na celkový chod a úspěch samotné firmy.

Jak si takovou spokojenost či štěstí v práci představit? Pro každého znamená štěstí v práci něco jiného, v zásadě ho ale tvoří čtyři pilíře: vztahy, výsledky, růst a zdraví. Je-li z dlouhodobého hlediska některý z pilířů oslaben, klesá i pocit našeho štěstí.

Úkolem lídra by tak mělo být:

• vytvářet prostředí důvěry a psychologického bezpečí v týmu,
• zajistit, aby každý člen týmu rozuměl tomu, jaký je smysl jeho práce a čím konkrétně on sám k výsledku přispívá,
• umožnit, aby se lidé v týmu mohli dále rozvíjet a budovat prospěšné návyky (ať už pracovní, nebo podporující jejich zdraví),
• dbát na to, aby se lidé cítili dobře po fyzické i mentální stránce.

Co to ale v praxi znamená? A kam až může role lídra sahat?

Příklady táhnou, aneb ryba smrdí od hlavy

Je důležité, aby lídr o významu těchto pilířů mluvil a své lidi ve všech čtyřech oblastech podporoval. Ale pouhá slova nestačí – stejně jako od členů svého týmu potřebuje konkrétní výsledky, i on nebo ona se musí prokázat činy.

Jestliže sám manažer nebude jednat v souladu se svými tvrzeními, jejich efekt bude zcela opačný. V takové situaci totiž nepůsobí autenticky ani důvěryhodně. Vysílá tím protichůdné signály, které tým akorát znejistí a naruší pocit psychologického bezpečí. Těžko budou lidé vnímat, že je pro šéfa důležité jejich zdraví a pohoda, pokud on sám bude posílat e-maily ve tři hodiny ráno, jakkoliv bude tvrdit, že totéž od nich v žádném případě neočekává. Jak ve své knize V práci nemusí být blázinec říká Jason Fried: ‚‚Když vůdce smečky obětuje extrémní množství času, zbytek smečky musí taky. Nezáleží na tom, co řeknete, záleží na tom, co děláte.‘‘

A čím výše jste ve společnosti postaveni, tím větší pozor si na své chování musíte dát. ‚‚Pokud manažer manažerů dává špatný příklad, tento vzor se povalí celou hierarchií jako sněhová koule a cestou bude ještě nabírat rychlost.‘‘

Můžeme si to jednoduše představit tak, jako by šéf firmy měl na hlavě čelovku. Tam, kam se dívá, směřuje i pozornost lidí v organizaci. Ať chce nebo ne. Svým pohledem nastavuje jasnou normu žádoucího chování, které se budou lidé snažit přiblížit, aby naplnili svou přirozenou potřebu přijetí. Kromě toho je nápodoba základním principem učení od vzorů a autorit už od samotného dětství. I ti nejmenší přejímají jednání svých rodičů ještě dříve, než rozumí významu slov.

Lídr nemusí být Superman ani Děd Vševěd

Mýtus, že lídr musí být superhrdina s odpovědí na každou otázku, zbytečně zvyšuje tlak a obavy ze selhání. Skutečný lídr se pozná podle toho, že umí přiznat svou zranitelnost a někdy říct ‚nevím‘. Tím ukazuje, že i hledání cesty je součástí procesu, vytváří prostor pro spolupráci a podporuje týmovou důvěru.

Podle Michala Meška, CEO společnosti Martinus, jsou dobří lídři ti, kteří dokážou otevřeně a přímo pojmenovat výzvy, kterým čelíme, ale zároveň ukázat cestu, jak z nich ven.

Spíše než děd Vševěd je tedy dobrý lídr jako maják – neukazuje směr proto, že má všechny odpovědi, ale protože je ukotvený ve svých hodnotách, i když přichází bouře. Dokáže posvítit na problém a zároveň nasměrovat k jeho řešení. A právě v období neustálých změn je tato schopnost stále důležitější.

Hodnoty, které sahají za hranici pracovních stolů

Mnoho lídrů si stále více uvědomuje, že jejich role nekončí u dosahování firemních výsledků a řízení týmu. Hodnoty a jednání lídra mohou (a měly by) záměrně ovlivňovat nejen firemní kulturu, ale i širší okolí – zaměstnance, jejich rodiny, dodavatele a celou společnost. Co přesně to znamená? Pojďme si to demonstrovat přímo na konkrétních firmách a lídrech.

Příkladem takového přístupu je Leoš Jiřele, CEO firmy Solea, který úspěšně skloubil byznys s celospolečenským přesahem. Málokdo by možná očekával, že výrobní družstvo lze vystavět na principech svobodné firmy. Kromě toho Solea zaměstnává převážně handicapované lidi, čímž jim pomáhá k seberealizaci a návratu do aktivního života. Důraz na zdraví zaměstnanců a udržitelnost se odráží v každodenním provozu. Například přímo na pracovišti mají zaměstnanci k dispozici prodejnu zdravé výživy, kde mohou za zvýhodněné ceny nakupovat zboží od místních pěstitelů.

Podobně inspirativním příkladem hodnotového leadershipu je Josef Dvořáček, dlouholetý CEO společnosti Sonnentor. Díky pečlivě budované firemní kultuře a důrazu na udržitelnost se v Sonnentoru daří nejen bylinkám, ale také zaměstnancům, dodavatelům a přírodě. Když s Josefem projdete provozem, každého zaměstnance osobně pozdraví jménem a o každém vám dokáže povědět jeho osobní příběh, včetně toho, co ho aktuálně těší či trápí. Stejnou péči věnuje i svým dodavatelům. Jeho přístup ukazuje, že hodnotový leadership není jen o vztazích uvnitř firmy, ale také o aktivním přispívání k lepší společnosti – a to vše může jít ruku v ruce s prosperitou firmy.

Zdravý leadership, základ demokracie?

Jak říká Garry Ridge, bývalý CEO společnosti WD-40: ‚‚Šťastní zaměstnanci tvoří šťastnější rodiny, ty vytvářejí šťastnější komunity, a z nich vzniká šťastnější společnost.‘‘ A spokojená společnost má menší tendenci podléhat populismu a dezinformacím.

V dobách nejistoty se lidé přirozeně obrací k autoritám, aby našli oporu a nasměrování. Lídr má v rukou rozhodnutí, na jakých hodnotách postaví svůj přístup a jakým způsobem si získá důvěru a respekt. V současném polarizovaném světě často vidíme, jak efektivně funguje využívání strachu, dezinformací a autoritářského přístupu. Je to svým způsobem snadnější cesta. Oproti tomu principy demokracie – vzájemný dialog, naslouchání různým názorům a hledání kompromisních řešení – vyžadují větší úsilí a odvahu.

Co mohou lídři konkrétně udělat? Místo prohlubování příkopů a přesvědčování druhých o své pravdě by měli aktivně naslouchat názorům ostatních a snažit se pochopit, proč smýšlejí tak, jak smýšlejí. Zásadní kompetencí, kterou by měli rozvíjet u svých lidí, je kritické myšlení – schopnost rozpoznat manipulaci, hodnotit důvěryhodnost zdrojů a orientovat se ve složitých informacích. Lídři mohou také poskytnout svým zaměstnancům přístup k ověřeným zdrojům informací.

V neposlední řadě by lídři měli lidem předávat pocit smysluplnosti – jak v rámci jejich pracovní pozice, tak celého působení firmy. Smysluplnost nejenže zvyšuje spokojenost zaměstnanců a snižuje náchylnost k dezinformacím, ale hraje také klíčovou roli v kontextu vývoje trhu. Pro generaci Z je smysluplnost a společenská odpovědnost jednou z nejdůležitějších hodnot. Lídři, kteří chtějí uspět v konkurenci, by na tuto hodnotu měli zaměřit svou pozornost.

Jak se připravit na budoucnost už teď?

Aby lídři týmů i firem dokázali obstát v budoucnu, je třeba začít už nyní. Není nutné vše hned změnit a od zítra dělat jinak. Už samotné uvědomění, co všechno v pozici lídra můžeme ovlivnit, je důležitým prvním krokem. Protože teprve to, co je vědomé, můžeme začít aktivně proměňovat. Je třeba začít u sebe a vlastních hodnot. Vyjasněné hodnoty pak mohou být důležitým vnitřním kompasem pro další jednání a práci s druhými.

Klíčovými kompetencemi lídrů v čím dál proměnlivější době se stává nejen autenticita a empatie, ale také adaptabilita a schopnost podporovat inovace nejen u sebe, ale i ve svých týmech. Kromě toho je zásadní neustálý seberozvoj a také schopnost vést ostatní k tomu, aby se naučili učit a dokázali tak flexibilně reagovat na nové výzvy v časech, kdy jedinou jistotou je změna.

Jednou z možností, kde se inspirovat, je letošní jubilejní 10. ročník konference Happiness@Work Live!, která se uskuteční 15. 10. 2024 v pražském Kongresovém centru. Tématem konference je právě leadership pro budoucnost. Zcela záměrně pro budoucnost a ne leadership budoucnosti, protože se řečníci zaměří na to, jak se připravit na budoucnost už teď, aby lídři nebyli později zaskočeni.

Na konferenci vystoupí ti nejlepší čeští i světoví řečníci a experti na téma leadershipu a firemní kultury, mezi kterými nebudou chybět Garry Ridge (CEO společnosti WD-40), Michal Meško (CEO nakladatelství Martinus) či Josef Holý (expert na kognitivní bezpečnost a AI). Tak doražte i vy!

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.