Pět výzev, kterým čelí současný leadership (nejen) v Česku

Výzvy, kterým čelí dnešní lídři – a kterým budou muset ještě více čelit ti zítřejší

Koučka Jana Jandová, která se podílí na organizaci konference Happiness@Work Live!, uvádí, že aktuálních trendů, které mění leadership, je celá řada. Pojďme některé z nich vypíchnout a podívat se, které z těchto trendů mění představy o ideálním vedoucím a které pro současný leadership představují ty největší výzvy.

Výzva první: Umělá inteligence, digitalizace, automatizace… a všechny ostatní internety

Jako první výzvu není možné neuvést umělou inteligenci, digitalizaci a automatizaci. Jedná se o výrazy, které se dnes skloňují víc než kdy jindy – a na které má snad každý nějaký názor. A není se čemu divit, že tyto technologie budí takový rozruch. Celosvětový trh s AI dosáhne v roce 2027 podle analýzy společnosti MarketsandMarkets, kterou cituje Forbes, obratu 407 miliard amerických dolarů. A podle analýzy Evropy v datech zanikne vlivem digitalizace a automatizace do roku 2030 v Evropě na 330 tisíc pracovních míst.

Firmy si tak budou muset vybírat lídry, kteří společnostem, týmům i jednotlivcům pomohou touto změnou projít co nejefektivněji.

„Digitální technologie přináší kromě nových možností a zefektivnění práce i velkou míru nejistoty, kam se bude naše společnost i pracovní trh dále vyvíjet a jaká rizika to s sebou ponese,“ uvádí Jana Jandová.

Výzva druhá: Udržitelnost a odpovědnost firem

Další v řadě je téma ESG (Environmental, Social, and Governance) a otázka udržitelnosti a dopadu firemních politik a investic na životní prostředí a společnost.

I tato problematika se dostává do popředí – podle průzkumu společnosti Moore Czech Republic například firmy, které se ESG tématům věnují, zaznamenávají vyšší zájem u kandidátů, než firmy, které se tomuto tématu nevěnují. Nově nastoupivší generace mladých pracovníků se totiž o toto téma zajímá podstatně více než jejich starší kolegové. Jak ve svém průzkumu nazvaném „Barometr zaměstnanců” zjistila na začátku tohoto roku společnost Up, zatímco starší generace oproti té mladší o něco častěji vnímá snahy firem o udržitelnost za zbytečné a kontraproduktivní, mladší generace se ke společenské i environmentální odpovědnosti staví podstatně pozitivněji. Firmy, které chtějí lákat perspektivní talenty a které si chtějí udržet konkurenceschopnost, se tedy tématům udržitelnosti budou muset věnovat. A to výrazně. Navíc budou také muset tato témata (právě skrz své lídry) efektivně komunikovat nejen navenek, ale i interně.

Firmy ani lídři už si tedy nemohou dovolit téma udržitelnosti a šetrnosti ignorovat. Mimo jiné i proto, že velké podniky mají už nyní legislativní povinnost podávat ESG reporty, ve kterých musí informovat o svých skleníkových emisích, odpadovém hospodářství nebo péči o zaměstnance. Ani firmy, které tuto povinnost ještě nemají, se ale tématům ESG nevyhýbají - podle výzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) už teď čtvrtina firem monitoruje své cíle k udržitelnosti – a dalších 40 % to plánuje. Firmy tak budou potřebovat lídry, kteří kromě manažerských dovedností vykazují i znalosti a pochopení v oblasti témat udržitelnosti a šetrnosti.

Výzva třetí: Demografický vývoj a stárnutí populace

Zapomenout nelze ani na demografický vývoj. A s ním související nástup generace Z na pracovní trh, ale i stárnutí populace. Firmy si uvědomují, nebo by si alespoň uvědomovat měly, že do roku 2030 naroste počet lidí ve věku 50 - 65 let o 17 %. Tato věková skupina se tak stane hlavní pracovní silou v populaci – a společnosti i lidé na vedoucích pozicích se tomu budou muset přizpůsobit.

Do středu zájmu se tak velmi brzy dostanou otázky týkající se například zaměstnávání lidí důchodového věku, nastavení efektivní spolupráce mezi starší a mladší generací na pracovišti nebo umožnění lepšího skloubení práce s péčí o děti.

„Firmy budou muset uzpůsobit pracovní místa tak, aby dokázaly udržet i starší lidi v práci co nejdéle a aby současně umožnily ženám s malými dětmi snazší zapojení do pracovního procesu,” uvádí Jana Jandová.

Výzva čtvrtá: Očekávání zaměstnanců a téma flexibility

Radikálními změnami, a to i díky pandemii Covidu nebo nastupující nové generaci pracovníků, prošlo i očekávání zaměstnanců – především v otázkách flexibility. Home office, flexibilní pracovní doba a alternativní typy úvazků jsou dnes mnohem žádanější než v minulosti. Nicméně firmy v tomto ohledu stále řeší, jaký vliv mají různé modely na efektivitu a produktivitu pracovníků, a zdaleka ne všechny jsou ochotné nabízet takovou flexibilitu, kterou si pracovníci žádají.

„Pokud jde o generaci Z, jsou to lidé, kteří mnohem více dbají na osobní wellbeing, vyžadují flexibilitu, záleží jim na environmentální a společenské odpovědnosti zaměstnavatele a smysluplnosti práce,“ upozorňuje Jana Jandová. „Lídři musí najít rovnováhu mezi flexibilitou a budováním vztahů, aby týmy zůstaly angažované a produktivní.“

Výzva pátá: Otázky rovnosti pohlaví na pracovišti

Velkým tématem, a v Česku bohužel ještě významnějším než v jiných zemích, je otázka rovnosti mužů a žen na pracovišti. Průměrný „pay gap“ mezi muži a ženami v ČR podle ManpowerGroup stále překračuje 16 %. V manažerských pozicích je pak v Česku pouhých 13% žen.

V roce 2023 nabyla účinnosti směrnice EU o transparentnosti odměňování a členské státy ji musejí nejpozději do tří let implementovat. Nejpozději v roce 2026 se tak tato směrnice promítne i do české legislativy. Ve velmi blízké budoucnosti se tak firmy i lídři budou muset věnovat praktickým otázkám, jak postupovat v souladu s novými předpisy v otázce spravedlivého odměňování. V delším časovém horizontu pak lze čekat, že mnohem více než dnes budou muset lídři umět pracovat i s tématy jako firemní kultura, spravedlivý přístup vůči zaměstnancům nebo odstranění předsudků.

Jak tedy vypadá ideální lídr do dnešní doby?

Jak je vidno, výzev, kterým v současnosti čelí leadership, není málo. Co to znamená pro představy o moderním lídrovi? Pojďme se podívat, kam se díky vývoji ve společnosti a v pracovním prostředí posunuly požadavky na lídry a manažery - a na to, jaké vlastnosti se u lídrů moderní doby pomalu ale jistě stávají nutností:

• Schopnost rychle reagovat na změny. Podle Jany Jandové ze seznamu výše uvedených výzev vyplývá především jeden poznatek – a sice, že žijeme v době, kdy je jedinou jistotou neustálá změna. „Moderní lídr musí umět rychle reagovat na nové situace – ať už jde o technologický vývoj, nové trendy na trhu, nebo vnější události, které nelze kontrolovat. Adaptabilita je nejen o schopnosti měnit strategie a způsoby práce, ale také o otevřenosti novým přístupům a schopnosti vést tým skrze období nejistoty.”
• Autenticita a schopnost pojmenovávat věci tak, jak jsou. I když se podle Jany Jandové stále mnoho lídrů cítí pod tlakem jednat podle tradičních představ o tom, jak by měl šéf vypadat, čím dál tím víc se bude klást důraz na autenticitu lídrů. „Autentický lídr inspiruje své zaměstnance, protože je otevřený, transparentní a jedná konzistentně – jak ve svých slovech, tak v činech.“ S tím souhlasí i Michal Meško, CEO společnosti Martinus a řečník na konferenci Happiness@Work Live!. „Dobří lídři, ať už vedou firmu, organizaci nebo zemi, jsou podle mě ti, kteří dokážou otevřeně a přímo pojmenovat výzvy, kterým čelíme, ale zároveň ukazují cestu, jak z nich ven. Nejlepší lídři se však také nebojí říci ,nevím‘, přiznat, že nemají všechny odpovědi, že cesta může být klikatá - a učinit hledání řešení úkolem všech. Nejlepší lídři probouzejí kolektivního génia společnosti.“
• Empatie a lidskost. V rychle se měnící době je nutné umožnit pracovníkům dávat takříkajíc hlavy dohromady a přicházet s novými návrhy a nápady. Jak uvádí psycholožka a psychoterapeutka Eliška Remešová, jedním z hlavních úkolů lídrů tak je (a bude) vytvářet prostředí psychologického bezpečí, kde se zaměstnanci nebojí komunikovat ani vyjádřit své názory, myšlenky i emoce bez obav z kritiky. „Vzhledem k tomu, že mileniálové a zoomeři tvoří již podstatnou část pracovní populace, je čím dál důležitější, aby lídr/yně obstáli v tom mezilidském rozměru. Autenticita, zranitelnost, orientace na udržitelné hodnoty, transparentnost, inkluzivní bezpečné prostředí, flexibilita a digitální gramotnost budou hrát pré. Lidé chtějí svým leaderům důvěřovat, a to jinak než přes upřímný zájem a dobrý vztah nepůjde.”
• Inovativnost a ochota se neustále učit. V neustále se měnícím světě si musí úspěšní pracovníci i lídři udržet především kreativitu, inovativnost a ochotu se učit a vzdělávat. „Dobrý lídr nejenže podporuje inovace, ale také aktivně vytváří prostředí, které umožňuje kreativní myšlení a experimentování. Motivuje své lidi, aby zkoušeli nové přístupy, učili se z chyb a hledali nová řešení,” uvádí Jana Jandová. Konzervativní s stagnující lídři tak v moderní době díru do světa určitě neudělají.

A kam bude kráčet leadership v budoucnu?

Probrali jsme nejnovější trendy na trhu práce a překotné změny, které aktuálně probíhají ve společnosti. Co to ale znamená pro budoucnost leadershipu? A co nás čeká za pět nebo deset let?

Navzdory probíhajícím změnám se podle Michala Meška podstata leadershipu nezměnila ani nezmění. Dobrý lídr bude vždy ten, kdo vidí věci v širším kontextu, dovede skloubit to pozitivní z tradice i z inovativních přístupů a kdo svůj tým úspěšně provede všemi změnami a výzvami.

„Možná se mění konkrétní nástroje, možná se populární frameworky budou jmenovat trochu jinak, ale podstata zůstává podle mého názoru stejná. Souvisí to také s rychlostí změn: ta je dnes obrovská a bude se jen zrychlovat, takže zásady agility jsou samozřejmě ještě důležitější než dříve. Zároveň je ale čím dál důležitější udržet si i nadhled a soustředit se na věci, které se nezmění. Právě na nich je často založeno dlouhodobý leadership,“ říká EY Podnikatel roku Michal Meško.

Josef Holý, další z řečníků na konferenci Happiness@Work Live!, expert na kognitivní bezpečnost a autor podcastu Kanárci v síti, vidí roli lídra budoucnosti mimo jiné i v ochraně proti dezinformacím a manipulacím.

„Vidím prostor pro aktivnější zapojení lídrů do proaktivního hájení demokratických hodnot jak dovnitř firmy, tak navenek. Moje velké téma je Kognitivní bezpečnost, která je o ochraně našeho rozhodování před různými typy manipulací, jako jsou právě třeba ony hojně diskutované dezinformace. Musíme zbavit lidi pocitu, že žijeme v post-faktické době, ve které se nedá ničemu a nikomu věřit.”

Reflexi minulosti, ale především i přípravě na budoucnost se bude věnovat desátý ročník konference Happiness@Work Live! dne 15. října v Praze, na které vystoupí řečníci z Česka i zahraničí. A za tým Welcome to the Jungle bychom vás tam také rádi pozvali!

„Téma konference je ,Leadership pro budoucnost’. Zcela záměrně ,pro budoucnost’ a ne ,leadership budoucnosti’, protože se podíváme se na to, jak se připravit na budoucnost už teď, abychom jako lídři nebyli zaskočeni a byli připraveni,“ dodává Jana Jandová.

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.